Smidary
| Smidary | |
|---|---|
.JPG) Kostel sv. Stanislava | |
 | |
| znak | |
| Lokalita | |
| Status | obec |
| Pověřená obec | Nový Bydžov |
| Obec s rozšířenou působností | Nový Bydžov (správní obvod) |
| Okres | Hradec Králové |
| Kraj | Královéhradecký |
| Historická země | Čechy |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 50°17′29″ s. š., 15°28′38″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 1 562 (2023)[1] |
| Rozloha | 27,97 km²[2] |
| Nadmořská výška | 238 m n. m. |
| PSČ | 503 53 |
| Počet domů | 642 (2021)[3] |
| Počet částí obce | 5 |
| Počet k. ú. | 5 |
| Počet ZSJ | 5 |
| Kontakt | |
| Adresa obecního úřadu | nám. prof. Babáka 106 503 53 Smidary matrika@smidary.cz |
| Starostka | Bc. Jana Draštíková |
| Oficiální web: smidary | |
  Smidary | |
| Další údaje | |
| Kód obce | 570869 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Smidary (německy Smidar) jsou obec (bývalé město), která leží na soutoku Cidliny a Javorky asi šest kilometrů severně od města Nový Bydžov v okrese Hradec Králové. Obec Smidary se skládá z pěti částí – Smidary, Křičov, Červeněves, Chotělice, Loučná Hora. Celkem v nich žije přibližně 1 600[1] obyvatel.
Historie[editovat | editovat zdroj]
Obec středověkého původu se připomíná ve 14. století v majetku Metropolitní kapituly pražské, od níž ji zakoupili Vartenberkové. Roku 1424 ves vypálil Jan Žižka se svým vojskem. Roku 1562 byla na žádost Sabiny Zilvárové z Vřesovic povýšena na městečko s vlastním znakem a pečetí. Městská privilegia potvrdil roku 1633 Albrecht z Valdštejna a rozšířil je o výroční trh. Stejná privilegia potvrdil také další majitel panství Rudolf Colloredo z Wallsee v roce 1653 a jeho dcera Marie Antonie Montecuccoli, rozená Colloredová v roce 1707. Kamil Colloredo z Wallsee roku 1739 upravil robotní povinnosti. Colloredové vlastnili panství v letech 1651–1810. Roku 1870 byla do Smidar zavedena železnice: zastávka Severozápadní dráhy na trati Osek- Trutnov. Rezidenční zámek s okrasnou zahradou patřil Arturovi, Rosalii a Jindřichovi Waagnerovým z Wallernstädtu, dále v něm v letech 1895-1924 bydleli Čížkové ze Smidajchu, kterým byl zámek Smidary vyvlastněn při druhé pozemkové reformě.
V letech 1836–1892 zde byl provozován malý cukrovar, který roku 1892 vyhořel, dále pivovar, který měl v nájmu Arnošt Schreiber asi do roku 1900, a cihelna.[4] V roce 1907 byla založena textilní továrna, roku 1920 přádelna bavlny firmy Bruna z Plavů, zestátněná roku 1948 a 1958 převedená pod podnik Tiba Dvůr Králové na Labem.
Přírodní poměry[editovat | editovat zdroj]
Vesnice stojí ve Východolabské tabuli. Podél jejího okraje protéká řeka Cidlina, jejíž tok a přilehlé pozemky jsou součástí přírodní památky Javorka a Cidlina – Sběř.
Doprava[editovat | editovat zdroj]
Smidary se nachází na křižovatce silnice II/280 a II/327. Východně od vesnice vede železniční trať Chlumec nad Cidlinou – Trutnov, na které se nachází stanice Smidary. Do sedmdesátých let dvacátého století zde začínala regionální železniční trať Smidary – Vysoké Veselí.
Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]
- Kostel sv. Stanislava - raně barokní, přestavěn do roku 1769, iluzivní malby v interiéru vytvořil Václav Kramolín (1770)
- Mariánský sloup z roku 1718, roku 1922 se při vichřici zřítil a mariánská socha se rozbila, nahrazena rustikální prací
- vodní mlýn Podhrad s chladírnou (technická památka),
- Empírová budova radnice z roku 1826
- Sokolovna z let 1936–1937
- Barokní sochy svatého Jana Nepomuckého a svatého Václava
Osobnosti[editovat | editovat zdroj]
- Edward Babák (1873–1926), fyziolog, biolog a srovnávací morfolog, rektor Masarykovy univerzity
- Emanuel hrabě Mensdorff-Pouilly (1866–1948), majitel zámku, Člen parlamentu Království českého
- Alois Neuman (1901–1977), politik, zastával různé vládní posty v Československu
- Jiří Šotola (1924-1989), spisovatel a dramatik
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2023. Praha. 23. května 2023. Dostupné online. [cit. 2023-05-25]
- ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky - 2017. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28]
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
- ↑ Hynek Tittl: Schematismus velkostatků v království Českém, Praha 1894, s. 780–782, dostupné online
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- Kniha černá jinak smolná města Smidar 1631–1769. Příprava vydání Emil Pavel Lány. Děčín: Severografia, 1948.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Smidary na Wikimedia Commons 
Encyklopedické heslo Smidary v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích- Oficiální stránky
- Smidary v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
