Marie Boleynová

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Mary Boleyn.jpg

Mary (Marie) Boleynová (asi 149919. červenec 1543) byla členkou anglického rodu Boleynových, který se těšil významnému vlivu během vlády Jindřicha VIII. Mary byla sestrou královny Anny Boleynové, podle některých historiků byla její mladší sestrou, Maryiny děti ovšem věřily, že byla starší - stejně jako většina dnešních historiků.

Mary byla jednou z četných milenek Jindřicha VIII. a možná i matkou jeho dvou dětí. Proslýchalo se také, že bývala též milenkou Jindřichova rivala, francouzského krále Františka I.[1]

Mládí[editovat | editovat zdroj]

Mary se narodila v Norfolku, jejím otcem byl bohatý diplomat Sir Thomas Boleyn a matkou Alžběta Howardová. Neexistují přesné údaje o datu jejího narození, ale bylo to okolo roku 1499 a podle některých historiků byla nejstarší ze tří přeživších Boleynových dětí.[2] Dnes se také ví, že Mary strávila většinu dětství v Anglii, její sestra se vzdělávala na evropském kontinentě. Do ciziny byla poslána v roce 1514, kdy jí otec zajistil místo dvorní dámy u sestry Jindřicha VIII., princezny Marie, která odjížděla do Paříže provdat se za Ludvíka XII. Po několika týdnech byla většina anglických dvorních dam nové francouzské královny poslána zpět domů, ale Mary bylo dovoleno zůstat. I poté, co Marie Tudorovna na počátku roku 1515 ovdověla a opustila Francii, Mary zůstala u dvora Ludvíkova nástupce Františka I.

K Mary se připojil její otec Thomas a sestra Anna, která se poslední rok vzdělávala v Nizozemí. Mary ve Francii zřejmě prožila několik milostných afér, včetně té se samotným králem Františkem. Někteří historici mají za to, že zprávy o jejích sexuálních aférách jsou přehnané, francouzský král o ní ovšem mluvil jako o "anglické klisně" a "una grandissima ribalda, infame sopra tutti" ("velké prostitutce, hanebné nade vše").[3] Do Anglie se Mary vrátila v roce a zastávala pak roli dvorní dámy královny Kateřiny Aragonské.

Královská milenka[editovat | editovat zdroj]

Brzy po svém návratu byla Mary provdaná za Sira Williama Careye, bohatého dvořana s konexemi, přičemž Jindřich VIII. byl hostem na jejich svatbě. Není jasné, kdy začal poměř Mary s anglickým králem. Jejich milostný poměr nikdy nevešel v širší známost (Mary se nikdy netěšila moci a slávě některých milenek ve Francii) a skončil zřejmě před narozením Maryina druhého dítěte, syna Jindřicha v březnu 1526.[4] Dcera Kateřina se jí narodila v roce 1524. Proslýchalo se, že otcem jednoho či obou dětí je právě Jindřich VIII.

Sestřina cesta k moci[editovat | editovat zdroj]

Maryina sestra Anna se vrátila do Anglie v roce 1522 a stala se pozoruhodně populární u královského dvora, sestry si ale podle všeho nebyly příliš blízké a Anna se pohybovala v jiných společenských kruzích. I když Mary byla údajně přitažlivější než její sestra, Anna byla nejspíše ambicióznější a inteligentnější. Když o ni Jindřich VIII. projevil zájem, moudře odmítla stát se jeho milenkou, dokud to pro ni nebude nejvýhodnější. Byl to pro Jindřicha další důvod k rozvodu s Kateřinou Aragonskou.

Mary ovdověla v roce 1528, přičemž jí manžel zanechal dluhy. Anna se postarala o vzdělání svého synovce v cisterciáckém klášteře a přimluvila se o sestřino zajištění. V roce 1533 byla Anna korunována královnou a porodila Jindřichovi dceru. V roce 1534 se Mary tajně vdala za vojáka Williama Stafforda, zřejmě z lásky, protože Stafford byl nepříliš bohatý muž z lidu. Anna se rozzuřila, když tento svazek vyšel najevo, a Boleynovi Mary zapřeli za to, že se vdala pod svou úroveň. Pár byl nucen opustit královský dvůr.

Poslední roky[editovat | editovat zdroj]

Maryina finanční situace se stala tak neúnosnou, že byla nucena požádat králova rádce Thomase Cromwella, aby se za ni u Jindřicha a Anny přimluvil. Jindřich byl ovšem lhostejný, a tak Mary poprosila Cromwella, aby si o ní promluvil s jejím otcem, strýcem a bratrem, ale ani to nebylo nic platné. Byla to Anna, kdo nakonec povolil, a poslala Mary zlatý pohár a nějaké peníze, zpět ke dvoru ji ale nepřijala. Sestry se zřejmě už nikdy nesetkaly poté, co Mary opustila královský dvůr. Život Mary mezi lety 1534 a popravou její sestry v roce 1536 je těžké zmapovat. Neexistují záznamy o tom, že by navštívila své rodiče či sourozence, ani že by jim psala dopisy. Zřejmě považovala za moudřejší neudržovat kontakt s v té době diskreditovanými příbuznými.

Mary a její druhý manžel zůstali vyhnanci v Essexu. Po popravě Anny Boleynové jejich matka opustila dvůr a zemřela v izolaci o dva roky později. Thomas Boleyn zemřel rok po ní. Po smrti rodičů Mary zdědila nějaký majetek v Essexu. Zdá se, že až do konce života si užívala relativního pohodlí s manželem. S druhým manželem měla dceru Annu, zřejmě pojmenovanou po Maryině sestře, a syna Edwarda (asi 1535 - asi 1545). Mary Boleynová zemřela v roce 1543), někdy po své čtyřicítce.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Bruce, Marie-Louise: Anne Boleyn (1972)
  • Denny, Joanna: Anne Boleyn: A New Life of England's Tragic Queen (2004)
  • Fraser, Antonia: The Wives of Henry VIII (1992)
  • Hart, Kelly: The Mistresses of Henry VIII The History Press (2009)
  • Ives, Eric: The Life and Death of Anne Boleyn (2004)
  • Lindsey, Karen: Divorced Beheaded Survived: A Feminist Reinterpretation of the Wives of Henry VIII (1995)
  • Lofts, Norah: Anne Boleyn (1979)
  • Weir, Alison: The Six Wives of Henry VIII (1991)

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Letters and Papers of the Reign of Henry VIII, X, no.450.
  2. Ives, s. 17; Fraser, s. 119; Denny, s. 27.
  3. Charles Carlton, Royal Mistresses (1990)
  4. Ives, s. 16 - 17.