1. česká fotbalová liga

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Synot liga
Pohár pro vítěze Gambrinus ligy 03.jpg
Aktuální ročník Synot liga 2014/15
Země Česko Česko
Rok založení 1993
Počet týmů v soutěži 16
Nižší soutěž(e) Fotbalová národní liga
Evropské poháry Liga mistrů (1 místo)
Evropská liga (3 místa)
Úřadující mistr AC Sparta Praha (12. titul)
(2013/14)
Nejúspěšnější klub AC Sparta Praha (12 titulů)
(celkem 36)
Oficiální stránky

1. česká fotbalová liga (sponzorským názvem Synot liga) je fotbalová soutěž pořádaná na území České republiky. Jde o nejvyšší soutěž v systému fotbalových soutěží v Česku. Pořádá ji Fotbalová asociace České republiky, podobně jako všechny soutěže registrovaných profesionálních i neprofesionálních hráčů v Česku.[1] Tato soutěž existuje od léta roku 1993, kdy byla rozdělena Fotbalová liga Československa na českou a slovenskou ligu. Od sezony 1997/98 do 2013/14 pak podle hlavního sponzora nesla název Gambrinus liga.[2] Od sezóny 2014/15 se novým generálním sponzorem stala společnost Synot, Plzeňský Prazdroj vlastnící značku Gambrinus pro další 4 roky zůstal hlavním ligovým sponzorem a na stadionech se nadále čepuje jeho pivo.[3]

Soutěž je zimní přestávkou rozdělena na dvě hrací období. První hrací období probíhá ve druhé polovině kalendářního roku. Je nazýváno „Podzimní část“, začíná ve druhé polovině července a končí na přelomu listopadu a prosince.[4][5] Druhá část sezony trvá od konce února do druhé poloviny května (s možností až třítýdenní variability). Tato část, kdy se rozhoduje o konečné podobě tabulky, nese název „Jarní“.

Každého ročníku se účastní 16 týmů (počínaje prvním ročníkem 1993/94). Hraje se systémem „každý s každým“ dvoukolově, čili každý z týmů odehraje během jedné sezony 30 zápasů (15 na domácím hřišti a 15 na soupeřově) během třiceti kol, dohromady obsahujících 240 zápasů. Za vítězství se udělují tři body, za remízu jeden. Tým s nejvíce body na konci sezony získává mistrovský titul. Předposlední a poslední tým ročníku sestupují do druhé ligy a jsou nahrazeny vítězem a druhým týmem této soutěže.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Počátky fotbalu v Čechách a na Moravě[editovat | editovat zdroj]

Fotbalová jedenáctka týmu AC Sparta Praha již z roku 1896

Cesta, kterou se do zemí Českých dostala hra zvaná fotbal není dost dobře dohledatelná. Traduje se, že roku 1887 přivezl fyziolog prof. Hering ze svých cest anglického asistenta, který zasvěcoval studenty na Albertově do tajů této hry. Ovšem nikdo nezná jméno tohoto průkopníka. Podobně fantasticky znějí i další historky. Například, že si kníže rodu Thurn-Taxisů měl (také z Anglie) přivést služebnictvo, z kterého sestavil celou fotbalovou jedenáctku.[6]

Z doložených faktů pak můžeme vyčíst, že první fotbalové kluby vznikaly na území Čech v tehdejším Rakousko-Uhersku již na konci 19. století. Nejstarším českým klubem je SK Slavia Praha,[7] která byla založena roku 1892. O rok později vzniká i její největší rival AC Sparta Praha, který je následován dalšími. V roce 1900 je v Čechách založen jubilejní desátý klub a koncem roku 1905 existuje na českém území zásluhou českých i německých sportovců více než 100 fotbalových klubů.[8] Historicky první doložený zápas v Čechách se odehrál 15. srpna 1892 v Roudnici na Labem mezi veslaři místního AC a Sokoly. Stejného roku vyšel i český překlad pravidel zhotovený Josefem Klenkou.[6] Zapříčiněním rychlého rozvoje českého fotbalu vzniká nutnost potřeby oficiální soutěže. První fotbalová utkání pořádal německý spolek RRC Regatta, ale poptávka nebyla uspokojena.[6] Na jaře roku 1896 tak vzniká první soutěž, která dostává název Mistrovství Čech a Moravy. I přes to, že tento název napovídá o účasti týmů z celých Čech a Moravy, jednalo se pouze o kluby z Prahy a blízkého okolí. Postupem času se však soutěž rozrůstala a účastnily se jí i kluby mimo Prahu a Středočeský kraj. Před rokem 1925, kdy byla založena oficiální ligová soutěž, se konala ještě čtyři takto obsazená mistrovství, které dnes můžeme označit jako celostátní. Právem tak byl za vítězství v soutěži udělen mistrovský titul.[9][10] Tři z těchto čtyř mistrovství ovládla AC Sparta Praha, včetně toho prvního z roku 1912. Zbývající mistrovský titul z ročníku 1913 připadl dalšímu pražskému klubu SK Slavia Praha. V té době se již hrají i pravidelné pohárové soutěže. Velice oblíbené a zároveň uznávané byly například Pohár dobročinnosti nebo soutěž klubů ze středních Čech nazvaná Středočeský pohár.

Československá fotbalová liga[editovat | editovat zdroj]

Hlavní článek: Fotbalová liga Československa
Brankář týmu Slavie Jaroslav Cháňa ve 20. letech

Liga jako taková byla založena až v roce 1925 v období První republiky. Zpočátku ale šlo pouze o přejmenování mistrovství Středočeské župy. Soutěže, které se účastnily týmy pouze z Prahy a okolí.[6] Ovšem již na počátku dalšího ročníku se přidává první mimopražský klub SK Kladno. Roku 1929 následují němečtí sportovci z Teplitzer FK, po čtyřech letech první moravský zástupce SK Židenice a o další dva roky později pokrývá oblast celé republiky slovenský 1. ČsŠK Bratislava.[6][11] Československou ligu můžeme rozdělit na tři až čtyři periody, které se odlišují dlouhodobým formátem či revolučními změnami v celkové struktuře soutěže. Za první periodu můžeme označit období od roku 1925 do sezony 1938/39. Právě v tomto období můžeme v domácím fotbalu pozorovat největší rozkvět, který dokazuje působení českých klubů ve Středoevropském poháru. Právě tato soutěž, dnes považovaná za předchůdce Ligy mistrů, jako jediná zprostředkovávala oficiální mezinárodní souboje. A právě v této soutěži dominovaly i české kluby. Jak Sparta, tak Slavia dokázaly tuto soutěž vyhrát. Prvně jmenovaný dokonce třikrát.[12] Na reprezentačním poli se dokonce podařil jeden z největších úspěchu českého sportu, když naši fotbalisté skončili druzí na Mistrovství světa ve fotbale 1934. V domácí lize se toto období stalo kořistí dvou již jmenovaných rivalů – Sparty a Slavie. Během 23 ročníků získaly společně tyto dva kluby 22 mistrovských titulů. Jediný, kdo dokázal zvítězit mimo tuto dvojici byla v sezoně 1927/28 FK Viktoria Žižkov.

Mistři nejvyšší ligové soutěže do roku 1993
Klub Tituly Mistr v roce
AC Sparta Praha 24  1912, 1919, 1922, 1926, 1927, 1932, 1936, 1938,
 1939, 1944, 1946, 1948, 1952, 1954, 1965, 1967,
 1984, 1985, 1987, 1988, 1989, 1990, 1991, 1993
SK Slavia Praha 14  1913, 1925, 1929, 1930, 1931, 1933, 1934, 1935,
 1937, 1940, 1941, 1942, 1943, 1947
Dukla Praha 11  1953, 1956, 1958, 1961, 1962, 1963, 1964, 1966,
 1977, 1979, 1982
ŠK Slovan Bratislava 8  1949, 1950, 1951, 1955, 1970, 1974, 1975, 1992
Spartak Trnava 5  1968, 1969, 1971, 1972, 1973
FC Baník Ostrava 3  1976, 1980, 1981
Viktoria Žižkov 1  1928
Inter Bratislava 1  1959
FC Hradec Králové 1  1960
FC Zbrojovka Brno 1  1978
Bohemians Praha 1905 1  1983
FC Vítkovice 1  1986

Následující období se odehrálo v atmosféře poněkud pohnuté. Sezona 1938/39 totiž byla v jejím průběhu rozdělena na samostatnou českou a slovenskou část,[13] což bylo důsledkem okupace nacistických vojsk. Tímto aktem začíná tzv. období „Protektorátu“, které trvalo až do konce II. světové války v roce 1945. Zároveň s ním trvalo i rozdělení ligy. Českou část i v tomto období ovládala pražská „S“. Zejména pak SK Slavia Praha, která získala čtyři ze šesti titulů a za kterou nastupovali skvělí hráči jako brankář František Plánička či Josef Bican, dodnes nepřekonaný kanonýr s celkovými 447 vstřelenými brankami na svém kontě (druhý v pořadí střelců – Vlastimil Kopecký, taktéž hráč Slavie, vstřelil o téměř 200 branek méně).[14] Poslední válečný ročník se kvůli vyostřené situaci na celém území Evropy ani nezapočal.

Dukla Praha, jedenáctinásobný mistr.

Euforie z konce války a znovuzískání svobody trvala pouze tři roky a v roce 1948 byla nahrazena novou totalitou. Tyto tři roky byly takříkajíc „poslední baštou“ tradičních pražských klubů. Sezona 1948/49 byla po podzimní části zrušena a přešlo se na „sovětský systém“ Jaro-podzim. Tuto změnu doprovázela řada dalších, zejména politicky motivovaných. Kluby byly často až donuceny k přejmenování tradičních názvů[11] a například SK Slavia Praha byla dokonce sesazena až do Pražského přeboru.[15]

Tím začíná čtvrté období (pokud budeme 3 poválečné sezony považovat za období samostatné), které je obdobím posledním a nejdéle trvajícím. Zahrnuje celkem 47 soutěžních ročníků[6] a končí rozpadem Československa roku 1993. Na mistrovském trůnu se vystřídalo celkem deset klubů. Nejúspěšnějšími byly AC Sparta Praha[16] s dvanácti a Dukla Praha s jedenácti mistrovskými zářezy. Kdo nezískal ani jeden titul byla režimem popotahovaná SK Slavia Praha.[15] Český fotbal zaujímal ve světě uznávané postavení. Zejména léta šedesátá a sedmdesátá pak pro něj znamenala velké úspěchy ve formě druhé stříbrné medaile z Mistrovství světa ve fotbale 1962[17] a zlatého úspěchu z Mistrovství Evropy ve fotbale 1976. Na mezinárodním poli klubovém zářila především Dukla Praha. Ta se roku 1967 dostala až do semifinále Poháru mistrů Evropských zemí nebo čtyřikrát v řadě ovládla prestižní turnaj na území Spojených států nazvaný International Soccer League.[18]

Vznik samostatné České ligy[editovat | editovat zdroj]

Posledním ročníkem společné Československé ligy byla sezona 1992/93, ve které získala svůj 24. titul AC Sparta Praha.[16] Liga si právě odbývala zimní přestávku když došlo k rozdělení Československa. Rozdělení Československa k 1.1.1993 vedlo rozpadu a rozdělení vrcholných fotbalových orgánů. Československá fotbalová asociace (ČFA) byla rozdělena na dva orgány. V Česku vznikl Českomoravský fotbalový svaz (ČMFS), jehož prvním předsedou byl jmenován dosavadní předseda České větve ČAF František Chvalovský.[19] Na Slovensku vznikl Slovenský futbalový zväz (SFZ). Jediným problémem, které rozdělení neslo, byla probíhající kvalifikace na MS 1994 v USA, kterou započala společná Československá fotbalová reprezentace. Řešení se obešlo dohodou svazů a kvalifikaci dohrál společný tým pod názvem Reprezentace Čech a Slovenska (RCS). Po neúspěšném tažení tohoto týmu vyřazovacími boji skončila dlouhá historie československé kopané, poznamenaná řadou častých klubových i mezinárodních úspěchů na zeleném trávníku doma i v zahraničí.[20][21]

Ročník 1992/93 byl tedy dohrán ještě ve společné soutěži a v tom následujícím již měla vstoupit v platnost nová struktura fotbalových soutěží. Toto se samozřejmě dotklo i 1. ligy. Z posledního ročníku československé ligy postoupilo do prvního ročníku české ligy celkem 9 týmů. Byli to AC Sparta Praha, SK Slavia Praha, SK Sigma Olomouc MŽ, FC Baník Ostrava, FC Boby Brno, SKP Spartak Hr. Králové, FC Vítkovice, SK České Budějovice JČE a FC Dukla Praha. Těchto devět klubů doplnilo 6 nejlepších z posledního ročníku Českomoravské fotbalové ligy (ČMFL) – SKP Union Cheb, FC Viktoria Plzeň, FK Viktoria Žižkov, FC Slovan Liberec, FC Petra Drnovice a FC Svit Zlín. O poslední pozici byla sehrána baráž mezi posledním týmem 1. ligy a sedmým týmem ČMFL, kterou ovládli Bohemians Praha 1905. Těchto šestnáct týmů tedy mohlo nastoupit v ročníku 1993/94. Druhá liga měla stejný počet účastníků jako liga první. Založeny byly nově Česká fotbalová liga (18 účastníků) a Moravskoslezská fotbalová liga se 16 účastníky.[20][22]

Mistrovské souboje[editovat | editovat zdroj]

1993–2001[editovat | editovat zdroj]

Svou formu do samostatné české soutěže si z fotbalové ligy Československa přenesla AC Sparta Praha, která zvítězila v 8 z jejích posledních devíti ročníků. V prvním ročníku české ligy si po náskoku šesti bodů v konečné tabulce mohla připsat už 25. titul v historii. Před následující sezonou se měnila pravidla bodových zisků, kdy vítěz zápasu získal tři body (místo dosavadních dvou). Ostatní bodové ohodnocení (jeden bod za remízu a žádný bod za prohru) zůstalo v platnosti i nadále. Sezónu 1994/95 nezačal obhájce trofeje nejlépe a již po dvou kolech měnil kouče. Na lavičku se na několik zápasů dostal i hrající kouč Jozef Chovanec. V jarní části však Sparta zlepšila svoji hru i bodové zisky a titul obhájila.[16]

Sezona 1995/96 byla pro český fotbal nejúspěšnější od rozpadu Československa. České kluby v evropských pohárech posbíraly do žebříčku koeficientu v průměru 10,333 bodu na mužstvo (ten rok 3. nejvyšší v Evropě),[23] což vyvrcholilo o několik let později posunem na 8. místo žebříčku UEFA. Díky tomu pak postupoval český mistr přímo do Ligy mistrů. SK Slavia Praha se v sezóně 1995/96 dostala až do semifinále Poháru UEFA, kde vypadla s francouzským Girondins Bordeaux.[15] Pro Slavii znamenala sezona také zisk titulu po 49 letech. Na reprezentačním poli zazářil český tým na Mistrovství Evropy v Anglii ziskem stříbrných medailí.

Následné období – zahrnující celkem 5 sezon – se stalo obdobím dominance AC Sparty Praha. Ta získala podruhé v historii pět mistrovských titulů v řadě (poprvé to bylo v letech 1987–1991). Ligová prvenství získávala s pohodlným náskokem, který se nedostal pod čtyři body (v 1996/97) a vygradoval náskokem šestnácti bodů v řadě páté sezoně této série.[16] Herní náskok Sparty se projevil i na čele tabulky střelců, kde si tři prvenství v řadě připsal Horst Siegl, kterého vystřídal spoluhráč Vratislav Lokvenc. Zároveň se dostavily i úspěchy na mezinárodním poli v podobě trojnásobné účasti Letenského klubu v základní skupině Ligy mistrů.[24]

Vítězové samostatné české ligy od sezony 1993/94
Klub Vítěz Mistr ligy v roce
AC Sparta Praha
12
1994, 1995, 1997, 1998, 1999, 2000, 2001, 2003, 2005, 2007, 2010, 2014
SK Slavia Praha
3
1996, 2008, 2009
FC Slovan Liberec
3
2002, 2006, 2012
FC Viktoria Plzeň
2
2011, 2013
FC Baník Ostrava
1
2004

2001–2011[editovat | editovat zdroj]

Po pěti titulech Sparty ji střídá na trůnu FC Slovan Liberec, pro který je to premiéra. Od té doby již Sparta nedokázala titul obhájit. Neznamená to však, že by další titul nezískala. Právě naopak hned v následující sezoně bere titul zpět do svých rukou. Sezona 2003/04 se zase stala nečekanou kořistí slezského klubu FC Baník Ostrava a způsobila v Ostravě fotbalovou horečku, která nepoznala na domácí scéně podobného příměru. Zachovala se z něj v Česku velmi známá hymna „Baníčku, my jsme s tebou“.[25]

Byla to opět Sparta, která po výpadku obhajujícího Baníku vystoupala na příčku nejvyšší. Náskok na druhou Slavii činil na konci sezony pohodlných 11 bodů. Ani herní náskok z tohoto ročníku však nestačil na obhajobu v další sezoně. Spíše naopak. Sparta si připsala nejhorší umístění v samostatné české lize, když skončila až pátá. Historicky druhý titul získal FC Slovan Liberec a potvrdil postavení mezi špičkou českých klubů na počátku třetího tisíciletí. Sezona 2006/07 pak znamenala jubilejní desátý titul v samostatné české lize pro tým AC Sparta Praha. Ta potvrdila titulový trend v sezonách končících lichým rokem. Takto končící sezony vyhrála 12× v řadě. Naposledy se jí to nepovedlo v roce 1983.[11]

Soutěžní ročník 2007/08 znamenal historickou sezonu pro SK Slavia Praha. Zisk titulu po dvanácti letech byl doprovozen postupem do základní skupiny Ligy mistrů.[15] To se doposud povedlo jen Spartě, která postoupila celkem osmkrát. Následovala obhajoba titulu pro Slavii (po 66 letech), ale později se dostavily finanční problémy, kdy hrozil dokonce konkurz či krach slavného českého klubu.[26]

Svůj 35. titul získala AC Sparta Praha v sezoně 2009/10. Soutěž vyhrála o pouhý bod před druhým Jabloncem i přes čtrnáct remízových výsledků během třiceti kol.[27] Dalšími mistry Gambrinus ligy se stali fotbalisté FC Viktoria Plzeň. Pro tento západočeský klub to byl největší úspěch v historii a premiérový titul. Rozhodli o něm v předposledním kole, když výhrou 3:1 nad Baníkem Ostrava získali nedostižný náskok čtyř bodů na tým AC Sparta Praha.[28]

2011–2014[editovat | editovat zdroj]

V sezóně 2011/12 se mistrem stal potřetí v historii Slovan Liberec, který využil jarního poklesu formy Sparty Praha. Ta po podzimní části vedla o šest bodů, ale nakonec si teprve v závěrečném kole zajistila druhé místo o jeden bod před Viktorií Plzeň a se ztrátou dvou bodů na Slovan Liberec, který hrál právě s Viktorií Plzeň v posledním zápase o titul. Získal ho po bezbrankové remíze.[29]

Mistrem po sezóně 2012/13 se stala podruhé v historii FC Viktoria Plzeň, která nakonec uhájila první místo před dotírající Spartou Praha. V konečné tabulce ročníku 2012/13 získala Plzeň 65 bodů, Sparta o dva body méně.[30] Kromě českého mistra znala fotbalová veřejnost i dva sestupující. Druhou ligu se zahrál v další sezóně Hradec Králové a také České Budějovice, které vystřídaly v Gambrinus lize kluby 1. SC Znojmo a Bohemians 1905.[31]

Sezonu 2013/14 vyhrála Sparta Praha, která poznala první porážku až 3. května 2014, kdy ji porazil FK Teplice, v témže kole se Sparta stala mistrem po remízovém zaváhání druhé Viktorie Plzeň.[32]

Přehled vítězů jednotlivých ročníků[editovat | editovat zdroj]

Tato tabulka shrnuje vítěze jednotlivých ročníků.[11][33][34]
Čísla v závorce udávají o kolikátý titul v historii daného klubu se jedná (včetně oficiálních ročníků před rokem 1993).

1. česká fotbalová liga (1993 – 2014)
Ročník Mistr 2. místo 3. místo
1993–94 AC Sparta Praha (25) SK Slavia Praha FC Baník Ostrava OKD
1994–95 AC Sparta Praha (26) SK Slavia Praha FC Boby Brno
1995–96 SK Slavia Praha (15) SK Sigma Olomouc MŽ FK Jablonec
1996–97 AC Sparta Praha (27) SK Slavia Praha FK Jablonec
1997–98 AC Sparta Praha (28) SK Slavia Praha SK Sigma Olomouc
1998–99 AC Sparta Praha (29) FK Teplice SK Slavia Praha
1999–00 AC Sparta Praha (30) SK Slavia Praha FC Petra Drnovice
2000–01 AC Sparta Praha (31) SK Slavia Praha SK Sigma Olomouc
2001–02 FC Slovan Liberec (1) AC Sparta Praha FK Viktoria Žižkov
2002–03 AC Sparta Praha (32) SK Slavia Praha FK Viktoria Žižkov
2003–04 FC Baník Ostrava (4) AC Sparta Praha SK Sigma Olomouc
2004–05 AC Sparta Praha (33) SK Slavia Praha FK Teplice
2005–06 FC Slovan Liberec (2) FK Mladá Boleslav SK Slavia Praha
2006–07 AC Sparta Praha (34) SK Slavia Praha FK Mladá Boleslav
2007–08 SK Slavia Praha (16) AC Sparta Praha FC Baník Ostrava
2008–09 SK Slavia Praha (17) AC Sparta Praha FC Slovan Liberec
2009–10 AC Sparta Praha (35) FK Baumit Jablonec FC Baník Ostrava
2010–11 FC Viktoria Plzeň (1) AC Sparta Praha FK Baumit Jablonec
2011–12 FC Slovan Liberec (3) AC Sparta Praha FC Viktoria Plzeň
2012–13 FC Viktoria Plzeň (2) AC Sparta Praha FC Slovan Liberec
2013–14 AC Sparta Praha (36) FC Viktoria Plzeň FK Mladá Boleslav

Kvalifikace do evropských pohárů[editovat | editovat zdroj]

Klíčem k nasazování týmů do Evropských pohárů (dnes Liga mistrů UEFA a Evropská liga) je postavení země (fotbalové ligy) v žebříčku koeficientu UEFA.[35] Body do koeficientu se přidělují takto: za výhru 2 body, za remízu 1 bod. Body v předkolech se půlí. Dále se udělují bonifikační body za dosažené mety. Například za postup do Ligy mistrů se udělují 4 body. Body takto získané všemi reprezentanty jedné soutěže (například 1. Gambrinus ligy) se sečtou a vydělí právě počtem reprezentujících týmů (z české ligy v sezoně 2013/14 čtyři týmy). Pro nasazování slouží součet bodů z posledních pěti let nezahrnujících předešlou sezonu.[36]

Nejlepším umístěním pro český fotbal bylo osmé místo pro nasazení do ročníku 2001/02. To zaručovalo českému mistru přímou účast v Lize mistrů a účast v Evropských pohárech pro celkem šest českých klubů. Postupem času se však postavení českého fotbalu, který po rozpadu Československa začínal na posledním místě žebříčku, poměrně rapidně propadalo.[36][37]

Pro sezonu 2013/14 byly české kluby z 19. místa nasazeny takto: Mistr nastoupil ve 2. předkole Ligy mistrů. Kluby z druhého a třetího místa ve 2. předkole Evropské ligy, vítěz českého fotbalového poháru v 3. předkole Evropské ligy. [38][39]

Kluby a stadiony[editovat | editovat zdroj]

Kluby[editovat | editovat zdroj]

V české Gambrinus lize nastoupilo od jejího založení v roce 1993 celkem 32 klubů. Z toho 5 klubů odehrálo všech 21 sezon čili 630 zápasů. Jsou jimi AC Sparta Praha, SK Slavia Praha, SK Sigma Olomouc, FC Baník Ostrava a FC Slovan Liberec. Čtyři z těchto klubů se řadí mezi doposud pět českých mistrů. Dalších pět klubů nastoupilo pouze v jedné sezoně Gambrinus ligy.

Následující tabulka shrnuje působení a umístění klubů v jednotlivých ročnících.[11][33][34]

           Klub           

1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015
AC Sparta Praha 1 1 4 1 1 1 1 1 2 1 2 1 5 1 2 2 1 2 2 2 1
SK Slavia Praha 2 2 1 2 2 3 2 2 5 2 4 2 3 2 1 1 7 9 12 7 13
FC Slovan Liberec 9 4 7 5 5 9 8 6 1 4 6 5 1 4 6 3 9 7 1 3 4
FC Viktoria Plzeň 5 9 9 11 14 15 16 16 14 6 9 8 5 1 3 1 2
FC Baník Ostrava 3 11 12 10 4 5 11 14 6 5 1 7 6 7 3 9 3 14 14 14 10
SK Sigma Olomouc 7 8 2 8 3 4 12 3 10 11 3 4 9 14 11 4 6 4 11 5 15
FK Baumit Jablonec 10 3 3 6 12 14 12 9 12 10 6 8 9 12 5 2 3 8 4 11
FK Teplice 13 7 2 5 8 7 6 9 3 4 8 5 7 4 10 5 11 5
FK Mladá Boleslav 14 2 3 7 6 8 5 4 8 3
FC Zbrojovka Brno 12 3 8 4 10 7 4 13 8 9 14 11 12 5 4 11 11 15 13 9
SK Dynamo České Budějovice 6 7 11 6 15 13 15 13 8 15 10 13 10 13 11 10 15
1. FK Příbram 13 13 6 4 13 10 11 9 13 15 12 10 13 9 12 12
1. FC Slovácko 11 11 8 5 13 7 16 14 12 7 9 6
Bohemians Praha 1905 14 15 16 7 9 4 15 15 12 6 15 14
FC Hradec Králové 13 12 14 14 11 8 16 12 16 8 13 16
FK Dukla Praha 16 6 6 7
FC Vysočina Jihlava 15 10 8
Další účastníci 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015
FK Viktoria Žižkov 8 5 10 12 8 10 9 5 3 3 15 10 16 16
1. FK Drnovice 10 6 5 7 9 11 3 7 15 8
FC Tescoma Zlín 11 14 15 7 7 10 11 13 8 15
FK Chmel Blšany 6 10 10 14 14 13 12 16
SFC Opava 6 9 12 14 15 16 12 16
SK Kladno 11 14 14 15
FC Union Cheb 4 13 13
FK Baník Most 10 12 16
FC Karviná 15 16
FK Bohemians Praha 13 16
FC JOKO Slovácká Slavia Uherské Hradiště 16
FK Švarc Benešov 16
FK Ústí nad Labem 16
AFK Atlantic Lázně Bohdaneč 16
FC Kovkor Vítkovice 15
1. SC Znojmo 16

Stadiony[editovat | editovat zdroj]

Požadavky na úroveň a vybavenost stadionů jsou dány dvěma dokumenty s charakterem pravidel. Tyto dokumenty nesou název Stadiony 2003 a Stadiony 2012. Proti těmto dokumentům lze podat žádost o výjimku.[40]

Některé z pravidel určených stadionům Gambrinus ligy

  • Všechny stadiony musí mít umělé osvětlení
  • Všechny stadiony musí mít vyhřívaný trávník
  • Všechny stadiony musí mít všechna divácká místa určená k sezení
Jméno Obrázek Klub Město Otevřeno Kapacita
Synot Tip Aréna čelo stadionu SK Slavia Praha Praha 2008 20800 [41]
Generali Arena vnitřek AC Sparta Praha Praha 1917 (1994) 19416 [42]
Na Stínadlech vnějšek stadionu FK Teplice Teplice 1973 (1999) 18221 [43]
Stadion Bazaly vnitřek stadionu FC Baník Ostrava Ostrava 1959 (2003) 17372 [44]
Andrův stadion vnitřek stadionu SK Sigma Olomouc Olomouc 1940 (2010) 12541 [45]
Doosan Arena pohled z tribuny FC Viktoria Plzeň Plzeň 1955 (2011) 11700 [46]
Městský fotbalový stadion Srbská pohled z tribuny FC Zbrojovka Brno
1. SC Znojmo
Brno 1949 (2001) 10785 [47]
Stadion u Nisy před stadionem FC Slovan Liberec Liberec 1934 (2001) 9900 [48]
Na Litavce 1. FK Příbram Příbram 1955 (1980) 9100 [49]
Na Julisce Čelo stadionu FK Dukla Praha Praha 1960 8150
(snížená)
[50]
Stadion Miroslava Valenty vstup do stadionu 1. FC Slovácko Uherské Hradiště 2003 8000 [51]
Chance Arena FK Baumit Jablonec Jablonec nad Nisou 1955 (2005) 6108 [52]
Městský stadion letecký pohled FK Mladá Boleslav Mladá Boleslav 2005 5000 [53]
Ďolíček hlavní tribuna Bohemians Praha 1905 Praha 1932 (2013) 5000 [54]
Stadion v Jiráskově ulici FC Vysočina Jihlava Jihlava 1948 (2006) 4155 [55]

Kurzívou uvedena poslední významná rekonstrukce.
Stadiony jsou seřazeny dle kapacity sedících diváků.

Nejlepší střelci[editovat | editovat zdroj]

Nejlepší střelci ročníků
Ročník Střelec Klub Branky
1993/94 Česko Horst Siegl AC Sparta Praha 20
1994/95 Česko Radek Drulák FC Petra Drnovice 15
1995/96 Česko Radek Drulák FC Petra Drnovice 22
1996/97 Česko Horst Siegl AC Sparta Praha 19
1997/98 Česko Horst Siegl AC Sparta Praha 13
1998/99 Česko Horst Siegl AC Sparta Praha 18
1999/00 Česko Vratislav Lokvenc AC Sparta Praha 22
2000/01 Česko Vítězslav Tuma FK Drnovice 15
2001/02 Česko Jiří Štajner FC Slovan Liberec 15
2002/03 Česko Jiří Kowalík 1. FC Synot 16
2003/04 Česko Marek Heinz Baník Ostrava 19
2004/05 Česko Tomáš Jun AC Sparta Praha 14
2005/06 Slovensko Milan Ivana 1. FC Slovácko 11
2006/07 Česko Luboš Pecka FK Mladá Boleslav 16
2007/08 Česko Václav Svěrkoš Baník Ostrava 15
2008/09 Chorvatsko Andrej Kerić FC Slovan Liberec 15
2009/10 Česko Michal Ordoš SK Sigma Olomouc 12
2010/11 Česko David Lafata FK Baumit Jablonec 19
2011/12 Česko David Lafata FK Baumit Jablonec 25
2012/13 Česko David Lafata[56] FK Baumit Jablonec
AC Sparta Praha
20
2013/14 Česko Josef Hušbauer AC Sparta Praha 18
David Lafata, nejlepší střelec uplynulých tří ročníků

Nejlepším střelcem se stává hráč, který v jednom ročníku nastřílí nejvíce branek. Jako ocenění tohoto úspěchu dostane tento hráč křišťálovou trofej ve tvaru míče.[57]

V historii se střelcem ligy mohl stát pouze výborný střelec. Toto platilo zejména ve čtyřicátých letech, kdy na českých hřištích řádil Josef Bican. Ten celkem ve čtyřech sezonách dokázal překonat magickou hranici 40 branek a v sezoně Národní ligy 1943/44 vstřelil dnes neuvěřitelných 57 branek v šestadvaceti zápasech. To je průměr více než dvou branek na zápas. Po druhé světové válce pak s Bicanovým odchodem ustaly i střelecké hody a na zisk „koruny krále střelců“ mnohdy stačilo i méně než dvacet gólů v sezoně.[58] Dá se říci, že tento trend přetrval až do sezon samostatné české ligy. V počátečních sezonách samostatné české soutěže dominoval tabulkám střelců útočník Sparty Praha Horst Siegl, který střeleckou soutěž vyhrál celkem 4×. V prvním případě dokonce o 8 branek před druhým v pořadí Jozefem Wagnerem hrajícím za Brno. Mezi jeho čtyři vítězství se vklínil ještě Radek Drulák z Drnovic se svými dvěma po sobě následujícími prvenstvími. Když pak Siegla v sezoně 1999/00 vystřídal na střeleckém trůnu kolega ze Sparťanského útoku Vratislav Lokvenc, bylo to naposledy, kdy někdo dokázal překonat dvacetigólovou hranici. V mistrovském ročníku Baníku Ostrava 2003/04 se jí na dosah přiblížil ještě Marek Heinz, ale v sezonách následujících se počet gólů postačujících k zisku koruny krále střelců stále snižoval. Dosud nejnižší skóre postačující k zisku ocenění má na kontě útočník 1. FC Slovácko Milan Ivana ze sezony 2005/06. Tehdy stačilo pouhých 11 branek. Podobně chudý byl i ročník 2009/10, kdy ocenění získal Olomoucký Michal Ordoš s 12 zásahy.[57]

Povzbuzující byl ale ročník 2010/11, kdy předvedli Tomáš Pekhart a David Lafata střelecké dostihy v jarní části soutěže, které vrcholily v posledním kole. Oba hráči na podzim působili ve stejném klubu FK Baumit Jablonec. Po odchodu Tomáše Pekharta do Sparty se David Lafata rozstřílel a zaznamenal tři třígólové zápasy v krátké době. Do posledního kola nastupovali oba střelci se stejným počtem gólů na kontě, ale zatímco Pekhart se trefil pouze jednou, Lafata vstřelil dva góly a zaslouženě získal pomyslnou korunu krále střelců. Zároveň se mu podařilo vyrovnat nejlepší výsledek za posledních jedenáct sezon.[59]

V sezoně 2011/12 jsme byli svědky překonání letitého rekordu v této disciplíně. Postaral se o něj znovu David Lafata, který zejména díky podzimní části neměl mezi střelci konkurenci a i přes absenci v závěrečném kole získal korunu krále střelců s 25 góly. Ani další v pořadí se nenechali zahanbit. Marek Bakoš vstřelil 16 gólů a Michal Breznaník se trefil 15krát. V ročníku 2012/13 zvítězil s dvaceti góly opět David Lafata, bylo to jeho třetí prvenství v řadě, přičemž góly střílel v podzimní části za Jablonec a v jarní již za pražskou Spartu, kam přestoupil s touhou vyhrát český ligový titul. Teprve sezona 2013/14 přinesla změnu, králem střelců se poprvé stal Lafatův spoluhráč ze Sparty Josef Hušbauer, který jako záložník nastřílel celkem 18 gólů. David Lafata skončil se 16 góly na druhé příčce.[60]

Finance[editovat | editovat zdroj]

Erich Brabec, jeden z nejlépe placených hráčů ligy.

Finance v českém fotbale jsou postupem času se zvětšující problém. Ano, z reklamních a televizních práv přiteklo v uplynulých sezonách asi 250 milionů ročně, ale po rozdělení mezi kluby tato částka rozpočet klubů nenaplní. Součet rozpočtů prvoligových klubů za sezonu 2011/12 činil přibližně 1 385 milionů korun.[61] Pro srovnání stejný údaj v Anglii za rok 2010 činil 2 479 milionů €.[62] Největší rozpočet v sezoně 2011/12 měla AC Sparta Praha, přibližně 300 milionů Kč. Na druhém místě byly kluby FK Baumit Jablonec a FK Mladá Boleslav s přibližně 150 miliony. Nejmenší rozpočet činil 35 milionů, který měly kluby Žižkov, Dukla a Příbram. Chybějící trhliny v rozpočtech doplňují kluby prodejem hráčů, což snižuje hráčskou kvalitu v lize. Hráčské platy se pohybují ve velkém rozmezí od pár desítek tisíc po několik milionů korun. Například Bohemians Praha 1905 zveřejnili v roce 2009 platy hráčů, pohybující se od 25 do 50 tisíc korun bez bonusů.[63] Naopak platy hráčů týmu AC Sparta Praha podle odhadů dosahují i přes 5 milionů korun. Například Erich Brabec při svém angažmá ve Spartě bral přibližně 8,5 mil. korun.[64]

Sponzoři[editovat | editovat zdroj]

Současným vlastníkem reklamních práv na Gambrinus ligu je marketingová společnost STES, oficiální zastupitel Fotbalové asociace České republiky k tomuto účelu založený.[65] STES je tedy prostředník, přes kterého putují finanční výnosy z reklamy do Gambrinus ligy. Pro sezonu 1. fotbalové ligy 2011/12 pro ni garantoval STES přibližně 143 milionů korun z reklamních práv.[66] Druhá liga dostala dvacet milionů. Největší příjem má STES právě z reklamy. Generálním partnerem Gambrinus ligy jsou od samého založení roku 1993 Plzeňské pivovary. Podle jednoho z jejich členů – Pivovaru Gambrinus, se také celá soutěž od sezony 1997/98 jmenuje. Plzeňské pivovary zaplatily agentuře STES v sezoně 2011/12 přibližně 70 milionů korun.[67] Dalším významným sponzorem pro sezonu 2011/12 byla společnost Synot Tip, která kromě svého partnerství s Českým Superpohárem (který se jmenoval podle ní) podílela i na sponzoringu Gambrinus ligy přibližně 10 miliony korun.[68] Vítěz ligové soutěže dostal přibližně 15 milionů korun. Nejméně dostaly týmy na opačném pólu tabulky, a to méně než 6,5 milionu.[69]

Televizní práva[editovat | editovat zdroj]

Na další peníze mohou dosáhnout kluby ze zisků z televizních práv. Od sezony 2010/11 je vlastníkem mediálních práv ke Gambrinus lize společnost KPS Media a.s. Momentální smlouva je podepsána do konce sezony 2013/14. Jejími mediálními partnery jsou v sezone 2013/14 Česká televize, Seznam.cz, Deník, časopis Hattrick, Rádio Impuls, Sport CZ, Nova Sport a Fanda. Za pronájem celkového objemu televizních práv platí Fotbalové asociaci více než 100 milionů korun.[70]

V aktuální sezoně 2013/14 se vysílají z každého kola 4 přímé přenosy, a to na kanálech České televize, Nova Sport a Fanda. Další přímé přenosy je možné zhlédnout na internetovém portálu sazkabet.cz, který patří sázkové společnosti Sazka. Gambrinus ligu dříve vysílala i mezinárodní televizní stanice Sport 2, která má sídlo v Maďarsku a přenos z ligy vysílala v neděli od 17.00.

Televizní práva na příští čtyři roky nově koupila společnost Pragosport, přibližně za 400 miliónů korun.[71]

Problémy a aféry[editovat | editovat zdroj]

Korupční aféra z roku 2004[editovat | editovat zdroj]

Jiří Lábus ztvárnil roli Milana Brabce

Asi nejstinnější stránkou v historii Gambrinus ligy byla korupční aféra z roku 2004.[72] Aféra vypukla 30. dubna 2004, kdy policie zatkla rozhodčího Stanislava Hrušku a Jaroslava Hastíka, předsedu klubu 1. FC Synot (nyní 1. FC Slovácko), který měl u sebe 175 tisíc korun.[72] Oba dotčení obvinění popřeli.[72]

Postupem času se do vyšetřovací sítě zapletli další rozhodčí a předsedové klubů.[73] Policii se obvinění z korupce podařilo prokázat pomocí odposlechů u klubů 1. FC Synot, FK Viktoria Žižkov a FC Vítkovice.[74] Prvním dvěma byl udělen trest ve výši 12 bodů, týmu FC Vítkovice pak trest devítibodový.[75] Poslední dva jmenovaní v době udělení trestu již nepůsobili v 1. lize.[75][76] Známým představitelem fotbalové korupční aféry se stal žižkovský funkcionář Ivan Horník.[72][73] Pro označení vyplácených peněz používali rozhodčí a funkcionáři mj. výraz kapříci, proto se mezi fanoušky Gambrinus lize někdy posměšně říká Kaprliga.[74]

Následně bylo ještě prokázáno podplácení rozhodčích a delegátů týmům FC Slovan Liberec a SFC Opava, kterým bylo odečteno shodně 6 bodů.[75][76]

O této aféře vznikla divadelní inscenace Ivánku, kamaráde, můžeš mluvit?, jejíž scénář ztvárnil Petr Čtvrtníček pomocí přepisů policejních odposlechů.[74] Ten hrál ve hře Ivana Horníka. Druhým hercem (představujícím Milana Brabce, tehdejšího místopředsedu svazu) byl Jiří Lábus. Hra se odehrává formou dialogu.[77]

Korupční aféra SK Sigma Olomouc vs. FK Bohemians Praha 2010[editovat | editovat zdroj]

Druhá korupční aféra není takového rozsahu ani významu jako aféra první. O to smutnější ale je, že přišla po velkých svazových i policejních opatření po aféře z roku 2004. Do korupce neměli být zapleteni rozhodčí ani delagáti. Kauza je stále v šetření a všechny informace jsou dosud jen doměnkami. V posledním kole fotbalové ligy 2009/10 mělo před kláním klubů SK Sigma Olomouc a FK Bohemians Praha (Střížkov) dojít k předání peněz mezi hráči klubů. Brankář Sigmy Petr Drobisz měl předat 300 tisíc korun hráčům Bohemians Praha Davidu Zoubkovi a Miroslavu Obermajerovi. Takto to uvedl u soudu předseda pražského klubu Karel Kapr.[78] Olomoucká strana veškerá obvinění popírá. Pouze bývalý předseda Miroslav Kubíček u soudu uvedl, že z účtů Sigmy zmizelo oněch 300 tisíc. Disciplinární komise rozhodla o konečném verdiktu 18. srpna 2011.[79] Podle Disciplinární komise FAČR, se SK Sigma Olomouc provinila proti stanovám soutěže korupčním jednáním a uložil jí trest. Ten spočívá v pokutě 4 milionů korun a odečtu 9 bodů v probíhající sezoně (2011/12).[76] Dále byl potrestán i hlavní podezřelý v kauze, gólman Petr Drobisz, který rok a půl nesmí hrát profesionální fotbal a někdejší předseda klubu Jiří Kubíček, trestem zákazu působení ve fotbale na dva roky.[80]

Odvolací a revizní komise FAČR tresty překvapivě zrušila a vrátila případ znovu k projednání, aniž by někdo podal proti předchozímu nařízení odvolání.[81] Disciplinární komise svazu však po opětovném projednání udělila všem potrestaným totožné tresty jako při předchozím projednávání.[82] Případem se na podnět Policie zabývá i civilní soud. Rozsudek by mohl padnout již v říjnu.[83]

Kauza Bohemians[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete v článku Kauza Bohemians.
Stadion původního FC Bohemians

Tento spor začal v roce 2005 finančními problémy tehdy druholigového klubu FC Bohemians Praha, a.s., které vedly až k uvalení konkurzu na tuto společnost. Práva na jméno a logo přešly za souhlasu TJ Bohemians Praha na tehdy třetiligový FK Bohemians Praha. Následně byl na základech původního klubu vystavěn nový klub Bohemians Praha 1905, v současnosti působící v 1. lize. Tento klub má sice za domácí hřiště Ďolíček a zároveň bojuje o morální právo na pokračování klubu, nicméně již se nehlásí k dluhům a odpovědnosti. Poté konkurzem prošel klub FC Bohemians Praha a.s., který tvrdí, že klub vlastně nikdy nezkrachoval. Dnes tedy existují tři kluby dělající si nárok na jméno a logo Bohemians. Další komplikací byl fakt, že ani jeden z klubů neměl hřiště odpovídající prvoligovým předpisům (v sezoně 2013/14 už ale Bohemians Praha 1905 hrají první ligu v Ďolíčku).[84]

O rozvíření tohoto problému se ještě postaral předseda FK Bohemians Praha Karel Kapr, který odmítl poslat své mužstvo do zápasu proti Bohemians Praha 1905 v sezoně 2009/10 na důkaz své nespokojenosti s dosavadním vývojem kauzy.[85] Důsledkem toho byla kontumace 3-0 ve prospěch Bohemians Praha 1905 a kromě dalších trestů i nejvyšší pokuta v historii české kopané – 6 milionů korun pro FK Bohemians Praha. Tu odmítli představitelé zaplatit a byla jim odejmuta profesionální licence potřebná pro I. a II. ligu.[86]

Rekordy Gambrinus ligy[editovat | editovat zdroj]

Hráčské[editovat | editovat zdroj]

Zdroj: Kniha rekordů českého fotbalu.[87]
Nejvíce zápasů
Hráč Kluby Období Počet zápasů
Jaroslav Šilhavý RH Cheb, SK Slavia Praha, FC Petra Drnovice, FK Viktoria Žižkov 1980–1999 465
Stanislav Vlček Bohemians Praha 1905, SK Dynamo České Budějovice, SK Sigma Olomouc, SK Slavia Praha 1993–2012 455
Martin Vaniak SK Sigma Olomouc, Petra Drnovice, FK Siad Most, SK Slavia Praha 1991–2011 441
Jaromír Blažek SK Dynamo České Budějovice, SK Slavia Praha, Bohemians Praha 1905, 1. FK Příbram, AC Sparta Praha, FC Vysočina Jihlava 1996– 436
Horst Siegl AC Sparta Praha, FK Marila Příbram, FC Viktoria Plzeň, FK Siad Most 1987–2006 434
Rudolf Otepka FK Drnovice, 1. FK Příbram, FC Baník Ostrava, SK Sigma Olomouc, SK Dynamo České Budějovice 1997–2012 431
Pavel Horváth AC Sparta Praha, FK Baumit Jablonec, SK Slavia Praha, FK Teplice, FC Viktoria Plzeň 1993– 418
Oldřich Machala SK Sigma Olomouc 1984–2001 414
Martin Kotůlek SK Sigma Olomouc, 1. FC Brno, SFC Opava 1986–2005 412
Jozef Weber AC Sparta Praha, RH Cheb, FK Drnovice, FK Baumit Jablonec 1993–2007 409
Michal Bílek AC Sparta Praha, RH Cheb, FK Viktoria Žižkov, FK Teplice 1982–2000 407
Jiří Novotný AC Sparta Praha, FC Slovan Liberec, FK Siad Most 1987–2007 407
Miroslav Holeňák FK Drnovice, SK Slavia Praha, FC Slovan Liberec 1996–2011 405
  • Stav k 31. 5. 2014, tučně uvedení stále aktivní fotbalisté.
  • V tabulce jsou hráčům připočítány i starty z československé ligy.
  1. Střelci
  2. Tituly
  3. Starty
  4. Vyloučení
  5. Brankáři
  6. Jiné

Klubové[editovat | editovat zdroj]

  1. Nejvíce účastí:
  2. Nejvíce titulů:
  3. Nejdelší období bez vstřeleného gólu:
  4. Nejvyšší výhry:
  5. Nejvyšší prohra na domácím hřišti:
  6. Nejvíce branek v jednom utkání:[93]
  • Poslední aktualizace: 25. 8. 2013


Divácké[editovat | editovat zdroj]

  • Uvedeny jsou všechny návštěvy nad 20 000 diváků od podzimu 1993
Nejvyšší návštěvy
Datum Zápas Výsledek (poločas) Návštěva Poznámka
2. října 1996 Boby BrnoSlavia Praha 1:1 (0:1) 44 120 rekord ligy, nejvyšší návštěva 1996/97 a na Moravě
1. září 1996 Boby BrnoDrnovice 4:1 (2:1) 37 150
24. února 1995 Boby BrnoSlavia Praha 1:2 (0:0) 34 770 nejvyšší návštěva 1994/95
27. října 1997 Boby BrnoSparta Praha 2:1 (1:1) 31 730 nejvyšší návštěva 1997/98
30. září 1994 Boby BrnoSparta Praha 3:1 (0:0) 28 695 -
12. srpna 1996 Boby BrnoSparta Praha 2:1 (0:0) 28 320 -
15. října 1995 Boby BrnoDrnovice 2:2 (0:0) 26 872 nejvyšší návštěva 1995/96
2. března 1997 Boby BrnoSlovan Liberec 1:1 (1:0) 26 200 -
1. června 1995 Boby BrnoViktoria Žižkov 2:0 (0:0) 26 122 -
3. listopadu 1996 Boby BrnoViktoria Žižkov 1:1 (1:1) 24 750 -
18. dubna 1999 Boby BrnoSigma Olomouc 0:0 24 400 nejvyšší návštěva 1998/99
4. listopadu 1994 Boby BrnoSigma Olomouc 2:0 (1:0) 24 152 -
11. dubna 1999 Boby BrnoBaník Ostrava 3:0 (1:0) 24 100 -
18. září 1999 Boby BrnoSparta Praha 1:1 (0:0) 23 800 nejvyšší návštěva 1999/00
25. srpna 1996 Boby BrnoSigma Olomouc 1:0 (0:0) 23 270 -
3. srpna 1997 Boby BrnoLázně Bohdaneč 3:0 (1:0) 23 123 -
10. října 1993 Boby BrnoSlavia Praha 2:1 (1:1) 23 111 nejvyšší návštěva 1993/94
12. března 1995 Hradec KrálovéSlavia Praha 0:0 22 672 nejvyšší návštěva v Čechách
17. srpna 1997 Boby BrnoSlavia Praha 0:2 (0:1) 22 640 -
25. května 1997 Boby BrnoČ. Budějovice 2:1 (2:0) 22 620 -
8. března 1999 Boby BrnoSlavia Praha 1:0 (1:0) 22 400 -
1. března 1998 Boby BrnoSlovan Liberec 0:0 22 300 -
17. května 2008 Slavia PrahaJablonec 2:2 (0:0) 20 698 nejvyšší návštěva 2007/08 a v Praze
23. dubna 2007 Sparta PrahaSlavia Praha 1:0 (0:0) 20 565 nejvyšší návštěva 2006/07
16. března 1998 Boby BrnoBaník Ostrava 2:0 (1:0) 20 500 -
6. října 2008 Sparta PrahaSlavia Praha 1:4 (1:2) 20 500 nejvyšší návštěva 2008/09
8. dubna 2006 Sparta PrahaSlavia Praha 2:1 (1:0) 20 318 nejvyšší návštěva 2005/06
18. října 2007 Sparta PrahaSlavia Praha 0:2 (0:1) 20 165 -
13. dubna 2009 Slavia PrahaSparta Praha 1:1 (0:1) 20 156 -
8. listopadu 2003 Sparta PrahaBaník Ostrava 1:1 (0:1) 20 032 nejvyšší návštěva 2003/04
  • Stav k 16. 7. 2012

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • R. JELÍNEK, J. TOMEŠ. První fotbalový atlas světa. Praha : Infokart, 2000. ISBN 80-902832-0-9.   (česky)
  • HORÁK, Jindřich. Encyklopedie našeho fotbalu. Praha : Libri, 1997. ISBN 80-85983-22-2.   (česky)
  • DENÍK SPORT, Speciál. Kniha rekordů českého fotbalu. Praha : Deník Sport, 2009.   (česky)
  • PIVODA, Aleš. Červenobílá bojová síla. Praha : MAC, 2009. ISBN 978-80-86783-35-2.   (česky)

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Domácí soutěže pořádané FAČR – Fotbal.cz 07.08.2011
  2. Gambrinus zůstává u fotbalu dalších šest let [online]. Fotbal.cz, 28.07.2008, [cit. 2011-08-06]. Dostupné online. (česky) 
  3. Lize dá jméno skupina Synot, nový generální sponzor, eurofotbal.cz
  4. Rozlosování podzimní části soutěže 2011/12 – Sport.cz 6.8.2011
  5. Rozlosování soutěže 2010/11 – Sport.cz 6.8.2011
  6. a b c d e f R.JELÍNEK A J.TOMEŠ. První fotbalový atlas světa. PRAHA : INFOKART, 2000. 200 s. S. 82. (česky) 
  7. Nejstarší český fotbalový klub – slavia.cz
  8. Počátky fotbalu v českých zemích [online]. Klamovská skvadra, 28.05.2009, [cit. 2011-08-08]. Dostupné online. (česky) 
  9. Přehled vítězů fotbalové ligy [online]. iDnes.cz, [cit. 2011-08-07]. Dostupné online. (česky) 
  10. Deník Sport. Kniha Rekordů českého fotbalu. Sport SPECIÁL. 2011, roč. 2, s. 98 a 112.  
  11. a b c d e Přehled všech ročníků fotbalové ligy [online]. RSSSF.com, [cit. 2011-08-08]. Dostupné online. (angličtina) 
  12. PIVODA, Aleš. Červenobílá bojová síla. PRAHA : MAC, 2008. 197 s. Kapitola Slávistické století, s. 147-150. (česky) 
  13. Kniha Rekordů českého fotbalu. Sport SPECIÁL. , s. 22.  
  14. Kniha Rekordů českého fotbalu. Sport SPECIÁL. , s. 134 (rekordy).  
  15. a b c d Historická esej SK Slavia Praha [online]. Slavia.cz, [cit. 2011-08-09]. Dostupné online. (česky) 
  16. a b c d AC Sparta Praha - 35 titulů [online]. sparta.cz, [cit. 2011-08-09]. Dostupné online. (česky) 
  17. VYHLÍDAL, KŘÍŽ. Kronika Mistrovství světa ve fotbale 1930-2006. PRAHA : M&V, 2006. 419 s. ISBN 80-86771-18-0. Kapitola MS 1962, s. 106 - 124. (česky) 
  18. Historie Dukly Praha [online]. Dukla.cz, [cit. 2011-08-09]. Dostupné online. (česky) 
  19. Od Chvalovského po Haška. Tvrdý šéf, figurka i popleta řízený Košťálem [online]. iDnes.cz, 14.07.2011, [cit. 2011-08-09]. Dostupné online. (česky) 
  20. a b PICEK, Lukáš. Počátky fotbalu u nás - Bakalářská práce. Brno : Masarykova Univerzita, 2007. 43 s. S. 16. (česky) 
  21. HORÁK, Jindřich. Encyklopedie našeho fotbalu. Praha : LIBRI, 1997. 701 s. ISBN 80-85983-22-2. (česky) 
  22. Kniha Rekordů českého fotbalu. Sport SPECIÁL. , s. 76 a 77.  
  23. Koeficient UEFA. Deník Sport. 30. prosinec 1999, roč. XXXXVII, čís. 301, s. 21.  
  24. AC Sparta Praha - Úspěchy [online]. sparta.cz, [cit. 2011-08-16]. Dostupné online. (česky) 
  25. Novodobé dějiny Baníku Ostrava [online]. fcb.cz, [cit. 2011-08-16]. Dostupné online. (česky) 
  26. Fotbalové Slavii hrozí krach. Podívejte se na viníky [online]. IHNED.cz, 07.05.2011, [cit. 2011-08-16]. Dostupné online. (česky) 
  27. Sparta získala 35. titul. Gólem se o něj postaral kapitán Řepka [online]. lidovky.cz, 15.10.2010, [cit. 2011-08-16]. Dostupné online. (česky) 
  28. Fotbalová Plzeň: MISTŘI!!! [online]. AHA.cz, 22.05.2011, [cit. 2011-08-16]. Dostupné online. (česky) 
  29. Zvítězila spravedlnost: Liberec mistrem! aneb Když se na Letné srazí auta, může za to Hřebík [online]. Mediaboard.cz, 13.05.2012, [cit. 2012-09-03]. Dostupné online. (česky) 
  30. NOVÁK, Miloslav. Fotbalový titul má Plzeň, Spartě nepomohla ani jasná výhra [online]. iDnes.cz, 2013-06-01, [cit. 2013-06-01]. Dostupné online.  
  31. Drama v Gambrinus lize pokračuje, o vítězi rozhodne až poslední kolo! Dynamo a Hradec sestupují [online]. FotbalPortal.cz, 26.05.2013, [cit. 2013-05-26]. Dostupné online. (česky) 
  32. Sparta je fotbalovým mistrem, titul slaví po remíze Plzně v Jablonci, iDNES.cz, citováno 4. 5. 2014
  33. a b Czech Republic 2005/06 [online]. rsssf.com, [cit. 2011-11-30]. Dostupné online. (anglicky) 
  34. a b Tabulka 1. Gambrinus ligy [online]. Sport.cz, [cit. 2011-11-30]. Dostupné online. (česky) 
  35. UEFA rankings [online]. UEFA.com, [cit. 2011-08-15]. Dostupné online. (anglicky) 
  36. a b Národní koeficienty UEFA - úvod [online]. eurofotbal.cz, 20.10.2010, [cit. 2011-08-15]. Dostupné online. (česky) 
  37. Aktuální tabulka koeficientu UEFA [online]. coen.wz.cz, [cit. 2011-08-15]. Dostupné online. (česky) 
  38. UEFA Champions League - Matches 2014 [online]. uefa.com, [cit. 2014-03-01]. Dostupné online. (anglicky) 
  39. UEFA Europa League - Matches 2014 – UEFA.com [online]. uefa.com, [cit. 2014-03-01]. Dostupné online. (anglicky) 
  40. Projekt Stadiony 2012 – Oficiální dokument FAČR
  41. Eden Aréna [online]. slavia.cz, [cit. 2014-03-01]. Dostupné online. (česky) 
  42. Areál AC Sparta Praha - GENERALI Arena [online]. sparta.cz, [cit. 2014-03-01]. Dostupné online. (česky) 
  43. Stadion Na Stínadlech [online]. fkteplice.cz, [cit. 2014-03-01]. Dostupné online. (česky) 
  44. Představení stadionu [online]. fcb.cz, [cit. 2014-03-01]. Dostupné online. (česky) 
  45. Andrův sportovní areál [online]. sigmafotbal.cz, [cit. 2014-03-01]. Dostupné online. (česky) 
  46. Aktuální pohled na Štruncovy sady [online]. fcviktoria.cz, 08.08.2011, [cit. 2014-03-01]. Dostupné online. (česky) 
  47. MĚSTSKÝ FOTBALOVÝ STADION SRBSKÁ [online]. fczbrno.cz, [cit. 2014-03-01]. Dostupné online. (česky) 
  48. Stadion U Nisy [online]. sigmafotbal.cz, [cit. 2014-03-01]. Dostupné online. (česky) 
  49. Adidas Aréna [online]. fkpribram.cz, [cit. 2011-08-15]. Dostupné online. (česky) 
  50. O klubu [online]. fkdukla.cz, [cit. 2014-03-01]. Dostupné online. (česky) 
  51. Základní údaje o stadionu [online]. fcslovacko.cz, [cit. 2014-03-01]. Dostupné online. (česky) 
  52. Chance arena [online]. fkjablonec.cz, [cit. 2014-03-01]. Dostupné online. (česky) 
  53. MĚSTSKÝ STADION Mladá Boleslav [online]. fkmb.cz, [cit. 2011-08-15]. Dostupné online. (česky) 
  54. Stadion Bohemians Praha 1905 [online]. bohemians.cz, [cit. 2014-03-01]. Dostupné online. (česky) 
  55. Stadion - Jiráskova 69 [online]. fcvysocina.cz, [cit. 2012-07-03]. Dostupné online. (česky) 
  56. Fotbalový titul má Plzeň, Spartě nepomohla ani jasná výhra, iDNES.cz, cit 1. 6. 2013
  57. a b Ordoš dostal cenu pro nejlepšího střelce [online]. Sigmafotbal.cz, 06.09.2010, [cit. 2011-08-10]. Dostupné online. (česky) 
  58. Ligoví mistři a nejlepší střelci [online]. gambrinusliga.cz, [cit. 2011-08-10]. Dostupné online. (česky) 
  59. Lafata nejlepším střelcem [online]. eFotbal.cz, [cit. 2011-08-10]. Dostupné online. (česky) 
  60. Z fotbalové ligy sestupují Olomouc a Znojmo. Slavia měla namále, iDNES.cz, citováno 1. 6. 2014
  61. Kniha Rekordů českého fotbalu. Sport SPECIÁL. , s. 96 a 127.  
  62. Premier League wages keep on rising, Deloitte says [online]. BBC.com, 09.06.2011, [cit. 2011-08-10]. Dostupné online. (anglicky) 
  63. Bohemians 1905 zveřejnili platy hráčů! [online]. iSport.cz, 17.07.2009, [cit. 2011-08-10]. Dostupné online. (česky) 
  64. Dnešní duel fotbalistů Sparty a Slavie: Boháči vs. chudáci! [online]. ahaonline.cz, 14.04.2011, [cit. 2011-08-10]. Dostupné online. (česky) 
  65. STES – partner FAČR a vlastník práv – Oficiální web STES, 10.08.2011
  66. Sparta se Slavií hrozí marketingovým bojkotem ligy [online]. Sázkyonline, 15.09.2011, [cit. 2011-11-30]. Dostupné online. (česky) 
  67. Sázení na fotbal: Gambrinus liga a český pohár [online]. Týden.cz, 15.09.2011, [cit. 2011-11-30]. Dostupné online. (česky) 
  68. Synot Tip přinese fotbalové lize 10 milionů [online]. deník.cz, 29.07.2011, [cit. 2011-08-10]. Dostupné online. (česky) 
  69. Liga má nového partnera, mistr dostane opět 15 milionů [online]. iHNed.cz, 29.07.2011, [cit. 2011-11-30]. Dostupné online. (česky) 
  70. Mohl fotbal vysílací práva na ligu zpeněžit líp? Ne, říká šéf Dušek [online]. iDnes.cz, 01.07.2011, [cit. 2011-08-10]. Dostupné online. (česky) 
  71. Fotbal získá za televizní práva na ligu 400 miliónů korun [online]. sport.cz, 16.02.2014, [cit. 2014-03-01]. Dostupné online. (česky) 
  72. a b c d Největší korupční aféra v historii českého fotbalu [online]. iDnes.cz, 15.05.2004, [cit. 2011-08-11]. Dostupné online. (česky) 
  73. a b Horník dostal za kapříky pokutu 900 000 [online]. Aktuálně.cz, 15. bžezna 2006, [cit. 2011-12-02]. Dostupné online. (česky) 
  74. a b c Přepisy odposlechů v kauze fotbalové korupce [online]. Ivánkovodoupe.cz, [cit. 2011-08-11]. Dostupné online. (česky) 
  75. a b c Největší skandály v českém fotbale [online]. Haló noviny, [cit. 2011-12-03]. Dostupné online. (česky) 
  76. a b c Trest pro Sigmu: odečet 9 bodů a pokuta 4 miliony + seznam korupčních skandálů [online]. Deník.cz, 18. srpna 2011, [cit. 2011-12-03]. Dostupné online. (česky) 
  77. Ivánku, kamaráde, můžeš mluvit? aneb Tak to mi ho teda vyndej (divadlo) [online]. Česko-Slovenská filmová databáze, [cit. 2011-11-30]. Dostupné online. (česky) 
  78. V korupční aféře je namočen i trenér Psotka!? [online]. iSport.cz, 19.11.2010, [cit. 2011-08-11]. Dostupné online. (česky) 
  79. Disciplinárka rozhodne o kauze Kapr 18. srpna [online]. deník.cz, 04.08.2011, [cit. 2011-08-11]. Dostupné online. (česky) 
  80. Olomouc přijde kvůli korupci o devět bodů. Navíc zaplatí čtyři miliony [online]. iHNed.cz, 18.08.2011, [cit. 2011-09-02]. Dostupné online. (česky) 
  81. Sigmě byl zrušen trest. Klub se chce bránit u soudu [online]. lidovky.cz, 27.09.2011, [cit. 2011-10-09]. Dostupné online. (česky) 
  82. Disciplinárka dala Olomouci za korupci stejné tresty jako poprvé [online]. Sportovní noviny.cz, 06.10.2011, [cit. 2011-10-09]. Dostupné online. (česky) 
  83. Drobisz s Obermajerem rozesmáli soud v Olomouci. Jak dopadlo celé líčení? [online]. eFotbal.cz, 07.10.2011, [cit. 2011-10-09]. Dostupné online. (česky) 
  84. Unikátní spor: Bohemians u soudu bojují o své jméno [online]. aktuálně.cz, 24.03.2009, [cit. 2011-08-11]. Dostupné online. (česky) 
  85. Fotbalový skandál: Střížkov odmítl nastoupit do derby na Bohemians 1905 [online]. iDnes.cz, 10.04.2010, [cit. 2011-08-11]. Dostupné online. (česky) 
  86. Kaprův Střížkov: Dluží balík, ale hrát může [online]. iSport.cz, 08.08.2010, [cit. 2011-08-11]. Dostupné online. (česky) 
  87. Kniha Rekordů českého fotbalu. Sport SPECIÁL. , s. 130 - 139.  
  88. a b ŠVÉD, Jan. Rekordy: Čech nedostal gól 903 minut [online]. iDnes.cz, 2003-07-14, [cit. 2013-08-18]. Dostupné online.  
  89. VIDEO: Vorel v Plzni dostal červenou po 22 vteřinách. Dukla se zlobila. iDNES.cz [online]. 2013-03-17 [cit. 2013-03-18]. Dostupné online.  
  90. Statistiky » Lídři historických statistik [online]. gambrinusliga.cz, 2013-08-18, [cit. 2013-08-18]. Dostupné online.  
  91. Švýcar, jenž Švýcarům nepřeje. Nikdy na Spartu nezapomenu, říká Lustrinelli, iDNES.cz, cit. 25. 6. 2013
  92. Slavia - Teplice 0:7, červená pro Kisela a pak nejhorší výsledek historie, iDNES.cz, citováno 25. 8. 2013
  93. ČTK. Utkání Jablonce se Znojmem vyrovnalo rekord ligy v počtu gólů [online]. sport.cz, 2013-08-18, [cit. 2013-08-18]. Dostupné online.  

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]