Karel Svolinský

Detail výzdoby Olomouckého orloje podle návrhu Karla Svolinského.

Profesor Karel Svolinský (14. leden 1896, Svatý Kopeček u Olomouce – 16. září 1986, Praha) byl významný český malíř, grafik a ilustrátor.

Život

• 1910–1916: vyučil se řezbářství v Praze
• 1919–1921: studium na Uměleckoprůmyslové škole u profesora Štěpána Zalešáka
• 1921: studium sochařství na Uměleckoprůmyslové škole u profesora Bohumila Kafky
• 1922–1927: studium grafiky a nástěnné malby na Uměleckoprůmyslové škole u profesora Františka Kysely
• 1924: Národní cena za výtvarné umění
• 1945–1970: působil jako pedagog na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze
• 1952: Laureát státní ceny
• 1956: zasloužilý umělec
• 1961: národní umělec
• 1976: Řád práce
• 1977: podepisuje tzv. Antichartu
• 2001: velká retrospektivní výstava v Národní galerii v Praze.

Dílo

Těžištěm jeho tvorby je kresba inspirovaná lidovými tradicemi, folklórem a přírodou. Kromě kresby se věnoval především volné, drobné (Ex libris) a užité grafice (plakáty, bankovky, známková tvorba), při jejíž tvorbě experimentoval s grafickými technikami. Typickou grafickou technikou je pro něj dřevoryt a dřevořez (související s jeho vyučením řezbářem). Vynikal také v knižní grafice a ilustraci.

Vitráž v Chrámu sv. Víta

Navrhoval gobelíny, byl úspěšným scénografem a především autorem návrhů několika monumentálních realizací:

• 1930 – 1931: návrh vitráže pro rodovou kapli Schwarzenberků v Chrámu sv. Víta v Praze
• 1949 – 1954: návrh nové podoby Olomouckého orloje ve stylu socialistického realismu (ve spolupráci se svou manželkou, sochařkou Marií Svolinskou^[zdroj?]; na realizaci se podílel také sochař Olbram Zoubek)

Scénografické výpravě se věnoval od roku 1940, kdy jej pozval do Národního divadla v Praze dirigent Václav Talich k realizaci Dvořákova Jakobína . Později pohostinsky realizoval výpravy převážně pro český operní repertoár jak v Praze, tak ve Státním divadle v Brně, v Olomouci, Plzni a dalších městech. Pohostinsky připravil výpravu Janáčkovy Její pastorkyně i pro Vídeňskou státní operu (1968).

Je považován za pokračovatele mánesovsko – alšovské tradice v českém výtvarném umění.

Reference

Literatura

• Balaštíková, Eva: Karel Svolinský (1896–1986), 2001, ISBN 80-238-7652-X
• Kolektiv autorů: Národní divadlo a jeho předchůdci, Academia, Praha, 1988, str. 477–8