Kostel svatého Martina (Holice)
| Kostel svatého Martina | |
|---|---|
 Pohled na kostel od západu | |
| Místo | |
| Stát |  Česko |
| Kraj | Pardubický |
| Okres | Pardubice |
| Obec | Holice |
| Souřadnice | 50°4′6,47″ s. š., 15°59′8,04″ v. d. |
  | |
| Základní informace | |
| Církev | římskokatolická |
| Provincie | Česká |
| Diecéze | Královéhradecká |
| Vikariát | Pardubický |
| Farnost | Holice |
| Zasvěcení | Martin z Tours |
| Architektonický popis | |
| Architekt | Tomáš Haffenecker Kilián Ignác Dientzenhofer |
| Výstavba | 1736–1739 |
| Specifikace | |
| Délka | 33 m |
| Šířka | 27 m |
| Umístění oltáře | východ |
| Stavební materiál | zdivo |
| Další informace | |
| Adresa | Komenského ulice Holice |
| Kód památky | 34761/6-2062 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Kostel svatého Martina je sakrální stavba vybudovaná ve východočeském městě Holice. Objekt je kulturní památkou České republiky.[1]
Historie[editovat | editovat zdroj]
První zmínka o stavbě je z roku 1349, avšak tehdy byl zmiňován ještě kostel dřevěný. Ten postupem času natolik zchátral, že se místní věřící na přelomu 17. a 18. století dožadovali pardubické vrchnosti, kam Holice patřily, o výstavbu kostela nového. K tomu došlo ve třicátých letech 18. století, kdy byl původní dřevěný kostel stržen a na jeho místě vyrostl v letech 1736 až 1739 kostel kamenný. Plány kostela zpracoval Tomáš Haffenecker,[p 1] ale jeho návrhy ještě upravil Kilián Ignác Dientzenhofer.[3]
Popis stavby[editovat | editovat zdroj]
Kostel je jednolodní s věží zakončenou cibulovitou bání. V přízemí věže je sakristie a nad ní, v prvním patře, oratoř. Ve zvonici visí z původních třech zvonů již pouze jediný, a sice zvon Martin, ulitý roku 1499. V sanktusové věžičce je navíc umístěn zvon umíráček.[3]
Vybavení interiéru kostela se dochovalo z doby jeho výstavby. Autorem sochařských děl je Ignác Rohrbach. Hlavní oltář je vyřezávaný ze dřeva a pozlacen. V jeho ústředí je obraz svatého Martina, biskupa v Tours. Na obraze je zachycen též výjev ze světcova života, kdy se – ještě coby voják – podělil u Amiens o svůj plášť s nuzákem. I ten je na obraze zachycen. Vedle obrazu se na hlavním oltáři vyskytuje i několik soch. Patří mezi ně sousoší svaté Trojice umístěné na vrcholu oltáře. Nejvýše je umístěna postava Boha Otce, pod nímž je umístěna holubice představující Ducha Svatého a pod ní sedící postava Ježíše Krista držící část pláště svatého Martina.[3]
V levé části kostela, v místech přechodu kostelní lodě do presbytáře, stojí sochy svatého Václava spolu sochou svatého Jana Nepomuckého. Na opačné straně vpravo je umístěna socha Krista Dobrého pastýře. Další sochy v kostele jsou již mladšího data. Ve střední části chrámové lodi jsou sochy Panny Marie Lurdské spolu s Nejsvětějším Srdcem Ježíšovým a pod kruchtou se nacházejí dvě sochy, a to svaté Terezie od Dítěte Ježíše a svatého Antonína Paduánského.[3]
K dalším uměleckým předmětům v interiéru kostela patří cínová křtitelnice z roku 1567, dále plastická křížová cesta z konce 19. století a původní zámky ve dveřích kostela, na nichž je vyražen letopočet vybudování celé stavby. Na kruchtě se nacházejí novogotické varhany se třemi manuály a pneumatickou trakturou. Jejich autorem byla pravděpodobně na přelomu 19. a 20. století salcburská varhanářská firma Mauracher a původně je tvořila pro Vojenskou akademii v Hranicích. Odtud ovšem roku 1953 putovaly do Holic, kde nahradily dosavadní dvoumanuálový nástroj s mechanickou trakturou vytvořený Josefem Jiruškou. Z původního Jiruškova nástroje se zachovala pouze skříň umístěná v zábradlí na kůru.[3]
Okolí kostela[editovat | editovat zdroj]
Kolem kostela se do poloviny 19. století rozkládal hřbitov. Na něj již upomínají pouze torza bývalé hřbitovní zdi a také několik dochovaných náhrobků. Severovýchodně od kostela stojí barokní jednopatrový objekt fary (dům číslo popisné 7) dokončený v roce 1734. V něm je pod podlahou bývalé farní kuchyně ukryta asi pět metrů hluboká dříve využívaná studna.[3]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Poznámky[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Haffenecker je například autorem kostela Navštívení Panny Marie v Hejnicích na severu České republiky, na Frýdlantsku.[2]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2014-04-22]. Identifikátor záznamu 146495 : Kostel svatého Martina. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
- ↑ DAVID, Petr; SOUKUP, Vladimír; ČECH, Lubomír. Skvosty Čech, Moravy a Slezska. Praha: Euromedia Group – Knižní klub, 2004. 215 s. Dostupné online. ISBN 80-242-1311-7. Kapitola Hejnice, s. 70–71.
- ↑ a b c d e f SOPOLIGA, Petr. Kostel sv. Martina [online]. Holice: Farnost svatého Martina [cit. 2014-04-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-04.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Kostel svatého Martina na Wikimedia Commons - oficiální webové stránky farnosti
