Chvaletice

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Tento článek pojednává o městě na Přeloučsku. O části města Protivín pojednává článek Chvaletice (Protivín).
Chvaletice

znak obce Chvaleticevlajka obce Chvaleticeznakvlajka

status: město
NUTS 5 (obec): CZ0532 575071
kraj (NUTS 3): Pardubický (CZ053)
okres (NUTS 4): Pardubice (CZ0532)
obec s rozšířenou působností: Přelouč
pověřená obec: Chvaletice
historická země: Čechy
katastrální výměra: 8,49 km²
počet obyvatel: 3 091 (1. 1. 2012[1])
nadmořská výška: 222 m
PSČ: 533 12
zákl. sídelní jednotky: 2
části obce: 2
katastrální území: 2
adresa městského úřadu: U Stadionu 237
53312 Chvaletice
starosta / starostka: Blanka Zaklová
Oficiální web: http://www.chvaletice.cz
E-mail: podatelna@chvaletice.cz

Chvaletice
Red pog.png
Chvaletice
Zdroje k infoboxu a částem obce

Bývalé hornické město Chvaletice (německy Chwaleticz) leží v územní jednotce NUTS II. - Severovýchod, v Pardubickém kraji. Je jedním z 29 měst v Pardubickém kraji, status města mu byl přidělen 1. ledna 1981.

Město má přes 3 tisíce obyvatel. Leží na levém břehu Labe v nadmořské výšce 210 - 310 m n. m. Východně od něj se nachází uhelná elektrárna Chvaletice, v jejímž středu stojí nejvyšší komín České republiky - 305 metrů vysoký. Ve Chvaleticích se nachází mateřská škola, základní devítiletá škola a střední odborné učiliště zemědělské. Dále městský úřad, kulturní dům, dům s pečovatelskou službou, sportovní hala i několik venkovních sportovišť.

Ve Chvaleticích začíná úsek Labe splavný pro velké lodě. V minulosti byl využíván pro dopravu uhlí. K jeho vykládce sloužil přístav Chvaletice.

Městem prochází železniční koridor, trať Praha - Česká Třebová.

Chvaletice leží na úpatí Chvaletické pahorkatiny, která je součástí Železných hor.

Ve znaku města je polcený štít, jehož pole je rozděleno na modrou a červenou část. Ve středu se nachází kruhový obrys, složený ze stříbrného ozubeného kola a turbíny. Uprostřed tohoto znamení jsou zkřížená hornická kladiva.

Místní části[editovat | editovat zdroj]

Historie[editovat | editovat zdroj]

Nejsevernější výběžek Železných hor nebyl v dávnověku příliš pohostinným místem. Převládaly zde rozsáhlé močály a husté trnité porosty. Přesto máme archeologické důkazy, že již asi deset tisíc let před naším letopočtem byla v prostoru dnešních Kojic osada lovců, rybářů a sběračů divoce rostoucích plodů. Nálezy kamenných nástrojů v okolí Chvaletic svědčí o osídlení prvními zemědělskými civilizacemi v období pět až tři tisíce let před naším letopočtem. Vesměs však šlo o osídlení krátkodobá. Trvalejší osídlení lze zjistit až ve střední a mladší době bronzové, a to lidem popelnicových polí (1200 až 600 let před n.l.). Popelnice z lužické kultury byly nalezeny v Trnávce a v Řečanech nad Labem, náhodně při regulaci Labe také u Selmic. Větší oživení nastává při stěhování národů, zvláště příchodem Slovanů v 5. století našeho letopočtu. V desátém století již existuje trvalé osídlení podél Labe.

V 10. století byl náš kraj osídlen východními Charvaty. Je velmi pravděpodobné, že právě zde se stýkala území Čechů, Zličanů a Charvatů. Snad proto tu vzniklo tolik strážních tvrzí a hradišť (Kojice, Týnec nad Labem, Záboří nad Labem, Lžovice).

Kojická tvrz stála u solné stezky, zvané Trstenická. Spojovala Moravu a Čechy. Vycházela z Brna a vedla přes Svitavy, Poličku, Litomyšl a Kostěnice. V Chrudimi se dělila. Jedna větev vedla na Přelouč, k vrchu Strážníku, kolem Chvaletic a dále přes Záboří a Kolín do Prahy. V Kojicích se na ni napojovaly cesty do Vinařic a Čáslavi, Týnce nad Labem a Chlumce nad Cidlinou. Tvrz byla zřejmě postavena k ochraně této křižovatky.

Velmi zajímavou zmínku o našem kraji nacházíme ve známé kronice Václava Hájka z Libočan. Říká tam, že v roce 677 jakýsi Botak z Krokova rodu na svých cestách objevil hory s železnou rudou. Z Krokova pověření se sem "s více čeledí vypravili aby rudu kopali a lámali a železo z ní dělali". Botak byl jejich správcem a sídlil ve dvoře, jemuž dal jméno Zdechovice. O historické věrohodnosti těchto údajů můžeme sice úspěšně pochybovat, ale podstatě, a tou byla vědomost o těžbě a využití zdejší rudy, věřit můžeme, neboť existují další podobné zprávy a pověsti.

Původně se na prostoru dnešních Chvaletic nacházely dvě vsi a to Chvaletice a Telčice. V padesátých letech dvacátého století byl východně od města otevřen velký povrchový lom na pyrit, kterému padla za oběť severní část původních Chvaletic. Postiženému obyvatelstvu byly vystavěny nové domy v okolních obcích, zejména v Telčicích. Torzo původních Chvaletic bylo sloučeno s Telčicemi a nové sídlo získalo název Chvaletice. Zbylá zástavba Chvaletic byla přejmenována na Hornickou čtvrť a Telčice jako jméno obce zaniklo. Po delší době byla ulice procházející původními starými Telčicemi pojmenována V Telčicích, aby staré jméno obce nezmizelo zcela.

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

  • Evangelický kostel
  • Budova bývalé školy v Hornické čtvrti
  • Terénní pozůstatky po středověké tvrzi zanikly v roce 2008 při výstavbě obchvatu

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Počet obyvatel v obcích České republiky k 1. 1. 2012 [online]. Český statistický úřad, 31.5.2012. Dostupné online.  

Související články[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu