Freiburg im Breisgau
| Freiburg im Breisgau |
|||
|---|---|---|---|
Centrum města s dómem |
|||
|
|||
| poloha | |||
| zeměpisné souřadnice: | 47° 59′ s. š., 7° 50′ v. d. | ||
| nadmořská výška: | 278 m n. m. | ||
| časové pásmo: | SEČ/SELČ | ||
| stát: | |||
| spolková země: | |||
| vládní obvod: | Freiburg | ||
| rozloha a obyvatelstvo | |||
| rozloha: | 153,07 km² | ||
| počet obyvatel: | 224 191 (2010-12-31) | ||
| hustota zalidnění: | 1485 obyv. / km² | ||
| správa | |||
| starosta: | Dieter Salomon | ||
| oficiální web: | www.freiburg.de/ | ||
| adresa obecního úřadu: | Rathausplatz 2–4 79098 Freiburg im Breisgau |
||
| telefonní předvolba: | 0761 | ||
| PSČ: | 79098–79117 | ||
| označení vozidel: | FR | ||
Freiburg im Breisgau je historické město v německé spolkové zemi Bádensko-Württembersko. Leží mezi Rýnem a pohořím Schwarzwald, asi 30 km od francouzských a asi 45 km od švýcarských hranic. Ve městě v současnosti žije přes 220 000 obyvatel. Malebné městské centrum se slavnou katedrálou, relativně teplé klima a poloha na úpatí Schwarzwaldu činí Freiburg regionálním turistickým centrem.
V roce 1457 zde byla založena jedna z nejstarších a nejvyhlášenějších německých univerzit, Albert-Ludwigs-Universität.
Obsah |
Historie [editovat]
Roku 1091 vznikl na Zámeckém vrchu (Schlossberg) hrad, sídlo v podhradí dostalo roku 1120 městské právo a roku 1200 začala stavba katedrály. Město zbohatlo z těžby stříbra ve Schwarzwaldu, roku 1368 se vykoupilo z podanství a svěřilo do ochrany Habsburků. Roku 1457 zde arcivévoda Albrecht VI. Habsburský založil univerzitu a 1481 sem Maxmilián I. svolal říšský sněm. Za reformace zůstal Freiburg katolický a roku 1529 sem uprchl před obrazoborci Erasmus Rotterdamský s kapitulou z Basileje.
Roku 1620 převzali univerzitu jezuité a v letech 1632-1644 drželi město Švédové. V letech 1679-1697 a 1713-1744 patřil Freiburg Francii a Ludvík XIV. jej dal stavitelem Vaubanem opevnit. 1796 se Freiburgu krátce zmocnilo francouzské revoluční vojsko a roku 1805 jej Napoleon I. přiřkl Bádensku. 1827 bylo ve Freiburgu založeno biskupství, roku 1845 bylo město připojeno na železnici a 1848 se zde bojovalo na barikádách. Od roku 1871 byl Freiburg částí Německé říše a rychle se rozvíjel, roku 1901 začala jezdit tramvaj, za první světové války byl poškozen bombardováním a pak hospodářsky postižen tím, že sousední Alsasko připadlo po roce 1918 Francii.
Roku 1938 byla vypálena synagoga a roku 1940 všichni Židé odvezeni do koncentračních táborů. Při velkém náletu 27. listopadu 1944 zahynulo asi 2 800 obyvatel a velká část města byla zničena, jen katedrála zůstala stát uprostřed trosek. Freiburg byl osvobozen francouzskou armádou a stal se sídlem bádenské vlády, která se roku 1951 spojila s Würtenberskem v dnešní spolkovou zemi. Od 70. let, kdy se zde protestovalo proti stavbě jaderné elektrárny Wyhl, mají ve městě silné zastoupení Zelení. Roku 1996 překročil Freiburg hranici 200 tisíc obyvatel, z toho je asi 30 000 studentů. Město je významným střediskem katolické církve a sídlem německé Charity.
Pamětihodnosti [editovat]
- Z městského opevnění se zachovaly dvě brány, zásadně přestavěné roku 1901.
- Také radnice byla silně přestavěna koncem 19. století, podobně jako řada dalších historických domů.
- Starý obchodní dům naproti dómu s bohatou plastickou výzdobou a se dvěma arkýři ze 16. století.
- Dóm Panny Marie (Münster) je trojlodní románsko-gotická katedrála 127 m dlouhá, s mohutnou 116 m vysokou věží v průčelí. Z románské stavby, založené po roce 1200, se zachovala příčná loď se dvěma nízkými věžemi. V letech 1230–1330 byla postavena loď a čelní věž ve slohu francouzské gotiky. Nový vysoký chór začal stavět Jan Parléř starší roku 1354, byl však dokončen až roku 1513. Z vnitřního zařízení je zvlášť cenný hlavní oltář (Hans Baldung zv. Grien, 1512–16), dále oltář od Hanse Holbeina ml. a barevné gotické vitraje.
- Gotický trojlodní kostel svatého Martina (Franziskanerkirche) naproti radnici je prostá stavba halového typu, s plochým trámovým stropem a s věží – u kostelů tzv. žebravých řádů velmi neobvyklou – postavenou v novogotickém slohu (1893).
- Stará budova univerzity.
- Řada zajímavých moderních staveb, jako je nádraží s věží, evangelický kostel Ludwigskirche, univerzitní knihovna, divadlo a koncertní dům.
Osobnosti města [editovat]
- Johann von Wessenberg (1773 – 1858), rakouský státník a diplomat
- August Weismann (1834 - 1914), biolog a zakladatel vědy o genetice
- Konstantin Fehrenbach (1852 - 1926, politik Výmarské republiky a říšský kancléř
- Friedrich Kluge (1856 – 1926 ), lexikograf
- Edmund Husserl (1859 – 1938), německý filosof moravského původu, zakladatel moderní fenomenologie
- Gustav Mie (1869 - 1957), fyzik
- Joseph Wirth (1879 - 1956), politik Výmarské republiky a říšský kancléř
- Nikos Kazantzakis (1883 - 1957), řecký spisovatel, básník, dramatik a myslitel
- Martin Heidegger (1889 - 1976), fenomenologický filosof
- Engelbert Zaschka (1895 - 1955), hlavní inženýr, konstruktér a vynálezce
- Eugen Fink (1905 - 1975), německý filosof a fenomenolog
- Til Schweiger (* 1963), herec, režisér a producent
- Ferris Bueller (* 1971), DJ, producent, bývalý člen a spoluzakladatel skupiny Scooter
- Axel Coon (* 1975), DJ, producent a bývalý člen skupiny Scooter
- Dany Heatley (* 1981), kanadský hokejový útočník
Partnerská města [editovat]
Fotogalerie [editovat]