Růžencová slavnost
 |
| Růžencová slavnost |
| Albrecht Dürer, 1505 - 1507 |
| Olejomalba na dřevěné desce, 162 × 192 cm |
| Národní galerie v Praze |
Růžencová slavnost (Rosenkranzfest) je jedno z nejvzácnějších děl ve sbírkách Národní galerie. Autorem je Albrecht Dürer.
Obsah |
Technické parametry díla[editovat]
Rozměr obrazu: 162 x 192 cm, olejomalba na dřevěné desce.
Deska[editovat]
Na vznik díla měl velký vliv první autorův pobyt v Benátkách (pravidla vědecké perspektivy a znalosti anatomie, nejvyšší hodnotou je dosažení harmonie a krásy, jejímž vzorem je antické umění). Dílo vzniká za autorova druhého pobytu v Itálii v letech 1505 - 1507.
Zakázku zadali představitelé početné německé komunity: bankéř Fugger (v jeho paláci umělec bydlí) a Anton Kolb. Za velký oltářní obraz nabízejí malíři 110 rýnských florénů. Malíř se do díla pouští (také z finančních důvodů), přestože jeho práce je ve městě považována za „slabší v barvě“. Je považován za vynikajícího kreslíře, ale slabšího malíře.
Deska je rozdělena na dvě poloviny trůnem, který je po obou stranách prakticky symetrický. Na trůně sedí Maria s Ježíškem na klíně. Spolu se svatým Dominikem, stojícím po levé straně trůnu, rozdávají věnce bílých a červených růží. Bílá je znamení radosti a červená smutku (Utrpení Páně). Nebo je to jinak? Není červená barva znamením lásky a modrá barva jako víra? Růžové růže jsou symboly vroucné lásky. Pomáhají jim i andílkové, vznášející se nad davem, přicházejícím z obou stran. Vlevo klečí císař a za ním světské osobnosti německé komunity v Benátkách. Vpravo klečí papež (Julius II.) a za ním církevní hodnostáři. U pravého okraje obrazu pod stromem stojí s nepokrytou hlavou sám umělec. Pod nohama Marie sedí anděl hrající na loutnu. Tohoto anděla si autor „vypůjčil“ z Belliniho obrazů, aby tak složil hold velkému benátskému malíři.
Růžencová slavnost je přelomové dílo – ukazuje, že německé malířství je schopno dosáhnout kvalit italského klasického malířství. Vzniká dílo harmonické, díky němuž německé gotické umění vstupuje do období renesance.
Restaurace[editovat]
Toto dílo muselo být kvůli značnému poškození několikrát zrestaurováno a byla mu věnována výstava Národní galerie ve Valdštejnské jízdárně. Nyní se nachází ve Šternberském paláci.
