Jeskynní malířství

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Koně (Lascaux, Francie)

Jeskynní malířství je souhrnné označení pro prehistorické malby, jež se zachovaly na stěnách a stropech jeskyní v různých částech světa. Jedná se o výtvarné projevy vysoké estetické hodnoty, ve vrcholné podobě srovnatelné s uměním daleko mladších historických období, po funkční stránce je však jejich výklad velmi obtížný, neboť společenský kontext se značně odlišuje. Ačkoli jde o jakousi první kapitolu dějin umění, právě vzhledem k funkční neurčenosti těchto výtvarných projevů se označení „umění“ nezdá být přiměřené. V aurignacienu a v gravettienu vznikly jednoduché rytiny a badatelé se domnívali, že první malby zvířat pocházejí až z magdalénského období mladého paleolitu (15−20 tisíc let). Novější zkoumání ale ukázalo, že nejvýznamnější jeskynní malby, objevené v severním Španělsku a ve Francii, pocházejí právě z aurignacienu (25-35 tisíc let).

Nejznámější naleziště[editovat | editovat zdroj]

Naleziště paleolitického umění (Modře je rozsah posledního zalednění)

V Evropě[editovat | editovat zdroj]

Největším nalezištěm jeskynních maleb je Francie a severní Španělsko, kde je známo několik set jeskyní. Nejstarší nálezy jsou zřejmě zde (Chauvetova jeskyně). Další hojné nálezy jsou v jižním Německu a na Moravě, kde se však zachovaly jen plastiky.

  • Lascaux, Francie
  • La Marche u Lussac-les-Chateaux, Francie
  • Chauvetova jeskyně u Vallon-Pont-d'Arc, Francie
  • Altamira u Santillana del Mar, Španělsko
  • Cueva de La Pasiega, Cuevas de El Castillo, Španělsko
  • Font de Gaume v údolí Dordogne, Francie

Další nálezy jsou v Anglii, Německu, Finsku, Bulharsku aj.

V Africe[editovat | editovat zdroj]

Ostatní[editovat | editovat zdroj]

V jižní Africe se nalezly skalní a jeskynní malby domorodých Sanů (křováků), jejichž stáří je těžko určit, které se však paleolitickým malbám velmi podobají (Cederberg, Murewa aj.)

Technika[editovat | editovat zdroj]

Jeskynní malby se vyskytují často v jeskyních špatně přístupných a bez denního světla, zpravidla beze stop osídlení. Někde jsou stěny očazené od loučí nebo pochodní a někde je třeba předpokládat použití lešení. Použité barvy jsou hlavně hlinky (různé odstíny okru) a dřevěné uhlí. Obrysy jsou někdy vyryté do skály. Tématem jsou v Evropě převážně zvířata, koně, bizoni, lvi, losi atd., v Africe jsou častější stylizované postavy lovců, a kromě toho geometrické útvary a otisky rukou.

Smysl[editovat | editovat zdroj]

Vyobrazení koňí s tečkami v jeskyni Pech Merle

Smysl jeskynních maleb není jasný. Proti původní hypotéze Henri Breuila, že namalovaná zvířata měla magicky podporovat úspěšné lovce, mluví fakt, že na malbách jsou často dravci a zvířata, která se nelovila. David Lewis-Williams v dokumentu BBC One, Jak umění utvářelo svět, navrhuje odlišnou teorii. Podle rozhovorů Wilhelma Bleeka z 19. století s Křováky, má trans velkou úlohu v jejich životě. Jeskynní malby nezobrazovaly reálný svět, ale vidění pravěkých lidí v transu, kterého bylo dosáhnuto rituálem, nebo senzorickou deprivací způsobenou delším pobytem ve tmě hluboké jeskyně. Tyto vidiny měly velký citový význam pro člověka, proto byly malovány na zdi. Tuto teorii potvrzuje fakt, že mnoho maleb zobrazuje fantaskní bytosti a tečky velmi podobně v jeskyních po celém světě. Tyto tečky často překrývají celé vyobrazení nebo se vyskytují samostatně a mají pravděpodobně původ v senzorické deprivaci nebo transu.[1] Proti tomu ovšem svědčí fakt, že některé z nich vyžadovaly spolupráci mnoha lidí (lešení, osvětlení). Pravděpodobně tedy měly jeskynní malby význam v širším smyslu náboženský, i když je dnes nedovedeme blíže interpretovat.[2] Nové výzkumy naznačují, že odpovídají používání drog.[3]

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Kategorie Cave art ve Wikimedia Commons

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. The day pictures was born
  2. J. Sokol, Člověk a náboženství. Praha 2003.
  3. http://www.dailymail.co.uk/sciencetech/article-2363958/Did-cavemen-DRUGS-New-study-claims-early-paintings-prehistoric-man-high-psychedelic-plants.html - Were cave-painters on DRUGS? New study claims paintings show prehistoric man was 'high' on psychedelic plants

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • A. Lhote, Jsou ještě jiná Tassilí. Praha 1975
  • J. Piojan, Dějiny umění. 1. Praha: Knižní klub, 1998 - 334 s. ISBN 80-7176-764-6

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Cave painting na anglické Wikipedii.