Sexismus

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Sexismus je obdoba rasismu - nevědecká teorie o nerovnosti pohlaví, nenávist k lidem (popř. všem živočichům) určitého pohlaví a její projevy. Za sexismus lze považovat několikero různých názorů nebo chování:

• víra, že jedno pohlaví je nadřazeno ostatním nebo je cennější než ostatní,
• šovinismus,
• misandrie (nenávist k mužům), mysogynství (nenávist k ženám) apod.,
• falešná představa o mužnosti osob mužského pohlaví nebo ženskosti osob ženského pohlaví (např. předsudky typu "Všichni muži chtějí jen sex." nebo "Všechny ženy mají rády růžovou barvu."),
• nedůvěra k ostatním pohlavím (nejčastěji podvědomá).

Sexismus způsobuje nemalé problémy i transsexuálům.^[1] Jejich problémy obvykle vyplývají z neschopnosti sexistů zařadit je do kategorie „muž“ nebo „žena“ nebo z jejich špatného úsudku.

V praxi projevovaný sexismus vede často k převlékání se lidí za jiné než skutečné pohlaví s cílem získat něco, co jim bylo v rozporu s jejich lidskou důstojností upřeno.^{[2] [3]}

Obsah 1 Zobecnění a rozdělení 1.1 Sexismus proti mužům 1.2 Sexismus proti ženám 1.3 Sexismus proti transsexuálům 2 Sexismus a jazyk 3 Příklady projevů sexismu 4 Reference 5 Literatura 6 Externí odkazy

[editovat] Zobecnění a rozdělení

Sexismus lze zobecnit na esencialismus. Rozdělen může být podle pohlaví, kterého se týká:

pohlaví	vlastnost	nenávist	strach	hnutí pro pozitivní diskriminaci	hnutí proti negativní diskriminaci
samice ♀	femininita	mizogynství	gynofobie	gynocentrismus	feminismus
samec ♂	maskulinita	mizandrie	androfobie	androcentrismus	maskulinismus
hermafrodit	intersexualita
transsexuál	transsexualita		transfobie	LGBTIQ	LGBT

Sexistické názory vycházející z esencialismu tvrdí, že jednotlivce lze posuzovat jednoduše dle charakteristických znaků skupiny, do níž patří, — v tomto případě tedy podle toho, zda patří mezi „muže“ nebo „ženy“. Tyto názory předpokládají, že každý jednotlivec půjde snadno a jednoznačně zařadit do jedné z těchto dvou kategorií a nepočítají s mezipohlavními lidmi narozenými s kombinací mužských a ženských pohlavních znaků. Navíc také předpokládají stejnorodost uvnitř těchto dvou skupin, neberouce v úvahu rozdíly.

Mnohé formy pohlavní diskriminace jsou v mnohých státech protizákonné, ale na druhé straně ve většině států existují právní normy, které některé pohlaví zvýhodňují nebo znevýhodňují.

[editovat] Sexismus proti mužům

[editovat] Sexismus proti ženám

[editovat] Sexismus proti transsexuálům

Sexismus proti transsexuálům je poměrně nový, protože dříve byli transsexuálové považováni za duševně nemocné jedince. Transsexuálům je ale stále doporučována psychiatrická terapie, protože musí zvládat to, že jim společnost připisuje jinou identitu, než jakou si připisují sami.

Transsexualita je stav nesouladu mezi psychickým a tělesným pohlavím. Proti sexismu proti transsexuálům aktivně bojuje hnutí LGBT.

Nejtypičtější projevy sexismu proti transsexuálům jsou:

• Na záchodech někteří transsexuálové často budí veřejné pohoršení, kterému se ale nemohou vyhnout, protože vylučování je jednou ze základních potřeb každého živého organismu.
• Transsexuálové jsou občas oběťmi násilných zločinů.^[4]

[editovat] Sexismus a jazyk

Sexismus se týká i jazyka, ale není známo, zda určitý jazyk je příčinou sexismu, nebo zda sexismus vede k určitému jazyku (viz Sapir-Whorfovu hypotézu).

Někteří lingvisté označují za sexismus i takové případy, kdy je žena v dokumentu připojeném k volebnímu lístku oslovována „vážený voliči“^[5]. To je však sporné, protože slovo „volič“ v českém jazyce označuje jak muže tak ženu. Některým odborníkům proto vadí, že se žena musí identifikovat s koncovkou mužského rodu. Jako možné řešení tohoto problému se nabízí rozsáhlejší používání středního rodu, který je však při označování živých bytostí velmi zřídkavý. Jedním z mála případů je Prasátko, dokonale bezpohlavní postava z knihy Medvídek Pú. Touto problematikou se zabývá feministická lingvistika.

[editovat] Příklady projevů sexismu

• Akce, kam mají lidé určitého pohlaví vstup zakázán nebo vyhrazené jen pro určité pohlaví.
• Omezení politických či lidských práv z důvodů pohlaví (např. ve státech, kde ženy nemají volební právo).
• Předsudky vůči pohlavím (ženy jsou slabé, muži líní apod.) a propagace těchto předsudků např. v reklamě.
• Osoba není kvůli svému pohlaví bez jiného důvodu přijata do zaměstnání.
• „Žena jako taková smí v současnosti prakticky všechno. To se společensky uznává. Muž jako takový nesmí téměř nic. I to je společensky přijatelné.“^[6]

[editovat] Reference

Související články obsahuje Portál Sexualita

Související články obsahuje Portál Filosofie

1. ↑ Famous. Italský transsexuální poslanec dostane vlastní toaletu. Morava24 [online]. 2006-11-01 [cit. 2008-01-28]. Dostupné online.
2. ↑ SIMKIN, John. Dorothy Lawrence [online]. . Dostupné online. (anglicky)
3. ↑ STEPHENS, Matthew. The Hannah Snell Home Page [online]. . Dostupné online. (anglicky)
4. ↑ SOUHRADOVÁ, Eva. Útok kvůli změně pohlaví [online]. ČT1, 2003-8-15, [cit. 2008-07-22]. Dostupné online.
5. ↑ VALDROVÁ, Jana. Jazyk jako nástroj demokratizace společnosti [online]. Translidé.cz, 2000-12, [cit. 2008-01-28]. Dostupné online. část Lingvistika odhaluje genderové asymetrie, třetí odstavec od konce
6. ↑ HAUKE, Brost. Jak pochopit muže. Praha : Ottovo nakladatelství, s. r. o., 2006. s. 191.

[editovat] Literatura

• Dowling, C. 1994. Neusínat sama.Motto, Praha.
• Eisner P. 1994. Žena a čeština. POTMĚCHUŤ , Nakladatelství Masarykovy university Brno, září/říjen, str. 23.
• Gjuričová Š. PhDr. 1996. Rodičovská práva, vztahy a rozvod aneb spiknutí naší civilizace proti otcům. ŽenSen, Nadace Gender Studies, ročník 1, č. 1, str. 3.
• Hradecká, I. 1991. Stratifikace a ženy. Sociologický časopis, ročník 27, č. 3.
• Lipold Jan: Ženský rod se (v češtině) také hlásí o slovo In: Mladá fronta Dnes, 4. února 2000, str. 6, příloha Média.
• Machovec Milan: Feminismus nebyl a není problém jazykový In: Mladá fronta Dnes, 17. března 2000, str. 6, příloha Média.
• Sborník Politika s ženami či bez žen, 1996. Nadace Gender Studies, Praha.
• Sborník překladů z evropské a americké feministické sociologie, 1993. Sociologický ústav AV ČR, Praha.
• Stockman, N. 1991. Společenské třídy a manželství. Sociologický časopis, ročník 27, č. 3.

[editovat] Externí odkazy

• Novinky.cz - Sexismy v češtině stále omezují možnosti žen (2/2009)
• Pojem sexizmus ve slovníku cizích slov Abz.cz
• Co je to sexismus? (feminet.sk)
• Jazyk jako nástroj demokratizace společnosti (translide.cz) (o genderové lingvistice)
• Sexismus v jazyce aneb jaký má smysl feministická lingvistika?
• Sexismus v londýnském City
• Rada Evropy zbrojí proti sexismu v reklamě
• Stop sexismu v reklamě

Tento filosofický článek je příliš stručný nebo neobsahuje důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte.