Pavia

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Pavia
Collage Pavia.jpg
Pavia – znak
znak
poloha
zeměpisné souřadnice:
nadmořská výška: 77 m n. m.
stát: Itálie Itálie
oblast: Lombardie
provincie: Pavia
Pavia
Red pog.png
Pavia
rozloha a obyvatelstvo
rozloha: 62 km²
počet obyvatel: 71 120 (31.12. 2010)
hustota zalidnění: 1 147 obyv. / km²
správa
oficiální web: http://www.comune.pv.it
PSČ: 27100
Most přes řeku Ticino, symbol Pavie.

Pavia je italské město v oblasti Lombardie, hlavní město stejnojmenné provincie. Nachází se na řece Ticino, nedaleko od soutoku s Pádem, asi 35 km jižně od Milána. V současnosti zde žije 70 000 obyvatel.

Dějiny Pavie sahají do římské epochy; na přelomu antiky a středověku zde sídlil král Langobardů. Je také sídlem jedné z nejstarších italských universit. Ve městě se dochovalo velmi mnoho architektonických památek z různých období. Mezi nejznámější patří kostel San Michele Maggiore v langobardsko-románském slohu nebo klášterní komplex Certosa di Pavia, ležící 8 km od centra.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Pavia byla původně římské město Ticinum založené ve 2. století př. n. l. Roku 452 bylo město zničeno Huny, ale záhy obnoveno a za Ostrogótské říše patřilo k sídelním městům Theodoricha Velikého. Od 6. století se pak Pávie stala hlavním městem Langobardského království, které zaniklo jejím dobytím (772) Karlem Velikým. Významné postavení si však zachovalo i poté v rámci Italského království, kdy byla korunovačním městem a železnou korunou lombardskou tu byli korunováni italští králové, resp. od 11. století panovníci Římsko-německé říše (v roce 1355 Karel IV.).

Zároveň zde od 11. století existovala komuna, která soupeřila s Milánem, a proto stála na straně císařů (ghibellini); načas se však stala i členem Veronské ligy. V letech 13131356 ji jako signorii ovládal rod Beccariů. Samostatnost si Pavia udržela až do roku 1359 (v letech 13301332 ji ovládal Jan Lucemburský), kdy byla připojena k Milánsku. Na žádost Viscontiů tu Karel IV. založil roku 1361 univerzitu. V proslulé bitvě u Pávie v roce 1525 pak byl Španěly poražen a zajat francouzský král František I.

V letech 17361859 – s výjimkou francouzského panství za Napoleona – patřila rakouským Habsburkům. Spolu s Milánskem se pak Pavia stala roku 1859 součástí Sardinského království, kde tvořila centrum stejnojmenné provincie (o rozloze 3 345 km²) v rámci Lombardie.

Sousední obce[editovat | editovat zdroj]

Borgarello, Carbonara al Ticino, Certosa di Pavia, Cura Carpignano, Marcignago, San Genesio ed Uniti, San Martino Siccomario, Sant'Alessio con Vialone, Torre d'Isola, Travacò Siccomario, Valle Salimbene

Vývoj počtu obyvatel[editovat | editovat zdroj]

Počet obyvatel

Slavní obyvatelé města[editovat | editovat zdroj]

Hospodářství a doprava[editovat | editovat zdroj]

Pavia leží na hlavní železniční trati Milano - Voghera - Janov, z níž zde odbočuje několik lokálních tratí. Dálničním přivaděčem A54 je napojena na dálniční síť. Převažuje lehký průmysl.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Honzák, Pečenka, Stellner, Vlčková - Evropa v proměnách staletí, nakl. LIBRI, 1997

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]