Brněnský orloj

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Brněnský orloj

Brněnský orloj je černá kamenná plastika ve tvaru projektilu s hodinovým strojem uvnitř, vypouštějící každý den v 11:00 hodin kuličku. Je umístěna na východní straně náměstí Svobody v centru Brna, před obchodním domem Omega. Vytvořili ji sochaři Oldřich Rujbr a Petr Kameník, za iniciátora projektu je označován primátor Roman Onderka. Byla slavnostně odhalena 18. září 2010 u příležitosti 365. výročí odolání města Brna při švédském obléhání v době třicetileté války, které má připomínat. Pořizovací cena byla 12 milionů Kč, roční provoz za rok 2011 stál více než půl milionu Kč.[1]

V médiích je nejčastěji označován jako orloj či brněnský orloj, třebaže v původním smyslu slova orlojem (horologiem) není. Oficiálně je dílo označováno jako hodinový stroj či multifunkční hodinový stroj.[2][3] Podoba díla a jeho nepoužitelnost k určení času inspirovala veřejnost k mnoha dalším označením, která vycházejí z jeho podoby s falem (falické hodiny, Brněnský falus), bombou, nábojnicí, raketou, obřím vibrátorem atd.[1][4][5][6][7]

Vzhled a funkce[editovat | editovat zdroj]

Plastiku tvoří přibližně 6 metrů vysoký blok černé žuly z Jihoafrické republiky, která je vytesána do tvaru projektilu. Objevily se však i pochybnosti o materiálu, z něhož je časostroj vyroben. V médiích byl citován Lukáš Krmíček z VUT, který uvedl, že mineralogicky materiál neodpovídá žule, nýbrž gabru. Jeden z autorů díla Petr Kameník na to uvedl, že se jedná o materiál s certifikátem jihoafrického původu.[8]

Hodiny jsou koordinovány podle signálu z Frankfurtu.[9] Čas je zobrazován otáčením nejvyšších kamenných dílů. Celá špice se otočí kolem své osy za minutu a je na ní ostrý hranol, který slouží jako ukazatel vteřin. Nejvyšší skleněný díl se otočí jednou za hodinu a slouží jako ukazatel minut. Číslice ciferníku se otočí jednou za 12 hodin. Pro běžného návštěvníka a bez návodu je však čas nezjistitelný a to je důvodem toho, proč se v Brně rozmohlo výsměšné tvrzení, že je vhodnější se otočit k orloji čelem, udělat pět kroků od orloje vzad a podívat se na hodiny, které lze v dáli spatřit na věži kostela sv. Jakuba. Každou celou hodinu stroj krátce zazvoní.

Uvnitř hodin je systém složitých mechanismů, které uvádí do pohybu skleněnou kuličku v barvách Brna i jiných různých grafických úpravách. V 10.15, 10.30, 10.45 a v 11.00 h zahraje zvonkohra melodii a je vidět koule, které projíždějí škvírami a narážejí do jmen účastníků konfliktu. Nahoru koule vyjíždějí dopravníkem. Vždy v 11.00 po zahrání zvonkohry jedna kulička sjede po drahách do jednoho ze čtyř otvorů, v nichž je možno si ji chytit a odnést jako suvenýr domů. Kuličky jsou ruční práce ze sklárny v Karlově.

Objekt má symbolizovat konflikt, vítězství i odvahu města a jeho obránců při švédském obléhání Brna v roce 1645 za třicetileté války. Koule, která z něj vypadne, je však symbolem obrany a míru. Časostroj symbolizuje plynutí času.

Odhalení díla[editovat | editovat zdroj]

Hodiny byly oficiálně představeny veřejnosti v sobotu 18. září 2010 v době od 10.30 do 11.00. Celá slavnost začala tím, že útvar lidí v dobových uniformách z doby třicetileté války, představujících vojáky, které vedl Louis Raduit de Souches, úspěšný velitel obrany Brna za časů švédského obležení, vpochodoval na náměstí Svobody směrem od Moravského náměstí. Po proslovu velitele přijela speciální slavnostní tramvaj Škoda 13T, která na náměstí přivezla primátora města Romana Onderku a jiné čelní představitele kultury a správy města Brna. Po slavnostním projevu byl stroj uveden do chodu, ale první kuličku, která měla být umístěna v Muzeu města Brna, se nikomu nepodařilo chytit, a tak musela být použita rezervní.

Reakce[editovat | editovat zdroj]

Již před odhalením bylo dílo hojně diskutováno na mnohých internetových diskuzích,[zdroj?] ale největší spory se rozpoutaly po odhalení. Předmětem diskusí byla pořizovací cena díla, patřičnost takto moderního díla do historické zástavby, různé interpretace tvaru plastiky i obtížnost zjištění času.

V roce 2011 brněnský magistrát vytvořil turistické suvenýry ve tvaru této plastiky, 18 cm vysoké.[10]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Klára Židková: Orloj slaví. Už jeden rok čeří emoce v Brně, Brněnský deník, 18. 9. 2011
  2. Kontroverzní hodinový stroj odhalen, Brnoinfo.cz, 20. 9. 2010, Martin Varták
  3. Hodinový stroj na Náměstí Svobody, Augle.cz, nedatováno
  4. Miloš Šenkýř, Jiřina Veselá: 'Falické' hodiny už dráždí Brno. Lidé jim vymýšlejí hanlivé přezdívky, Lidovky.cz, 24. 8. 2010
  5. Martin Šimák: Onderkovy hodiny za 12 milionů: Místní jim říkají falus i hůře, Parlamentní noviny, 22. 9. 2010
  6. Petra Kozlanská: Brněnský orloj je terčem posměchu, lidé kvůli němu urážejí politiky, iDnes.cz, 21. září 2010
  7. Falický tvar brněnského „orloje“ se řešil už i v předvolební debatě, iDnes.cz, 8. října 2010, zur (Petra Kozlanská)
  8. mim. Brněnský orloj není z černé žuly, tvrdí odborník z VUT. ČT Brno [online]. , 2. 8 2012 [cit. 2012-10-29]. [www.ceskatelevize.cz/zpravodajstvi-brno/zpravy/188571-brnensky-orloj-neni-z-cerne-zuly-tvrdi-odbornik-z-vut/ Dostupné online.]  
  9. ek (Eliška Kolínková). Brněnský orloj změnil čas bez mechaniků, kulička dál padá v jedenáct. idnes.cz [online]. , 29. 10 2012 [cit. 2012-10-29]. Dostupné online.  
  10. Lubomír Mareček: Brněnský orloj se vejde do dlaně a stane se i turistickým suvenýrem, iDnes.cz, 5. července 2011

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Souřadnice: 49°11′41,24″ s. š., 16°36′30,88″ v. d.