Tudorovci (seriál)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Tudorovci
Původní název The Tudors
Žánr historické drama
Formát seriál
Námět a scénář Michael Hirst
Režie Steve Shill
Alison Maclean
Charles McDougall
Jeremy Podeswa
Brian Kirk
Hrají Jonathan Rhys Meyers
Sam Neill
Jeremy Northam
Natalie Dormer
Henry Cavill
Maria Doyle Kennedy
Jamie Thomas King
Hans Matheson
James Frain
Peter O'Toole
Joss Stone
Skladatel znělky Trevor Morris
Země původu IrskoIrsko Irsko
KanadaKanada Kanada
USAUSA USA
Jazyk angličtina
Počet řad 4
Počet dílů 38
Produkce a televizní štáb
Hudba Trevor Morris
Obvyklá délka 55 minut
Vysílání
TV stanice UK BBC Two
Canada CBC Television
USA Showtime
Irsko TV3
Česko TV Nova (2008–)
Vysíláno 1. 4. 200720. 6. 2010
Oficiální webové stránky
Tudorovci na ČSFD IMDb

Tudorovci (anglicky: The Tudors) je populární historický televizní seriál vytvořený a sepsaný britským scenáristou Michaelem Hirstem. Seriál je zasazen do období počátku vlády anglického krále Jindřicha VIII. a jeho královské dynastie Tudorovců.

V roce 2007 získal dvě nominace na Zlaté glóby, jednu za nejlepší drama a druhou pro Jonathana Rhys Meyerse pro nejlepšího herce. V roce 2008 získal cenu Emmy za nejlepší kostýmy.

Celosvětovou premiéru měl seriál 1. dubna 2007. V České republice se vysílá od 9. ledna 2009 na TV Nova a od 1. 9. 2010 je na HBO vysílána IV. řada seriálu po dvou dílech.

Seriál má pouze čtyři řady, který se na konci řady čtvrté ukončí a ukončí se tím i dynastie rodu Tudorovců. Seriál je možná populární, nikoliv však historicky hodnotný a v mnoha případech je natolik zkreslený, že se pravdě ani nepřibližuje.

Obsazení[editovat | editovat zdroj]

role herec/herečka série
Jindřich VIII., král Anglie Jonathan Rhys Meyers 1–4
Charles Brandon, vévoda ze Suffolku Henry Cavill 1–4
Thomas Cromwell, hrabě z Essexu James Frain 1–3
Anna Boleynová Natalie Dormer 1–2
Kateřina Aragonská Maria Doyle Kennedy 1–2
Thomas More Jeremy Northam 1–2
Thomas Wyatt Jamie Thomas King 1–2
Thomas Boleyn, hrabě z Wiltshiru Nick Dunning 1–2
Jana Seymourová Anita Briem 2
Annabelle Wallis 3
Princezna Marie Blathnaid McKeown 1
Sarah Bolger 2–4
Thomas Cranmer, arcibiskup Canterburský Hans Matheson 2
Pavel III., biskup římský Peter O'Toole 2–3
Jana Boleynová, vikomtka z Rochfordu Joanne King 2–4
Anna Klevská Joss Stone 3–4
Otto Truchsess von Waldburg Max von Sydow 3
Sir John Hutton Roger Ashton-Griffiths 3
Reginald Pole, arcibiskup Canterburský Mark Hildreth 3
Thomas Wolsey, kancléř a arcibiskup Yorku Sam Neill 1
Sir Anthony Knivert Callum Blue 1
Thomas Howard, hrabě z Norfolku Henry Czerny 1
Markéta Tudorovna, královna Portugalska Gabrielle Anwar 1
Jane Howard Slaine Kelly 1

Dabing[editovat | editovat zdroj]

Historické chyby v seriálu[editovat | editovat zdroj]

  • V první řadě neustále opakují, jak byl Thomas Boleyn ze vznešeného rodu spřízněný s králem. Ve skutečnosti byl naprosto neurozené krve. Byl to bohatý kupec, který si vzal šlechtičnu Alžbětu Howardovou. Rod Howardů byl naopak velice urozený, ale zato velmi chudý.
  • V době, o které pojednává začátek seriálu, bylo Jindřichu VIII. 26 let. Již v té době začínal být obézní. Byl na svou dobu velmi mohutný, své poddané přerůstal o hlavu, měl malé oči a delší typické tudorovské zrzavé vlasy.
  • Kateřinu si Jindřich nevzal s donucením svého otce kvůli věna. Kateřina byla od smrti svého prvního manžela Artura Tudora v Anglii a byla zasnoubena s o 6 let mladším Jindřichem VIII. už od jejích 17 let. Vládnoucímu Jindřichu VII. se již zásnuby nezdály tak výhodné, proto je záhy zrušil. Když poté o 7 let později zemřel, Jindřich si vzal tu, kterou mu v dětství odepřeli dobrovolně a z lásky. Jejich manželství fungovalo téměř šťastně 15 let.
  • Kateřina Aragonská byla z rodu Kastilců. Typický vzhled pro ně byla malá výška, blonďaté vlasy, baculaté tváře a mírně sešikmené oči. Podobný vzhled můžeme pozorovat jak u její matky Isabely Kastilské, tak u jejího otce Ferdinanda Aragonského či případně u jejích sourozenců jako Johana Kastilská nebo Jan Kastilský.
  • Jindřichovi nejbližší přátelé Charles Brandon a William Copton byli již od mala jeho učitelé v oblasti mezilidských vztahů, střelby, sokolnictví, lovu i milostných hrátek. Oba byli o 10 let starší než, než Jindřich.
  • V příběhu se objevuje postava jisté Markéty Tudorovny, sestry Jindřicha VIII., kterou Jindřich násilím provdal do Portugalska. Tam po několika týdnech novomanželka zardousila svého muže a vzala si Charlese Brandona. Markéta Tudorovna byla Jindřichova starší sestra a stala se ve skutečnosti uctívanou královnou Skotska. Podobný příběh se však stal v roce 1515 Jindřichově mladší sestře Marii. Ta byla provdána za nemocně vypadajícího třiapadesátiletého francouzského krále Ludvíka XII. Po svatbě nutila svého manžela denně několikrát plnit manželské povinnosti, aby co nejdříve počala královského dědice, jelikož král byl velmi nemocný a očekávalo se, že brzy umře. Když po 82 dvou dnech manželství zemřel na infarkt a Marie stále nečekala francouzského dědice, stal se králem Ludvíkův synovec František I. a Marii na její přání provdal za Charlese Brandona. Marii bylo 19 a Brandonovi 31, přestože v seriálu vypadá princezna starší než Brandon. Spolu měli šťastné manželství až do roku 1533, kdy Marie zemřela.
  • V seriálu se objevuje také slavnostní setkání Jindřicha VIII. s francouzským králem Františkem I. - toto setkání se událo v roce 1520 u Calais a říká se mu "Field of the Cloth of Gold" (česky Pole zlatého plátna) nebo také "Bojiště zlatohlavů" nebo někdy i "Bitva dvou náfuků". Během tohoto nadutého setkání si oba králové předváděli své družiny, královny, dvorní dámy, šperky, kuchyň a navzájem si dávali skvostné dárky. František byl na toto setkání lépe připravený, proto téměř ve všem Jindřicha VIII. předčil. To se stalo až 5 let po nástupu Františka na trůn, tudíž i 5 let po sňatku Marie Tudorovny s Charlesem Brandonem. Rovněž se během tohoto setkání nepodepsal mír s Francií, nýbrž krutá porážka Jindřichovy cti, které se mu zde dostalo, způsobila, že nadále již o Francii nesmýšlel jako o spojenci a přidal se tudíž na stranu císaře Svaté Říše Římské Karlovi I.
  • Během této "bitvy" se mihne na slavnosti mladá Anna Boleynová. Ta měla ve skutečnosti tehdy 12 let a na francouzský dvůr byla poslána až rok poté.
  • Marie Boleynová, milenka Jindřicha VIII. a sestra Anny Boleynové byla v králově přízni od roku 1520 až do roku 1526 a ne několik týdnů, jak se může v seriálu zdát. Proslýchá se, že král byl dokonce otcem jednoho z jejích dvou dětí, ke kterým se oficiálně hlásil její manžel William Carey.
  • Při návštěvě císaře Karla v Anglii jsou Jindřich a královna Kateřina uchvácení jeho historkami o objevování Ameriky, neboť o tom údajně nic nevědí. Ve skutečnosti to byla Kateřinina matka Isabela Kastilská, která sponzorovala cestu Janovana Křyštofa Kolumba do údajné Indie. Kateřina proto celé dětství trávila ve společnosti do Španělska přivezených rudokožců a o Novém světě tudíž věděla velmi mnoho.
  • Jindřich Fitzroy, vévoda z Richmondu, Jindřichův nemanželský syn, se narodil v roce 1919, čili opět až 4 roky po incidentu Marie Tudorovny Brandonové, nepovedené francouzské královny a rok předtím, než se událo "Pole zlatého plátna". V roce 1533 se oženil za dceru Thomase Howarda, 3. vévody z Norfolku, Marii. Thomas Howard byl strýc Anny Boleynové a Jindřichovy 5. ženy Kateřiny Howardové. Jindřich Fitzroy zemřel až v roce 1536, několik měsíců po popravení Anny Boleynové poté, co byl sněmovnou odhlasovaný zákon o tom, že král si sám může zvolit nástupce. O mladém Fitzroy se tudíž začalo před smrtí uvažovat jako o budoucím králi.
  • Thomas Wolsey, v té době arcibiskup Yorský byl zbaven titulu kancléře krále a byl nucen se odebrat na své panství v Yorku. Když začal spolupracovat s francouzský králem (ne s královnou a císařem), byl zatčen za zradu a měl být převezen do Londýna. Během cesty ale těžce nemocný Wolsey zemřel. Nespáchal sebevraždu, jak tomu bylo v seriálu.
  • Eustache Chapuys, císařský velvyslanec, byl narozen v roce 1490, to znamená, že byl jen o rok starší než Jindřich VIII. a o cca 8 let mladší než Charles Brandon, vévoda ze Suffolku a zemřel v roce 1556, 9 let po Jindřichově smrti.
  • Thomas More měl ve skutečnosti 4 děti a ne 8, jak se v seriálu zdá a to se svou první ženou Joanou Coltovou. Jmenovaly se Margaret, Elizabeth, Cesille a John. Po smrti první ženy se oženil ještě Alicí Middletonovou, která byla o 7 let starší. S tou ale už žádné děti neměl.
  • Dceři Margaret bylo v otcově smrti 30 let (ne jako v seriálu, kde připomínala náctiletou) a její příjmení nebylo More ale Roper, podle svého manžela, kterého si v 16 letech v roce 1521 vzala, Williama Ropera.
  • Papež Pavel III. (kterého v seriálu hraje Peter O'Toole) nastoupil na své místo po Klementu VII. až 13. října 1534, což je více než rok po sňatku Jindřicha VIII. s Annou Boleynovou. Neměl možnost zasáhnout v králově prvním rozvodu ani se k němu jakkoliv vyjádřit. Nikdy se nezavázal celibátu, jak je v seriálu řečeno ani se nezřekl žen. Ve skutečnosti měl 4 nemanželské děti a kardinálem se stal, protože jeho sestra byla milenkou papeže Alexandra VI., po kterém nastoupilo ještě dalších 5 papežů, než byl Pavel III. konečně jmenovaný. V té době mu byl 66 let.
  • Fresku Stvoření světa, nemaloval Michelangelo Buonarroti pro Pavla III., ale mnohem dříve mezi lety 1508-1512 pro papeže Julia II.
  • Jana Seymourová byla současníky popisovaná jako ošklivá. Měla bledé tváře, velký orlí nos, údajně výraz bez života a ve stresu koktala. Měla baculatou postavu a při těhotenství ještě více ztloustla. Nebyla nikdy korunována.
  • Francouzská královna Klaudie Francouzská z Valois byla všeobecně považována za škaredou ženu. Měla malou postavu a silnou skoliosu, díky niž měla na zádech hrb a kulhala, zavedla na francouzském dvoře přísné mravy, které všem zakazovali se posmívat jejímu vzhledu. Zemřela v roce 1524, bylo jí 24 let.
  • William Brereton, jeden z odsouzených za velezradu společně Markem Smeatonem, Henry Norrisem, Georgem Boleynem a dalšími nikdy nepatřil mezi Jezuity. Nikdy nenavštívil papeže a nikdy se nesnažil zavraždit Annu Boleynovou. V seriálu vypadá mladě. Ve skutečnosti mu bylo kolem 50, byl velmi chudý a jeho obvinění bylo s největší pravděpodobností stejně falešné jako u ostatních. Ve skutečnosti představoval pro Thomase Cromwella politickou hrozbu.
  • Kromě Marka Smeatona, Henry Norrise, Willliama Breretona a George Boleyna, byl z velezrady obviněn i sir Francis Weston, který byl popraven spolu s ostatními. V seriálu se vůbec neobjevil.
  • Jindřich VIII. měl v době smrti své druhé ženy 145 cm v pase a 45 let.
  • Sir Francis Bryan působil na dvoře Jindřicha VIII. už od dob Wolseye a ne až po smrti královny Anny, jak se může zdát. Byl o rok starší než Jindřich. Narodil se v roce 1490.
  • Hans Holbein mladší nikdy nemaloval akty, specializoval se na portréty šlechticů.
  • Robert Aske, který vedl povstání proti králi v roce 1536 se narodil 1500. Bylo mu tudíž 36 let a byl o 9 let mladší než Jindřich VIII. V seriálu je vyobrazen s rodinou. Ve skutečnosti byl Aske svobodný.
  • S největší pravděpodobností Kateřina Howardová nikdy krále nepodváděla ani nepřišla o panenství dříve. Ve skutečnosti měla pouze dětský vztah s učitelem hudby Manoxem a Fracisem Derhamem. Poté, co přišla na dvůr jako dvorní dáma Anny Klevské se zasnoubila s Thomasem Cullpepperem, královým pážetem. Na tlak své katolické rodiny byla přinucena se provdat za krále, který byl v té době ženatý za protestantku a vymanit ho díky tomu z moci rodu Seymourů. Přes veškeré snahy katolicky zaměřených rodin na dvoře se nakonec povedlo Seymourům a biskupu Cranmerovi dodat pravdivě pokřivené důkazy o královnině zradě a odsoudit jí za stejné zločiny jako její sestřenici Annu Boleynovou.
  • Hrabě Howard ze Surrey byl odsouzen za zradu, hlavní důvod byl ten, že si chtěl vzít za ženu Marii Tudorovnu, Jindřichovu dceru.
  • Hanz Holbein ml. nikdy nemaloval Jindřicha VII. i Jindřicha VIII. Holbein byl o 7 let mladší, než Jindřich, takže mu bylo v době smrti Jindřicha VII. 11 let.
  • Holbein také zemřel v roce 1543, to je 4 roky před smrtí Jindřicha. Obraz Anny Klevské byl poslední, který pro Jinřicha VIII. namaloval. Po fiasku s tímto portrétem již na královském dvoře nepůsobil.
  • Město Boulonge, kterou roku 1544 Angličané obsadili, byla Francií vykoupena zpět až v roce 1550.
  • Henry Howard, vévoda ze Surrey byl popraven jako poslední oběť kruté vlády Jindřicha VIII. jen několik dní před jeho smrtí jako katolická hrozba Seymourů.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]