Lidská rasa

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Rozložení lidských ras podle knihy Meyers Konversationslexikon z let 1885-90.

Lidská rasa je skupina lidí, kterou spojuje dlouhodobý společný vývoj, v jehož průběhu se vlivem rozdílného prostředí vytvořily shodné morfologické a fyziologické znaky (barva pleti, barva a tvar vlasů, očí, rysy tváře, tvar lebky, nosu, atd.).[1][2]

Během rozdílného vývoje na rasy působil genetický drift, pohlavní výběr i přírodní výběr, například na barvu pleti měla vliv rakovina kůže.[3]

Rasová klasifikace má široké spektrum využití, zejména v biomedicíně (kde existují léky použitelné pouze pro Afroameričany),[4] v kriminologii, kde se používá k popisu pachatele, a ve forenzní antropologii, kde odborníci dokáži jasně rozlišit mezi negroidní a kaukazoidní, popřípadě mongoloidní lebkou.

Lze vědecky uvažovat o lidských typech jako o empiricky zjištěných obvyklých konfiguracích genetických a fyzických vlastností jedinců, které prokazatelně koincidují z regionem jejich původu. Shluková analýza například prokázala, že se podobá genetická informace (DNA) lidí, kteří žijí ve stejné geografické oblasti, přičemž na hranicích kontinentů bývají plynulé přechody.[5] K odlišení regionálních populačních shluků přitom dostačuje jen asi 40 vhodně zvolených genetických znaků.[6] Genetická data jsou ve shodě s hypotézou o africkém původu lidstva.[7]

V roce 2006 bylo prokázáno, že lidé jsou mnohem odlišnější od šimpanzů, než se dříve myslelo (místo 99% je to jen 96%), ale že i jednotlivé lidské rasy jsou si mnohem vzdálenější. K těmto závěrům došel britsko-americký tým, vedený britským genetikem Matthewem Hurlesem. Tým analyzoval vzorky DNA od 270 lidí negroidní, europoidní a mongoloidní rasy a zjistil mezi nimi významné rozdíly. Variabilita genetické informace vykazuje rozdíly až 12%. Tato variabilita je i příčinou různé náchylnosti k nemocem, projevující se u odlišných etnik, i různé reakce organismu na podávané léky.[8]

Kromě antropologie byla a dosud je fyzická lidská typologie také důležitou politickou otázkou. Jako rasismus se označují ideologie, které z příslušnosti k rase odvozují politické důsledky, nejčastěji ve smyslu, že některé lidské rasy jsou hodnotnější než jiné a mají právo či povinnost „méněcenné“ rasy ovládat či dokonce jejich příslušníky hubit. Tato teorie vychází z domněnky, že jednotlivé rasy mají odlišné předky, tzv. "teorie polygenetického vzniku ras". Rasismus založený na údajně vědeckých teoriích byl populární v 19. a první polovině 20. století, zdiskreditoval se však zejména v podobě nacistické ideologie. Dnes je obvykle považován za nevědecký, nesprávný a nemorální, v řadě států včetně České republiky je hlásání rasové nenávisti dokonce trestným činem.

Rasová teorie[editovat | editovat zdroj]

Tradiční rasová teorie nikdy nedospěla ke shodě o počtu ras, udává se obvykle mezi dvěma až dvanácti rasami. Často se udává tři až pět ras.

Obvykle udávané rasy jsou:

  • europoidní (bílá) – patří sem indoevropská, semitská a matinská skupina. Je označována také jako běloši. Je původem v Evropě, západní Asii a severní Africe.
  • mongoloidní (žlutá) – zahrnuje skupinu mongolskou, Inuity (Eskymáky), americké Indiány a Austronésany. Je rozšířena především ve východní a jihovýchodní Asii, Severní a Jižní Americe. Indiáni jsou někdy označováni jako rudé plémě.[9]
  • negroidní (černá) – označována jako černoši. Původem je v subsaharské Africe.
  • australoidní – patří sem Austrálci, Drávidové, Papuánci a Melanésané.

Někteří antropologové odlišují ještě další rasy, například od rasy negroidní vydělují rasu kapoidní (podle mysu Dobré naděje) – odlišnou od rasy negroidní,[10] nebo slučují rasu negroidní s australoidní v tzv. rasu ekvatoriální.

Existují také skupinová označení pro míšence jednotlivých ras. Takovými termíny jsou například:

Další rasově smíšené populace:

Proces stírání rozdílů mezi rasami se nazývá amalgamace.[zdroj?]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. AAPA Statement on Biological Aspects of Race American Association of Physical Anthropologists
  2. Bamshad, Michael and Steve E. Olson. "Does Race Exist?", Scientific American Magazine (10. listopadu 2003).
  3. http://www.national-geographic.cz/detail/tmava-barva-pleti-se-vyvinula-jako-odpoved-na-rakovinu-kuze-45263/ – Tmavá barva pleti se vyvinula jako odpověď na rakovinu kůže
  4. http://www.osel.cz/index.php?clanek=843 První lék pro konkrétní lidskou rasu je před schválením, osel.cz
  5. N. Rosenberg a kol.: Clines, clusters, and the effect of study design on the inference of human population structure. PLoS Genetics (2005) 1: str. 660–671
  6. L. Bastos-Rodriguez a kol.: The Genetic Structure of Human Populations Studied Through Short Insertion-Deletion Polymorphisms. Annals of Human Genetics, vol. 70 (Pt5), September 2006, str. 658–665
  7. M. Jacobsson a kol.: Genotype, haplotype and copy-number variation in worldwide human populations. Nature, vol. 451, 21 February 2008 (7181), str. 998–1003
  8. http://news.nationalgeographic.com/news/2006/11/061122-human-genetics.html
  9. Slovník spisovného jazyka českého [online]. Ústav pro jazyk český Akademie věd České republiky, [cit. 2014-03-11]. Heslo rudý.  
  10. Carleton S. Coon, The Origin of Races, (New York: Knopf, 1962)

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]