Pyrhotin

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Pyrhotin
Křemen a pyrhotin
Křemen a pyrhotin
Obecné
Kategorie Minerál
Chemický vzorec Fe(1-x)S (kde x=0-0,17)
Identifikace
Barva žlutohnědá, bronzová
Vzhled krystalu tabulky
Soustava jednoklonná, šesterečná
Tvrdost 3,5–4
Lesk kovový
Štěpnost nedokonalá
Index lomu nα =
nβ =
nγ =
Vryp šedočerný
Hustota 4,6 g/cm³
Rozpustnost HCl, HNO3

Pyrhotin (Breithaupt, 1835), chemický vzorec Fe(1-x)S (kde x=0–0,17) (sulfid železnatý), je polymorfní minerál. V přírodě se nejčastěji vyskytují jeho jednoklonné nebo šesterečné modifikace. Starší český název je kyz magnetový. Název pochází z řeckého pyrros – ohnivě červený, odráží barvu minerálu.

Původ[editovat | editovat zdroj]

Minerál typický pro vyšší a vysoké teploty. Hlavní výskyt je v mafických vyvřelých horninách (diorit, gabro), běžný v hydrotermálních žilách. V metamorfovaných horninách vzniká při regionální metamorfóze sulfidických ložisek. Hojný ve skarnech. Nalezen také v železných meteoritech.

Morfologie[editovat | editovat zdroj]

Krystaly jsou nejčastěji tabulkovité nebo destičkovité podle {0001}, zřídka dipyramidální, soudečkovité. Zrnité, masivní a tabulkovité agregáty. Dvojčatí podle {1012}

Vlastnosti[editovat | editovat zdroj]

  • Fyzikální vlastnosti: Tvrdost 3,5–4, křehký, hustota 4,6 g/cm³, štěpnost nedokonalá podle {0001} a {1120}, lom nepravidelný.
  • Optické vlastnosti: Barva: žlutohnědá, bronzová, na vzduchu tombakově hnědě nabíhající. Lesk kovový, průhlednost: opakní, vryp šedočerný.
  • Chemické vlastnosti: Složení: Fe 62,33 %, S 37,67 . Na uhlí se taví na černou magnetickou masu. Rozpustný v HCl a HNO3.
  • Další vlastnosti: Dobře vede elektrický proud. Je magnetický, magnetismus je nepřímo úměrný podílu železa.

Podobné minerály[editovat | editovat zdroj]

Parageneze[editovat | editovat zdroj]

Využití[editovat | editovat zdroj]

Někdy jako ruda železa

Naleziště[editovat | editovat zdroj]

Hojný minerál.

Citace[editovat | editovat zdroj]

DUĎA, Rudolf; REJL, Luboš. Minerály. Fotografie Dušan Slivka. 1. vyd. Praha : AVENTINUM, 1997. 520 s. (Velký průvodce) ISBN 80-7151-030-0.  

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]