Marie Anna Savojská
| Marie Anna Savojská | ||
|---|---|---|
| Rakouská císařovna, uherská, chorvatská a česká královna | ||
 |
||
| Královna Marie Anna, obraz neznámého autora. | ||
| Korunovace | 12. září 1836 (českou královnou) | |
| Narození | 19. září 1803 | |
| Řím | ||
| Úmrtí | 4. květen 1884 (80 let) | |
| Praha | ||
| Pochována | Císařská hrobka ve Vídni | |
| Předchůdce | Karolína Augusta Bavorská | |
| Následník | Alžběta Bavorská | |
| Panovník | Ferdinand I. Dobrotivý | |
| Dynastie | Savojští | |
| Otec | Viktor Emanuel I. | |
| Matka | Marie Terezie Habsbursko-Lotrinská | |
Marie Anna Karolína Pia Savojská (19. září 1803, Řím - 4. květen 1884, Praha) byla savojská princezna, královna uherská, česká, slavonská, chorvatská, dalmácká, lombardská, benátská a císařovna rakouská. Byla jedinou manželkou Ferdinanda I. Dobrotivého.
Obsah |
Život[editovat]
Marie Anna se narodila v Římě v Palazzo Colonna jako dcera Viktora Emanuela I. a jeho manželky Marie Terezie, vnučky uherské a české královny Marie Terezie. Měla také sestru dvojče, rovněž Marii Terezii, která se později provdala za parmského vévodu Karla II. Obě sestry pokřtil papež Pius VII. V Palazzo Braschi je stále k vidění obraz tohoto křtu. Marie Anna zůstala po celý život velmi zbožná.
Mládí prožila na Sardinii, kam se přestěhoval královský dvůr jejího otce před vojsky císaře Napoleona. Dne 12. února 1831 (per prokuratio) se v Turíně provdala za uherského krále (spoluvládce s otcem) a následníka rakouského trůnu Ferdinanda I.. 27. února byl pár oddán už osobně ve Vídni, v kapli olomouckého biskupa Rudolfa.
Marie Anna ovšem spíše než skutečnou manželkou byla Ferdinandovou ošetřovatelkou. Manželé si byli oddaní, ale neměli žádné potomky.
Roku 1835, po nástupu Ferdinanda na pozici jeho otce, se stala rakouskou císařovnou. Dne 12. září 1836 byla v Praze korunována českou královnou. Stala se tak poslední korunovanou českou královnou. Některá svá díla věnovali císařovně Joseph Lanner, Johann Strauss starší a Johann Strauss mladší.
Po abdikaci[editovat]
Ačkoliv pobývala po zbytek života v rakouských korunních zemích, po manželově abdikaci v roce 1848 žili v Praze, nikdy se nenaučila německy. Marie byla stále titulována jako císařovna. Zimy trávila s manželem na Pražském hradě, léta v Zákupech.
Maria Anna Savojská zemřela v Praze, pohřbena je vedle manžela v hrobu 63 v císařské kryptě ve Vídni.
Odkazy[editovat]
- Noel S. McFerran, Museo di Roma (A Jacobite Gazetteer, Rome)
Literatura[editovat]
- Friedrich Weissensteiner, Die österreichischen Kaiserinnen, Piper 2005
| Rakouská císařovna | ||
|---|---|---|
| Předchůdce: Karolína Augusta Bavorská |
1835 - 1848 Marie Anna Savojská |
Nástupce: Alžběta Bavorská |
| Chorvatská a slavonská královna | ||
|---|---|---|
| Předchůdce: Karolína Augusta Bavorská |
1835 - 1848 Marie Anna Savojská |
Nástupce: Alžběta Bavorská |
| Česká královna | ||
|---|---|---|
| Předchůdce: Karolína Augusta Bavorská |
1835 - 1848 Marie Anna Savojská |
Nástupce: Alžběta Bavorská |
| Uherská královna | ||
|---|---|---|
| Předchůdce: Karolína Augusta Bavorská |
1835 - 1848 Marie Anna Savojská |
Nástupce: Alžběta Bavorská |
