Riziko

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Pojem rizika se používá v mnoha souvislostech a má v odborném jazyce různých odborných disciplin odlišný význam.

1. V globálním slova smyslu - jde o určitý druh odrazu negativních stránek vývoje, který celkově nepříznivě ovlivňuje svými příznaky, existenci a následky náš život.

2. V odborném jazyce bezpečnostních věd - jde o období existence studovaného systému (např. společnosti) v němž se skutečně začínají projevovat příznaky plynoucí z kritické fáze vývoje systému.

3. V běžném obecném jazyce - jde o velmi konkrétní stavovou podstatu nejistoty v systému vztahující se velmi adresně (konkrétně) k určitému zdroji či příčině našich budoucích problémů a potíží, která má konkrétní časové a prostorové vymezení.

Riziko jako globální pojem možné negace na sebe v politických i odborných bezpečnostních kruzích podvědomě i vědomě poutá značnou pozornost. V každé materiální části světa, která je antropocentricky vnímaná a využívána, jsou skryty šance a rizika.

Šance (naděje) -  kladné projevy tvůrčího procesu přinášejí při své realizaci výhody, zisky, přínosy, úspěchy.

Rizika (nebezpečí) - záporné projevy tvůrčího procesu a přírodního vývoje /destrukce/ přináší při své realizaci úmrtí, zranění, škod, zánik.

Druhy rizik jako druhy možných ničivých vlivů[editovat | editovat zdroj]

Fyzikální - světelné záření, tepelné působení, mechanické, elektrické, optické, magnetické a zvukové efekty se svými důsledky, různé jiné druhy záření-kosmické, X-ray /rentgenové/, proudy částic – neutrina, pozitrony, elektrony.

Chemické - prudké reakce, nevhodné reakce, výrony plynů, kapalin a pevných látek, koroze, otravy živých materiálů i neživých, nežádoucí pH, nevhodné koncentrace, toxické odpady .

Biologické - šíření biologických druhů, vytěsňování původních druhů z prostoru, ztráta reprodukčních schopností, nemoci, epidemie a pandemie, hladovění kvantitativní i fyziologické, fyziologický stres, ztráta odolnosti /imunity/ organismů, vetřelcizoologičtí i botaničtí, ztráta diverzity druhů selhávání biologických systémů jako celků.

Ekologické - spojením fyzikálních, chemických a biologických rizik v přírodním prostředí vznikají rizika vyššího řádu – rizika ekologická, změny klimatu, narušování ekologických nik společenstev /subsystémů/ v jemném propojení anorganické a organické přírody.

Psychologické - jde o vnitřní individuální duševní stavy, pocity, zábrany aj. jako stres, problémy v komunikaci, nevraživost, změny subjektivních postojů a pocitů, zátěž z vysoké rychlosti života, množství informací v čase a prostoru, frustrace, záměrné negativní působení skupiny na jedince /šikana/, vytlačování ze skupiny, rozsah a hloubka informační zátěže.

Sociální - vzniká spojením vlastních psychických problémů jednotlivých osob do určitého trendu a směru vyústění. Vnějšími projevy je pak skupinová negativní činnost a ovlivňování systému jako celku působením kriminality, terorismu, zvyšování ekonomických a vzdělanostních rozdílů mezi občany – napětí mezi skupinami občanů, pokles autority, discipliny, spekulativnost, davové jevy, migrace lidí a biologických druhů /emigrace a imigrace/.

Ekonomické - jejími projevy jsou všeobecná bída, nezaměstnanost, zadluženost (vnitřní a vnější), záporná obchodní bilance, daňové úniky a podvody, monopolismus, kartelové dohody.

Politické - názorová a osobní nesvoboda, omezování projevu slova, spory náboženských proudů a směrů, stranické spory.

Vojenské - závisí na přímé aplikaci vojenské moci nebo její výhružkou projevující se ve svém dopadu např. jako anexe části území, zábory (anšlus) celých států, okupace, války útočné i obranné, násilné zavádění vlastního politického systému

Riziko.jpg