William James
O fotografovi pojednává článek William James (fotograf).
| otec | Henry James starší |
|---|---|
| bratr | Henry James |
| sestra | Alice James |
William James, (11. ledna 1842 New York, USA – 26. srpna 1910 Chocorua, New Hampshire, USA) byl americký psycholog, jeden ze zakladatelů vědecké a empirické psychologie, autor vlivných knih o mystice, o psychologii náboženství a filosofii výchovy a významný představitel pragmatické filosofie. Byl 14. nejcitovanějším psychologem ve 20. století.[1]
Obsah |
Životopis [editovat]
Narodil se v bohaté newyorské rodině, jeho otec se zajímal o literaturu, o Swedenborgovu teologii a měl bohaté styky s americkou i evropskou intelektuální elitou té doby: s Emersonem, C. S. Peircem, E. Machem, Johnem Dewey, Markem Twainem, J. Frazerem, Henri Bergsonem, H. G. Wellsem, G. K. Chestertonem, S. Freudem, C. G. Jungem. Stejně jako jeho pět velmi nadaných sourozenců - dostal vynikající vzdělání, několikrát navštívil Evropu a naučil se řadu jazyků. Jeho bratr Henry James se stal velmi úspěšným spisovatelem.
Od roku 1864 studoval medicínu na Harvardově univerzitě, kde pak také působil až do smrti (1910). V roce 1867 – 1868, když se léčil z depresí v Německu, objevil psychologii Hermanna Helmholtze a Freudova učitele Pierre Janeta. Po promoci (1869) se stal asistentem lékařství na Harvardově univerzitě, ale od roku 1876 se už věnoval pouze psychologii (profesorem 1885) a od roku 1897 se stal tamtéž profesorem filosofie.
Dílo [editovat]
Nebyl myslitel akademické učenosti, nýbrž stále se snažil, aby jeho myšlení studentům i čtenářům pomáhalo lépe žít. V psychologii kritizoval dogmatické školy, které podle něho k ničemu nevedou. Proti mechanistickým výkladům myšlenkových procesů (např. jako asociací) zdůrazňoval, že člověk vždycky sleduje nějaké cíle, hledá, volí a jedná. Slavný je Jamesův výklad emocí: není to tak, že by člověk viděl medvěda, dostal strach a proto utekl, nýbrž tak, že uteče, jak spatří medvěda, a teprve potom dostane strach. Emoce jsou tedy cosi prvotního a bezprostředního, vyvolaného přímo vjemy nebo podněty.
Pravda je podle něj to, co se lidem dlouhodobě osvědčilo a osvědčuje, druh dobra, který jim umožňuje lépe žít. To je jádro jeho pragmatismu. James je také empirista, ovšem zvláštního, radikálního druhu. Zkušenost není něco, co by se dalo rozdělit a fixovat jako jednotlivá, naprosto objektivní fakta, nýbrž je především celková, proměnlivá a poznamenaná vnímajícím člověkem. Člověka nelze od jeho zkušenosti oddělit.
Také jeho filosofie náboženství zdůrazňuje na jedné straně bezprostřední povahu náboženské zkušenosti, která není pojmová ani teoretická, nýbrž celková a žitá. Náboženská zkušenost je zvláště zajímavým předmětem psychologického zkoumání, protože se v ní jako pod mikroskopem ukazuje, jak funguje naše mysl. Na druhé straně trvalá přítomnost náboženství v lidských společnostech podle Jamese dokazuje, že bylo lidem užitečné a pomáhalo jim žít a jednat ve spletitém světě. Proto má člověk , jak říká James, „vůli věřit“ (the will to believe).
Spisy [editovat]
- The Principles of Psychology (1890)
- Psychology (Briefer Course) (1892)
- The Will to Believe (1897)
- Human Immortality: Two Supposed Objections to the Doctrine (1897)
- Talks to Teachers on Psychology: and to Students on Some of Life's Ideals (1899)
- The Varieties of Religious Experience (1902)
- Pragmatism: A New Name for Some Old Ways of Thinking (1907)
- A Pluralistic Universe (1909)
- The Meaning of Truth: A Sequel to „Pragmatism“ (1909)
- Some Problems of Philosophy: A Beginning of an Introduction to Philosophy (1911)
- Essays in Radical Empiricism (1912)
Česky vyšlo [editovat]
- Druhy náboženské zkušenosti, Praha 1930
- Pragmatism: nové jméno pro staré způsoby myšlení. Brno 2003
- Úvod do religionistiky. FF UK Praha 2004
Citáty [editovat]
- …objektivní pravda, v níž funkce uspokojování lidských přání vůbec nehraje žádnou úlohu, neexistuje … nezávislá pravda … představuje pouze mrtvé srdce prázdného stromu. (z díla Pragmatismus)
- Mnoho lidí se domnívá, že myslí, ač jenom nově řadí své předsudky.
- Nejdůležitější v životě je žít pro něco více, než jen vlastní život.
- Naše vlastní nedostatky nám překvapivě pomáhají.
- Umění být moudrým spočívá v umění vědět, čemu nevěnovat pozornost.
- Víra dává novou chuť k životu.
Výroky [editovat]
- Chtějte, aby to tak bylo. Chtějte, aby to tak bylo, protože smíření se s tím, co se stalo, je 1. Krok k překonání následku každé nepříjemnosti.
- Většina toho, co nazýváme zlem… může být často změněna na posilující a povzbuzující dobro pouze tím, že vnitřní postoj trpitele se změní z utrpení na chuť bojovat.
- Víra je jedna ze sil, které umožňují člověku žít, a její úplná absence vede ke zhroucení!
