Gustave Le Bon

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Gustave Le Bon

Gustave Le Bon (7. května 1841, Nogent-le-Rotrou - 13. prosince 1931, Marnes-la-Coquette) byl francouzský sociální psycholog, sociolog, archeolog a amatérský fyzik.

Život a dílo[editovat | editovat zdroj]

Zabýval se medicínou a etnografií. V roce 1876 získal doktorát z medicíny, napsal knihu o zdánlivé smrti (La Mort apparente et les Inhumations prématurées, 1886), studoval například nemoci urogenitálního systému.

Za války roku 1870, kdy byl šéflékařem jednoho oddělení vojenské ambulance v Paříži, psal o praktické hygieně vojáků a raněných.

Později hodně cestoval, ve státních službách poznal Orient a Indii (studoval zde například buddhistickou architekturu). Starým východním civilizacím pak věnoval několik publikací , například Arabské civilizace, 1884; Indické civilizace, 1887; První civilizace, 1888-1889; Památky Indie, 1891.

V osmdesátých letech minulého století se začal zabývat studiem moderní společnosti a jejímu vývoji věnoval knihu Člověk a společnost, jejich původ a dějiny, 1881.

Psychologie davu[editovat | editovat zdroj]

Mezi jeho nejznámější práce patří kniha Psychologie davu, která poprvé vyšla v roce 1895 ve francouzštině a o dva roky později byla přeložena do češtiny. Kde svou koncepci vypracoval v souvislosti s chováním davu během francouzské revoluce. Dav je podle něj soubor individuí, jež jsou sjednocena iracionální připraveností k činnosti, která vyplývá z faktu rozplynutí individua v mase a jeho rezignace na sebekontrolu. Je to shromáždění, které podléhá snadno sugesci a není schopno si utvořit vlastní názor na nic, protože každý názor je davu imputován zvnějšku. Dav aktivuje spící či utlumené instinkty.


Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]