Český Šternberk (hrad)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Český Šternberk

Pohled od Sázavy z míst někdejší zahrady
Základní informace
Sloh gotický
Výstavba před rokem 1241
Přestavba po roce 1467, polovina 16. století, 90. léta 18. století
Stavitel Zdeslav z Divišova
Další majitel Holičtí ze Šternberka
Poloha
Adresa Český Šternberk, Česká republikaČeská republika Česká republika
Souřadnice 49°48′32″ s. š., 14°55′35″ v. d.
Český Šternberk
Red pog.png
Český Šternberk
Další informace
Kód památky 32457/2-24
Web www.hradceskysternberk.cz

Český Šternberk je gotický hrad přestavěný na zámek na levém břehu řeky Sázavy nedaleko dálnice D1 na území stejnojmenného městyseokresu Benešov. Stojí na hřebeni v nadmořské výšce asi 350 m n. m. Od roku 1958 je chráněn jako kulturní památka ČR[1] a od roku 2008 také jako národní kulturní památka ČR.[2]

Historie[editovat | editovat zdroj]

Na ostrém skalnatém břehu středního toku řeky Sázavy byl hrad postaven před více než 760 lety. Roku 1241 ho zde založil Zdeslav z Divišova.[3] Název hradu je odvozen od erbu rodu Divišoviců – zlaté osmicípé hvězdy (německy: Stern: hvězda, Berg: hora).

Pohled z letadla
Český Šternberk za soumraku

V 15. století změnil hrad poprvé majitele, novým majitelem se stala větev Holických ze Šternberka. Roku 1467 byl hrad dobyt vojskem krále Jiřího z Poděbrad. Vinu nesl poručík Petra Holického, Zdeněk Konopišťský ze Šternberka, který byl členem Zelenohorské jednoty a účastnil se odboje proti Jiřímu z Poděbrad. Šternberkům byl hrad i s panstvím vrácen králem Vladislavem Jagelonským roku 1479.

Roku 1712 zemřel Jan Václav a po meči tak vymírá větev Holických ze Šternberka a hrad se dědictvím i prodejem dostal do rukou jiných majitelů než byli Šternberkové. Mezi nejvýznamnější představitele tohoto rodu patřil zejména Kašpar, hrabě ze Šternberka, který stál roku 1820 při vzniku Muzea Království českého, a později zajistil finance i úřední povolení pro časopis Českého muzea.V roce 1841 však byl hrad koupen Zdeňkem ze Šternberka a jeho rod ho vlastnil až do roku 1949, kdy byl hrad státem vyvlastněn. V restituci byl hrad roku 1992 vrácen potomkovi původních majitelů, Zdeňku Sternbergovi.

Prostory hradu jsou až na soukromé místnosti rodiny majitele veřejně přístupné po celou sezónu.

Architektonický vývoj[editovat | editovat zdroj]

Během celé doby byl hrad několikrát přestavován a dostavován, tak jako většina českých hradů. Jeho raně gotická podoba je dnes vidět v jádru stavby. Ve 14. století byl zdokonalen obranný systém hradu stavbou obranné věže na severu hradu, která byla s hradem spojena hradbou. Během 15. a 16. století byl hrad královským vojskem poškozen a prošel několika opravami. Opět byl zlepšen obranný systém a z důvodu malé obranyschopnosti z jižní strany byla postavena jižní předsunutá (a dodnes velmi dobře zachovaná) bašta, takzvaná hladomorna. Na hradě pracoval v 17. století také italský štukatér Carlo Brentano. Poslední zásadní úpravou prošel hrad roku 1751 kdy byl dostavěn dolní zámek hradu při ohradní zdi.

Jižní předsunutá bašta[editovat | editovat zdroj]

Jižní předsunutá bašta

Na nebezpečném hřebeni jižně od hradu byla po obléhání v roce 1467 postavena předsunutá bašta, před kterou se dosud dochovaly pozůstatky obléhacích prací. Tvořila ji víceboká bateriová věž s výrazným břitem otočeným k jihu a vnější obvodové opevnění. Do věže vedlo šnekové schodiště v její zadní části. V suterénu se nacházel skladovací prostor (pravděpodobně prachárna) a v prvním patře vybíhá ze středové okrouhlé místnosti pětice chodbiček ukončených střílnami pro těžká děla. Jednu střílnu nahrazoval portál, kterým se do věže vytahovala děla. Druhé patro bylo roubené nebo hrázděné. Pod věží stál na jižní straně k hradbě přiložený srub s kachlovými kamny, ve kterém bydlela posádka. Ohrazení okolo věže bylo nejprve roubené, ale později je nahradila zděná hradba časem doplněná ještě o dělostřeleckou střílnu natočenou k severozápadu. Čelo bašty chránil šíjový příkop.[4]

Legenda[editovat | editovat zdroj]

  • Podle jedné z pověstí, které se k tomuto místu váží, byl ve skalách pod hradem ukryt poklad. Na Velký pátek, kdy se otevírají poklady, má skála puknout a poklad se sypat do Sázavy tekoucí pod hradem. Proto lze po tomto dni nalézt v řece tu a tam zlatý plíšek. V roce 1971 byl poklad skutečně nalezen v hradním prostoru. Jednalo se především o cenné předměty ze 17. a 18. století.
  • Poblíž hradu stojí temný les s vysokou skálou. Na jejím vrcholu je vidět otisk koňské hlavy. Podle jedné z pověstí zde ďábel odnesl místního sedláka, který se pod skálou schoval před bouřkou. Od té doby se tomu místu říká Čertův kámen a dodnes se mu lidé většinou intuitivně vyhýbají. Na místě se skutečně nachází hned několik negativních zón, podle měření siderickým kyvadlem, zde pravděpodobně zahynulo v různých časových údobích několik lidí.

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. MonumNet : Nemovité památky [online]. Praha: Národní památkový ústav, [cit. 2015-04-15]. Záznam IdReg 144039: Hrad. Dostupné online.  
  2. Národní památkový ústav. Hrad Český Šternberk (Český Šternberk) [online]. Národní památkový ústav, [cit. 2015-04-16]. Dostupné online.  
  3. DURDÍK, Tomáš. Ilustrovaná encyklopedie českých hradů. Praha : Libri, 2002. 736 s. ISBN 80-7277-003-9. Heslo Český Šternberk, s. 106–109.  
  4. DURDÍK, Tomáš; SUŠICKÝ, Viktor. Zříceniny hradů, tvrzí a zámků: Střední Čechy. Praha : Agentura Pankrác, 2000. 207 s. ISBN 80-902873-0-1. Kapitola Český Šternberk: Jižní předsunutá bašta, s. 13–15.  

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze Království českého: Kouřimsko. Svazek XV. Praha : Jiří Čížek – ViGo agency, 2000. 306 s. Kapitola Šternberk hrad, s. 75–84.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]