Romové

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Skočit na: Navigace, Hledání
Tento článek pojednává o etniku. O národu pojednává článek Cikáni.
Romská dívka
Romská dívka

Romové jsou etnikum indického původu, žijící převážně v Evropě, ale i jiných světadílech.

Obsah

[editovat] Dějiny

Romská žena s dítětem
Romská žena s dítětem
Romská žena z České republiky
Romská žena z České republiky

Dlouhou dobu se vycházelo z toho, že romština se vyvinula ze sanskrtu (oba jazyky patří k indické skupině indoevropských jazyků). Pomocí srovnávací lingvistiky se dnes však dospělo k názoru, že jazyk Romů pochází z jednoho severozápadního dialektu staré hindštiny. Za vlast Romů (rom = muž, manžel, romňi = žena, manželka, roma = lidé) se tedy v každém případě považuje Indie.

Důvod jejich odchodu je neznámý (mohlo jít o hladomor, války, invaze nebo pozici tzv. nedotknutelných nacházejících se mimo kastovní zřízení, původně zvané varnášrama). Podle legendy se jim dostalo pozvání od perského panovníka, který potřeboval hudebníky k obveselení svých poddaných. Postupně se dostali do Evropy (kolem 13. století, první zmínka v Čechách pochází ze 14. století), kde byli označováni jako Cikáni podle řeckého Athiganoi (maloasijská sekta, zabývající se věštěním) nebo Egypťané (podle Malého Egypta v Byzanci). Vydávali se za poutníky, kteří za své hříchy musí putovat po světě, a požívali tedy pohostinnosti a ochrany (na základě glejtů nejrůznějších panovníků, mezi jinými i papeže, přičemž mnohdy docházelo k jejich padělání).

Životní styl Romů však záhy začal vzbuzovat averzi a z toho důvodu byli pronásledováni (popravy, věznění a vyhnanství jen kvůli původu). Vlády Marie Terezie a Josefa II. se vyznačovaly snahami o jejich asimilaci.

20. století bylo ve znamení rasistických zákonů (cikánské legitimace za první republiky v Československu), holocaustu, komunistických snah o asimilaci (zákaz kočování v roce 1959, snaha o rovnoměrný rozptyl po území Československa), sterilizace žen v nemocnicích bez jejich vědomí, potlačování romského jazyka (tresty za používání romštiny na základních školách) a kultury. Na konci 20. století sílí snahy o společenskou a politickou emancipaci, vznikají romské kulturní a vzdělávací spolky, politické strany, organizují se celosvětové sjezdy jako např. 1. světový romský sjezd v roce 1971 v Londýně. Současně dochází k emigraci Romů z východní Evropy zejména do Británie, Kanady a USA. Kanada proto znovu zavedla víza pro občany České republiky.

[editovat] Jazyk

Romština, jazyk Romů, patří do indické skupiny indoárijských jazyků. Dělí se na 3 hlavní skupiny:

  • evropská romština (muž = rom),
  • domština (muž = dom, oblast dnešního Íránu),
  • lomaverština (muž = lom, oblast Arménie),

Má nesčetné dialekty (jen v Evropě je jich kolem šedesáti, mnohdy jsou srozumitelné, vyskytují se však i dialekty, které jsou navzájem nesrozumitelné – záleží na procentu přejatých slov).

[editovat] Tradiční povolání

Romská žebračka
Romská žebračka

Mezi tradiční romská povolání patřily hudba, kovářství, košíkářství, čištění peří, broušení nožů, věštectví, apod.

[editovat] Sociální uspořádání

Skupina Romů v Bulharsku
Skupina Romů v Bulharsku
Romská svatba v Makedonii
Romská svatba v Makedonii

Základem společnosti je rodina, kde panuje velká soudržnost. Rodinou jsou pro Romy lidé, v daleko menší míře obydlí. Tradičně se představitel určitého seskupení Romů nazývá vajda, který požívá velkou autoritu.

Romové netvoří jednolité etnikum, štěpí se na mnoho skupin – kmenů (Olašští Romové, Sintové v Německu, Manušové ve Francii, Gitanos ve Španělsku apod.). Po druhé světové válce zbylo v České republice jen 600 Romů.[1] V současnosti v Česku žijí převážně východoslovenští Romové (byli sem přesunuti v rámci poválečné obnovy průmyslu), 10 % tvoří Romové olašští, nepatrné procento Romové čeští (ti byli téměř vyhlazeni při holocaustu v pracovních táborech v Hodoníně u Kunštátu, v Letech u Písku a v Osvětimi).

[editovat] Problémy spojené s romskou populací

Většina Romů žijících v Česku je nezaměstnaná. Je to způsobeno zejména jejich nízkou kvalifikací, neochotou zaměstnavatelů je přijímat do pracovního poměru (také kvůli vysoké kriminalitě v rámci romské populace), nevhodným nastavením sociálního systému (pro mnoho lidí je výhodnější pobírat sociální dávky než pracovat), vytvářením romských ghet, lichva[2] a také jejich nízkým vzděláním (romské děti jsou kvůli špatnému prospěchu často umísťovány do zvláštních škol)[3], přičemž část Romů nemá ani základní vzdělání[4].

Značný problém je u současných Romů zejména vysoká kriminalita, často vysvětlována značnou chudobou Romů. Nicméně problémy s kriminalitou Romů existují už několik set let[5].

Důsledkem těchto problémů je mj. i silně protiromské naladění většiny českého obyvatelstva[6].

Problémy mezi Romy a většinovou populací zjištěné dotazníkovým průzkumem mezi romskými poradci a asistenty provedeným Institutem pro kriminologii a sociální prevenci Ministerstva spravedlnosti jsou rozděleny do následujících skupin[7]:

  1. Sociální problémy, kam spadá nezaměstnanost Romů nebo špatná bytová situace. Romům je vytýkán příjem sociálních podpor jako jediného zdroje obživy a nechuť se zapojit do pracovního procesu.
  2. Problémy v občanském soužití, například v sousedských vztazích, hlučnost a nepořádek v okolí bydliště. S tímto problémem se potýká 33 českých měst s více než 7000 obyvateli.
  3. Trestná činnost Romů, kterou jako problém vnímá 19 měst, poměrně rovnoměrně rozmístěných po celém Česku. Často jde i o trestnou činnost dětí a někdy i trestnou činnost s rasovým podtextem.
  4. Problémy Romů s drogami, alkoholem a prostitucí. Stěžuje si na ní 11 zkoumaných měst ze 170, nejvíce v severních, západních a východních Čechách.
  5. Problémy v komunikaci mezi Romy a většinovou společností a při jednání s úřady. Vyplývají z nepochopení zvláštností romského etnika a rozšířeného požadavku na asimilaci Romů. Problém byl zaznamenán v 10 městech, zejména v jižních a severních Čechách.
  6. Rasismus, netolerance a předsudky vůči romskému obyvatelstvu se projevují ve 23 městech, nejvíce v jižních (29 % měst) a severních Čechách (21 % měst).
  7. Diskriminace Romů ve službách, především časté nevpouštění Romů do restaurací a kulturních zařízení. Problém uvádějí jen tři města, ale zdá se, že se jedná o širší problém.

[editovat] Označení

Na sjezdu v Londýně v roce 1971 se Romové usnesli, že označením příslušníků romského národa je etnonymum Rom a od té doby se datuje romský požadavek, aby tento fakt byl majoritou respektován.

V Čechách je běžně používáno označení Cikán. Toto označení je velkou částí Romů vnímáno jako hanlivé. Jak řekl v roce 1990 v Československé televizi tehdejší předseda Romské občanské iniciativy (ROI) Emil Ščuka: Cikáni je označení deklasované sociální skupiny, Romové je označení národa. Někteří Romové však sami preferují používání výrazu Cikáni.

Zejména v německy mluvících zemích, ve Francii a v Belgii se pro Romy vžil termín Sinti nebo Roma und Sinti.

[editovat] Romská vlajka

Romská vlajka
Romská vlajka

Romská vlajka se skládá z modrého pruhu v horní polovině, zeleného pruhu v polovině dolní a z červené čakry s 16 paprsky umístěné uprostřed. Čakra, která je i na vlajce Indie, odkazuje na indický původ romského národa. Zelený a modrý pruh symbolizují život věčných poutníků po zelené zemi pod blankytnou oblohou.

Tato vlajka byla přijata na 1. Mezinárodním sjezdu IRU v Londýně v roce 1971.

[editovat] Hymna

Podrobnější informace naleznete v článku Romská hymna.

Všeobecně se za romskou hymnu považuje romská píseň Gejľem, gejľem známá též pod názvy Geľem, Geľem; Djelem, Djelem; Opre Roma; Romale, čhavale atd. Za romskou hymnu byla prohlášena v roce 1971 na 1. Mezinárodním sjezdu IRU v Orpingtonu u Londýna.

Existence romské hymny není mezi Romy v Česku dosud příliš známá. Znají ji spíše romští aktivisté nebo Romové, kteří se účastní romských kulturních akcí. Na přímý dotaz, jaká píseň je hymnou Romů, se lze setkat s odpovědí, že Romové hymnu nemají, případně s tvrzením, že romskou hymnou je jiná píseň (zřejmě nejčastěji bývá uváděna romská lidová píseň Čhajori romaňi, kterou někteří nazývají hymnou českých Romů).

[editovat] Náboženství

Romové se přizpůsobili náboženství místního obyvatelstva. V Česku jsou většinou formální katolíci. Jejich patronkou je Černá Sára. Od počátku devadesátých let v Česku přibývá romských členů protestantských církví. Náboženské představy Romů stejně jako zvyky a rituály s nimi spojené se liší podle jednotlivých kmenů a podle krajin, ve kterých žijí. V Čechách v některých rodinách zvláště ve větších městech romské tradice mizí, nejdéle se uchovávají tradice spojené se smrtí a narozením. Původem slovenští Romové mají velký respekt z duchů zemřelých, mulů. Mnoho z nich uvádí, že se s nimi alespoň jednou v životě setkali. Z těchto setkání mívají strach. Mulové se jim mohou zjevovat, po případě je varovat před hrozícím nebezpečím. Část slovenských Romů má také obavy z guny daj, zřejmě obdoby slovanské polednice. Ta může uhranout jejich nově narozené dítě, pokud jej nechají o samotě a není pokřtěno. Guny daj lze zahnat magickými praktikami, které se liší podle jednotlivých rodin. Někteří věří i v existenci čarodějnic (striga). Hovořit o strigách a setkání s nimi je zřejmě tabu.

[editovat] Romská kultura

Romští muzikanti v Brně
Romští muzikanti v Brně
Festival Khamoro Roma v Praze v roce 2007
Festival Khamoro Roma v Praze v roce 2007

[editovat] Literatura na území Česka a Slovenska

[editovat] Divadlo

[editovat] Hudba

Z romského repertoáru pochází tance verbunkos a flamenco (výraz, kterým se původně označovali Romové v Andalusii).

[editovat] Výtvarné umění

Mezi Romy je spousta regionálních umělců, v drtivé většině bez vyššího vzdělání. Např. Tibor Červeňák (žije v Hranicích), Aladár Kurej (Humenné), bratři Tibor (Rožňava) a Dušan (Detva) Oláhovi, Rudolf Dzurko (Praha–Smíchov) nebo Edward Majewski (polský Opatow).

[editovat] Majorita o Romech

Romové jsou jedním z častých námětů dokumentární fotografie. V Česku se jim věnovali či věnují především: Josef Koudelka, Eva Davidová, Hana Šebková, Karel Cudlín, Maria Kracíková, Vít Šimánek (autor diplomové práce o fotografiích Romů), Václav Ryčl, Karel Tůma či Libuše Rudinská, na Slovensku pak zejména Tibor Huszár, Mišo Suchý a Andrej Bán.

[editovat] Odkazy

[editovat] Reference

  1. ↑ http://www.romea.cz/romeatv/index.php?id=detail&source=w&vid=http://ct1streaming.visual.cz/new/asx/high/Gheto-141007.asx&detail=http://ct1streaming.visual.cz/new/asx/high/Gheto-141007.asx
  2. ↑ http://www.romea.cz/romeatv/index.php?id=detail&source=w&vid=http://ct1streaming.visual.cz/new/asx/high/Gheto-141007.asx&detail=http://ct1streaming.visual.cz/new/asx/high/Gheto-141007.asx
  3. ↑ Základní vzdělávání romských dětí
  4. ↑ Vzdělávání Romů v ČR
  5. ↑ Zákon o potulných cikánech z roku 1927
  6. ↑ Nejhorší tři slova od Roma? Dobré ráno, sousede…
  7. ↑ Vybrané výsledky výzkumu IKSP v letech 2002–2004

[editovat] Související články

logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí multimediální obsah k tématu
Romové

[editovat] Externí odkazy

Citováno z „http://cs.wikipedia.org/wiki/Romov%C3%A9“