Padova

Padova
Palazzo della Ragione
znak
poloha
zeměpisné souřadnice:	45° 25′ s. š., 11° 52′ v. d.
nadmořská výška:	12 m n. m.
stát:	Itálie
oblast:	Benátsko
provincie:	Padova
Padova
rozloha a obyvatelstvo
rozloha:	92 km²
počet obyvatel:	212 500 (2008)
hustota zalidnění:	2310 obyv. / km²
správa
oficiální web:	www.comune.padova.it
telefonní předvolba:	+ 49
PSČ:	35100

Padova (také Padua, v benátštině Pàdoa, latinsky Patavium) je severoitalské město v oblasti Benátsko, na řece Bacchiglione, propojené kanály s řekou Brenta. Je hlavním městem provincie Padova. Žije zde 212 500 obyvatel, v celé aglomeraci pak 440 000.

Ve městě sídlí slavná Padovská univerzita, jedna z nejstarších na světě. Dochovalo se zde velké množství uměleckých a kulturních památek, které však stěží přilákají tolik turistů jako 30 km vzdálené Benátky. Padova je důležitým ekonomickým centrem oblasti a jedním z nejdůležitějších logistických a dopravních uzlů celé Itálie.

Padova je také poutní místo, „město svatého Antonína“, slavného portugalského františkána, který zde zemřel roku 1231 a následujícího roku byl svatořečen.

Dějiny

Padova - antické Patavium - patří mezi nejstarší severoitalská města, podle legendy byla založena Aeneovými Trójany. Patavia se ve starověku stala bohatým hospodářsky rozvinutým městem, centrem obchodu a zpracování vlny. Roku 59. př.n.l. se tu narodil slavný římský historik Titus Livius. Na přelomu 3. a 4.století byli její obyvatelé již křesťany. První období rozkvětu města skončilo roku 452, byla Patavia zničena Huny. Počátkem 7. století zničili město Langobardi a v 9. století Maďaři.

Z těchto ran se Padova dlouho vzpamatovávala, ale ve 12. století došlo k jejímu novému rozkvětu. Roku 1164 se jako první severoitalské město vymanila ze závislosti na císařské moci Štaufů, získala vlastní samosprávu a stala se svobodným městem. Politicky stála většinou na straně guelfů. V roce 1237 se tu však k moci dostala císařská strana v čele s Ezzelinem III. da Romano a pro Padovu nastalo nepříznivé období.

Ve 13. a 14. století tu došlo k významnému kulturnímu a duchovnímu rozkvětu. Roku 1222 byla založena padovská univerzita, druhá nejstarší v Itálii, v letech 1230 - 1231 tu působil proslulý minoritský kazatel Antonín z Padovy, nad jehož hrobem byla ve 2.polovině 13.století vystavěna nádherná bazilika Il Santo. Kolem roku 1300 se v Padově sešli slavný básník Dante Alighieri, který zde možná studoval na univerzitě, a neméně slavný malíř Giotto di Bondone, kterého pověřil zdejší vážený občas Enrico Scrovegni výzdobou rodinné kaple.

V renesanci byla Padova jedním z hlavních center humanismu a vědy – působil zde např. Galileo Galilei a na zdejší univerzitě (založené 1222) studoval práva mj. první pražský arcibiskup Arnošt z Pardubic,český světec Jan Nepomucký, později např. Mikuláš Kusánský. Rozmachu kulturního věhlasu pomohlo nastolení vlády rodiny da Carrara, ke kterému došlo s benátskou pomocí roku 1337. Noví vládcové se ukázali jako štědří mecenáši umění a v Padově vznikl jeden z nejstarších orlojů vůbec. V letech 1405–1797 ovládaly Padovu přímo Benátky, poté připadla Rakousku a roku 1867 se stala součástí sjednocené Itálie. Za 2. světové války (1944) byla Padova těžce poškozena bombardováním.

Kultura a pamětihodnosti

Bazilika svatého Antonína (Basilica del Santo)

Bazilika sv. Antonína od severu

Jako mnoho italských měst je i Padova bohatá na stavební a umělecké památky. Patrně nejznámější je poutní bazilika svatého Antonína (místními zvaná Il Santo), jeden z největších chrámů v Itálii, jehož stavba začala 1238, sedm let po světcově smrti. Cihlová stavba se sedmi kupolemi a dvěma štíhlými věžemi prozrazuje benátský a byzantský vliv a nese architektonické prvky románské i gotické. Přilehlý františkánský klášter má čtyři rajské dvory, tři z nich sloužily poutníkům a jsou i dnes volně přístupné . Na náměstí před bazilikou stojí bronzová jezdecká socha od Donatella, kterou Padova roku 1447 věnovalo Erasmu di Narni, kondotiérovi a veliteli místní domobrany, přezdívanému Gattamelata („mazaná kočka“).

Dóm a Palazzo della Ragione

Palazzo della Ragione, zasedací síň

V centru města, původně obehnaném částečně dochovanými hradbami, stojí středověký soudní palác, Palazzo della Ragione nebo Il Salone, z obou stran obestavěný renesančními galeriemi. Zasedací síň v horním patře je 81,5 m dlouhá, 27 m široká a 24 m vysoká, stěny jsou pokryty freskami z 15. století. Na sousedním náměstí degli Signori je na věži orloj z počátku 15. století, zhruba současný s pražským.

Na dalším náměstí v blízkosti je barokní dóm s nedokončenou fasádou a před ním malé baptisterium, jehož celé vnitřní stěny včetně kupole jsou pokryty freskami z poloviny 14. století. Mezi četnými dalšími paláci vyniká historické sídlo university v paláci Bo.

Kaple Scrovegni (Cappella degli Scrovegni)

Giottova malba v Cappella degli Scrovegni

Cappella degli Scrovegni (zvaná též dell'Arena) je velmi cennou památkou. Byla postavena roku 1303 jako součást později (1808) zaniklého paláce. Její výzdobou byl pověřen Giotto, který zde v letech 1304 — 1306 namaloval soubor 38 výjevů ze života Krista a Panny Marie, doprovázený obrazem Posledního soudu a alegoriemi Ctností a Neřestí. Sochu Marie mezi anděly na hlavním oltáři vytvořil Giovanni Pisano.

Prato della Valle

Eliptický kanál na náměstí Prato della Valle

Mezi další zajímavosti patří náměstí Prato della Valle s eliptickým kanálem a sochami 84 slavných Padovanů a studentů zdejší univerzity; pochází z konce 18. století a náleží k největším na světě (s 88 620 m² je o něco větší než Karlovo náměstí v Praze).

Santa Giustina

V jihovýchodním rohu náměstí stojí opatství sv. Justýny s částí ostatků Evangelisty Lukáše (zbytek ostatků uložen v Praze) a apoštola Matěje. Pochází z let 1514 — 1587. Mučednickou smrt světice svaté Justýny připomíná Veronesův obraz na hlavním oltáři.

Botanická zahrada

V Padově se nachází nejstarší botanická zahrada na světě, která sloužila lékařské fakultě místní univerzity a v témže místě funguje od roku 1545. Od roku 1997 je součástí Světového dědictví.

Další zajímavosti

V Padově se také odehrává Shakespearova komedie Zkrocení zlé ženy.

Galerie

• 

  Palazzo della ragione, galerie

• 

  Piazza degli Signori a Palazzo Capitaneo

• 

  Torre dell'Orologio s orlojem

• 

  Orloj, ciferník

• 

  Bazilika sv. Antonína, průčelí

• 

  Donatello, pomník Gattamelaty před bazilikou

• 

  Kaple Scrovegni

• 

  Kostel Chiesa degli Eremitani

• 

  Chiesa degli Eremitani, interiér]]

Průmysl

Po staletí byla Padova spíše kulturním a vzdělanostním centrem. Dnes je zde zastoupena především strojírenská a potravinářská výroba, významná je zdejší produkce umělých vláken.

Doprava

Translohr – Padovská „tramvaj“

Padova je křižovatkou dálnic A4 a A13 a především jedním z největších železničních uzlů Itálie. Vedou odtud 4 dvoukolejné elektrifikované železniční tratě: ve směru na (1) Benátky (Mestre), (2) Bolognu, (3) Vicenzu, Veronu a Milán a (4) Castelfranco Veneto.

V minulosti (1937–70) zde byla v provozu trolejbusová doprava. Nyní městskou hromadnou dopravu zajišťuje kromě autobusů také hybridní systém Translohr s jedinou kolejí, prozatím na jedné lince spojující nádraží, centrum a jih města.

Městské čtvrti

• Arcella
• Centrum
• Guizza
• Madonna Pellegrina
• Mandria
• Montà
• Ponte di Brenta
• Pontevigodarzere

Vývoj počtu obyvatel

Počet obyvatel

Osobnosti města

• Titus Livius (59 př. n. l. - 17), římský historik
• Antonín z Padovy (1195 – 1231), portugalský františkánský mnich, teolog a kazatel, učitel církve, světec
• Vavřinec de Brundusio (1559 – 1619), římskokatolický kněz a člen řádu menších bratří kapucínů
• Marsilius z Padovy (asi 1275 - asi 1343), filosof, politik, teolog, publicista a lékař pozdního středověku
• Mikuláš Koperník (1473 – 1543), polsko-německý astronom, matematik, právník, stratég a lékař, římskokatolický duchovní a tvůrce heliocentrické (sluncestředné) teorie
• Gerolamo Cardano (1501 - 1576), matematik, filosof, astronom a astrolog
• Andrea Palladio (1508 - 1580), pozdně renesanční architekt a teoretik architektury
• Galileo Galilei (1564 - 1642), toskánský astronom, filosof a fyzik těsně
• František Saleský (1567 - 1622), katolický teolog, spisovatel, mystik, biskup ženevský a Učitel církve, světec
• Andreas Vesalius (1514 - 1564), flámsky anatom, lékař a autor výpravné knihy o lidské anatomii
• Giorgio Abetti (1882 - 1982), astronom
• Arrigo Boito (1842 - 1918), spisovatel, básník, novinář a hudební skladatel
• Tullio Levi-Civita (1873 - 1941), matematik
• Giorgio Pantano (* 1979), pilot formule 1
• Riccardo Patrese (* 1954), bývalý pilot Formule 1
• Francesco Toldo (* 1971), fotbalový brankář

Partnerská města

• Freiburg, Německo, 1967
• Beira, Mosambik, 1995
• Boston, Massachusetts, USA, 1983
• Cagliari, Itálie, 2002
• Coimbra, Portugalsko, 1998
• Handan, Čína, 1988
• Iaşi, Rumunsko, 1995
• Nancy, Francie, 1964
• Zadar, Chorvatsko, 2003

Odkazy

Literatura

• K. Baedeker, Northern Italy. Leipzig 1910, str. 330-339.
• Ottův slovník naučný, heslo Padova. Sv. 19, str. 16.

Externí odkazy

• Oficiální stránky
• Turistické informace