Gabro

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
gabro
gabro s rozlišitelným tmavým a světlým zrnem
gabro s rozlišitelným tmavým a světlým zrnem
Zařazení magmatická hornina
Hlavní minerály živce ze skupiny plagioklasu, pyroxeny, amfiboly, olivín, biotit, křemen, magnetit, chromit, pyrhotin
Akcesorie spinel, apatit, titanit, rutil, ortit
Textura masivní
Barva(y) šedočerná, nazelenalá

Gabro je zásaditá hornina z rodiny magmatických hornin, hlubinný ekvivalent čediče.

Jméno pochází z italského slova s významem hladký nebo holý. Tento starý florentinský kamenický název použil poprvé v petrografii von Buch v roce 1810.

Klasifikuje se jako hlubinný (intruzivní) magmatit, což je hornina vytvořená společně s projevy vulkanismu. Řadí se k horninám bez křemene nebo s jeho podružným množstvím. Ze živců je zastoupena pouze skupina plagioklasu, a to buď labradorit, bytownit či anortit. Pokud obsahuje i K-živec, označuje se jako syenogabro, popř. jako gabro s nefelínem (jsou-li přítomny foidy) či křemenné gabro (při podstatném množství křemene, tj. více než 10 %, maximálně však 50 %). Tmavé minerály mohou být zastoupeny pyroxeny (převažují monoklinické nad ortopyroxeny), amfibolem, olivínem, někdy biotitem. Hojně jsou v gabrech zastoupeny rudy Fe (magnetit, pyrhotin), Cr (chromit), Ti (titanomagnetit, ilmenit), z akcesorických minerálů bývá zastoupen spinel, apatit, granát, titanit, rutil, ortit, vzácně zirkon. Nejedná se o jedinou horninu, ale o skupinu hornin, jak plyne z rozdělení.

Rozdělení[editovat | editovat zdroj]

Gabro - mikrofotografie, zkřížené Nikoly

Podle povahy tmavých minerálů se gabra rozdělují na skupinu bez olivínu - amfibolická, amfibolicko-pyroxenická, pyroxenická, hyperity (augit, ortopyroxen), nority (ortopyroxen), anortozity (tmavé minerály do 10%) a skupinu s olivínem - olivínická gabra, olivínické hyperity, olivínické nority, troktolity (převažuje plagioklas s olivínem).

Vlastnosti[editovat | editovat zdroj]

Většinou jde o stejnoměrně zrnité horniny, drobně až hrubě zrnité, anortozity bývají i velkozrnné. V případě porfyrických druhů tvoří vyrostlice pouze tmavé minerály. Barva gabra je šedočerná, často s odstínem do zelena. Struktura je gabrově zrnitá, někdy ofitická, textura masívní. Zejména pyroxeny a živce podléhají druhotným přeměnám (uralitizace, saussuritizace). Gabra tvoří samostatná tělesa, podílejí se na ultrabazických intruzích, jsou součástí ofiolitových komplexů a hojné zastoupení mají v středooceánických hřbetech.

Chemické složení[editovat | editovat zdroj]

Gabro

Jako příklad chemického složení lze uvést olivínické gabro z poběžovického masívu:

  • SiO2 47,28 %,
  • Al2O3 17,14 %,
  • CaO 10,10 %, MgO 8,54 %,
  • FeO 6,18 %,
  • Fe2O3 4 %,
  • Na2O 3,06 %,
  • TiO2 1,22 %,
  • ostatní složky pod 1 %.

Výskyt[editovat | editovat zdroj]

Česká republika[editovat | editovat zdroj]

Amfibolická gabro najdeme především ve středočeském plutonu (mezi Březnicí a Kamýkem nad Vltavou, u Benešova), dále v poběžovickém bazickém masivu. Z pyroxenicko-amfibolických a amfibolicko-pyroxenických gaber je nejznámější peceradské sev. od Benešova (obsahuje obecný amfibol a z pyroxenů salit, vždy podružné množství křemene a K-živce), dále se vyskytují v ranském a brněnském masívu. Z ranského a kdyňského masívu jsou známa pyroxenická gabra s augitem, která lze najít dále na Špičáku u Deštného v Orlických horách a u Týnce nad Labem. Olivinická gabra se vyskytují v ranském, kdyňském a poběžovickém masívu. Vzácnější jsou výskyty hyperitů (Kralovice, Bystřice nad Pernštejnem) a olivínických hyperitů (Moravské Budějovice a poběžovický masív), odkud jsou známy i nority. U Českého Krumlova se nachází lokalita téměř bílého anortozitu (obsahuje více jak 90% plagioklasu) a u Ranska na Chotěbořsku .

Zahraničí[editovat | editovat zdroj]

Hlavní výskyt je v Norsku, Rusku a Kanadě. Největším gabrovým masívem je těleso o ploše 6100 km² v Minnesotě (USA). Z prekambrických masívů je známo 17 těles anortozitu v kanadském Quebecu, největší z nich má plochu zhruba 15 000 m².

Použití[editovat | editovat zdroj]

Převážně se používá jako stavební materiál (na obklady budov, ať již exteriéry či interiéry), na dlažební kameny, po vybroušení na náhrobní kameny (zejména horniny obsahující labradorit). Často jsou gabra těžena pro obsah rud Ni, Co, Cr, Ag, Pt či sulfidů mědi. V České republice je využito na plastice brněnského orloje.[1]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. http://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/10122427178-udalosti-v-regionech-brno/312281381990802-udalosti-v-regionech/obsah/213002-je-brnensky-casostroj-z-africke-zuly-nebo-bezneho-kamene/ Je brněnský časostroj z africké žuly, nebo běžného kamene ?
Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu