Chlumec nad Cidlinou

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Chlumec nad Cidlinou
Zámek Karlova koruna v Chlumci nad Cidlinou

Zámek Karlova koruna v Chlumci nad Cidlinou

znak obce Chlumec nad Cidlinouvlajka obce Chlumec nad Cidlinouznakvlajka

status: město
NUTS 5 (obec): CZ0521 570109
kraj (NUTS 3): Královéhradecký (CZ052)
okres (NUTS 4): Hradec Králové (CZ0521)
obec s rozšířenou působností: Hradec Králové
pověřená obec: Chlumec nad Cidlinou
historická země: Čechy
katastrální výměra: 21,43 km²
počet obyvatel: 5 372 (1. 1. 2012[1])
nadmořská výška: 223 m
PSČ: 503 51
zákl. sídelní jednotky: 7
části obce: 7
katastrální území: 3
adresa městského úřadu: Městský úřad Chlumec nad Cidlinou
Klicperovo náměstí 64
503 51 Chlumec nad Cidlinou
starosta / starostka: Miroslav Uchytil
Oficiální web: http://www.chlumecnc.cz/
E-mail: mesto.chlumec@tiscali.cz

Chlumec nad Cidlinou (Česko)
Red pog.png
Chlumec nad Cidlinou, Česko
Zdroje k infoboxu a částem obce

Chlumec nad Cidlinou je město v okrese Hradec Králové. Nachází se asi 28 km západně od krajského města Hradce Králové. K městu patří také tři předměstí - Hradecké Předměstí, Kolínské Předměstí a Pražské Předměstí. V současné době spadají pod zdejší městský úřad také okolní vesnice Pamětník, Kladruby a Lučice. Ve městě a v připojených vesnicích je evidováno celkem 1680 domů s 5 tisíci obyvateli.

Původ jména[editovat | editovat zdroj]

Název města je odvozen od kopce (Chlum (254 m)), na kterém bylo založeno.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Osada a později město bylo založeno na kopci Chlum pravděpodobně někdy v 11. století. První písemná zmínka pochází z roku 1110 u příležitosti bojů Vladislava I. s polským králem Boleslavem III. Křivoústým. Další písemná zmínka pochází z roku 1130, kdy se na zdejší vodní tvrzi vybudované u brodu přes řeku Cidlinu připomínají Zdeslav a Diviš z Chlumce. V roce 1167 je Zdeslav titulován jako purkrabí kouřimský a v roce 1170 jako purkrabí na Žatci.

Když jeho bohatnoucí rod vybudoval v polovině 13. století hrad Český Šternberk, začali se psát ze Šternberka. Šternberkové drželi Chlumec nad Cidlinou do roku 1393. V letech 1400 - 1461 držel Chlumec rod pánů z Bergova, po nich se vystřídali v roce 1469 Samuel z Hrádku, 1472 Vaněk z Valečova, Jan a Vilém z Landštejna do roku 1517. Od roku 1547 do roku 1611 byl Chlumec komorním panstvím. Od roku 1611 patřil Chlumec s přerušením v letech 1618 - 1620 rodu Kinských z Vchynic a Tetova. V roce 1948 byl jim majetek znárodněn a po roce 1989 vrácen v restituci.

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Chlumci nad Cidlinou.
  • Nejstarší památkou ve městě je kostel Sv. Trojice založený ve 12. století a v pozdějších dobách mnohokrát přestavován. Stavba je plochostropá s trojbokým presbytářem a dřevěnou hranolovou věží. Jeho vnitřní výzdoba pochází ze 17. století. Kolem vnějších zdí presbytáře jsou umístěny empírové pomníky z dílny sochaře Suchardy.
  • Hřbitovní kaple v městském parku zvaná Zubatovská byla postavena v polovině 19. století v empírovém slohu.
  • Zámek Karlova Koruna - postaven v letech 1721 - 1723 v barokním slohu stavitelem Františkem Maximiliánem Kaňkou podle plánů G. Santiniho. Jedná se o válcovitou centrální stavbu ke které paprskovitě přiléhají tři křídla čtvercového půdorysu. Zámek tvoří dominantu širokého okolí. Byl postaven na počest císaře Karla VI.
  • Zámecká kaple Panny Marie Sedmibolestné z poloviny 18. století sloužila jako rodinná hrobka Kinských.
  • Děkanský chrám Svaté Voršily na Klicperově náměstí byl založen v roce 1538 ve stylu pozdní gotiky a dokončen roku 1543 ve stylu renesance. Je trojlodní s hranolovou věží a cibulovou bání s trojbokým presbytářem. Trojlodí je sklenuto křížovou klenbou a vnitřní zařízení je po požáru z roku 1774 rokokové.
  • Barokní mariánský sloup z roku 1710
  • Bývalý klášter Loreta - byl vystavěn v letech 1717 - 1719 stavitelem Františkem Maximiliánem Kaňkou v barokním slohu pro piaristy. Uprostřed čtvercového nádvoří stávala Svatá chýše se čtyřmi oltáři. Za Josefa II. byl klášter zrušen, budova převedena ve špitál a po první světové válce na byty. Po roce 1989 byla rekonstruována a v současné době je zde umístěna expozice zemědělského náčiní a historie města.
  • Starý vodní hrad byl ve středověku obehnán dvojím valem, za vlády Pernštejnů byly vybudovány velké zemní bašty. Hrad byl založen nejspíše v průběhu 70.-80. let 15. století za Samuela z Hrádku. V roce 1521 ho koupil Vojtěch z Perštejna který ho velkolepě přestavěl. V roce 1547 hrad získala královská komora, která ho nechala upravit a vystavěla zde pivovar. Za třicetileté války hrál hrad významnou roli a byl poškozen, jeho opevnění bylo posilováno. V dalším vývoji byl hrad změněn na zámek a stal se rezidencí rodu Vchynských. Po roce 1745 hrad vyhořel a nebyl již opravován. Poslední zbytky valů byly rozvezeny v roce 1956.
  • V blízkosti města je umístěna socha rebelujícího sedláka - památník selského povstání v roce 1775.
  • Kaple sv. Jana se nachází při cestě mezi Chlumcem a Mlékosrby v lese Na Luhách.
  • Hřebčín Ostrov byl postaven hraběcí rodinou Kinských jako součástí malebného zámku Karlova Koruna. Hřebčín prošel v roce 2010 rozsáhlou rekonstrukcí.

Pověsti[editovat | editovat zdroj]

O zvon u z kaple sv. Jana se vypráví následující pověst. Kraska, dcera rytíře Sosnomila, se nepohodla s čarodějnicí Moranou, která jí za to slíbila pomstu. Sosnomilovi se pak při honu zaběhl jeho milovaný chrt Rychlan. Morana slíbí rytíři, že mu jej vrátí, ale jen pokud si z jeho poddaných bude moci vybrat jednoho mladíka. Rytíř se zdráhá, ale nakonec svolí. Čarodějnice si schválně vybere panoše Jana, milého rytířovy dcery. Kraska pak z hradu uprchne hledat svého milého, chrt brzy na to zemře a rytíř je stíhán výčitkami svědomí, a tak nechá jako pokání vystavět kapli a ulít do ní stříbrný zvon jménem Jan. Zvon však místo zvonění volá: „Jan! Jan, za chrta dán!!“ Sosnomil to nemůže slyšet a nechá zvon sejmout z věže. Při snášení ale zvon řemeslníkům vyklouzne a skutálí se do blízkého Jánečka. Když to rytíř zjistí, nedokáže se smířit se svým svědomím a spáchá sebevraždu. Zvon se prý jednou zjevil selce, jíž se zachytil do máchané příze a vyděsil ji k smrti, když na ni strašlivým hlasem volal: „Jan, Jan za chrta dán!!“

Pověst byla u místního lidu velmi populární, když byl v r. 1890 Jáneček čištěn, mnoho lidí tam čekalo, zda se ztracený zvon neobjeví. Místní rodák Václav Kliment Klicpera tuto pověst dokonce zvěčnil v jedné ze svých her, avšak uzavřel ji šťastným zakončením – v jeho verzi Kráska svého milého nalezne a Sosnomilovi je odpuštěno.

Významní rodáci[editovat | editovat zdroj]


Panorama města Chlumce nad Cidlinou
Panorama města Chlumce nad Cidlinou

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Počet obyvatel v obcích České republiky k 1. 1. 2012 [online]. Český statistický úřad, 31.5.2012. Dostupné online.  

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • VLASÁKOVÁ, Julie. Jan za chrta dán. IN: Český lid 1905, str. 202 – 203.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu