Holice

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Tento článek pojednává o městě v okrese Pardubice. O části města Olomouc pojednává článek Holice (Olomouc).
Holice
Barokní kostel Sv. Martina v Holicích

Barokní kostel Sv. Martina v Holicích

znak obce Holicevlajka obce Holiceznakvlajka

status: město
NUTS 5 (obec): CZ0532 574988
kraj (NUTS 3): Pardubický (CZ053)
okres (NUTS 4): Pardubice (CZ0532)
obec s rozšířenou působností: Pardubice
pověřená obec:
historická země: Čechy
katastrální výměra: 19,69 km²
počet obyvatel: 6 498 (1. 1. 2014)
nadmořská výška: 245 m
PSČ: 534 01
zákl. sídelní jednotky: 7
části obce: 7
katastrální území: 1
adresa městského úřadu: MěÚ Holice, Holubova 1, 534 14 Holice
starosta / starostka: Mgr. Ladislav Effenberk (od 2010)
Oficiální web: http://www.mestoholice.cz
E-mail: posta@holice.ipodatelna.cz

Holice
Red pog.png
Holice
Zdroje k infoboxu a částem obce

Město Holice (nazývané též Holice v Čechách) se nachází asi 16 km východně od okresního města Pardubice. Město se skládá ze sedmi místních částí - Samotné Holice, Staré Holice, Podhráz, Roveňsko, Kamenec, Podlesí a Koudelka.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Oblasti v okolí současného města začaly být osidlovány až koncem 13. století. V té době zde začaly vznikat lánové vsi a jednou z nich byl Ekleinsdorf, jenž je prvně písemně zmiňován roku 1336.[1] V té době patřily do chvojenovského panství, jehož majitelem byl český král Jan Lucemburský.[2] Od poloviny 14. století patřila ves Šternberkům. Roku 1493 se osada stala městečkem a v té době již bylo zbaveno od platby daní, jeho obyvatelé nemuseli chodit robotovat na panské a navíc získali právo vařit pivo. Roku 1507 se majitelem městečka stal Vilém z Pernštejna. Před polovinou 17. století (roku 1641) sice Holice nabyly práva vybudovat na svém území solný sklad, nicméně hned za dva roky nato (1643) městečko během Třicetileté války vypálila švédská vojska. Další požární pohromy potkaly Holice také v letech 1679 a 1680, kdy při druhém z nich lehl popelem mlýn i obecní pivovar a ani jedna z těchto staveb již nebyla obnovena.[1]

Téhož roku (1680) ale městečko naopak získalo právo pořádat tři výroční trhy a sobotní týdenní trh.[3] O asi 80 let později, roku 1758, postihla Holice další pohroma, když je v rámci sedmileté války vypálila pruská vojska.[1] Během předposlední dekády 18. století vládl rakouské monarchii Josef II.,[4] který Holicím roku 1786 povolil pořádání týdenních trhů na přízi.[3] Ten v průběhu let 1778 až 1787 obcí několikrát projížděl a zastavoval se zde ke krátkým návštěvám.[5] O třicet let později získali holičtí od panovníka Františka II., který město roku 1833 i s manželkou Karolínou také navštívil,[5] právo konat ve městě i čtvrtý výroční trh.[3] Za další tři roky navštívil sídlo v doprovodu své manželky Marie Anny Savojské císař Ferdinand I. Dobrotivý a roku 1840 sem zavítal arcivévoda František Karel Habsbursko-Lotrinský.[5] Během 19. století vznikl ve městečku sbor dobrovolných hasičů (1875) a byla sem též přivedena železniční trať vedoucí z Chrudimi do Borohrádku (1899).[3]

Na počátku 20. století (roku 1908) zřídil Dopravní podnik města Pardubic spojení poštovní autobusovou linkou mezi Pardubicemi a Holicemi.[p 1][6] V první polovině 20. století bylo sídlo známé obuvnickým průmyslem.[2] Dne 24. září 1922 navštívil Holice prezident republiky Tomáš Garrigue Masaryk, kterého zde provázel tehdejší ministr národní obrany František Udržal, jenž pocházel ze sousední Dolní Rovně.[7] Další návštěva Masaryka s Udržalem, jenž se mezitím stal ministerským předsedou, se uskutečnila 24. května 1929.[7] Rozvoj sídla zapříčinil jeho povýšení na město, k čemuž došlo roku 1931. Na konci druhé světové války byla při těžkých bojích a bombardování 6. května 1945 zničena zdejší radnice.[1] Dne 27. května 2003 navštívil město prezident České republiky Václav Klaus,[7] který během návštěvy odhalil pomník upomínající na Masarykovu návštěvu v roce 1922.[p 2][10]

Přírodní poměry[editovat | editovat zdroj]

Ochrana životního prostředí[editovat | editovat zdroj]

Severovýchodně od města v okolí vrchu Žernov (277 m n. m.) se rozkládá stejnojmenná přírodní rezervace vyhlášená 13. června 1995 kvůli zachování zdejších zbytků dubohabrových lesů, jež spolu s rybníky, rákosinami a mokrými loukami tvoří ekologicky stabilní oblast.[11] Od města severním směrem se na území Vysokého Chvojna nachází přírodní rezervace U parku zřízená 14. března 1955 k ochraně opukových strání s teplomilnou květenou nacházejících se pod zámkem ve Vysokém Chvojně.[12]

Do katastrálního území zasahuje ptačí oblast Komárov vyhlášená poslední den roku 2004 rozhodnutím vlády České republiky. Oblast je významná populací motáka pilicha (Circus cyaneus) spolu s kalousem pustovkou (Asio flammeus) a slouží k zabezpečení jejich biotopů.[13]

Na území města se nacházejí tři památné stromy. V ulici Československé armády roste sedmnáctimetrový dub letní (Quercus robur) o obvodu kmene 289 centimetrů, který je chráněný od 24. října 2008.[14] O přibližně sedm let dříve (26. října 2001) získali ochranu jiné dva stromy. Jedním z nich je devatenácti metrová lípa srdčitá (Tilia cordata) stojící u silnice pod kostelem svatého Martina[15] a druhým je nižší 16,5 vysoký jírovec maďal (Aesculus hippocastanum), který roste u místního autobusového nádraží.[16]

Doprava[editovat | editovat zdroj]

Silniční doprava[editovat | editovat zdroj]

Město leží na křižovatce dvou silnic první třídy, a sice I/35, která město spojuje se severozápadně položeným Hradcem Králové a jihovýchodně ležícím Vysokým Mýtem, a dále I/36, jež umožňuje spojení s Pardubicemi na západě a Borohrádkem na severovýchodě od města. Na silnici I/35 byl v prosinci roku 2008 otevřen obchvat, který vede dopravu po západní a jižní straně Holic.[17][18]

Vedle těchto komunikací se na území města vyskytuje ještě sedm silnic třetí třídy. Z centra severním směrem vede silnice III/3057 propojující Kamenec a Poběžovice u Holic. Z místní části Staré Holice vychází severním směrem do Koudelky komunikace III/3181 a III/3183, která tuto část města napojuje na silnici III/3055. Naopak jižním směrem ze Starých Holic vede směrem na Ostřetín komunikace III/3182. Z vlastních Holic vede jižním směrem na Dolní Roveň silnice III/32256, z níž v jižních partiích města odbočuje západním směrem komunikace III/32257 směrem na Roveňsko. Západním směrem z Holic vede silnice III/29817, která město propojuje s Podhrází a dále s Horní Ředicí.

Železniční doprava[editovat | editovat zdroj]

Holice leží na železniční trati číslo 016 spojující Chrudim ležící jižně do města s Borohrádkem na severovýchodě. Provoz po trati zahájily 26. září 1899 Rakouské státní dráhy (KkStB).[19] Na území města se nachází železniční dopravna Holice[20] spolu se zastávkou Holice.[21] Vlaky sem ale jezdí pouze z jihu, od Chrudimi, protože na úseku trati mezi Holice do Borohrádkem je od 11. prosince 2011 doprava zastavena[22] a nahrazena autobusovými spoji.[23]

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Holicích.

V Holicích se nachází celkem jedenáct kulturních památek České republiky, z nichž dvě jsou ve Starých Holicích. Přímo v Holicích je chráněn kostel svatého Martina vybudovaný mezi roky 1736 a 1739.[24][25] Západně od něj se u domu číslo popisné 587 nachází další památka, a sice archeologické stopy po tvrzi, která tu stávala.[26] Na křižovatce ulic Komenského a U Kapličky stojí kaplička zasvěcená Janu Nepomuckému, která je také kulturní památkou.[27] Další pamětihodností je socha upomínající na dr. Emila Holuba, která stojí na křižovatce ulic Hradecké a Holubovy.[28] Na městském hřbitově zas stojí památkově chráněný pomník obětem druhé světové války.[29] Dalšími čtyřmi kulturními památkami stojícími přímo v Holicích jsou domy, a sice Zemánkův dům (čp. 24) na náměstí T. G. Masaryka,[30] dále vila (čp. 102) v Komenského ulici,[31] sokolovna (čp. 446) v Holubově ulici[32] a na jejím nároží s Hradeckou ulicí stojící pošta se školou (čp. 502).[33]

Ve Starých Holicích stojí na nároží ulic Staroholické, Ve Drahách a 1. máje památkově chráněný krucifix[34] a ve Staroholické ulici též Mandysova vila (čp. 62).[35]

Památky města[editovat | editovat zdroj]

Hřbitovy[editovat | editovat zdroj]

Na hřbitově se nejstarší hroby, především ve style empíru, nacházejí v okolí centrální hřbitovní kaple. Některé z náhrobků vytvořil sochař Edmund Malich (1875–1913),[p 3] který zde na hřbitově také nalezl své poslední odpočinutí. V sousedství hřbitova se nachází židovský hřbitov, na nějž byla roku 2012 umístěna pamětní deska upomínající na oběti holocaustu umučené v koncentračních táborech a na zemřelé během druhé světové války.[36]

Každoroční významné společenské, kulturní a sportovní akce[editovat | editovat zdroj]

Významní rodáci[editovat | editovat zdroj]

Partnerská města[editovat | editovat zdroj]

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. Od toho roku jezdila podobná linka také mezi krajským městem a Lázněmi Bohdaneč.[6]
  2. Pomník ve Fügnerových sadech v místech, kde Masaryk hovořil k lidem, byl vztyčen již krátce po první Masarykově návštěvě. Následně se však pamětní deska ztratila a nepovedlo se ji obnovit ani během politického uvolnění roku 1968. Zdařilo se to až díky péči místního rodáka a mecenáše žijícího ve Švýcarsku Vladislava Křepelky.[7] Na pomníku vytvořeném akademickým sochařem Janem Holinkou je text „Tomáš Garrigue Masaryk 7. 3. 1850 – 14. 9. 1937 — zde promluvil prezident Osvoboditel 24. 9. 1922 k shromážděným občanům — T. G. Masaryk se zasloužil o stát“.[8] Ještě před odhalením pomníku prezidentem republiky Václavem Klausem mu v pondělí 26. května 2003 požehnal emeritní královéhradecký biskup Karel Otčenášek.[9]
  3. Edmund Malich je dědečkem malíře Karla Malicha (* 1924).[36]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c d DAVID, Petr; SOUKUP, Vladimír. Velká turistická encyklopedie – Pardubický kraj. 1. vyd. Praha : Euromedia Group – Knižní klub, 2010. 328 s. [Dále jen Velká turistická encyklopedie]. ISBN 978-80-242-2972-0. Kapitola Holice, s. 58.  
  2. a b MAJCE, Svetozar; KUBICA, Libor, a kol. Holice – Mekka radioamatérů: historie největších setkání radioamatérů v Čechách. 1. vyd. Praha : BEN - technická literatura, 2010. 271 s. ISBN 978-80-7300-262-6. S. 9.  
  3. a b c d Velká turistická encyklopedie, s. 59
  4. LNĚNIČKOVÁ, Jitka. České země v době obrození. Praha : Albatros, 1995. 63 s. (Dějiny v obrazech) ISBN 80-00-00375-9. Kapitola První služebník státu, s. 46.  
  5. a b c PEŠKA, Lukáš; FORMÁNEK, Ladislav. Odhalení pomníku T. G. M. a návštěva prezidenta republiky Václava Klause v Holicích. 1. vyd. Holice : Peška, 2003. 75 s. [Dále jen Peška]. ISBN 80-239-2102-9. S. 5.  
  6. a b Historie DPMP [online]. Pardubice: Dopravní podnik města Pardubic, 2009, [cit. 2014-04-22]. Dostupné online.  
  7. a b c d Peška, s. 3
  8. Peška, s. 13
  9. Peška, s. 15
  10. Peška, s. 4
  11. PR Žernov [online]. Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky, [cit. 2014-05-17]. Dostupné online.  
  12. PR U parku [online]. Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky, [cit. 2014-05-17]. Dostupné online.  
  13. PO Komárov [online]. Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky, [cit. 2014-04-22]. Dostupné online.  
  14. Dub letní [online]. Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky, [cit. 2014-04-22]. Dostupné online.  
  15. Lípa srdčitá [online]. Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky, [cit. 2014-04-22]. Dostupné online.  
  16. Jírovec maďal [online]. Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky, [cit. 2014-04-22]. Dostupné online.  
  17. Silnice I/35: Holice – obchvat. Praha : Ředitelství silnic a dálnic České republiky, 2008. 6 s. Dostupné online. Kapitola Umístění a popis stavby, s. 2.  
  18. ČTK. Od začátku prosince se Holice dočkají obchvatu [online]. Praha: Česká televize, 2008-11-03, [cit. 2014-04-22]. Dostupné online.  
  19. SEKERA, Pavel. Popis trati 016 Borohrádek - Holice - Moravany - Chrudim - Heřmanův Městec - Česká republika [online]. Beroun: ŽelPage, [cit. 2014-04-22]. Kapitola Historie trati. Dostupné online.  
  20. Detail vyhledané stanice: Holice [online]. Praha: České dráhy, [cit. 2014-04-22]. Dostupné online.  
  21. Detail vyhledané stanice: Holice zastávka [online]. Praha: České dráhy, [cit. 2014-04-22]. Dostupné online.  
  22. RŮŽIČKA, Jiří K.. Lidé spílali drahám, kapela hrála. Zrušenou tratí projel poslední vlak. iDNES.cz [online]. 2011-12-12 [cit. 2014-04-22]. Dostupné online.  
  23. HUBENÝ, Jaroslav. Jízdní řády jsou hanebné, vrátím vlaky, slibuje radní a odborář Dušek. iDNES.cz [online]. 2012-11-02 [cit. 2014-04-22]. Dostupné online.  
  24. SOPOLIGA, Petr. Kostel sv. Martina [online]. Holice: Farnost svatého Martina, [cit. 2014-04-22]. Dostupné online.  
  25. MonumNet : Nemovité památky [online]. Praha: Národní památkový ústav, [cit. 2014-04-23]. Záznam IdReg 146495: Kostel svatého Martina. Dostupné online.  
  26. MonumNet : Nemovité památky [online]. Praha: Národní památkový ústav, [cit. 2014-04-23]. Záznam IdReg 143569: Tvrz, archeologické stopy. Dostupné online.  
  27. MonumNet : Nemovité památky [online]. Praha: Národní památkový ústav, [cit. 2014-04-23]. Záznam IdReg 133874: Kaplička svatého Jana Nepomuckého. Dostupné online.  
  28. MonumNet : Nemovité památky [online]. Praha: Národní památkový ústav, [cit. 2014-04-23]. Záznam IdReg 150780: Socha – pomník dr. Emila Holuba. Dostupné online.  
  29. MonumNet : Nemovité památky [online]. Praha: Národní památkový ústav, [cit. 2014-04-23]. Záznam IdReg 146966: Pomník obětem 2. světové války. Dostupné online.  
  30. MonumNet : Nemovité památky [online]. Praha: Národní památkový ústav, [cit. 2014-04-23]. Záznam IdReg 140482: Městský dům – tzv. Zemánkův. Dostupné online.  
  31. MonumNet : Nemovité památky [online]. Praha: Národní památkový ústav, [cit. 2014-04-23]. Záznam IdReg 122302: Vila. Dostupné online.  
  32. MonumNet : Nemovité památky [online]. Praha: Národní památkový ústav, [cit. 2014-04-23]. Záznam IdReg 140282: tělocvična – sokolovna. Dostupné online.  
  33. MonumNet : Nemovité památky [online]. Praha: Národní památkový ústav, [cit. 2014-04-23]. Záznam IdReg 141009: Pošta a škola. Dostupné online.  
  34. MonumNet : Nemovité památky [online]. Praha: Národní památkový ústav, [cit. 2014-04-23]. Záznam IdReg 144104: Krucifix. Dostupné online.  
  35. MonumNet : Nemovité památky [online]. Praha: Národní památkový ústav, [cit. 2014-04-23]. Záznam IdReg 136540: Vila Mandysova. Dostupné online.  
  36. a b FRAJEROVÁ, Blanka; KOVAŘÍK, Petr. Klíč k českým hřbitovům. Praha : Mladá fronta, 2013. 344 s. ISBN 978-80-204-2984-1. Kapitola Okres Pardubice, s. 291.  

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]