Hugenoti

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Hugenotský kříž

Hugenoti (vyslov: igenoti) byli francouzští protestanti v 16. a 17. století, kteří svůj název získali (alespoň podle jedné z nejčastěji užívaných verzí) podle jména Huguese Besana, vůdce povstání v Ženevě. Hugenoti byli příznivci kalvinismu.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Během většiny 16. století byli hugenoti ve Francii tvrdě pronásledováni. Byť roku 1561 byla jejich persekuce formálně ukončena královským Ediktem orleánským a o rok později (17. ledna 1562) toto potvrdil Edikt ze Saint-Germaine. Ještě téhož roku vypukly dlouholeté náboženské války. Začaly 1. března 1562 masakrem hugenotů ve Wassy. V roce 1572 byly tisíce hugenotů pobity během Bartolomějské noci. Války se táhly až do roku 1598, kdy král Jindřich IV. vydal Edikt nantský, jenž zaručoval hugenotům plnou toleranci. Navzdory tomuto ediktu však za Ludvíka XIII. bylo v letech 16271628 obléháno a dobyto hugenotské město La Rochelle. Ludvík XIV. roku 1685 zrušil Edikt nantský Ediktem z Fontainebleau a hugenotské náboženství prohlásil za protiprávní, což vyvolalo ve Francii masovou vlnu emigrace do protestantských zemí Evropy, Ameriky a jižní Afriky. Edikt z Versailles, podepsaný Ludvíkem XVI. koncem roku 1787, obnovil platnost Ediktu nantského.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]