Kognitivní psychologie
Předmětem zájmu kognitivní psychologie je vytváření tzv. vnitřních obrazů (modelů) vnějšího světa, ve kterém žijeme.
Tyto modely jsou vlastně vnitřní obraz chování, tj. situací, událostí, psychických procesů, myšlení člověka a problémů, s nimiž se setkáváme za účelem lepší orientace a možnosti učinit smysluplné rozhodnutí s předstihem. Takto vytvořený obraz světa je důležitým činitelem ve vnitřním řízení aktivit našeho organismu. Je nejen zodpovědný za to, jak jsme schopni reagovat, ale také například zdrojem naší celkové stability či nestability.
Kognitivní psychologie navazuje na gestaltismus, který obohacuje o řadu dalších podnětů. Už u E. C. Tolmana (1886 – 1959), představitele neobehaviorismu, se můžeme setkat s pojmem kognitivní mapy, tedy potřeba organismu za každých okolností získávat z okolí informace, které později využije k rychlejšímu zorientování se v prostředí, a to do jakési zásoby absolutně nezávisle na aktuálních potravních či sexuálních potřebách.
Představitelem je například Američan G. A. Kelly (1905 – 1966).
Související články[editovat]
Odkazy[editovat]
Literatura[editovat]
- Černochová, Dana; Brichcín, Petr (2003): NQ-S: Zátěžový test regulace kognitivních procesů. In: Psychologické dny 2002 - Kořeny a vykořenění. Olomouc: Psychologický ústav AV ČR ve spolupráci s Českomoravskou psychologickou společností a katedrou psychologie FF UP.
