Představa
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Tento článek potřebuje úpravy. Můžete Wikipedii pomoci tím, že ho vylepšíte. Jak by měly články vypadat, popisuje stránka Vzhled a styl, konkrétní problémy tohoto článku mohou být specifikovány na diskusní stránce.
| Tento článek nemá zdroje, a není proto možné obsah ověřit. Pomozte Wikipedii tím, že k uvedeným tvrzením patřičné zdroje naleznete a vložíte do článku. |
Představa je vjem zpracovaný vědomím a uložený do paměti. Vytváří přechod mezi smyslovým a rozumovým poznáním. Díky ní si uvědomujeme předměty a jevy, které tvoří součást naší zkušenosti, ale v této chvíli nepůsobí na naše smysly.
Představa je méně naléhavá a určitá než vjem. Velmi ostré a naléhavé představy nazýváme eidetické. Spojování představ v mysli nazýváme asociace.
[editovat] Typy představivosti
- vizuální (zraková)
- auditivní (sluchová) - např. představa melodie
- motorická (pohybová) - např. představy tanečních kroků nebo pohybů při práci
[editovat] Poruchy představ
- iluze: zkreslený původní vjem, nepravdivý dojem o prožitém
- halucinace: neskutečnou představu považujeme za skutečnou
Možné příčiny halucinací:
- extrémní emocionalita
- alkoholismus
- duševní poruchy
- extrémní fyzické a psychické vyčerpání
- senzorická deprivace
- hypnóza
- spánková deprivace
- halucinogenní drogy
[editovat] Druhy představ
- vzpomínkové: odraz předmětů a jevů, které jsme dříve vnímali
- fantazijní: odraz nikdy nevnímaných jevů, které jsou ale složeny ze známých prvků
- sny ve spánku: bezděčná fantazie, která se mnohdy liší od skutečných událostí
- konfabulace (dětské lži) nejčastěji v mladším školním a předškolním věku, nemají zlý úmysl; je to produkt touhy dětí něco mít, něčím se moci pochlubit, ale není to možno realizovat
- snění v bdělém stavu: pozitivní pro rozvoj osobnosti, předmětem je např. budoucí partner, budoucí povolání; nejčastěji v starším školním věku a adolescenci
- rekonstrukční: na základě schématu a informací složíme něco dosud neviděného (umělecké dílo)
- konstrukční: na základě známých jevů jsme schopni vytvořit něco zcela nového (vynález, stavbu)
Fantazie, neboli představivost. Při rekonstrukci dřívější reality z paměti člověk vytváří obraz kombinací známých prvků.
Procesy související s fantazií:
- aglutinace - sdružování reálně neslučitelných vlastností (létající slon)
- hyperbolizace - přehánění, zdůraznění nebo potlačování vlastností
- schematizace - mizejí rozdíly mezi předměty
Pokud si přestavujeme něco na základě slovního popisu, mluvíme o fantazii reproduktivní. Pokud vyváříme zcela nové objekty, je to fantazie produkující.

