Olomoucký orloj

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Olomoucký orloj
Detail výzdoby olomouckého orloje

Olomoucký orloj je součást severní stěny radnice v Olomouci. Orloj se zde nachází od 15. století. Jeho současná podoba pochází od Karla Svolinského a je ztvárněna v duchu socialistického realismu. Jedná se o jeden z mála heliocentrických orlojů na světě.

Popis orloje[editovat | editovat zdroj]

Výklenek s lomeným obloukem, v němž je orloj umístěn, dosahuje výšky téměř 14 metrů. Centrální ciferník orloje zobrazuje polohy planet na pozadí zvířetníku. Celý orloj je umístěn na pozadí mozaiky, která znázorňuje jízdu králů, dělníka a chemika. Po obvodu výklenku se nacházejí medailony s alegoriemi měsíců v roce. Kalendárium ve spodní části orloje znázorňuje dny významné pro komunistický režim, jako například narozeniny Stalina, Gottwalda a dalších pohlavárů.[1] Zvonkohra měla podle původního plánu hrát Internacionálu, ale nakonec byly zvoleny lidové písně Daleká, šeroká cesta přes Holomóc, Vrbe jož se zelenajó a Za Náměšťó na kopečko hádajó se o děvečko. Hraje je šestnáct zvonů, které odlila roku 1898 firma P. Hilzer. [2] Poledne oznamuje kokrháním mosazný kohout, načež v oknech orloje po sedm minut defilují figury kopáče, pekaře, úředníka, volejbalistky a dalších profesí.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Rekonstrukce podoby olomouckého orloje před zničením ve 2. světové válce (plátno přes dnešní podobu orloje umístěné jeden den.)

Podle tradice byl orloj postaven mezi roky 14191422. Podle některých výzkumů byl však prostor radnice pro orloj upraven až v roce 1474, první písemná zmínka o něm pochází z roku 1519. Pověst tvrdí, že tvůrce orloje byl oslepen, aby nemohl obdobné dílo vybudovat v jiném městě.[3] Historicky doloženi jsou hodinář Hans Pohl, který orloj opravil v sedmdesátých letech 16. století a Pavel Fabricius, tvůrce unikátní planisféry o průměru 146 cm.[4]

Orloj byl během své historie několikrát přebudováván a vybavován různými druhy pohyblivých loutek, např. sv. Václav, sv. Jiří na koni a s drakem, Tři králové na velbloudech. Později zde byl místo světců umístěn arcivévoda Rudolf Habsburský a kněz s monstrancí.

Nejstarší části dnešního astronomického stroje pocházejí z roku 1898, kdy byl orloj vybaven heliocentrickým ciferníkem. Orloj byl poškozen událostmi 2. světové války a kompletně přebudován v letech 1947–1955 Karlem Svolinským, rodákem ze Svatého Kopečku. Slavnostní uvedení do provozu se konalo 9. května 1955.

Související články[editovat | editovat zdroj]

Doporučená literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Čermák M.: Olomoucký orloj. Memoria : Olomouc, 2005, ISBN 80-85807-26-2.
  • Šimková, Anežka: Olomoucký orloj v proměnách staletí. Park kultury a oddechu : Olomouc, 1989, 16 stran, ISBN 80-900037-0-2.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. http://www.lidovky.cz/penas-olomoucky-orloj-aneb-krvava-stopa-f0h-/nazory.aspx?c=A140423_192122_ln_nazory_vam
  2. Antonín Schindler: Tajemná Olomouc III. aneb Olomouc, jak ji neznáte, Votobia, Olomouc 2003. ISBN 80-7220-147-6, s. 53-55
  3. http://www.vkol.cz/cs/aktivity/clanek/povesti-o-pamatkach-mesta-olomouce-a-z-olomouckeho-kraje---olomoucky-orloj/
  4. http://www.orloj.eu/cs/olomouc.htm

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu

Souřadnice: 49°35′38,57″ s. š., 17°15′5,33″ v. d.