SK Slavia Praha
| Fotbal |
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| „Sešívaní“ | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Informace | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Jméno klubu | SK Slavia Praha – fotbal, a.s. | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Založen | 1892/ 1896 | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Město | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Stát | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Federace | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Soutěž | 1. Gambrinus liga | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Dresy | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Klubové barvy | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Stadion | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Synot Tip Arena – Eden, Praha |
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Kapacita | 20.800 diváků | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Představenstvo | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Předseda | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Trenér | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| 1. liga 2010/11 | 9. místo | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Oficiální web | www.slavia.cz | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Trofeje | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Tituly | 17 | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Domácí trofeje | 14x Fotbalová liga Československa 3x 1. Gambrinus liga 7x Český pohár |
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Mezinárodní trofeje | 1x Mitropa cup | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
SK Slavia Praha je nejstarší český fotbalový klub, založený v roce 1892 v Praze. Podle počtu získaných ligových titulů se jedná o historicky druhý nejúspěšnější český profesionální fotbalový klub.[1] V současné době rovněž patří společně se svým pražským rivalem, klubem AC Sparta Praha k nejpopulárnějším klubům českého fotbalu.[2][3] Celkem získal 17 ligových titulů (naposledy v roce 2009), třikrát se stal vítězem domácího poháru, a pravidelně se účastní evropských pohárů. V roce 1938 vyhrál Středoevropský pohár (Mitropa Cup), předchůdce současných evropských pohárů.
Domácí zápasy se od sezony 2008/2009 pořádají na novém stadionu v Edenu s názvem Synot Tip Aréna. Ten byl slavnostně otevřen 7. května roku 2008 zápasem s týmem Oxford University Association Football Club. Mezi nejslavnější hráče minulosti patří Josef Bican, Antonín Puč, František Veselý, Jan Košek, František Plánička, Pavel Kuka a Vladimír Šmicer.
Obsah |
[editovat] Historie
[editovat] Vznik klubu
Klub vznikl v době rozmachu českého národnostního cítění. Dne 2. listopadu 1892 se konala v Kulichově domě na pražském Karlově náměstí valná hromada Vysokoškolského literárního a řečnického spolku Slavia, na kterém byl založen sportovní odbor ACOS (Akademický cyklistický oddíl Slavia). Dne 23. listopadu 1892 byl předsedou tohoto odboru zvolen lékař Václav Kubr. Klub se věnoval v počátcích cyklistice, avšak brzy po svém založení byl celý spolek Slavia pro údajnou protirakouskou činnost policejně rozpuštěn. Dne 31. května 1895 byl z popudu medika Jaroslava Hausmana založen „Sportovní klub Slavia“, který se stal nástupcem ACOS. Jeho prvním starostou se stal pan Ankrt. Brzy poté se slovanské barvy - červená a bílá - staly oficiálními barvami klubu, k nim byla přidána červená pěticípá hvězda směřující hrotem dolů, která měla symbolizovat naději i v čase nezdaru. Oficiálním dresem se stalo tričko s červenou a bílou polovinou, na polovině bílé s onou hvězdou.
[editovat] Počátek století a první světová válka
Klub se po svém opětovném vzniku v roce 1895 stal dominantním na české fotbalové scéně.[zdroj?] Mezi lety 1896 - 1902 vyhrál šest z devíti ročníků neoficiálního Mistrovství Čech.[zdroj?] Většinu klubů z Čech porážel vysokým rozdílem.[zdroj?] Například jejp velký rival AC Sparta Praha dokázal zvítězit až v 7. vzájemném utkání (dnes nazývaném Pražské derby). V roce 1899 získala Slavia prostor pro své domácí zápasy, a to na Letné. Ještě tentýž rok sehrála první mezinárodní zápas s týmem SC Berlin. V roce 1903 přišel do Slavie kanonýr a velká ikona Jan Košek, který do roku 1913 nastřílel 804 gólů.[zdroj?] V roce 1909 prohrála Slavia s SK Smíchov a po 12 letech byla poražena domácím klubem.[zdroj?]
- Sestava tehdejší doby: Hejda - Krummer, Veselý - E. Benda, Hrabě, Macoun - Baumruk, J. Benda, Malý, Košek a Vaněk.
Na počátku století poráží Slavia i opravdové evropské velkokluby jako je například anglický Southampton FC či španělská FC Barcelona. Na domácí půdě slaví úspěchy v podobě Charity Cupu - Poháru dobročinnosti, jenž získala 4x či zisku 1. mistrovského titulu v roce 1913, kdy vyhrává Mistrovství Českého svazu fotbalového a po Spartě (1912) se tak stává druhým držitelem titulu.
V době I. světové války byl mezinárodní styk přerušen a na domácích hřištích většina družstev hraje s náhradníky. Slavia v roce 1915 bez ztráty bodu vyhrává Válečné mistrovství.
- V té době je základní sestava: Hlaváček - Janko, Marway - Loos, Zajíček, Waldheger - Hájek, Bělka, Šubrt, Prošek a Husák.
[editovat] Vznik ligy a první mistrovský hattrick (1925 - 1932)
Od roku 1918 se odehrávala pravidelná pohárová soutěž Středočeský pohár. A Slavia v ní hrála "první housle". Za dobu existence této soutěže ji vyhrála celkem 10x, což je nejvíce ze všech. V roce 1925 je založena profesionální ligová soutěž. V prvním zápase poráží Slavia SK Libeň 9:3 a nakonec vítězí i v celé soutěži. Stává se tak historicky prvním mistrem ligy a získává svůj 2. mistrovský titul. To už ve Slavii působí možná nejlepší gólman světa ve své době František Plánička (od 1923). Následující tři soutěžní ročníky obsadí Slavia skvělé druhé místo a v roce 1929 vítězí v posledním ročníku, kdy je soutěž pojmenovaná Středočeská 1. liga 1928/29. Získává tak svůj 3. mistrovský titul. V této době není největším soupeřem Slavie AC Sparta Praha, ale tehdy výborně hrající klub SK Viktoria Žižkov. V sezoně 1929-1930 končí ve trenér John William Madden, který zde působil od února 1905, tedy neuvěřitelných 25 let! Loučení to bylo vskutku velkolepé. V soutěži, která se hrála dvoukolově dovedl svůj tým k jasnému prvenství, bez ztráty bodu. Připsal si tak se "sešívaným" týmem svůj celkem 4. mistrovský titul. Soutěž bez ztráty bodu dosud žádný jiný tým vyhrát nedokázal. O rok později se Slavii povedlo získat jako prvnímu týmu v Československu získat Mistrovský hattrick. Ziskem 5. mistrovského titulu se Slavia vyrovnala Spartě na čele pořadí titulů. Nutno dodat, že Sparta byla na počátku 20. let považována za jeden ze tří nejlepších klubů Evropy. Zajímavostí ročníku byl přestup Franciho Svobody do Sparty. Hvězda sešívaných totiž požadovala mnohem vyšší plat, než byl výbor Sportovního klubu ochoten vyplácet. Fanoušci klubu, ale nechtěli o kanonýra přijít, a tak uspořádali sbírku na 100 tisíc Kčs a přestup zvrátili.
- Sestava mistrovského hattricku: Plánička, Ženíšek, A. Novák, Šimperský, Černický, A. Vodička, Čambal, Joska, F. Junek, F. Svoboda, Fait, Puč, Šoltys, Bára, Kloz, Šubrt, Smolka, König.
[editovat] Léta slávy největší (1932 - 1939)
Nejúspěšnější období zažila Slavia v 1. polovině 20. století, kdy získala 14 ze 17 uváděných mistrovských titulů. V roce 1934 byl klub hlavním dodavatelem stříbrné reprezentace z Mistrovství světa - ve finálové sestavě bylo osm hráčů Slavie, včetně kapitána - legendárního brankáře Františka Pláničky a nejlepšího reprezentačního střelce Československa (do 31. 12. 1992) Antonína Puče.
V sezoně končící rokem 1932 si Slavia dává mistrovskou přestávku a po třech letech přenechává titul rivalovi z AC Sparta Praha. Ani na podzim sezony následující to nevypadalo na zisk titulu, zvlášť když Slavia již v jarní části prohrála s outsiderem SK Plzeň. Jenže nakonec titul díky sérii výsledků patřil sešívaným. Ziskem 6. mistrovského titulu napočala Slavia další mistrovský hattrick. Následující sezonu ovládla Slavia rozdílem pěti bodů (7. titul) a ve značně změněné a rozšířené podobě ligy v sezoně 1934/35 dokonala hattrick. 8. titul znamenal upevnění postu na čele historického žebříčku před Spartou, mající titulů šest. V této historické periodě končící invazí nacistických vojsk na jaře 1939 získala Slavia ještě 9. titul ze sezony 1936/37. Tu Slavia ovládla rozdílem sedmi bodů, což v té době byla velmi slušná porce. Poprvé se také cestovalo na zápas ligy letadlem. Bylo to na zápas s týmem ŠK Rusj Užhorod, reprezentujicící Podkarpatskou Rus. Titul z této sezony se podařilo vyhrát i čtyřem hráčům, kteří vyhráli již v sezoně 1928/29. Byli to František Plánička, Antonín Puč, František Svoboda a Antonín Vodička. Shodou okolností finalisté Mistrovství světa ve fotbale 1934.
[editovat] Středoevropský pohár 1938
Sedmnáct titulů a nespočet menších trofejí z domácích soutěží. Přesto je možná největším úspěchem klubu jediné vítězství v mezinárodní soutěži. V roce 1938 Slavia získala Středoevropský pohár. Tehdejší doba neznala významnější mezinárodní soutěž na území Evropy. Za jejího nástupce lze považovat Pohár mistrů Evropských zemí, který soutěž v roce 1955 odsunul na „druhou kolej“. Tohoto ročníku soutěže se účastnily týmy z Maďarska, Jugoslávie, Itálie, Rumunska a samozřejmě i čtyři týmy z Československa.
V prvním kole se Slavia utkala se soupeřem z Jugoslávie, Beogradski SK (dnešním OFK Bělehrad). Oba zápasy patřily Slavii a výsledky 3:2 a 2:1 ji posunuly do čvrtfinále. Tam ji čekala italská Ambrosiana Milán. Asi jen fotbaloví historikové si dokážou tento tým správně zařadit. Těm ostatním by předzdívka nerazzuri (černomodří) mohla napovědět, že se jedná o slavný Inter Milán. Slavia v prvním zápase zvítězila snad až neuvěřitelným výsledkem 9:0. Odveta i přes prohru 1:3 byla jen formalitou. Semifinále opět přineslo cestu do Itálie. Zápas na hřišti FC Janov znamenal i vinou několika zranění porážku 2:4. Odveta na hřišti Sparty se sešívaným velmi vydařila. Zápas byl sice několikrát přerušen kvůli výtržnostem Italů. Dokonce rozhodčí pohrozil i ukončením zápasu. Nakonec se tak nestalo a zápas rozhodl čtyřmi góly Josef Bican. Výhra 4:0 byla pro domácí vytouženou vstupenkou do finále! Tam již čekal maďarský Ferencvárosi TC Budapešť. Ten v semifinále skolil celkovým skóre 9:6 jiný italský tým Lazio Řím. První finále na českém území se hrálo netradičně na Strahově. Důvodem byla větší kapacita, která na zápas povolila vstup více 45 tisíc diváků. Zápas to nebyl z nejlepších. Slavia nejdřív prohrávala, pak vedla a nakonec remizovala 2:2. Pro odvetu nepříliš pozitivní výhled. Nabízela se paralela s prvním finále před devíti lety, kdy sešívaní podlehli jinému maďarskému celku. Druhý zápas v metropili Budapešť se hrál v neděli 11. září. Na stadionu bylo 35 tisíc lidí, z toho 6 tisíc Čechů. Slavia podala o mnoho lepší výkon než v prvním zápase a zaslouženě zvítězila 2:0. Vysněnou trofej pak převzal kapitán sešívaných Ferdinand Daučík.
[editovat] Další vývoj
Následně byla dominantním klubem v protektorátní lize, kde zářil především kanonýr Josef Bican. V období 2. světové války neměl mezi fotbalovými kluby v tehdejším Protektorátu konkurenci.
Po válce však následoval ústup ze slávy. Po únorovém převratu a nucené transformaci české klubové kopané zažívala Slavia v 50. a 60. letech těžké časy, včetně sestupů do 2. ligy. Do prvoligového popředí se dostává Slavia opět až v 70. letech, klíčovými hráči té doby jsou zejména František Veselý a další hráči, např. pozdější úspěšný trenér František Cipro. Na titul však Slavia nedosáhla a v 80. letech přišel opět jistý výsledkový ústup.
[editovat] Po roce 1989
Teprve v 90. letech se Slavia plnohodnotně vrátila na výsluní československého a později českého fotbalu. Pomohly jí k tomu zejména finance od česko-amerického podnikatele Borise Korbela (celkem asi 180 milionů korun).[4] Korbel přišel s úmyslem vybudovat v Československu silný fotbalový klub, který by konkuroval evropským velkoklubům. Poté, co v roce 1991 jeho nabídku odmítlo vedení Sparty, obrátil se na Slavii, a jeho návrh byl přijat.[4] Díky jeho penězům se podařilo Slavii poskládat silný kádr; klub tehdy posílil mimo jiné sparťanský dorostenec Patrik Berger, ostravský záložník Radim Nečas, za kterého Slavia zaplatila na tehdejší domu neuvěřitelných 24 milionů korun[4], vítěz ligy mistrů Dragiša Binič, a olympijský vítěz Vladimír Tatarčuk. Titul se však tehdy získat nepodařilo, a Slavia se neprosadila ani v pohárové Evropě. Na konci sezóny 1992/93 se Korbel vzdal funkce v klubu a přestal klub finančně podporovat.[4] Novým majitelem Slavie se stala finanční skupina PPF.
V samostatné české lize nedosáhla Slavia na nejvyšší příčku ani v sezóně 1993/94, ani o sezónu později, třebaže po podzimu vedla ligu o sedm bodů. Také v evropských pohárech se nepodařilo přejít přes první kolo. Zlom přišel až v památné sezóně 1995/96, kdy Slavia pod vedením trenéra Františka Cipra získala po 49 letech mistrovský titul a došla až do semifinále Poháru UEFA). Hráči Slavie (Jan Suchopárek, Radek Bejbl, Karel Poborský, Vladimír Šmicer) také tvořili jádro České reprezentace na Euru 96. Po této úspěšné sezóně však byli tito hráči rozprodáni, Slavia prohrála v kvalifikaci Ligy mistrů celkově 0:6 a brzy se rozloučila i s pohárem UEFA. Mistrovský titul se obhájit nepodařilo, ale Slavia alespoň vyhrála domácí pohár. Nepodařilo se také - i přes mnohá ujišťování ze strany vedení Slavie - zahájit výstavbu nového stadionu místo nevyhovujícího areálu v Edenu. V říjnu 1997 Slavii koupila britská investiční společnost ENIC.[4]
V dalších sezónách se Slavia držela v popředí ligové tabulky, ale na další ligový titul si musela počkat až do roku 2008. V letech 1999 a 2002 se stala vítězem domácího poháru. Na evropské scéně Slavia zaznamenala několik úspěchů, například postup do čtvrtfinále Poháru vítězů poháru (1998) či postup do čtvrtfinále poháru UEFA (2000). Nikdy se jí však nepovedlo postoupit do hlavní soutěže Ligy Mistrů - nejblíže byla v sezóně 2000/2001, kdy po výhře 1:0 na hřišti Šachťoru Doněck zkolabovala v domácí odvetě v posledních vteřinách zápasu.
Od sezóny 2000/01 hrála Slavia svá domácí utkání na pronajímaném Stadionu Evžena Rošického na pražském Strahově.[5] Stadion vyhovoval moderním předpisům, avšak byl obtížně dostupný a poskytoval minimální divácké pohodlí; zápasy Slavie se proto často hrály před nízkou diváckou návštěvou. Nový stadion v Edenu se začal stavět až na podzim roku 2006. V témže roce se majoritními akcionáři klubu stali členové představenstva Petr Doležal a Tomáš Rosen.
Následující sezóna (2007/08) byla pravděpodobně nejúspěšnější v historii Slavie - pod vedením trenéra Karla Jarolíma Slavia posílila kádr a na pátý pokus prošla do hlavní soutěže Ligy mistrů, kde obsadila třetí místo ve skupině a pokračovala pohárem UEFA. Na jaře 2008 byl slavnostně otevřen nový stadion, a v prvním soutěžním na něm utkání si Slavia zajistila po 12 letech mistrovský titul. V následující sezóně neklesly návštěvy na novém stadionu pod 10 000 diváků, a Slavia titul obhájila. Účast v Lize mistrů se však zopakovat nepodařilo, a v poháru UEFA Slavia skončila již v základní skupině.
Poté však přišly nenadálé potíže - obrovské ekonomické problémy, dohady kolem neznámého majitele klubu, spory ve vedení klubu, stěhování klubu Bohemians 1905 do Edenu a bojkot fanoušků, což přineslo výsledkovou krizi a obavy o další osud klubu. V sezóně 2010/2011 přezimoval klub na 14. místě ligové tabulky s náskokem 1 bodu na sestupovou příčku.
Významnými hráči poslední slávistické dvacetiletky byli mimo výše jmenovaných Pavel Kuka, Luboš Kozel, Jiří Lerch, Jan Stejskal, Sladjan Ašanin, Radek Černý, Richard Dostálek, Pavel Horváth, Ivo Ulich, Petr Vlček, Patrik Gedeon, Karel Piták, Matej Krajčík, Tomáš Necid, Marek Suchý, Dušan Švento, Martin Vaniak a Stanislav Vlček.
Během let 1990 - 2009 Slavia v evropských pohárech vyřadila několik známých evropských klubů: AS Řím (1996), Schalke 04 (1998), Grasshoppers Curych (1999), Steauu Bukurešť (1999), Partizan Bělehrad (2003) a Ajax Amsterdam (2007).
[editovat] Symboly klubu
Tradičními barvami klubu jsou červená a bílá, která je doplněná o červenou pěticípou hvězdu obrácenou cípem dolů.
Význam jednotlivých symbolů je následující:
- Bílá je čistota sportovní myšlenky a čestného boje, v němž protivník není nepřítelem, ale uznávaným soupeřem.
- Červená je symbolem srdce, které celé vkládáme do svých zápasů.
- Hvězda v bílém poli představuje stále novou naději, která povznáší mysl a sílí ducha i v chmurných obdobích nezdaru a neúspěchu.
- Dvě odlišné sešívané poloviny ukazují, že žádný člověk, žádná věc nemají jen jednu stránku a že je nutno nalézt soulad mezi vůlí a citem, mezi silou a technickou jemností, mezi nadšením a zklamáním, mezi sluncem a stínem. A veselá nápadnost tohoto spojení svědčí o tom, že se sport musí provozovat s upřímnou radostí a že musí všem na hřišti i za bariérami přinášet radost a uspokojení
Ke kroji-dresu příslušela dříve i červená čapka.
[editovat] Vývoj dresu klubu
Původní dres Slavie je stejně starý jako tým, který jej nosí.[6] Pražský tým v něm totiž nastupuje již od historicky prvního zápasu z 25. března 1896. Celý tým včetně brankáře v něm nastoupil v sešívaném dresu z pravé poloviny červeném (z pohledu nositele) a z levé poloviny bílém. Na bílém poli byla posazena velká červená pěticípá hvězda otočená vzhůru. Tehdy byl součástí úboru dokonce i červený baret.
Původ těchto barev má dvě různé stopy. První, mnohem pravděpodobnější je uvedena pod významem symbolů. Ta druhá, zajímavější zní takto: Sestra jednoho z hráčů, která měla na starost šití dresů, prý měla málo červené i bílé barvy na ušití jednobarevných dresů. Proto sešila dresy ze dvou půlek, díky čemuž pak látka stačila na všech jedenáct dresů.
Tento dres se zachoval až do dnešních dnů. Během let se měnil pouze materiál na modernější a měnila se i velikost červené hvězdy umístěné na srdci. Slovanskou kombinaci barev nezakázali ani Němci za druhé světové války. Existuje však jedno období, kdy se dres měnil. Bylo to po roce 1953, kdy byl součástí opatření proti Slavii i zákaz tradičního dresu. Následovala pak celá řada různých kombinací včetně modré, bílé a žluté barvy. Návrat tradičního dresu proběhl za nevole režimu 2. dubna 1956.[7] Od tohoto data je dres již pouze červeno-bílý.
Domácí dres je po celém světě symbolem klubu. Vzhled venkovního dresu se v posledních letech často měnil. Níže jsou uvedené některé použité kombinace.
|
|||||||||||||||||||
[editovat] Kronika klubu
[editovat] Vyhrané domácí soutěže
- (1x)
PŘEDLIGOVÁ ÉRA 1913 - (8x)
ČESKOSLOVENSKO (1925 - 39) 1925 • 1928/29 • 1929/30 • 1930/31 • 1932/33 • 1933/34 • 1934/35 • 1936/37 - (4x)
PROTEKTORÁT ČECHY A MORAVA (1939 - 44) 1939/40 • 1940/41 • 1941/42 • 1942/43 - (1x)
ČESKOSLOVENSKO (1945 - 93) 1946/47 - (3x)
ČESKÁ REPUBLIKA (1993 - 2011) 1995/96 • 2007/08 • 2008/09
Český pohár/Pohár ČMFS ( 7x )
- (3x)
ČESKÝ POHÁR (1940 - 46) 1941 • 1942 • 1945 - (1x)
ČESKÝ POHÁR (1970 - 93) 1974 - (3x)
POHÁR ČMFS (1993 - 2011) 1997 • 1999 • 2002
[editovat] Menší domácí trofeje
- Mistrovství Středočeské župy : 2x – 1918, 1924
- Středočeský pohár : 10x – 1922, 1926, 1927, 1928, 1930, 1932, 1935, 1941, 1943, 1944
- Mistrovství Čech : 6x – 1897 jaro, 1897 podzim, 1898, 1899, 1900, 1901
- Mistrovství ČSF : 2x – 1913,1915
- Pohár dobročinnosti : 4x – 1908, 1910, 1911, 1912
[editovat] Vyhrané mezinárodní soutěže
Středoevropský pohár ( 1x )
- (1938)
[editovat] Menší mezinárodní trofeje
- Interpohár : 7x – 1970, 1972, 1977, 1978, 1986, 1992, 1993
[editovat] Bodová kronika klubu
| Kronika klubu SK Slavia Praha | ||||
|---|---|---|---|---|
|
|
Česká fotbalová liga
|
||
[editovat] Historické názvy
- 1892 - SK ACOS Praha (Sportovní klub Akadamický cyklistický odbor Slavia Praha)
- 1895 - SK Slavia Praha (Sportovní klub Slavia Praha)
- 1948 – Sokol Slavia Praha
- 1949 – ZSJ Dynamo Slavia Praha (Základní sportovní jednota Dynamo Slavia Praha)
- 1953 – DSO Dynamo Praha (Dobrovolná sportovní organizace Dynamo Praha)
- 1954 – TJ Dynamo Praha (Tělovýchovná jednota Dynamo Praha)
- 1965 – SK Slavia Praha (Sportovní klub Slavia Praha)
- 1973 – TJ Slavia Praha (Tělovýchovná jednota Slavia Praha)
- 1977 – TJ Slavia IPS Praha (Tělovýchovná jednota Slavia Inženýrské průmyslové stavby Praha)
- 1978 – SK Slavia IPS Praha (Sportovní klub Slavia Inženýrské průmyslové stavby Praha)
- 1991 – SK Slavia Praha (Sportovní klub Slavia Praha)
[editovat] Klubová nej
[editovat] 1. Liga

- Nejlepší umístění: 1. místo (17x)
- Nejhorší umístění: 14. místo (3x – 1960/61, 1962/63 a 1972/73)
- Nejvyšší výhra: 15:1 výhra nad SK České Budějovice (1947/48)
- Nejvyšší prohra: 1:7 prohra s Baníkem Ostrava (1954), Slovanem Nitra (1959/60)
- Nejvíce vítězství v řadě: 23 zápasů (28. 4. 1929 – 9. 1. 1930)
- Nejdelší období bez porážky: 27 zápasů (1928 – 1930)
- Nejdelší období bez výhry: 16 zápasů (1956 – 1958)
- Nejdelší období bez porážky (doma): 32 zápasů (5. 4. 1998 - 30. 4. 2000)
- Nejdelší období bez výhry (venku): 22 zápasů (1977 – 1979)
- Nejdelší období bez obdrženého gólu (samostatně): Zdeněk Jánoš – 586 min (1992 – 1993)
- Nejdelší období bez obdrženého gólu (společně): Jan Stejskal a Radek Černý 600 min (1997 – 1998)
- Nejdelší období bez vstřeleného gólu: 505 min (2006 – 2007)
- Nejvíce uhraných bodů: 70 (sezóna 1995/96)
- Nejlepší střelec klubu v historii: Josef Bican – 417 gólů
- Nejvíce gólů v jedné sezóně (jednotlivec): Josef Bican – 57 gólů (1943/44)
- Nejvíce gólů v jedné sezóně (mužstvo): 131 gólů (1943/44)
- Nejvíce gólů v jednom zápase (jednotlivec): 7 gólů – Josef Bican (4x), Václav Horák (1x)
- Nejvíce ligových startů: František Veselý – 404
- Nejvíce ligových startů v řadě: František Veselý – 133
- Nejčastější klubový král střelců: Josef Bican – 13x
[editovat] Nejvyšší domácí návštěva
- Absolutní: 50 000 diváků (8. července 1945 Přátelské utkání s ŠK Bratislava 4:2) – Strahov
- V evropských pohárech : 45 000 diváků (4. září 1938 Finále STEP s Ferencvárosi TC Budapest 2:2) – Strahov
- 1. liga: 42 000 diváků (9. dubna 1966 se Spartou 1:1) – Eden
- 2. liga: 42 000 diváků (12. června 1965 s Plzní 4:1) – Eden
- 1. liga od roku 1993: 20 698 diváků (17. května 2008 s Jabloncem 2:2) – Eden
[editovat] Nejlepší střelci ligy
- Jan Vaník – 1925 (13 gólů)
- Antonín Puč – 1927 (13), 1928/29 (13)
- Jiří Sobotka – 1933/34 (18)
- František Svoboda – 1934/35 (27)
- Vojtěch Bradáč – 1935/36 (42)
- Josef Bican – 1937/38 (22), 1938/39 (29), 1939/40 (50), 1940/41 (38), 1941/42 (45), 1942/43 (39), 1943/44 (57), 1945/46 (31), 1946/47 (43), 1948 (21)
- Ladislav Hlaváček – 1949 (28)
- Peter Herda – 1981/82 (15)
- Ivo Knoflíček – 1984/85 (21)
Po podzimní části ligy v letech 2007 a 2008 byli na prvním místě v tabulce střelců v roce 2007 Stanislav Vlček se 7 góly (7 gólů vstřelil na podzim i mostecký Goce Toleski, který pak do Slavie přestoupil jako možná náhrada za Vlčka), ale poté přestoupil do belgického klubu Anderlecht Brusel a v roce 2008 Tomáš Necid s 11 góly, který přestoupil do CSKA Moskva. Vlčkových 7 gólů na jaře 2008 pokořil mimo jiné později nejlepší střelec ligy Václav Svěrkoš, Necidových 11 gólů z podzimních bojů překonal na jaře Libercký Andrej Kerić, který dal do konce ročníku gólů 15.
[editovat] Majetkové poměry klubu
Od října 1997 byla majoritním vlastníkem klubu britská investiční společnost ENIC. Její původní 54% akcionářský podíl postupně stoupl až na 96,7 %.[8] V prosinci 2007 generální ředitel Slavie Petr Doležal pro server Euro online uvedl, že ENIC vlastní ve Slavii pouze 31 % podíl a majoritní balík 61 % akcií je registrován na společnost Key Investments.[9] Na počátku března 2008 Slavia bez dalších podrobností oznámila, že od května 2006 jsou většinovými vlastníky fotbalové Slavie Tomáš Rosen a Petr Doležal.[10] V druhé polovině roku 2010 dochází ve Slavii k rozporům. ENIC se snaží vymoci více než 100milionový dluh na Slavii a nadále se hlásí jako majoritní vlastník a snaží se domoci se svých práv soudní cestou. V téže době vychází najevo že pravým majitelem většinového podílu je Petr Sisák, který se snaží řídit Slavii přes Antonína France. Slavia se rychle dostává do dluhové pasti a klubu hrozí vyřazení z ligy. Za nejasných okolností je většinový podíl přenesen na firmu Natland a Tomáš Rosen pak svůj podíl prodává Aleši Řebíčkovi. Noví vlastníci se vyrovnávají s firmou Enic a následně pak dochází k odprodeji akcií, které vlastnil do této doby Natland [11]
[editovat] Soupiska
|
[editovat] První tým
Hráči, jejichž jména jsou napsána tučnou kurzívou, jsou současnými (2011) reprezentanty svých zemí (někteří pouze v mládežnických kategoriích.)
Aktuální k datu: 2. října 2011
|
|
[editovat] Změny v kádru v letním přestupovém období 2011
- Informace o změnách v kádru a mnohé další z právě probíhající sezony 2011–12 naleznete na stránce SK Slavia Praha 2011/12.
[editovat] Rezervní tým
- Informace o soupisce rezervního týmu a mnohé další z právě probíhající sezony 2011–12 naleznete na stránce SK Slavia Praha 2011/12.
[editovat] Evropské poháry
[editovat]
Liga mistrů UEFA
- 1996/97 předkolo
- 2000/01 3. předkolo
- 2001/02 3. předkolo
- 2003/04 3. předkolo
- 2005/06 3. předkolo
- 2007/08 Základní skupina (3.místo)
- 2008/09 3. předkolo
- 2009/10 3. předkolo
[editovat]
Pohár UEFA/ Evropská liga
- 1976/77 1. kolo
- 1977/78 1. kolo
- 1985/86 1. kolo
- 1992/93 1. kolo
- 1993/94 1. kolo (OFI Hiraklion)
- 1994/95 1. kolo (AIK Stockholm)
- 1995/96 semifinále (FC Girondins de Bordeaux)
- 1996/97 2. kolo (Valencia CF)
- 1998/99 2. kolo (Bologna FC 1909)
- 1999/00 čtvrtfinále (Leeds United FC)
- 2000/01 4. kolo (1. FC Kaiserslautern)
- 2001/02 1. kolo (Servette FC)
- 2002/03 4. kolo (Beşiktaş JK)
- 2003/04 2. kolo (PFK Levski Sofia)
- 2004/05 2. předkolo (FC Dinamo Tbilisi)
- 2005/06 3. kolo (US Citta di Palermo)
- 2006/07 1. kolo (Tottenham Hotspur FC)
- 2007/08 3. kolo (Tottenham Hotspur FC)
- 2008/09 2. kolo
- 2009/10 Skupinová fáze EL
[editovat]
Pohár veletržních měst
- 1967/68 1. kolo
- 1968/69 2. kolo
[editovat]
Pohár vítězů pohárů
- 1974/75 1. kolo
- 1997/98 čtvrtfinále (prohra s VfB Stuttgart)
[editovat] Slavní hráči
[editovat] Trenéři
- Zdroj: slavia.cz [12]
[editovat] Působení posledních trenérů
| Nár. | Trenér | Předchozí angažmá | Do funkce | Odchod | Následující angažmá |
|---|---|---|---|---|---|
| Karel Jarolím | 12. dubna 2005 | 30. března 2010 | návrat do funkce | ||
| František Cipro [13] | 30. března 2010 | 1. června 2010 | |||
| Karel Jarolím [14] | návrat do funkce | 1. června 2010 | 29. září 2010 | ||
| Michal Petrouš [15] | trenér "B" – týmu | 29. září 2010 | 2. října 2011 | trenér "B" – týmu | |
| František Straka | 3. října 2011 | — | — |
[editovat] Odkazy
[editovat] Související články
- HC Slavia Praha – hokejový klub Slavia Praha
[editovat] Reference
- ↑ : Fotbalová historie
- ↑ iDnes: Slavii se daří. A hned má víc fanoušků
- ↑ iDnes: Proč je sparťanů dvakrát víc – iDNES.cz 15. 1. 2007
- ↑ a b c d e HOUŠKA, Vítězslav; PROCHÁZKA, Pavel. Věčná Slavia. 3. vyd. Praha : Olympia, a. s., 2010. 246 s. ISBN 978-80-7376-200-1.
- ↑ Stadion Eden: Milníky Stadion Eden
- ↑ : Původ a historie dresu SK Slavia Praha aneb Ke slávistickému dresu patřily kdysi i červené barety
- ↑ : Návrat k červenobílým dresům.
- ↑ Idnes.cz: Fotbalová Slavia mění hlavního majitele
- ↑ Miroslav Tryner, Rudolf Marek, Euro online: Majoritu v pražské Slavii drží Key Investments, EURO online, 14. prosince 2007
- ↑ iHned.cz: Vlastníci Slavie Praha odhaleni: Doležal a Rosen
- ↑ A.Řebíčkovi.http://www.slavia.cz/Ales-Rebicek-se-stava-prezidentem-klubu[Slavi: Řebíček se stává prezidentem].
- ↑ Trenéři prvního mužstva SK Slavia Praha (římské číslice značí měsíc) [online]. slavia.cz, [cit. 2011-11-12]. Dostupné online. (cs)
- ↑ http://www.slavia.cz/Slavii-povede-Frantisek-Cipro
- ↑ http://www.slavia.cz/A-tym-Slavie-povede-Karel-Jarolim
- ↑ http://fotbal.sport.cz/fotbal/gambrinus-liga/176007-slavia-jeho-rezignaci-neprijala-jarolim-se-presto-rozhodl-skoncit.html
[editovat] Externí odkazy
- www.slavia.cz – oficiální stránky klubu
- www.slavia.webzdarma.cz – Historie SK Slavia Praha
- www.stadioneden.cz – Stránka stavby stadionu v Edenu
- www.slavista.cz - Oficiální stránky fanoušků Slavie
- www.slaviafans.4fan.cz- Jeden z fanouškovských webů
- www.superslavia.com- Komunitní web fanoušků Slavie
- www.slaviaultras.cz - Oficiální stránky Tribuny Sever
- Slavia Praha v evropských fotbalových pohárech
|
|||||||||||||||||
|
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
|||||
|
|||||||||||||||||