Freiburg im Breisgau

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Freiburg im Breisgau
Centrum města s dómem
Centrum města s dómem
Freiburg im Breisgau – znak
znak
Freiburg im Breisgau – vlajka
vlajka
poloha
zeměpisné souřadnice:
nadmořská výška: 278 m n. m.
Časové pásmo: SEČ/SELČ
stát: Německo Německo
spolková země: Baden-Württemberg Bádensko-Württembersko
vládní obvod: Freiburg
Freiburg im Breisgau na mapě
rozloha a obyvatelstvo
rozloha: 153,07 km²
počet obyvatel: 229 144 (2011)
hustota zalidnění: 1485 obyv. / km²
správa
starosta: Dieter Salomon
oficiální web: http://www.freiburg.de/
adresa obecního úřadu: Rathausplatz 2–4
79098 Freiburg im Breisgau
telefonní předvolba: 0761
PSČ: 79098–79117
označení vozidel: FR
Schwabentor

Freiburg im Breisgau je historické město v německé spolkové zemi Bádensko-Württembersko. Leží mezi řekou Rýnem a lesnatou a zčásti horskou krajinou Schwarzwaldem, asi 30 km od francouzských a asi 45 km od švýcarských hranic. Ve městě v současnosti žije 229 144 obyvatel. Malebné městské centrum se slavnou katedrálou, relativně teplé klima a poloha na úpatí Schwarzwaldu činí Freiburg regionálním turistickým centrem.

V roce 1457 zde byla založena jedna z nejstarších a nejvyhlášenějších německých univerzit, Albert-Ludwigs-Universität.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Roku 1091 vznikl na Zámeckém vrchu (Schlossberg) hrad, sídlo v podhradí dostalo roku 1120 městské právo a roku 1200 začala stavba katedrály. Město zbohatlo z těžby stříbra ve Schwarzwaldu, roku 1368 se vykoupilo z podanství a svěřilo do ochrany Habsburků. Roku 1457 zde arcivévoda Albrecht VI. Habsburský založil univerzitu a 1481 sem Maxmilián I. svolal říšský sněm. Za reformace zůstal Freiburg katolický a roku 1529 sem uprchl před obrazoborci Erasmus Rotterdamský s kapitulou z Basileje.

Roku 1620 převzali univerzitu jezuité a v letech 1632-1644 drželi město Švédové. V letech 1679-16971713-1744 patřil Freiburg Francii a Ludvík XIV. jej dal stavitelem Vaubanem opevnit. 1796 se Freiburgu krátce zmocnilo francouzské revoluční vojsko a roku 1805 jej Napoleon I. přiřkl Bádensku. 1827 bylo ve Freiburgu založeno biskupství, roku 1845 bylo město připojeno na železnici a 1848 se zde bojovalo na barikádách. Od roku 1871 byl Freiburg částí Německé říše a rychle se rozvíjel. Např. v roce 1901 zde začala jezdit tramvaj. Za první světové války bylo město poškozeno bombardováním a pak hospodářsky postiženo tím, že sousední Alsasko připadlo po roce 1918 opět Francii (jako již před rokem 1871).

Roku 1938 byla vypálena synagoga a v roce 1940 všichni Židé z města odvezeni do koncentračních táborů. Při velkém spojeneckém náletu 27. listopadu 1944 zahynulo asi 2 800 obyvatel a značná část města byla zničena, avšak katedrála zůstala stát uprostřed trosek. Freiburg byl osvobozen francouzskou armádou a stal se sídlem bádenské vlády, avšak v roce 1951 po spojení Bádenska s Württemberskem v dnešní spolkovou zemi Bádensko-Württembersko ztratilo město tuto výsadu (hlavním městem země se stal Stuttgart).

Od 70. let, kdy se zde protestovalo proti stavbě jaderné elektrárny v obci Wyhl, má ve městě silné zastoupení politická strana Zelených (nyní Svaz 90/Zelení - Bündnis 90/Die Grünen). Roku 1996 překročil Freiburg hranici 200 tisíc obyvatel, z toho je asi 30 000 studentů. Město je významným střediskem katolické církve a sídlem německé Charity.

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

  • Z městského opevnění se zachovaly dvě brány, zásadně přestavěné roku 1901.
  • Také radnice byla silně přestavěna koncem 19. století, podobně jako řada dalších historických domů.
  • Starý obchodní dům naproti dómu s bohatou plastickou výzdobou a se dvěma arkýři ze 16. století.
  • Dóm Panny Marie (Münster) je trojlodní románsko-gotická katedrála 127 m dlouhá, s mohutnou 116 m vysokou věží v průčelí. Z románské stavby, založené po roce 1200, se zachovala příčná loď se dvěma nízkými věžemi. V letech 12301330 byla postavena loď a čelní věž ve slohu francouzské gotiky. Nový vysoký chór začal stavět Jan Parléř starší roku 1354, byl však dokončen až roku 1513. Z vnitřního zařízení je zvlášť cenný hlavní oltář (Hans Baldung zv. Grien, 151216), dále oltář od Hanse Holbeina ml. a barevné gotické vitraje.
  • Gotický trojlodní kostel svatého Martina (Franziskanerkirche) naproti radnici je prostá stavba halového typu, s plochým trámovým stropem a s věží postavenou v novogotickém slohu v roce 1893. Věže jsou u kostelů tzv. žebravých řádů neobvyklé.
  • Stará budova univerzity.
  • Řada zajímavých moderních staveb, jako je nádraží s věží, evangelický kostel Ludwigskirche, univerzitní knihovna, divadlo a koncertní dům.

Osobnosti města[editovat | editovat zdroj]

Partnerská města[editovat | editovat zdroj]

Fotogalerie[editovat | editovat zdroj]

Panorama ze Zámeckého vrchu (Schlossberg)

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]