Rorschachův test

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Rorschachův test

Rorschachův test inkoustových skvrn je jedna z psychologických metod užívaných k rozboru osobnosti. Jedná se o projektivní test, využívající projekci myšlenkových pochodů a osobnostních rysů na neurčité objekty.

Tento test koncipoval Hermann Rorschach (8. 11. 1884 – 2. 4. 1922), švýcarský psychiatr, který svůj test poprvé představil v roce 1921. Tuto techniku vytvořil ve spolupráci s E. Bleulerem a C. G. Jungem.

Předchůdci[editovat | editovat zdroj]

Ve své malbě se zajímal o náhodné skvrny a praskliny na zdech už Leonardo da Vinci, který se inspiroval Sandrem Botticellim.

Německý psycholog William Stern (zakladatel IQ testů) používal při psychologické diagnostice fotografie mraků.

Vzhled testu[editovat | editovat zdroj]

Rorschachův test obsahuje pouze deset karet. Nejedná se tedy o libovolné skvrny. Zpočátku Rorschach vytvořil mnoho inkoustových skvrn, které nechal otestovat na mnoha lidech, a z nich vybral pouhých deset takových, které v lidech vyvolávaly nejvíce reakcí a nejvíce podněcovaly jejich fantazii.

Test obsahuje pět karet černobílých, dvě černo-červené na bílém pozadí a tři barevné. Všechny skvrny jsou souměrné dle vertikální osy procházející středem karty.

Diagnostika[editovat | editovat zdroj]

Psycholog předloží pacientovi kartu s obrázkem, postupně jednu po druhé v daném pořadí. Pacient má udávat, co na obrázku vidí. Psycholog si vše poznamenává, včetně veškerých banálních odpovědí, neverbálních reakcí či žádostí o přetočení obrázku. Lze tak sledovat čas uplynulý mezi ukázáním obrázku a první odpovědí, průměrný čas mezi odpověďmi. Sleduje se, zdali se pacient zaměřuje na drobné detaily či na skvrnu jako celek, zdali je vnímána barevná část či bílé pozadí, zdali odpověď souvisí s barvou či tvarem, zdali má někdo mnoho odpovědí či jen jednu, zdali někdo dlouho přemýšlí či chrlí jednu odpověď za druhou, měří se i originalita odpovědí.

Příklad:

Ke každé kartě je vytvořena tabulka možných odpovědí, která napomáhá psychologově diagnostice, aby byla metoda objektivní. Tyto návody vznikly během testování sady karet na velkém vzorku osob. Existuje však více diagnostických metod, které nejsou vytvořeny Rorschachem. Nejčastěji užívanou metodou je systém Johna E. Exnera.

Exnerův systém vytvořil kódování na bázi statistiky, kdy lze každou odpověď zařadit do některé kategorie. Výsledek lze tak matematicky zpracovat.

Kontroverznost metody[editovat | editovat zdroj]

Odpůrci vidí Rorschachův test jako snahu o objektivní analýzu osobnosti z nesmyslných skvrn vyvolávajících subjektivní reakce. Je také otázkou, zdali odpověď odhalí pacientovo psychologické nitro a pochod myšlenek, protože většina z nás své myšlenky před jejich hlasitým vyřčením cenzuruje.

Exnerův systém kódování do kategorií může být silně zkreslen osobností psychologa, který se snaží pacientovy odpovědi zařadit do předurčených kategorií. Je tedy rozdílné, zdali skvrnu připomínající podprsenku psycholog zaznamená do kategoriesexualita“ či „oblékání“.

Mnozí taktéž zpochybňují validitu testu (zdali opravdu měří to, co měřit má, tedy pacientovu osobnost).

Je také napadána reliabilita testu (jeho spolehlivost, zdali u stejných osob a v různém čase naměří to samé): je zde možné zkreslení závislé na situaci, ve které testování probíhá. Jaká je osobnost psychologa, zdali sedí blízko či daleko pacienta, zdali mu kartu natáčí.

Test by měl měřit osobnostní charakteristiky, mnozí psychologové ho však používají i k diagnostice duševních poruch. K tomu však není test přímo určen. Dříve byl používán i k odhalení homosexuality, tato domněnka však byla vyvrácena, Rorschachův test neměří sexuální orientaci.

Menšina silných zastánců testu prohlašuje, že test nediagnostikuje pouze duševní nemoci, jako jsou například bipolární porucha či schizofrenie, ale dokáže taktéž odhalit i rakovinu.[zdroj?]

Aby nebyla široká veřejnost ovlivněna návody, jak správně Rorschachův test použít, a tudíž se pacienti nesnažili test „obelhat“, originální karty i s popisky jsou oficiálně prodávány jen licencovaným psychologům.[zdroj?]

Používání v současnosti[editovat | editovat zdroj]

Rorschachův test je stále jednou z nejpoužívanějších metod. Například v soudním lékařství je hned druhou nejpoužívanější metodou. Ročně je Rorschachovu testu podrobeno okolo šesti milionů osob na celém světě. Tento test je rozšířen ve všech světadílech. V roce 1998 proběhl výzkum mezi českými psychology, kde 94 ze 108 psychologů uvedlo, že tuto metodu používá, z čehož si ji 77 psychologů vysoce cení.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]