Kodex vyšehradský

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Vyšehradský kodex
Národní knihovna České republiky v Praze
(XIV A 13)
Inicála se sv. Václavem
Inicála se sv. Václavem
Typ evangelistář
Doba vzniku cca 1070–1086
Místo vzniku Bavorsko ?
Jazyk latina
Objednavatel Vratislav II. ?
Psací látka pergamen
Rozsah 108 fol.
Formát 41,5 x 32 cm
Bývalý majitel Vyšehrad, Metropolitní kapitula u sv. Víta v Praze

Kodex vyšehradský (či Korunovační evangelistář) je luxusní, bohatě iluminovaný románský evangelistář, který pravděpodobně vznikl v době korunovace Vratislava II. na prvního českého krále a byl mu během této události dne 15. června 1085 snad i předán. Jedná se o kodex o rozměrech 415 × 340 mm, který obsahuje 108 pergamenových listů (55 dvojlistů které jsou zhotoveny z 55 telecích kůží).[1] Název „Vyšehradský“ asi nese proto, že byl od svého vzniku či o něco později uchováván na Vyšehradě. Kodex je součástí skupiny Vyšehradského kodexu.[2]

Na 26 stranách jsou vyobrazeni evangelisté, rodina Kristova, čtyři předobrazy ze Starého zákona a další výjevy.

Cena kodexu se odhaduje na 1 miliardu korun.[3][4][5] Od roku 2005 je národní kulturní památkou.

Místo vzniku a dárce[editovat | editovat zdroj]

Poslední večeře Páně z Kodexu vyšehradského

O tom, kde kodex vznikl a kdo byl jeho dárcem, panuje mezi odborníky diskuze, většinou se ale shodují, že byl vyroben v prostředí blízkém bavorské klášterní škole, resp. řezenské výtvarné tradici. Předpokládá se, že vzhledem k této skutečnosti mohl být dárcem některý z domácích benediktinských klášterů, které s bavorskými kláštery udržovaly styky. Vzhledem k tomu, že po korunovaci byly obdarovány kláštery v Ostrově (získal ornáty) a v Břevnově (získal celu v Opatovicích), lze jako o dárcích nejpravděpodobněji uvažovat o těchto dvou klášterech.

Místo uchovávání[editovat | editovat zdroj]

Kodex byl do 17. století uchováván v metropolitní knihovně sv. Víta. Asi v roce 1619 byl odvezen do Dlouhé Vsi, aby byl uchráněn před kalvíny. Poté (okolo r. 1728) přešel do držení knihovny pražského Arcibiskupského semináře. Od druhé poloviny 18. století je uložen v Klementinu.[1] Během druhé světové války byl uložen na Karlštejně.[3] Nyní se nachází v Národní knihovně v Praze pod signaturou XIV A 13.

Kodex byl vystavován koncem 50. let 20. století v Paříži. A v Klementinu v listopadu 1969 v rámci výstavy Z dějin české literatury.[1] Zatím naposledy byl vystaven od 31. ledna do 1.února 2015 v Zrcadlové kapli pražského Klementina.[6]

Vydání[editovat | editovat zdroj]

Kodex na výstavě v Klementinu v roce 2015
  • F. J. Lehner.Česká škola malířská XI. věku. Korunovační evangelistář krále Vratislava, řečený kodex Vyšehradský. Praha 1902.
  • J. Mašín. Kodex Vyšehradensis. Praga 1970.
  • V roce 2012 se Národní knihovna rozhodla pro výrobu faksimile.[7] Celkem vyrobila společnost Tempus Libri 199 věrných uměleckých faksimilí. Cena jedné faksimile byla stanovena na 169 000 Kč.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c Po půlstoletí je v Praze vystavena nejvzácnější česká kniha [online]. Lidovky.cz, 2015-1-31, [cit. 2015-01-31]. Dostupné online.  
  2. Odborná komise posoudí stav nejdražší knihy ČR Tisková zpráva Národní knihovny z 5.9.2011
  3. a b Dvě vzácné knihy k vidění: Kodex vyšehradský a Budyšínský rukopis [online]. ceskatelevize.cz, 2015-1-31, [cit. 2015-01-31]. Dostupné online.  
  4. Vyšehradský kodex byl poprvé restaurován! [online]. rozhlas.cz, 2014-11-14, [cit. 2015-01-31]. Dostupné online.  
  5. Odborná komise posoudí stav nejdražší knihy ČR – Vyšehradského kodexu [online]. parlamentnilisty.cz, 2011-9-5, [cit. 2015-01-31]. Dostupné online.  
  6. ČTK. Po půlstoletí je v Praze vystavena nejvzácnější česká kniha. České noviny [online]. 2015-01-31 [cit. 2015-02-04]. Dostupné online.  
  7. ČTK. Nejvzácnější český rukopis Vyšehradský kodex bude mít faksimili. České noviny [online]. 2012-6-14 [cit. 2012-6-14]. Dostupné online.  

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Merhautová, Anežka. Kodex zv. vyšehradský, místo a data jeho vzniku a objednavatel, in: Život v archeologii středověku, Praha 1997.
  • Stejskal, Karel. Vyšehradský kodex a jeho místo v ottonském umění. In: Královský Vyšehrad. Sborník příspěvků k 900. výročí úmrtí prvního českého krále Vratislava II. (1061-1092). Praha 1992, 26–43.
  • Merhautová, Anežka; Spunar, Pavel. Kodex vyšehradský. Korunovační evangelistář prvního českého krále. Praha 2006.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]