Kalvinismus
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Kalvínské náboženství (také kalvinismus, kalvínství, helvétství, helvítství, reformovaná církev, příslušníci někdy označováni jako kalvíni) vzniklo ve Francii v 16. století za reformace. Šířil je Jan Kalvín. Kázal, že každý člověk má Bohem určené poslání, důraz na lidskou pracovitost, zákaz veřejných zábav. Náboženství mělo vliv na Anglii (puritáni), Francii (hugenoti) atd. Později mezi zwingliánstvím a kalvínstvím zavládl kompromis (helvétská konfese). Ve 40. letech se rozmohlo šíření kalvinismu, ale silná zůstala i královská moc představovaná Kateřinou Medicejskou s oporou šlechty a města. Rozpory ve společnosti vyvrcholily vnitřní válkou.
Kalvinistické církve v anglo-americkém prostředí se označují jako presbyteriánské církve.
[editovat] Vývoj kalvínství
Dále šířeno s reformací v Maďarsku, Německu, později zejména v USA a Jihoafrické republice. Při Vestfálském míru uznáno jako třetí náboženství vedle katolicismu a luteránství.
[editovat] Související články
[editovat] Externí odkazy
- Confessio helvetica posterior - Helvetské vyznání (základní vyznání kalvinistických církví) v češtině
