Hugenoti

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Hugenoti (vyslov: igenoti) byli francouzští protestanti v 16. a 17. století, kteří svůj název získali (alespoň podle jedné z nejčastěji užívaných verzí) podle jména Huguese Besana, vůdce povstání v Ženevě. Hugenoti byli příznivci kalvinismu.

Během většiny 16. století byli hugenoti ve Francii tvrdě pronásledováni. Ačkoliv v roce 1561 persekuci formálně ukončil královský Edikt orleánský a o rok později to 17. ledna 1562 potvrdil Edikt ze Saint Germaine, ještě téhož roku vypukly dlouholeté náboženské války. Začaly 1. března 1562 masakrem hugenotů ve Wassy. V roce 1572 byly tisíce hugenotů pobity za Bartolomějské noci. Války se táhly až do roku 1598, kdy král Jindřich IV. vydal Edikt nantský, jenž zaručoval hugenotům plnou toleranci. Navzdory tomuto ediktu však za Ludvíka XIII. bylo v letech 16271628 obléháno a dobyto hugenotské město La Rochelle. Ludvík XIV. roku 1685 zrušil Edikt nantský a hugenotské náboženství prohlásil za ilegální, což způsobilo Francii masovou vlnu emigrace z Francie do protestantských zemí Evropy a také do Ameriky.