Porajmos

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Porajmos (romsky: [ˈpɔʁmɔs]) (také Porrajmos nebo Pharrajimos, doslovně ztrávení nebo zničení v některých dialektech romštiny nebo Romský holokaust) byl pokus nacistického Německa, Nezávislého státu Chorvatsko, Horthyho Maďarska a jejich spojenců o vyhlazení Romů v Evropě během druhé světové války. Pod Hitlerovou vládou byli Romové spolu s židy definováni jako „nepřátelé rasově čistého státu“ podle Norimberských zákonů; obě skupiny byly postiženy stejnou politikou a perzekucemi, které vyvrcholily téměř totálním vyhlazením obou skupin v zemích okupovaných nacisty.[1]

Protože východoevropské romské komunity nebyly organizované, a svou historii předávaly prostřednictvím příběhů, Porajmos tak není v porovnání s holokaustem dobře zdokumentován. Odhady počtu obětí z řad Romů se pohybují od 220 000 do 1 500 000.[2] Podle Iana Hancocka, ředitele Programu romských studii na Texaské univerzitě v Austinu, zde existují tendence podhodnocovat skutečné počty obětí. Sumarizoval, že téměř celá romská populace byla zabita v Chorvatsku, Estonsku, Litvě, Lucembursku a Nizozemsku.[3] Rudolph Rummel, emeritní profesor politologie na Havajské univerzitě odhaduje, že v nacistickém Německu muselo zemřít 258 000 Romů,[4] 36 000 v Rumunsku za vlády Iona Antonescu[5] a 27 000 v ustašovském Chorvatsku.[6]

Západní Německo formálně uznalo genocidu Romů v roce 1982.

Porajmos v Protektorátu Čechy a Morava[editovat | editovat zdroj]

Od počátku války probíhal Porajmos také na území nacisty zřízeného Protektorátu Čechy a Morava. 10. července 1942 vydal velitel protektorátní neuniformované policie nařízení o soupisu Cikánů. Dosavadní kárné pracovní tábory byly změněny na cikánské sběrné tábory. Na konci roku 1942 bylo vydáno prováděcí nařízení o deportacích romského obyvatelstva do cikánského tábora v Auschwitz-Birkenau.[7] Roku 1944 byl cikánský tábor nacisty zničen a asi tři tisíce Romů byly usmrceny v plynových komorách. Na 1700 práceschopných Romů bylo před tím přemístěno do jiných koncentračních táborů.[8] Internací v Letech prošlo celkem 1 309 registrovaných osob, dalších více než 1300 osob prošlo táborem v Hodoníně u Kunštátu. V Letech zemřelo nejméně 326 osob, v Hodoníně 194, z toho část v důsledku tyfové epidemie.

Porajmos na Slovensku[editovat | editovat zdroj]

Na území Slovenského státu začaly hromadné deportace Romů až po porážce Slovenského národního povstání, kterého se účastnili také romští partyzáni, a obsazení Slovenska německým vojskem v roce 1944.

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Porajmos na anglické Wikipedii.

  1. Janos Barsony, “Facts and Debates: The Roma Holocaust,” in Pharrajimos: The Fate of the Roma During the Holocaust, ed. Janos Barsony and Agnes Daroczi (New York: International Debate Education Association, 2008), 1.
  2. Hancock, Ian(2005),"True Romanies and the Holocaust: A Re-evaluation and an overview",, Palgrave Macmillan, pp. 383–396, ISBN 1-4039-9927-9 
  3. Hancock, Ian(2000)."Downplaying the Porrajmos: The Trend to Minimize the Romani Holocaust". Patrin(Sept 23). 
  4. http://www.hawaii.edu/powerkills/NAZIS.TAB1.1.GIF, Statistics of Democide, RJ Rummel, LIT Verlag Berlin-Hamburg-Münster, 1998
  5. Line 1881, http://www.hawaii.edu/powerkills/SOD.TAB14.1D.GIF, Statistics of Democide, RJ Rummel, LIT Verlag Berlin-Hamburg-Münster, 1998
  6. See the estimates listed at lines 195-201 in Table 9.1, Statistics of Democide, RJ Rummel, LIT Verlag Berlin-Hamburg-Münster, 1998
  7. Ctibor Nečas: Holocaust českých Romů, Kalendář událostí, stará verze stránek prezidenta České republiky
  8. ŠTOLOVÁ, Eva. Vzdělávání Romů. Praha : Grada Publishing, s.r.o., 2001. ISBN 80-247-0277-0. Kapitola 1. Romové za 2. světové války, s. 12-13.  

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]