Lázně Bohdaneč
| Lázně Bohdaneč | |
|---|---|
Renesanční radnice v Bohdanči |
|
|
|
|
| status: | město |
| NUTS 5 (obec): | CZ0532 574767 |
| kraj (NUTS 3): | Pardubický (CZ053) |
| okres (NUTS 4): | Pardubice (CZ0532) |
| obec s rozšířenou působností: | Pardubice |
| pověřená obec: | Lázně Bohdaneč |
| historická země: | Čechy |
| katastrální výměra: | 21,69 km² |
| počet obyvatel: | 3 365 (1. 1. 2012[1]) |
| zeměpisné souřadnice: | 50° 4′ 28″ s. š., 15° 40′ 44″ v. d. |
| nadmořská výška: | 218 m |
| PSČ: | 533 41 |
| zákl. sídelní jednotky: | 1 |
| části obce: | 1 |
| katastrální území: | 1 |
| adresa městského úřadu: | Městský úřad Lázně Bohdaneč Masarykovo nám. 1 533 41 Lázně Bohdaneč |
| starosta / starostka: | Ing. Květoslava Jeníčková |
| Oficiální web: http://www.lazne.bohdanec.cz/ E-mail: podatelna@lazne.bohdanec.cz |
|
 Zdroje k infoboxu a částem obce |
|
Město Lázně Bohdaneč se nachází asi 10 km západně od města Pardubice na křižovatce silnic vedoucích z Hradce Králové do Kutné Hory a z Pardubic do Chlumce nad Cidlinou. První zmínka o tomto městě je už ze 14. století.
Obsah |
Historie [editovat]
První písemná zmínka o Bohdanči je z roku 1343. Zaznamenává spor mezi občanem Křížem a bohdanečským farářem, který vyvrcholil rvačkou, při níž byla rozbita oltářní deska. Je však pravděpodobné, že osada vznikla mnohem dříve a jméno Bohdaneč vzniklo podle odborné literatury z osobního jména Bohdan. Ve 14. století patřil Bohdaneč pánům z Cimburka, 8. ledna 1491 panství za 33 tisíce kop grošů pražských koupil Vilém II. z Pernštejna. Jeho vláda znamenala pro Bohdaneč dobu největšího rozkvětu. Obci byla udělena různá významná privilegia, rozkvetl obchod a řemeslná výroba. Nejvýznamnějším počinem pana Viléma bylo založení rybničního hospodářství, jehož byl Bohdaneč střediskem. Dodnes je z tohoto hospodářství zachováno a nadále udržováno 44 rybníků.
Na konci 19. století přineslo významnou změnu do života městečka založení slatinných lázní Janem Veselým, nájemcem rybničního hospodářství. Zkušební provoz byl zahájen roku 1897, v prvním roce využilo služeb lázní 70 pacientů. V roce 1908 byla zavedena mezi obcemi Bohdaneč a Pardubice první česká pravidelná veřejná autobusová linka, na které jezdil autobus Laurin & Klement, který byl majetkem zakladatele lázní Jana Veselého. Bohdanečským občanům pak lázně poskytovaly možnost zaměstnání a využívaly práce místních řemeslníků. V té době také došlo k rozšíření lázní a zvýšila se jejich popularita. Dnes lázně nabízejí slatinou léčbu, elektroléčbu, vodoléčbu, tělocvik, masáže a inhalace. Za kalendářní rok se v nich vystřídá na 7000 pacientů.
Statut lázeňského místa získal Bohdaneč v roce 1963, městem se stal v roce 1971. Oficiální změna názvu na Lázně Bohdaneč byla přiznána městu 1. března roku 1980.
O znaku [editovat]
Podle pověsti vznikl znak města, když se vojákům z Bohdanče při účasti v tažení do Itálie ve vojsku knížete Vladislava II. podařilo jako prvním překonat milánské hradby a za svou statečnost obdrželi znak. Je půlený, v jedné polovici se zlatým žebříkem v černém poli, ve druhé s červenobílou šachovnicí představující údajně hradbu.
Ve skutečnosti však znak vznikl jinak. Pardubické panství i Bohdaneč vlastnili v patnáctém století páni z Miletínka, kteří měli ve znaku šachovnici, žebřík pak Zub z Landštejna, kterému Bohdaneč krátkou dobu náležel. Anděl symbolizuje lásku, orel sílu a koruna moc.
Pověsti [editovat]
Když byl v r. 1603 odléván zvon pro kostel sv. Maří Magdalény, právě zde konaly pouť řeholnice. Do roztavené zvonoviny vhodily několik zlatých dukátů, aby měl zvon lahodnější hlas.
Osobnosti [editovat]
- Theodor Tomášek (1840–1922), český dirigent a hudební skladatel
Fotogalerie [editovat]
-
Socha Sv. Jana Nepomuckého na náměstí
-
lázeňský park
-
Kostel Sv. Máří Magdaleny
-
Gočárův pavilon
Reference [editovat]
- ↑ Počet obyvatel v obcích České republiky k 1. 1. 2012 [online]. Český statistický úřad, 31.5.2012. Dostupné online.
Literatura [editovat]
- ŠORM, Antonín. Pověsti o českých zvonech. Praha: V. Kotrba, 1926.
