Ulric Neisser

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Ulric Gustav Neisser (8. prosince 1928, Kiel17. února 2012, Ithaca) byl americký psycholog narozený v Německu (jeho rodina odešla do USA roku 1933, po nástupu nacistů).

Byl profesor Cornellovy univerzity, představitel kognitivní psychologie a 32. nejcitovanější psycholog 20. století.[1] Zaobíral se především tématy paměti a inteligence. Byl silně ovlivněn dílem psychologů Jamese Gibsona a jeho ženy Eleanor Gibsonové, jejich zkoumání percepce viděl jako velký impuls k rozvoji kognitivní teorie. Kritizoval také starší generaci kognitivivců za nízkou "ekologickou validitu" jejich díla, čímž mínil, že svých výsledků dosáhli pozorováním nepřirozených situací v nepřirozených (tedy laboratorních) podmínkách.

Bibliografie[editovat | editovat zdroj]

  • Cognitive psychology (1967)
  • Cognition and reality: principles and implications of cognitive psychology (1976)
  • Memory observed: remembering in natural contexts (1982)
  • Concepts and conceptual development: ecological and intellectual factors in categorization (1987)
  • The Perceived self: Ecological and Interpersonal Sources of Self Knowledge (1993)
  • The remembering self: construction and accuracy in the self-narrative (1994)
  • Remembering reconsidered: ecological and traditional approaches to the study of memory (1995)
  • The rising curve: long-term gains in IQ and related measures (1998)

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Haggbloom, S.J.; et al. (2002). "The 100 Most Eminent Psychologists of the 20th Century". Review of General Psychology 6 (2): 139–152

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]