Sociální facilitace

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Arousal = vzrušení

Pojem sociální facilitace zavedl Norman Triplett, který v roce 1898 provedl první výzkumy sociálního vlivu a zjistil, že pouhá přítomnost dalších lidí ovlivňuje aktuální výkony. Pojem patří do oblasti vlivu skupiny na jednotlivce. Pojem popisuje jev, který vede ke zlepšení výkonu jednotlivce za přítomnosti druhých lidí. Zlepšení výkonu platí pro jednoduché, známé a dobře zvládnuté úkoly. V takovém případě má pouhá přítomnost druhých pozitivní vliv na výkon - zvyšuje ho. Zlepšení výkonu neplatí pro úkoly obtížné nebo úkoly, které nemá člověk dobře zvládnuté. V takovém případě dochází ke snížení výkonu.

Vysvětlením sociální facilitace může být např. zvýšení aktivační úrovně přítomností druhých lidí (Zajonc, 1965). Zvýšená úroveň aktivace má pak pozitivní vliv u dobře zvládnutých úkolů, kontraproduktivně působí při úkolech obtížných a ne zcela dobře zvládnutých.

Např. Micheals (1982) sledoval hráče kulečníku a rozdíly v jejich úspěšnosti v případě, že hráli sami nebo před publikem. Dobří hráči se před diváky zlepšili ze 71 % na 80 % a špatní naopak zhoršili ze 36 % na 25 %.

Efekt sociální facilitace je podle Lantého závislý na třech faktorech:

  1. Vztah účinkujícího a přihlížejících, pokud jsou mezi nimi lidé nějak významní.
  2. Počet přihlížejících, ovlivnění je nelineární, s počtem osob klesá možnost tímto způsobem ovlivnit výkon
  3. Blízkost či častost kontaktů s přihlížejícími. (Lanté; 1981)

Proč vyvolává přítomnost druhých arousal?[editovat | editovat zdroj]

  • Záleží nám na hodnocení druhých
  • Princip spirály
  • Když se nám daří, podpoří nás to.
  • Když se nám nedaří, stydíme se.

Příklady aplikace[editovat | editovat zdroj]

Prameny[editovat | editovat zdroj]