William James

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

O fotografovi pojednává článek William James (fotograf).

William James
Příbuzenstvo
otec Henry James starší
bratr Henry James
sestra Alice James

William James, (11. ledna 1842 New York, USA26. srpna 1910 Chocorua, New Hampshire, USA) byl americký psycholog, jeden ze zakladatelů vědecké a empirické psychologie, autor vlivných knih o mystice, o psychologii náboženství a filosofii výchovy a významný představitel pragmatické filosofie. Byl 14. nejcitovanějším psychologem ve 20. století.[1]

Životopis[editovat | editovat zdroj]

Narodil se v bohaté newyorské rodině, jeho otec se zajímal o literaturu, o Swedenborgovu teologii a měl bohaté styky s americkou i evropskou intelektuální elitou té doby: s Emersonem, C. S. Peircem, E. Machem, Johnem Dewey, Markem Twainem, J. Frazerem, Henri Bergsonem, H. G. Wellsem, G. K. Chestertonem, S. Freudem, C. G. Jungem. Stejně jako jeho pět velmi nadaných sourozenců – dostal vynikající vzdělání, několikrát navštívil Evropu a naučil se řadu jazyků. Jeho bratr Henry James se stal velmi úspěšným spisovatelem.

Od roku 1864 studoval medicínu na Harvardově univerzitě, kde pak také působil až do smrti (1910). V roce 18671868, když se léčil z depresí v Německu, objevil psychologii Hermanna Helmholtze a Freudova učitele Pierre Janeta. Po promoci (1869) se stal asistentem lékařství na Harvardově univerzitě, ale od roku 1876 se už věnoval pouze psychologii (profesorem 1885) a od roku 1897 se stal tamtéž profesorem filosofie.

Dílo[editovat | editovat zdroj]

Nebyl myslitel akademické učenosti, nýbrž stále se snažil, aby jeho myšlení studentům i čtenářům pomáhalo lépe žít. V psychologii kritizoval dogmatické školy, které podle něho k ničemu nevedou. Proti mechanistickým výkladům myšlenkových procesů (např. jako asociací) zdůrazňoval, že člověk vždycky sleduje nějaké cíle, hledá, volí a jedná. Slavný je Jamesův výklad emocí: není to tak, že by člověk viděl medvěda, dostal strach, a proto utekl, nýbrž tak, že uteče, jak spatří medvěda, a teprve potom dostane strach. Emoce jsou tedy cosi prvotního a bezprostředního, vyvolaného přímo vjemy nebo podněty.

Pravda je podle něj to, co se lidem dlouhodobě osvědčilo a osvědčuje, druh dobra, který jim umožňuje lépe žít. To je jádro jeho pragmatismu. James je také empirista, ovšem zvláštního, radikálního druhu. Zkušenost není něco, co by se dalo rozdělit a fixovat jako jednotlivá, naprosto objektivní fakta, nýbrž je především celková, proměnlivá a poznamenaná vnímajícím člověkem. Člověka nelze od jeho zkušenosti oddělit.

Také jeho filosofie náboženství zdůrazňuje na jedné straně bezprostřední povahu náboženské zkušenosti, která není pojmová ani teoretická, nýbrž celková a žitá. Náboženská zkušenost je zvláště zajímavým předmětem psychologického zkoumání, protože se v ní jako pod mikroskopem ukazuje, jak funguje naše mysl. Na druhé straně trvalá přítomnost náboženství v lidských společnostech podle Jamese dokazuje, že bylo lidem užitečné a pomáhalo jim žít a jednat ve spletitém světě. Proto má člověk, jak říká James, „vůli věřit“ (the will to believe).

Citáty[editovat | editovat zdroj]

  • …objektivní pravda, v níž funkce uspokojování lidských přání vůbec nehraje žádnou úlohu, neexistuje … nezávislá pravda … představuje pouze mrtvé srdce prázdného stromu. (z díla Pragmatismus)
  • Mnoho lidí se domnívá, že myslí, ač jenom nově řadí své předsudky.
  • Nejdůležitější v životě je žít pro něco více, než jen vlastní život.
  • Naše vlastní nedostatky nám překvapivě pomáhají.
  • Umění být moudrým spočívá v umění vědět, čemu nevěnovat pozornost.
  • Víra dává novou chuť k životu.
  • Bůh nám možná odpustí naše hříchy, ale naše nervová soustava nám je neodpustí nikdy.[2]

Výroky[editovat | editovat zdroj]

  • Chtějte, aby to tak bylo. Chtějte, aby to tak bylo, protože smíření se s tím, co se stalo, je první krok k překonání následku každé nepříjemnosti.
  • Většina toho, co nazýváme zlem… může být často změněna na posilující a povzbuzující dobro pouze tím, že vnitřní postoj trpitele se změní z utrpení na chuť bojovat.
  • Víra je jedna ze sil, které umožňují člověku žít, a její úplná absence vede ke zhroucení!

Spisy[editovat | editovat zdroj]

Česky vyšlo[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Haggbloom, S.J.; et al. (2002). "The 100 Most Eminent Psychologists of the 20th Century". Review of General Psychology 6 (2): 139–152
  2. LIBERDOVÁ, Jana. Cesta ke zdraví. Praha : Unie Roska v ČR, 1997.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Kategorie William James (psychologist) ve Wikimedia Commons