Orloj

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Orloj v Benátkách

Orloj (z lat. horologium a ital. orologio) jsou středověké mechanické věžní hodiny, později doplňované dalšími zařízeními ukazujícími různé časové údaje.[1] Orloje někdy bývají vybaveny též mechanismy, které ukazují i polohu některých nebeských těles na obloze. V tomto smyslu lze orloj považovat za předchůdce planetária.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Podobná konstrukce s ozubenými koly je známa už z antiky (Mechanismus z Antikythéry), ovšem bez vlastního pohybu. Po objevu mechanických hodin koncem 13. století zkonstruoval první orloj (astrarium) Giovanni de Dondi v Padově v letech 13481364. Orloje patřily na přelomu středověku a novověku k vrcholným produktům soudobé astronomie, matematiky a mechaniky. Většinou ukazovaly jen polohy Slunce a Měsíce, i když Dondiho Astrarium prý ukazovalo i další planety.

Orloje v České republice[editovat | editovat zdroj]

Staroměstský orloj – Astronomický ciferník

Jeden z nejznámějších a nejlépe zachovaných, Staroměstský orloj na Staroměstském náměstí v Praze, byl zkonstruován v roce 1410.

Jediným heliocentrickým orlojem v Česku je Olomoucký orloj, postavený v 15. století a kompletně přestavěný padesátých letech 20. století v duchu socialistického realismu.

Menší novodobé orloje se nacházejí na Nové radnici v Prostějově (viz obrázek) a na radnici v Litomyšli. Za orloj lze považovat také hodiny v Uherském Brodě, ukazující fáze Měsíce a obdobný hodinový stroj s poskakujícími kozlíky na Masarykově náměstí v Pelhřimově.

Orloj v Kryštofově Údolí, inspirovaný pražským orlojem, původně nebyl orlojem v pravém slova smyslu; později byl rozšířen o zobrazení fází Měsíce a znamení zvěrokruhu.

Za orloj je také nepřesně označován brněnský hodinový stroj, sestrojený roku 2010.

Orloje v ostatních zemích[editovat | editovat zdroj]

Další významné orloje byly především v Itálii, v Německu, ve Francii, Švýcarsku a v Anglii (např. Rouen, Besançon, Štrasburk, Bern, Heilbronn, Rostock, Lübeck, Münster, Mnichov, Norimberk, Wells). Poměrně zachovalý orloj má také katedrála ve švédském Lundu. Známý je též Kremelský orloj v moskevském Kremlu, který dal jméno i stejnojmenné divadelní hře.

Repliky Staroměstského orloje existují v Tokiu (park u Nishi-Shinjuku Tower) a v Soulu (Castle Praha). Astroláb těchto strojů je však okopírován z pražského orloje, a proto jejich astronomické údaje nejsou platné pro zeměpisnou polohu těchto měst.

Jeden z nejmladších orlojů na světě se nachází ve slovenské obci Stará Bystrica; dokončen byl v roce 2009.

Konstrukce[editovat | editovat zdroj]

Středověké orloje mají běžný hodinový stroj s lihýřem a pohonem závažím. Od hlavního hodinového hřídele se ozubeným převodem odvozují další (pomalejší) pohyby zvířetníku a Měsíce. Hlavní rozdíl je v uspořádání ciferníku. Některé orloje (Benátky, Brescia, Wells aj.) měly 24hodinový ciferník s hodinovou ručkou, pohyb Měsíce znázorňovala buď další ručka, nebo se fáze Měsíce ukazovaly mimo ciferník. Zvířetník byl na pohyblivém mezikruží ciferníku. Jiné orloje (Bern, Lund, Praha, Rostock aj.) užívaly konstrukci astrolábu s excentrickým zvířetníkem a symboly Slunce a Měsíce, které se na příslušných ručkách posouvají. Orloj tak ukazuje i jejich výšku nad obzorem, případně tzv. babylonský čas.[2]

Pověsti[editovat | editovat zdroj]

Staroměstský orloj postavil podle staré pověsti mistr Hanuš. Z obavy, že by mohl své nádherné dílo zopakovat i v jiných městech, ho pražští radní nechali zákeřně přepadnout a oslepit. Mistr Hanuš, který tušil, kdo za krutým činem stojí, se však pomstil – vložil ruku do stroje a orloj zastavil. Dalších 100 let prý nikdo nebyl schopen pražský orloj opravit.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Orloj. In PETRÁČKOVÁ, Věra, et al. Akademický slovník cizích slov. Praha : Academia, 1995. Díl II. L–Ž, s. 549.
  2. Z. Horský, Staroměstský orloj. Praha: Panorama 1988.

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Kategorie Astronomical clocks ve Wikimedia Commons