Gerolamo Cardano

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Gerolamo Cardano

Gerolamo Cardano, někdy též Girolamo Cardano, Geronimo Cardano nebo latinsky Hieronymus Cardanus ( 24. září 1501 Pavia20. září 1576 Řím), byl italský matematik, filosof, astronom a astrolog. Byl jedním z nejvýznamnějších představitelů rozvoje přírodních věd, neoplatonismu a hermetických nauk období renesance.

Působil v převážně Miláně, Pavii a Bologni. Od roku 1570, po zákazu vyučovat a publikovat pro údajné kacířství, žil v Římě.

V roce 1545 napsal spis Ars magna, ve kterém uveřejnil postupy na řešení rovnic 3. a 4. stupně, jejichž výsledkem jsou takzvané Cardanovy vzorce. Jejich postupy vymysleli jeho žáci Niccolò Fontana Tartaglia S. del Ferro, resp. Lodovico Ferrari. Jako první se zabýval matematickou pravděpodobností, popsal Cardanův závěs (křížový závěs, poprvé zmíněný Filónem Byzantským) a Cardanův kloub.

V oblasti medicíny se snažil dát oboru vědecký základ a zajistit, aby medicína pomáhala praktickému léčitelství – zanechal mnoho pozorovaní z oblasti patologie, teralogie a o infekčních chorobách.

Patřil k nejvýraznějším renesančním astrologům. Napsal knihy o metoskopii a astrologii a působil jako dvorní astrolog Joachima I. von Brandenburg. Patřil také mezi vášnivé hráče šachu.[1]

Související články[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. http://www.stetson.edu/~efriedma/periodictable/html/Cd.html

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]