Freiburg im Breisgau

Freiburg im Breisgau
Centrum města s dómem
znak vlajka
poloha
zeměpisné souřadnice:	47° 59′ s. š., 7° 50′ v. d.
nadmořská výška:	278 m n. m.
časové pásmo:	SEČ/SELČ
stát:	Německo
spolková země:	Bádensko-Württembersko
vládní obvod:	Freiburg
rozloha a obyvatelstvo
rozloha:	153,07 km²
počet obyvatel:	224 191 (2010-12-31)
hustota zalidnění:	1485 obyv. / km²
správa
starosta:	Dieter Salomon
oficiální web:	www.freiburg.de/
adresa obecního úřadu:	Rathausplatz 2–4 79098 Freiburg im Breisgau
telefonní předvolba:	0761
PSČ:	79098–79117
označení vozidel:	FR

Schwabentor

Freiburg im Breisgau je historické město v německé spolkové zemi Bádensko-Württembersko. Leží mezi Rýnem a pohořím Schwarzwald, asi 30 km od francouzských a asi 45 km od švýcarských hranic. Ve městě v současnosti žije přes 220 000 obyvatel. Malebné městské centrum se slavnou katedrálou, relativně teplé klima a poloha na úpatí Schwarzwaldu činí Freiburg regionálním turistickým centrem.

V roce 1457 zde byla založena jedna z nejstarších a nejvyhlášenějších německých univerzit, Albert-Ludwigs-Universität.

Historie

Roku 1091 vznikl na Zámeckém vrchu (Schlossberg) hrad, sídlo v podhradí dostalo roku 1120 městské právo a roku 1200 začala stavba katedrály. Město zbohatlo z těžby stříbra ve Schwarzwaldu, roku 1368 se vykoupilo z podanství a svěřilo do ochrany Habsburků. Roku 1457 zde arcivévoda Albrecht VI. Habsburský založil univerzitu a 1481 sem Maxmilián I. svolal říšský sněm. Za reformace zůstal Freiburg katolický a roku 1529 sem uprchl před obrazoborci Erasmus Rotterdamský s kapitulou z Basileje.

Roku 1620 převzali univerzitu jezuité a v letech 1632-1644 drželi město Švédové. V letech 1679-1697 a 1713-1744 patřil Freiburg Francii a Ludvík XIV. jej dal stavitelem Vaubanem opevnit. 1796 se Freiburgu krátce zmocnilo francouzské revoluční vojsko a roku 1805 jej Napoleon I. přiřkl Bádensku. 1827 bylo ve Freiburgu založeno biskupství, roku 1845 bylo město připojeno na železnici a 1848 se zde bojovalo na barikádách. Od roku 1871 byl Freiburg částí Německé říše a rychle se rozvíjel, roku 1901 začala jezdit tramvaj, za první světové války byl poškozen bombardováním a pak hospodářsky postižen tím, že sousední Alsasko připadlo po roce 1918 Francii.

Roku 1938 byla vypálena synagoga a roku 1940 všichni Židé odvezeni do koncentračních táborů. Při velkém náletu 27. listopadu 1944 zahynulo asi 2 800 obyvatel a velká část města byla zničena, jen katedrála zůstala stát uprostřed trosek. Freiburg byl osvobozen francouzskou armádou a stal se sídlem bádenské vlády, která se roku 1951 spojila s Würtenberskem v dnešní spolkovou zemi. Od 70. let, kdy se zde protestovalo proti stavbě jaderné elektrárny Wyhl, mají ve městě silné zastoupení Zelení. Roku 1996 překročil Freiburg hranici 200 tisíc obyvatel, z toho je asi 30 000 studentů. Město je významným střediskem katolické církve a sídlem německé Charity.

Pamětihodnosti

• Z městského opevnění se zachovaly dvě brány, zásadně přestavěné roku 1901.
• Také radnice byla silně přestavěna koncem 19. století, podobně jako řada dalších historických domů.
• Starý obchodní dům naproti dómu s bohatou plastickou výzdobou a se dvěma arkýři ze 16. století.
• Dóm Panny Marie (Münster) je trojlodní románsko-gotická katedrála 127 m dlouhá, s mohutnou 116 m vysokou věží v průčelí. Z románské stavby, založené po roce 1200, se zachovala příčná loď se dvěma nízkými věžemi. V letech 1230–1330 byla postavena loď a čelní věž ve slohu francouzské gotiky. Nový vysoký chór začal stavět Jan Parléř starší roku 1354, byl však dokončen až roku 1513. Z vnitřního zařízení je zvlášť cenný hlavní oltář (Hans Baldung zv. Grien, 1512–16), dále oltář od Hanse Holbeina ml. a barevné gotické vitraje.
• Gotický trojlodní kostel svatého Martina (Franziskanerkirche) naproti radnici je prostá stavba halového typu, s plochým trámovým stropem a s věží – u kostelů tzv. žebravých řádů velmi neobvyklou – postavenou v novogotickém slohu (1893).
• Stará budova univerzity.
• Řada zajímavých moderních staveb, jako je nádraží s věží, evangelický kostel Ludwigskirche, univerzitní knihovna, divadlo a koncertní dům.

Osobnosti města

• Johann von Wessenberg (1773 – 1858), rakouský státník a diplomat
• August Weismann (1834 - 1914), biolog a zakladatel vědy o genetice
• Konstantin Fehrenbach (1852 - 1926, politik Výmarské republiky a říšský kancléř
• Friedrich Kluge (1856 – 1926 ), lexikograf
• Edmund Husserl (1859 – 1938), německý filosof moravského původu, zakladatel moderní fenomenologie
• Gustav Mie (1869 - 1957), fyzik
• Joseph Wirth (1879 - 1956), politik Výmarské republiky a říšský kancléř
• Nikos Kazantzakis (1883 - 1957), řecký spisovatel, básník, dramatik a myslitel
• Martin Heidegger (1889 - 1976), fenomenologický filosof
• Engelbert Zaschka (1895 - 1955), hlavní inženýr, konstruktér a vynálezce
• Eugen Fink (1905 - 1975), německý filosof a fenomenolog
• Til Schweiger (* 1963), herec, režisér a producent
• Ferris Bueller (* 1971), DJ, producent, bývalý člen a spoluzakladatel skupiny Scooter
• Axel Coon (* 1975), DJ, producent a bývalý člen skupiny Scooter
• Dany Heatley (* 1981), kanadský hokejový útočník

Partnerská města

Besançon, Francie, 1959 Granada, Španělsko, 1991 Guildford, Anglie, Velká Británie, 1979 Innsbruck, Rakousko, 1963 Isfahán, Írán, 2000

Lvov, Ukrajina, 1989 Macujama, Japonsko, 1988 Madison, Wisconsin, USA, 1987 Padova, Itálie, 1967 Wiwilí, Nikaragua, 1988

Fotogalerie

• 

  Okno ševcovského cechu (kolem 1330)

• 

  Dóm od jihu

• 

  Kupecký dům

• 

  Stadttheater

• 

  Nová radnice

Panorama ze Zámeckého vrchu (Schlossberg)