Žárlivost

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Žárlivost (lat. Zelotypia) je jedna z lidských emocí, charakterizovaná nadměrným ulpíváním na určité osobě a zvýšenou obavou o její ztrátu. Jedná se o komplex negativních emocí, hněvu, pocitu méněcennosti či depresí. Zjednodušeně lze charakterizovat žárlivost jako pocit vlastní nedostatečnosti.

Slovo pochází z francouzského jalousie. S žárlivostí a závistí si často spojujeme zelenou barvu. (Např.zezelenal závistí).

Žárlivost je vyvolaná představou partnerova vztahu s někým jiným, přičemž podněty pro její vznik se liší podle pohlaví (Buss, 1996). Ženy žárlí častěji kvůli emocionální pozornosti partnera, mužům se více příčí sdílení partnerčiny sexuální pozornosti.

Žárlivost je v mezilidských vztazích běžný jev. Můžeme ji pozorovat již u pětiměsíčních dětí[1][2][3][4]. Některé prameny tvrdí, že se žárlivost objevuje v každé kultuře[5][6][7], jiné prameny zastávají názor, že je to kulturně-specifický fenomén[8].

Žárlivost a její dopady byly tématem mnoha románů, písní, básní, filmů a jiných uměleckých děl. Stala se rovněž objektem zájmu vědců. Psychologové popsali některé faktory, které vedou k jejímu vzniku. Sociologové ukázali, že kulturní hodnoty hrají důležitou roli nejen v ukazatelích, které spouští žárlivost, ale rovněž v našich představách o jejích sociálně přípustných projevech. Biologové poukázali na faktory, které mohou žárlivost nevědomě ovlivnit.

U jedinců s poruchou sebehodnocení může žárlivost za určitých okolností nabýt charakteru patolologického jevu, projevující se situační nepřiměřeností nebo přílišnou intenzitou emocí, tzv. chorobná žárlivost. Může nabýt povahy bludu (tzv. emulační blud)

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Draghi-Lorenz, R. (2000). Five-month-old infants can be jealous: Against cognitivist solipsism. Paper presented in a symposium convened for the XIIth Biennial International Conference on Infant Studies (ICIS), 16–19 July, Brighton, UK.
  2. Hart, S. (2002). Jealousy in 6-month-old infants. Infancy, 3, 395–402.
  3. Hart, S. (2004). When infants lose exclusive maternal attention: Is it jealousy? Infancy, 6, 57–78.
  4. Shackelford, T.K., Voracek, M., Schmitt, D.P., Buss, D.M., Weekes-Shackelford, V.A., & Michalski, R.L. (2004). Romantic jealousy in early adulthood and in later life. Human Nature, 15, 283–300.
  5. Buss, D.M. (2000). The Dangerous Passion: Why Jealousy is as Necessary as Love and Sex. New York: Free Press.
  6. Buss DM (December 2001), "Human nature and culture: an evolutionary psychological perspective", J Pers 69 (6): 955–78, doi:10.1111/1467-6494.696171, PMID 11767825.
  7. White, G.L., & Mullen, P.E. (1989). Jealousy: Theory, Research, and Clinical Practice. New York, NY: Guilford Press.
  8. Peter Salovey. The Psychology of Jealousy and Envy. 1991. ISBN 978-0-89862-555-4

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Žárlivost - jak ji zvládat