1. SK Prostějov
| 1. SK Prostějov | |||||||||||||||||||||||||||
| image 150px | |||||||||||||||||||||||||||
| Jméno klubu | 1. SK Prostějov | ||||||||||||||||||||||||||
| Založen | 1904 | ||||||||||||||||||||||||||
| Stadion | Stadion 1. SK Prostějov | ||||||||||||||||||||||||||
| Kapacita | 7 500 (550 k sezení) | ||||||||||||||||||||||||||
| Předseda | Mgr. František Jura | ||||||||||||||||||||||||||
| Trenér | - | ||||||||||||||||||||||||||
| Soutěž | III. třída OFS | ||||||||||||||||||||||||||
| 2010/2011 | 1. místo (IV. třída OFS) | ||||||||||||||||||||||||||
| Oficiální web | www.1skprostejov.cz | ||||||||||||||||||||||||||
|
|||||||||||||||||||||||||||
| Přehled medailí | |||
|---|---|---|---|
| Fotbalová liga Československa | |||
| 1935/1936 | SK Prostějov | ||
| 1936/1937 | SK Prostějov | ||
| 1941/1942 | SK Prostějov | ||
1. SK Prostějov je fotbalový klub, se sídlem v Prostějově. Oddíl hrající v letech 1934 až 1938 a v sezóně 1945/1946 nejvyšší československou fotbalovou ligu a v době let 1939 až 1943 pak protektorátní, Česko-Moravskou národní ligu. Dlouhodobě byl klub účastníkem druhé nejvyšší československé a později moravskoslezské fotbalové ligy, kterou musel opustit po sezóně 2002/2003 z důvodu nevyhovujícího stadionu. Od sezóny 2010/2011 funguje znovuobnovený A tým, který momentálně působí ve III. třídě OFS Prostějov.
Obsah |
[editovat] Historie
[editovat] Začátky
Roku 1904 Jan Svozil, profesor prostějovské reálky začal učit své žáky tehdy novému sportovnímu odvětví footballu. Studenty tato nová hra uchvátila natolik, že jim již nestačilo věnovat se této zálibě jednou týdně v rámci pohybové výuky v zahradě chudobince na Tetíně. Na jaře roku 1904 proto zakládají na první schůzi zájemců o kopanou Sportovní kroužek Prostějov. První měření sil mezi mladšími a staršími hráči končí překvapivým vítězstvím mladších. Z těchto hráčů se následně tvoří první jedenáctka S. K. Prostějov. V následujícím roce vzniká v reakci na tuto aktivitu českého studenstva a dělnictva německý Erster Prossnitzer Fussballklub a další židovsko/německý klub Prossnitz. Oba kluby brzy zanikají, ale i tak odehrají s S. K. Prostějov několik zápasů. Po začátcích v zahradě chudobince na Tetíně, se hráči S. K. Prostějov přesouvají na tzv. Vojenskou louku. Vojenské cvičiště, které se nacházelo v místech při silnici směrem na Bedihošť. Zde vzniká první regulérní hrací plocha s brankami, které se ale instalují pouze na utkání, protože jejich trvalou instalaci vojenská správa nehodlá tolerovat. Na tomto hřišti hostí prostějovský klub množství týmů např. S. K. Přerov, S. K. Olomouc, S. K. Kroměříž, D. F. C. Brno. V roce 1912 ale místní vojenské úřady nadále nehodlají tolerovat aktivity sportovců i s tím související návštěvy početného obecenstva (až několik set diváků) a S. K. Prostějov z těchto prostor vykazují. V té době už je fotbalový tým součástí uskupení, které pod názvem Sportovní Klub Prostějov obsahuje fotbalový, tenisový a atletický odbor.
Sportovní Klub Prostějov tedy roku 1912 získává prostory poblíž prostějovského pivovaru a rolnické sladovny, kde je roku 1913 slavnostně otevřeno první stálé footballové hřiště, s oplocením a místy ke stání i sezení. Toto období rozvětu dokresluje i vytvoření kurtů tenisového odboru S. K. ve dvoře pivovaru i první zápas hockeyového mužstva S. K. Prostějov na rybníku Na hrázi. Na novém fotbalovém hřišti U sladovny se odehrává první slavné období prostějovského fotbalu. Hosty zde jsou nejenom již tradiční soupeři z Olomouce, Přerova, Kroměříže, Brna, ale i Vídně a Prahy. Roku 1914 je klub pořadatelem mezizemského utkání Čechy — Morava. Následuje však vypuknutí první světové války a většina hráčů S. K. Prostějov je povolána na frontu. Přesto všechno i ve válečných letech odehraje klub množství utkání. Koncem roku 1916 ale zaniká i hřiště, když je vlivem válečné potravinové krize rozoráno a osázeno bramborami.
[editovat] Období první republiky
S koncem první světové války se v Prostějově obnovuje i sportovní život. Z navrátivších hráčů i nové generace se brzy vytváří mužstvo, to ještě před koncem války odehraje několik přátelských zápasů na půdě soupeřů. Po vzniku Československa již opět naplno funguje S. K. Prostějov, je například definitivně ustanoven jeho hockeyový odbor. V této době nachází fotbalové mužstvo dočasný azyl na hřišti místních Jezdeckých kasáren. Mezitím je dobudován nový a na svou dobu velmi moderní areál nového stadionu S. K. Prostějov za Gymnáziem, v tehdejší ulici Za Kollárovou (dnes náměstí Spojenců). Součástí areálu je fotbalový stadion s dřevěnými tribunami, restaurací, kurty a plochou pro pozemní hokej.
Na tomto novém hřišti se prostějovský oddíl stává jedním z nejlepších mužstev na celé Moravě. Opakovaně získává titul Mistra Hané (1920, 1925, 1926, 1927, 1928, 1929, 1930, 1931), Mistra Moravy (1925, 1927, 1928, 1930, 1931) a roku 1928 se stává i amatérským mistrem Československa. I přes tyto úspěchy, ale klubu vyprší roku 1930 nájemní smlouva na pozemky na kterých se nachází klubový stadion a majitel pozemků nesvoluje s jejím prodloužením. Proto klub začíná s budováním nového stadionu, který dá i jméno nově vznikající ulici Sportovní.
V souvislosti se vznikem tohoto stadionu se oddíl dostává do dluhů. V době začínajícího profesionalismu klesá zájem o amatérskou kopanou a klub proto na valné hromadě 4. ledna 1932 rozhoduje o přeměně týmu v profesionální. V prvním ročníku II. profesionální ligy ČSR klub pod vedením rakouského trenéra Hamatschka končí na 5. místě. V sezóně 1933-34 S. K. Prostějov postupuje do I. profesionální ligy. V premiérově sezóně se umístí na 6. místě. V dalších dvou následujících letech je klub na samém vrcholu. Tým S. K. Prostějov končí vždy na třetím místě ligové tabulky za pražskými eS a získává tak právo na účast ve Středoevropském poháru (Mitropa cup). V roce 1936 vyřazuje senzačně špičkový oddíl Admiry Vídeň a ve druhém kole vypadává s maďarským Újpest FC, v dalším roce je vyřazen v prvním kole Grasshopper Club Zürich.
Mimo tyto pohárová utkání absolvoval S. K. Prostějov v těchto letech mnoho mezistátních zápasu ve Francii, Jugoslávii, Lotyšsku, Litvě, Norsku a na Maltě. V Prostějově hostil například: Hungarii, Nemzeti, rakouský Rapid, Viennu, Wiener Sport-Club, WAC, Slovan Vídeň, jugoslávský Beogradski SK, nebo i egyptský Arsenal Cairo.
V sezóně 1937-38 ale S. K. Prostějov překvapivě sestupuje do Moravskoslezské divize. V té se setkává například s městskými soupeři Makkabi Prostějov, ale především s firemním S. K. Rolný, který byl velkým aspirantem na postup. Do ligy se však vrací S. K. Prostějov.
[editovat] Válečné období
Tentokrát již jde o Protektorátní Českomoravskou ligu. V té v sezóně 1941-42 získává prostějovský S. K. historické druhé místo za vedoucí Slavií a stává se finalistou prvního ročníku Českého poháru. V dalším roce ale klub smolně (o jeden bod) sestupuje. Následuje opět návrat v sezóně 1944-45. 9. května končí druhá světová válka.
[editovat] Poválečné období
Poslední prvoligová sezóna pro S. K. Prostějov 1945-46 a následné období budování socialismu znamenalo pro prostějovský klub dobu úpadku. Klub je v rámci socialistické přestavby společnosti přejmenováván na potupné názvy jako Sokol ČSSZ (stavební závody) Prostějov, Tatran Prostějov, DSO Tatran, TJ Slovan Prostějov až na TJ Železárny Prostějov.
V devadesátých letech dochází k přejmenování na původní S. K. Prostějov. Tento název se ještě mění po fúzi s brněnským FC LeRK na S. K. LeRK Prostějov.
[editovat] Přelom století
S. K. LeRK Prostějov působí od sezóny 1995-96 ve II. fotbalové lize, kde zůstává až do roku 2003, kdy se druhé ligy vzdává z důvodu nevyhovujícího stadionu. Následují sestupy i z MSFL a divize. Pád se zastavuje až organizačními změnami v klubu. Do sezóny 2006-07 tak vstupuje klub pod názvem 1. S. K. Prostějov. Po roce však z krajského přeboru odstupuje. Následuje období kdy klub působí pouze v mládežnických kategoriích.
[editovat] Současnost
V sezóně 2010-11 obnovený A team, zvítězil v nejnižší soutěži České republiky, IV. třídě OFS Prostějov a od sezóny 2011-12 je klub účastníkem III. třídy OFS Prostějov. Od roku 2010 musí svá domácí utkání hrát v nedalekých Mostkovicích.
[editovat] Přehled výsledků v evropských pohárech
| Sezóna | Soutěž | Soupeř | 1. zápas | 2. zápas | Celkem |
|---|---|---|---|---|---|
| 1936 | Středoevropský pohár (Osmifinále) | 4:0 | 2:3 | 6:3 | |
| Středoevropský pohár (Čtvrtfinále) | 0:1 | 0:2 | 0:3 | ||
| 1937 | Středoevropský pohár (Osmifinále) | 3:4 | 2:2 | 5:6 |
[editovat] Názvy
Od roku 1904 SK Prostějov — nejdříve zkratka znamenala Sportovní Kroužek, ale brzy se název mění na tradiční Sportovní Klub . Po únorovém převratu Sokol Prostějov II, 1950 Sokol ČSSZ Prostějov. V letech 1953 až 1956 Tatran Prostějov, následně Slovan Prostějov. Roku 1959 se na tři desetiletí název ustálil na TJ Železárny Prostějov. 1990 se klub vrací k tradičnímu názvu SK Prostějov fotbal. O šest let později je název doplněn o zkratku generálního sponzora SK LeRK Prostějov. Roku 2006 konečně 1. SK Prostějov.
[editovat] Známí hráči
- Vlastimil Petržela (hrál v letech 1976 až 1978, později reprezentant Československa a úspěšný trenér)
- Rostislav Václavíček (hrál od roku 1970, držitel zlaté medaile z olympiády 1980)
- Ivo Viktor (brankář, hrál v sezoně 1960/61, později za reprezentaci Československa)
- Aleš Urbánek (později hráč týmů SK Sigma Olomouc, Spartak Moskva a Sparta Praha)
[editovat] Známí trenéři
- Karel Brückner (trenérem v letech 1979 až 1981)