Aschův experiment

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Příklady čar použitých v experimetu. Vlevo je "referenční" čára, vpravo porovnávané.

Jako Aschův experiment je označován test konformity, který uspořádal Solomon Asch v roce 1951.

V tomto experimentu Asch vyzval studenty, aby porovnávali velikosti čar na sérii kartiček. Uvedl to jako test zraku, ale ve skutečnosti to byl test posuzující konformitu. Účastníci experimentu měli před sebou vždy jednu čáru jako „etalon“ a porovnával ji s vedlejšími třemi co do výšky (X je větší/menší/stejná). Svůj úsudek poté postupně vyslovili nahlas před ostatními.

Studenti-spolupracovníci byli předem instruováni, aby v některých případech odpovídali jednotně (12× z 18 případů) a hlavně špatně. Poslední odpovídal student, který o ničem nevěděl. Ostatní taktéž neměli vyjadřovat žádné zvláštní reakce na odpovědi druhých. Pouze poslední byl evidentně nesvůj, potil se a nadměrně gestikuloval.

Zatímco v pokusné skupině, která odpovídala sama za sebe neudělalo 35 ze 37 účastníků žádnou chybu (95 % lidí odpovědělo vždy správně), vlivem skupinového tlaku neudělalo chybu pouze 25 % účastníků (47 % udělalo alespoň jednu chybu (1-7) a 28 % 8 a více (z 12)).

Jakkoli experiment vypovídá o velkém vlivu konformity, je třeba vědět, že takto se účastníci chovali jen v případě, že ostatní odpovídali jednotně. Když měli Aschovi spolupracovníci povoleno odpovídat dobře, procento konformovaných rapidně kleslo. Stejně jako v případě, že osamocený účastník mohl na výroky ostatních reagovat a nebo místo verbální odpovědi svůj úsudek psal na papír.

Většina zúčastněných později v rozhovoru s Aschem řekla, že nevěřili odpovědím spolupracovníků, ale odpověli tak proto, že nechtěli být považováni za „divné“. Pouze několik řeklo, že spíše věřili skupině.