Psychologické směry

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Skočit na: Navigace, Hledání
Psychologie
Řecké písmeno psí je užívaným znakem psychologie
Další články k tématu Psychologie
Základní psychologické disciplíny
Obecná psychologie
Psychologická metodologie
Dějiny psychologie
Sociální psychologie
Psychopatologie
Psychologie osobnosti
Vývojová psychologie
Biologická psychologie
Psychologie životního prostředí
Aplikované psychologické disciplíny
Kognitivní psychologie
Forenzní (soudní) psychologie
Poradenská psychologie
Klinická psychologie
Pedagogická psychologie
Inženýrská psychologie
Vývojová psychologie
Psychologie práce
Vojenská psychologie
Psychologie reklamy
Psychologie trhu
Psychologie sportu
Psychologie konfliktu
Lékařská psychologie
Politická psychologie
Psychologie osobnosti
Kosmická psychologie
Manažerská psychologie
Psychologie umění
Psychologie dopravy
Policejní psychologie
Speciální psychologické disciplíny
Psychometrie
Farmakopsychologie
Zoopsychologie
Biopsychologie
Psycholingvistika
Směry v psychologii
Behaviorismus
Neobehaviorismus
Gestaltistická psychologie
Neogestaltismus
Psychoanalýza
Neopsychoanalýza
Marxistická psychologie

Portál Psychologie

Psychologie byla konstitucionalizována (založena) r. 1879, kdy Wilhelm Wundt založil I. Psychologický ústav. Již o 5 let dříve vydal Wundt knihu „Základy fyziologické psychologie“. Až do této doby byla psychologie součástí filozofie, ačkoliv zde existoval samostatný obor, který metodou experimentů zkoumal lidskou duši - psychofyzika (19.stol.)- ta např. objevila počitkové prahy.

Od 2. pol. 19. století - vědecké období psychologie

Obsah

[editovat] Experimentální psychologie

  • nazývána také psychologií elementovou - experimentálními metodami zkoumala základní elementy lidské psychiky (počitky, vjemy, pocity…)
  • založil Wilhelm Wundt (1832 - 1920)
  • první ps. laboratoř (1879)
  • zkoumá na podkladech experimentů oblast duševních pochodů
  • asociační zákony - popisují spojování počitků ve vjemy(např. zákon podobnosti, zákon kontrastu)
  • apercepce = nové podněty si dávám do souvislosti s minulou zkušeností/ pamětnou stopou … což je základem pro integritu (celistvost) psychiky
  • metoda introspekce = sebepoznání… za tuto kritizován, protože je to metoda ryze subjektivní (člověk přeci nemůže objektivně hodnotit sám sebe)

[editovat] Behaviorismus

  • založil John B. Watson (1878 - 1958)
  • psychologie je chápána jako věda o chování (behaviour = chování)
  • nazývána SR psychologií (Stimul-Reakce)
  • snaha opustit zkoumání subjektivních pocitů a zaměřit se zkoumání chování člověka
  • chování člověka je chápáno jako reakce na předchozí podněty
  • jeden z nejvýraznějších psychologických směrů
  • Behavioristé přeceňují roli výchovy, neuznávají vrozené psychické dispozice a zcela vyřazují z úvahy vnitřní duševní pochody jako vědou nezkoumatelné
  • rozpracovali behaviorální terapii, která má za úkol nahradit nežádoucí reakce reakcemi žádoucímí, což následně zvyšuje adaptabilitu jedince ve společnosti

[editovat] Psychoanalýza

  • založil Sigmund Freud (1856 - 1939)
  • psychologie nazývána biologizující
  • Zkoumá vztah mezi minulými zkušenostmi člověka a jeho současnými problémy (upozorňuje tím na vliv nevědomí na chování člověka)
  • metoda psychoanalýzy = léčebná metoda, která má za úkol odstranit psychické poruchy (neurózy). Vychází z toho, že psychika pracuje s konstantní energií - musí dojít k jejímu vybití přirozenou cestou - pokud tak není učiněno, vznikají traumta, která je třeba léčit. Podstatou psychoanalýzy je převedení těchto traumat z nevědomí do vědomí. Probíhá přirozenou formou na základě řízeného dialogu pacienta s psychoanalytikem.
  • Podle Freuda je člověk vystaven pudům jako základním determinantům svého chování a to zejména pudu sexuálnímu, agresivnímu či pudu sebezáchovy.
  • Nevědomí má vliv na naše chování. Mezi důležité ukazatele nevědomých procesů patří sen, tvz. Freudovské přeřeknutí, vtip a tzv. chybné úkony.
  • Struktura osobnosti - EGO (já) filtruje požadavky ID (ono) a SUPEREGO (nadjá, morálka)
  • Teorie snů - do snů člověk promítá své neukojené touhy a přání, protože je oslabena cenzura EGA vůči ID

[editovat] Analytická psychologie

  • založil Carl Gustav Jung (1875 - 1961)
  • vytvořil teorii o kolektivním nevědomí lidstva, jež je souborem tzv archetypů (archetypy - předobrazy jsou chápány jako univerzální symboly a podklady, ze kterých se vytvořila naše kultura)
  • bipolární typologie temperamentu - vycházel ze vztahu jedince k okolí (introvert x extrovert)
  • Odklon od Freudovy teorie pudů a materialismu.

[editovat] Tvarová psychologie (gestaltismus)

  • zakladatelé Max Wertheimer (1880 - 1943), Wolfgang Köhler (1887 - 1967)
  • teorie gestaltismu: psychologické jevy vystupují jako celek
  • jedinec nevnímá izolované prvky, ale jejich uspořádání do celků
  • strukturu a vlastnosti těchto celků nelze odvodit z jednotlivých částí
  • nelze oddělit biologické / psychologické / sociální jevy a procesy
  • fí fenomén (Max Wertheimer) = rychle po sobě jdoucí obrazce splývají = základ animovaného filmu
  • vhled do problémové situace (Wolfgang Köhler) = náhlé pochopení toho, co mi předtím x-krát nešlo
  • na rozdíl od behavioristů jiné pojetí učení - chápou učení jako schopnost člověka řešit problémovou situaci

[editovat] Gruzínská škola

Vytvoření gruzínské psychologické školy je spojeno se jménem D. N. Usnadze (1886-1950). Podle gruzínské školy psychologie může jen tehdy správně objasňovat, jestliže bude vycházet z toho, že naše vědomí je určováno sociálně a historicky.

Usnadze psal o rozvoji psychiky a o stupních, které předcházejí vzniku vědomí. Protože vědomí je vyšší forma vývoje psychiky, musí mu předcházet rané, předvědomé formy vývoje. Nejobecnějším příznakem psychiky je podle Usnadzeho odraz skutečnosti a schopnost realizovat cílesměrné chování vědomím. Protože pro aktivní subjekt je nutnou podmínkou činnost, musí mít subjekt možnost obrážet tuto činnost i v těch případech, kdy vědomí není dáno.

Podle Usnadzeho každá konkrétní činnost nutně předpokládá dva faktory: subjektivní (potřeba) a objektivní (situace jejího uspokojení). Potřeba může objasnit působení objektu na subjekt jen díky tomu, že sama je chápána v teorii ustanovky jen jako výsledek několikanásobného působební objektu.

[editovat] Humanistická psychologie

  • zakladatelé Abraham Maslow (1908 - 1970), Carl R. Rogers (1902 - 1987)
  • oproti behaviorismu - zdůrazňování tvořivosti
  • oproti psychoanalýze - zdůrazňování vědomí a sebeuvědomování
  • vytýká behaviorismu a psychoanalýze, že se na psychiku člověka orientují až tehdy, je-li „nemocná“ (ex post). Zdůrazňují, že je třeba prevence (ex ante)
  • člověk chápán jako svobodný tvor, který život utváří sám svými vlastními volbami, za které je zodpovědný
  • proslulá Maslowova hierarchie potřeb (růstové x deficitní) - pyramida

Dnes 6 základních proudů:

[editovat] Hlubinná psychologie

  • zabývá se nejhlubšími vrstvami psychiky
  • vychází z klasické psychoanalýzy, analytické psychologie, individuální psychologie a neopsychoanalýzy
  • lidské projevy jsou složitou souhrou vědomých a nevědomých procesů
  • vychází z Freudových teorií a praxe s neurotickými pacienty

[editovat] Neohumanistická psychologie

  • zabývá se chováním člověka - vnější prostředí a chování organismu ovlivňuje vnitřní organismus

[editovat] Neobehaviorismus

  • zakladatelem je Edward Tolman (1886 - 1959)
  • radikální behaviorismus, obnovení Watsonova učení. Silná především V USA.
  • na základě analýzy vztahů mezi podněty z okolí a chováním organismu vznikají určité pochody uvnitř jedince, které tyto podněty zprostředkovávají
  • měli teorii, že na stejný podnět musí všichni jedinci reagovat stejně - dokázali, že to tak není (např. Tolmanova intervenující proměnná)

[editovat] Kognitivní psychologie

  • zakladatelem je George Kelly (1905 - 1967)
  • za rozhodující jsou považovány poznávací procesy, kterými se vytváří vnitřní obrazy (modely) vnějšího světa
  • skrze modely je člověk schopen sebereflexe a vytváření své hodnotové orientace
  • cílem učení je schopnost člověka vyhledat a zpracovat informace
  • člověk chápán jako aktivní tvor, který je schopen informace použít k sebereflexi, kterou promítne do hodnotového systému …zdokonalování, sebevýchova, seberealizace, sebereflexe
  • v souvislosti s informacemi řeší otázku pamětných stop, kapacity mozku, umělé inteligence

[editovat] Humanistická psychologie

  • vznikla v USA
  • James Bugental, Anthony Sutich
  • směr v rozporu s hlubinnou analýzou
  • věnuje se tomu, jak člověk vnímá sám sebe, jak prožívá, co se kolem něj děje (sebevyjádření, pravá identita)
  • potřeba zlidšťovat okolí člověka za účelem projevování identity
  • důraz na autenticitu bytí

[editovat] Transpersonální psychologie

  • Založil Stanislav Grof - Američan českého původu (narozen 1931)
  • zabývá se mimořádnými změněnými stavy vědomí vznikajícími meditací, požitím psychotropních látek, mystickými praktikami a rituály
  • terapie byla nejprve zakládána na experimentech s LSD. Po jeho zákazu bylo nahrazeno technikou - holotropní dýchání
  • teorie říká, že při intenzivním dýchání se mění v krvi poměr mezi kyslíkem a oxidem uhličitým
  • pomocí holotropního dýchání může jedinec prožít např. zážitky svých předků, svůj vlastní porod, nebo se může cítít jako ztotožnění všeho bytí, promlouvat s bohem atd. Tato metoda je však riskantní, může dojít k upadnutí do bezvědomí, silným křečem, záchvatům atd., proto je doporučována pouze zcela zdravým jedincům. Může být prováděna pouze za přítomnosti vyškoleného psychologa - nikdy nezkoušejte holotrpně dýchat sami!!!
  • některými vědci považována za „papsychologii“, nerelevantní vědu
  • Více viz heslo Transpersonální psychologie