SK Slavia Praha

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
SK Slavia Praha
Název SK Slavia Praha – fotbal, a.s.
Přezdívka „Červenobílí“, „Sešívaní“
Země Česko Česko
Město Praha CoA CZ small.svg Praha
Založen 1892
Asociace Česko FAČR
Domácí dres
Venkovní dres
Alternativní
Soutěž 1. česká fotbalová liga
2013/14 13. místo
Stadion Synot Tip Aréna, Praha
Kapacita 20 800 diváků
Vedení
Trenér Česko Miroslav Beránek[1]
Oficiální webová stránka
Největší úspěchy
Tituly 17
Domácí trofeje 14x Fotbalová liga Československa
3x 1. česká fotbalová liga
7x Český pohár
Mezinárodní trofeje 1x Mitropa cup
SK Slavia Praha 2014/15
Přehled medailí
Fotbalová liga Československa
Zlatá medaile 1925 SK Slavia Praha
Stříbrná medaile 1925/1926 SK Slavia Praha
Stříbrná medaile 1927 SK Slavia Praha
Stříbrná medaile 1927/1928 SK Slavia Praha
Zlatá medaile 1928/1929 SK Slavia Praha
Zlatá medaile 1929/1930 SK Slavia Praha
Zlatá medaile 1930/1931 SK Slavia Praha
Stříbrná medaile 1931/1932 SK Slavia Praha
Zlatá medaile 1932/1933 SK Slavia Praha
Zlatá medaile 1933/1934 SK Slavia Praha
Zlatá medaile 1934/1935 SK Slavia Praha
Stříbrná medaile 1935/1936 SK Slavia Praha
Zlatá medaile 1936/1937 SK Slavia Praha
Stříbrná medaile 1937/1938 SK Slavia Praha
Stříbrná medaile 1938/1939 SK Slavia Praha
Zlatá medaile 1939/1940 SK Slavia Praha
Zlatá medaile 1940/1941 SK Slavia Praha
Zlatá medaile 1941/1942 SK Slavia Praha
Zlatá medaile 1942/1943 SK Slavia Praha
Stříbrná medaile 1943/1944 SK Slavia Praha
Stříbrná medaile 1945/1946 SK Slavia Praha
Zlatá medaile 1946/1947 SK Slavia Praha
Stříbrná medaile 1947/1948 SK Slavia Praha
Zlatá medaile 1948 Sokol Slavia Praha VII
Bronzová medaile 1958/1959 TJ Dynamo Praha
Bronzová medaile 1965/1966 SK Slavia Praha
Bronzová medaile 1973/1974 TJ Slavia Praha
Bronzová medaile 1975/1976 TJ Slavia Praha
Bronzová medaile 1976/1977 TJ Slavia Praha
Bronzová medaile 1984/1985 SK Slavia IPS Praha
Stříbrná medaile 1992/1993 SK Slavia Praha
1. česká fotbalová liga
Stříbrná medaile 1993/1994 SK Slavia Praha
Stříbrná medaile 1994/1995 SK Slavia Praha
Zlatá medaile 1995/1996 SK Slavia Praha
Stříbrná medaile 1996/1997 SK Slavia Praha
Stříbrná medaile 1997/1998 SK Slavia Praha
Bronzová medaile 1998/1999 SK Slavia Praha
Stříbrná medaile 1999/2000 SK Slavia Praha
Stříbrná medaile 2000/2001 SK Slavia Praha
Stříbrná medaile 2002/2003 SK Slavia Praha
Stříbrná medaile 2004/2005 SK Slavia Praha
Bronzová medaile 2005/2006 SK Slavia Praha
Stříbrná medaile 2006/2007 SK Slavia Praha
Zlatá medaile 2007/2008 SK Slavia Praha
Zlatá medaile 2008/2009 SK Slavia Praha
Pohár dobročinnosti
Zlatá medaile 1908 SK Slavia Praha B
Zlatá medaile 1910 SK Slavia Praha
Zlatá medaile 1911 SK Slavia Praha
Zlatá medaile 1912 SK Slavia Praha
Středočeský pohár
Zlatá medaile 1922 SK Slavia Praha
Zlatá medaile 1926 SK Slavia Praha
Zlatá medaile 1927 SK Slavia Praha
Zlatá medaile 1928 SK Slavia Praha
Zlatá medaile 1930 SK Slavia Praha
Zlatá medaile 1932 SK Slavia Praha
Zlatá medaile 1935 SK Slavia Praha
Zlatá medaile 1941 SK Slavia Praha
Zlatá medaile 1943 SK Slavia Praha
Zlatá medaile 1944 SK Slavia Praha
Středoevropský pohár
Bronzová medaile 1927 SK Slavia Praha
Stříbrná medaile 1929 SK Slavia Praha
Zlatá medaile 1938 SK Slavia Praha
Český pohár
Zlatá medaile 1941 SK Slavia Praha
Zlatá medaile 1942 SK Slavia Praha
Zlatá medaile 1945 SK Slavia Praha
Zlatá medaile 1974 TJ Slavia Praha
Interpohár
Zlatá medaile 1970 SK Slavia Praha
Zlatá medaile 1972 SK Slavia Praha
Zlatá medaile 1977 TJ Slavia IPS Praha
Zlatá medaile 1978 SK Slavia IPS Praha
Zlatá medaile 1986 SK Slavia IPS Praha
Zlatá medaile 1992 SK Slavia Praha
Zlatá medaile 1993 SK Slavia Praha
Pohár ČMFS
Zlatá medaile 1996/1997 SK Slavia Praha
Zlatá medaile 1998/1999 SK Slavia Praha
Zlatá medaile 2001/2002 SK Slavia Praha
Tipsport liga
Zlatá medaile 1999 SK Slavia Praha
Zlatá medaile 2004 SK Slavia Praha
Zlatá medaile 2013 SK Slavia Praha

SK Slavia Praha je nejstarší existující fotbalový klub v Česku. Klub byl založen v roce 1892, původně jako cyklistický odbor v Praze, vzešlý z pražského vlasteneckého studentského sdružení Literární a řečnický spolek Slavia se sídlem ve Vodičkově ulici.[2] Podle počtu získaných ligových titulů se jedná o historicky druhý nejúspěšnější český profesionální fotbalový klub.[3] Po celou dobu fotbalové historie patří společně se svým pražským rivalem, klubem AC Sparta Praha k nejpopulárnějším klubům českého fotbalu.[4][5] Slavia získala 17 ligových titulů (naposledy v roce 2009) a třikrát se stala vítězem domácího poháru. V roce 1938 vyhrála Středoevropský pohár (Mitropa Cup), předchůdce současných evropských pohárů. Mezi nejslavnější hráče klubu patří Jan Košek, František Plánička, Antonín Puč, František Svoboda (poslední tři jmenovaní stříbrní medailisté mistrovství světa 1934), Josef Bican, Jan Lála (stříbrný medailista mistrovství světa 1962), František Veselý (mistr Evropy 1976), Pavel Kuka a Vladimír Šmicer.

Domácí zápasy se od sezony 2008/09 pořádají na stadionu v Edenu s názvem Eden Aréna. Ten byl slavnostně otevřen 7. května roku 2008 zápasem s týmem Oxford University AFC. Původní stánek na Letné, založený v roce 1899 a posléze reprezentovaný dokonce dvěma stadiony, užíval klub až do roku 1950, kdy byl přinucen se přestěhovat do vršovického Edenu v důsledku vládního rozhodnutí o stavbě Stalinova pomníku, jemuž prostor stadionů bránil.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Vznik klubu[editovat | editovat zdroj]

Klub vznikl v době rozmachu českého národnostního cítění. Dne 2. listopadu 1892 se konala v Kulichově domě na pražském Karlově náměstí valná hromada vysokoškolského Literárního a řečnického spolku Slavia, na kterém byl založen sportovní odbor ACOS (Akademický cyklistický oddíl Slavia). Dne 23. listopadu 1892 byl předsedou tohoto odboru zvolen lékař Václav Kubr. Klub se věnoval v počátcích cyklistice, avšak brzy po svém založení byl celý spolek Slavia pro údajnou protirakouskou činnost policejně rozpuštěn. Dne 31. května 1895 byl z popudu medika Jaroslava Hausmana založen „Sportovní klub Slavia“, který se stal nástupcem ACOS. Jeho prvním starostou se stal pan Ankrt.

Brzy poté se slovanské barvy – červená a bílá – staly oficiálními barvami klubu, k nim byla přidána červená pěticípá hvězda směřující hrotem dolů, která měla symbolizovat naději i v čase nezdaru. Oficiálním dresem se stalo tričko s červenou a bílou polovinou, na polovině bílé s onou hvězdou.

Počátek století a první světová válka[editovat | editovat zdroj]

Klub se po svém opětovném vzniku v roce 1895 stal dominantním na české fotbalové scéně. Mezi lety 1896–1902 vyhrál šest z devíti ročníků neoficiálního Mistrovství Čech.[6] Většinu klubů z Čech porážel vysokým rozdílem. Například jeho velký rival AC Sparta Praha dokázal zvítězit až v 7. vzájemném utkání (dnes nazývaném Pražské derby). V roce 1899 získala Slavia prostor pro své domácí zápasy, a to na Letné. Ještě tentýž rok sehrála první mezinárodní zápas s týmem SC Berlin. V roce 1903 přišel do Slavie kanonýr a velká ikona Jan Košek, který zde do roku 1913 nastřílel 804 gólů. Za sezónu 1911 vstřelil tento fenomenální fotbalista 135 branek.[6] V roce 1909 prohrála Slavia s SK Smíchov a po 12 letech byla poražena domácím klubem.[7] V roce 1905 přichází do Slavie slavný skotský trenér John Madden, který v této roli u mužstva posléze působil čtvrt století a trénoval i mužstvo Čech v roce 1911, o jehož triumf na amatérském mistrovství Evropy v Anglii se významnou měrou zasloužil.

V roce 1901 byla postavena první tribuna klubového stadionu na Letné, který byl poté postupně rozšiřován. Na počátku století poráží Slavia i opravdové evropské velkokluby jako je například anglický Southampton FC či španělská FC Barcelona. Na domácí půdě slaví úspěchy v podobě Charity Cupu – Poháru dobročinnosti, jejž získala 4× či zisku 1. mistrovského titulu v roce 1913, kdy vyhrává Mistrovství Českého svazu fotbalového a po Spartě (1912) se tak stává druhým držitelem titulu. V první dekádě 20. století byla Slavia neoficiálně považována za jeden z nejlepších fotbalových klubů kontinentální Evropy. V této souvislosti stojí za zmínku některé z výsledků jejích mezinárodních utkání v této době: 1901 – Racing Club Paris 8:0, 1903 – Budapesti TC 12:0, Rapid Vídeň 14:1, 1905 – Southampton FC 4:0, 1906 – Celtic Glasgow 3:3, Bayern Mnichov 13:0, 1908 – Middlesborough FC 3:2.

V době I. světové války byl mezinárodní styk přerušen a na domácích hřištích většina družstev hraje s náhradníky. Slavia v roce 1915 bez ztráty bodu vyhrává Válečné mistrovství.

  • V té době je základní sestava: Hlaváček–Janko, Marway–Loos, Zajíček, Waldheger–Hájek, Bělka, Šubrt, Prošek a Husák.

Vznik ligy a první mistrovský hattrick (1925–1932)[editovat | editovat zdroj]

Od roku 1918 se odehrávala pravidelná pohárová soutěž Středočeský pohár. A Slavia v ní hrála "první housle". Za dobu existence této soutěže ji vyhrála celkem 10×, což je nejvíce ze všech. V roce 1925 je založena profesionální ligová soutěž. V prvním zápase poráží Slavia SK Libeň 9:3 a nakonec vítězí i v celé soutěži. Stává se tak historicky prvním mistrem ligy a získává svůj 2. mistrovský titul. To už ve Slavii působí možná nejlepší gólman světa ve své době František Plánička (od 1923). Následující tři soutěžní ročníky obsadí Slavia skvělé druhé místo a v roce 1929 vítězí v posledním ročníku, kdy je soutěž pojmenovaná Středočeská 1. liga 1928/29. Získává tak svůj 3. mistrovský titul. V této době není největším soupeřem Slavie AC Sparta Praha, ale tehdy výborně hrající klub SK Viktoria Žižkov. V sezoně 1929–1930 končí ve trenér John William Madden, který zde působil od února 1905, tedy neuvěřitelných 25 let! Loučení to bylo vskutku velkolepé. V soutěži, která se hrála dvoukolově dovedl svůj tým k jasnému prvenství, bez ztráty bodu. Připsal si tak se "sešívaným" týmem svůj celkem 4. mistrovský titul. Soutěž bez ztráty bodu dosud žádný jiný tým vyhrát nedokázal. O rok později se Slavii povedlo získat jako prvnímu týmu v Československu získat Mistrovský hattrick. Ziskem 5. mistrovského titulu se Slavia vyrovnala Spartě na čele pořadí titulů. Nutno dodat, že Sparta byla na počátku 20. let považována za jeden ze tří nejlepších klubů Evropy. Zajímavostí ročníku byl přestup Franciho Svobody do Sparty. Hvězda sešívaných totiž požadovala mnohem vyšší plat, než byl výbor Sportovního klubu ochoten vyplácet. Fanoušci klubu, ale nechtěli o kanonýra přijít, a tak uspořádali sbírku na 100 tisíc Kčs a přestup zvrátili.

Léta slávy největší (1932–1939)[editovat | editovat zdroj]

Nejúspěšnější období zažila Slavia v 1. polovině 20. století, kdy získala 14 ze 17 uváděných mistrovských titulů. V roce 1934 byl klub hlavním dodavatelem stříbrné reprezentace z Mistrovství světa – ve finálové sestavě bylo osm hráčů Slavie, včetně kapitána – legendárního brankáře Františka Pláničky a nejlepšího reprezentačního střelce Československa (do 31. 12. 1992) Antonína Puče.

V sezoně končící rokem 1932 si Slavia dává mistrovskou přestávku a po třech letech přenechává titul rivalovi z AC Sparta Praha. Ani na podzim sezony následující to nevypadalo na zisk titulu, zvlášť když Slavia již v jarní části prohrála s outsiderem SK Plzeň. Jenže nakonec titul díky sérii výsledků patřil sešívaným. Ziskem 6. mistrovského titulu napočala Slavia další mistrovský hattrick. Následující sezonu ovládla Slavia rozdílem pěti bodů (7. titul) a ve značně změněné a rozšířené podobě ligy v sezoně 1934/35 dokonala hattrick. 8. titul znamenal upevnění postu na čele historického žebříčku před Spartou, mající titulů šest. V této historické periodě končící invazí nacistických vojsk na jaře 1939 získala Slavia ještě 9. titul ze sezony 1936/37. Tu Slavia ovládla rozdílem sedmi bodů, což v té době byla velmi slušná porce. Poprvé se také cestovalo na zápas ligy letadlem. Bylo to na zápas s týmem ŠK Rusj Užhorod, reprezentujicící Podkarpatskou Rus. Titul z této sezony se podařilo vyhrát i čtyřem hráčům, kteří vyhráli již v sezoně 1928/29. Byli to František Plánička, Antonín Puč, František Svoboda a Antonín Vodička. Shodou okolností finalisté Mistrovství světa ve fotbale 1934.

Středoevropský pohár 1938[editovat | editovat zdroj]

Sedmnáct titulů a nespočet menších trofejí z domácích soutěží. Přesto je možná největším úspěchem klubu jediné vítězství v mezinárodní soutěži. V roce 1938 Slavia získala Středoevropský pohár. Tehdejší doba neznala významnější mezinárodní soutěž na území Evropy. Za jejího nástupce lze považovat Pohár mistrů Evropských zemí, který soutěž v roce 1955 odsunul na „druhou kolej“. Tohoto ročníku soutěže se účastnily týmy z Maďarska, Jugoslávie, Itálie, Rumunska a samozřejmě i čtyři týmy z Československa.

V prvním kole se Slavia utkala se soupeřem z Jugoslávie, Beogradski SK (dnešním OFK Bělehrad). Oba zápasy patřily Slavii a výsledky 3:2 a 2:1 ji posunuly do čtvrtfinále. Tam ji čekala italská Ambrosiana Milán, nynější Inter Milán. Slavia v prvním zápase zvítězila snad až neuvěřitelným výsledkem 9:0. Odveta i přes prohru 1:3 byla jen formalitou. Semifinále opět přineslo cestu do Itálie. Zápas na hřišti FC Janov znamenal i vinou několika zranění porážku 2:4. Odveta na hřišti Sparty se sešívaným velmi vydařila. Zápas byl sice několikrát přerušen kvůli výtržnostem Italů. Dokonce rozhodčí pohrozil i ukončením zápasu. Nakonec se tak nestalo a zápas rozhodl čtyřmi góly Josef Bican. Výhra 4:0 byla pro domácí vytouženou vstupenkou do finále! Tam již čekal maďarský Ferencváros Budapešť. Ten v semifinále skolil celkovým skóre 9:6 jiný italský tým Lazio Řím. První finále na českém území se hrálo netradičně na Strahově. Důvodem byla větší kapacita, která na zápas povolila vstup více 45 tisíc diváků. Zápas to nebyl z nejlepších. Slavia nejdřív prohrávala, pak vedla a nakonec remizovala 2:2. Pro odvetu nepříliš pozitivní výhled. Nabízela se paralela s prvním finále před devíti lety, kdy sešívaní podlehli jinému maďarskému celku. Druhý zápas v metropoli Budapešťi se hrál v neděli 11. září. Na stadionu bylo 35 tisíc lidí, z toho 6 tisíc Čechů. Slavia podala o mnoho lepší výkon než v prvním zápase a zaslouženě zvítězila 2:0. Vysněnou trofej pak převzal kapitán červenobílých Ferdinand Daučík.

Další vývoj[editovat | editovat zdroj]

Následně byla dominantním klubem v protektorátní lize, kde zářil především kanonýr Josef Bican. V období 2. světové války neměl mezi fotbalovými kluby v tehdejším Protektorátu konkurenci.

Po válce však následoval ústup ze slávy. Po únorovém převratu a nucené transformaci české klubové kopané zažívala Slavia v 50. a 60. letech těžké časy, včetně sestupů do 2. ligy. Do prvoligového popředí se dostává Slavia opět až v 70. letech, klíčovými hráči té doby jsou zejména František Veselý a další hráči, např. pozdější úspěšný trenér František Cipro. Na titul však Slavia nedosáhla a v 80. letech přišel opět jistý výsledkový ústup.

Po roce 1989[editovat | editovat zdroj]

V listopadu 1989 se hráči Slavie rozhodli podpořit Sametovou revoluci stávkou – odmítli nastoupit k utkání s Chebem (hráči Chebu se na místě ke stávce připojili).[8] Po pádu komunistického režimu se Slavia (přejmenovaná z TJ Slavia zpět na SK Slavia) v 90. letech plnohodnotně vrátila na výsluní československého a později českého fotbalu. Pomohly jí k tomu zejména finance od česko-amerického podnikatele Borise Korbela (celkem asi 180 milionů korun).[8] Korbel přišel s úmyslem vybudovat v Československu silný fotbalový klub, který by konkuroval evropským velkoklubům. Poté, co v roce 1991 jeho nabídku odmítlo vedení Sparty, obrátil se na Slavii, a jeho návrh byl přijat.[8] Díky jeho penězům se podařilo Slavii poskládat silný kádr; klub tehdy posílil mimo jiné sparťanský dorostenec Patrik Berger, ostravský záložník Radim Nečas, za kterého Slavia zaplatila na tehdejší dobu neuvěřitelných 24 milionů korun,[8] vítěz Ligy mistrů Dragiša Binič, a olympijský vítěz Vladimír Tatarčuk. Do kádru dospělých se prosadil mladý útočník Pavel Kuka.[8] Titul se však tehdy získat nepodařilo, a Slavia se neprosadila ani v pohárové Evropě. Na konci sezóny 1992/93 se Korbel vzdal funkce v klubu a přestal klub finančně podporovat.[8] V roce 1994 proběhlo navýšení vlastního kapitálu, při kterém získali čtvrtinové podíly v klubu investiční společnost PPF a podnikatel Milan Vinkler.[9] Vinkler se stal na několik týdnů jednatelem klubu, po vzetí do vazby kvůli údajnému falšování směnky vystavené Tarekem Becharou ho ve funkci nahradil Vladimír Leška.[9][10] Vinklerův podíl odkoupila společnost DR.AG., kterou vlastnili Petr Kellner, Karel Czaban, Jan Jiskra, Petr Krejčí, Ladislav Bartoníček a PPF.[9][11] PPF následně podíly těchto podnikatelů vykoupila a stala se vlastníkem 50 % podílu ve Slavii.[11]

V samostatné české lize nedosáhla Slavia na nejvyšší příčku ani v sezóně 1993/94, ani o sezónu později, třebaže po podzimu vedla ligu o sedm bodů. Také v evropských pohárech se nepodařilo přejít přes první kolo. Zlom přišel až v památné sezóně 1995/96, kdy Slavia pod vedením trenéra Františka Cipra získala po 49 letech mistrovský titul a došla až do semifinále Poháru UEFA). Hráči Slavie (Jan Suchopárek, Radek Bejbl, Karel Poborský, Vladimír Šmicer) také tvořili jádro České reprezentace na Euru 96. Po této úspěšné sezóně však byli tito hráči rozprodáni, Slavia prohrála v kvalifikaci Ligy mistrů celkově 0:6 a brzy se rozloučila i s pohárem UEFA. Mistrovský titul se obhájit nepodařilo, ale Slavia alespoň vyhrála domácí pohár. Nepodařilo se také – i přes mnohá ujišťování ze strany vedení Slavie – zahájit výstavbu nového stadionu místo nevyhovujícího areálu v Edenu.[8]

Ve vlastnictví ENIC (1997–2006)[editovat | editovat zdroj]

V říjnu 1997 Slavii koupila britská investiční společnost ENIC.[8][12] Ta zároveň koupila podíly v několika dalších významých klubech (např. Glasgow Rangers, Valencia CF, Tottenham Hotspur), patrně s úmyslem založit nadnárodní fotbalovou ligu, která by konkurovala Lize mistrů UEFA.[12] Ředitelem klubu zůstal Vladimír Leška.

Pod ENIC se Slavia držela v popředí ligové tabulky, ale nepodařilo se jí získat český ligový titul. V letech 1999 a 2002 se stala vítězem domácího poháru. Na evropské scéně Slavia zaznamenala několik úspěchů, například postup do čtvrtfinále Poháru vítězů poháru (1998) či postup do čtvrtfinále poháru UEFA (2000). Nikdy se jí však nepovedlo postoupit do hlavní soutěže Ligy mistrů – nejblíže byla v sezóně 2000/2001, kdy po výhře 1:0 na hřišti Šachťoru Doněck zkolabovala v domácí odvetě v posledních vteřinách zápasu.

Od sezóny 2000/01 hrála Slavia svá domácí utkání na pronajímaném Stadionu Evžena Rošického na pražském Strahově.[13] Stadion vyhovoval moderním předpisům, avšak byl obtížně dostupný a poskytoval minimální divácké pohodlí; zápasy Slavie se proto často hrály před nízkou diváckou návštěvou. Nový stadion v Edenu se začal stavět až na podzim roku 2006. V témže roce se majoritními akcionáři klubu stali členové představenstva Petr Doležal a Tomáš Rosen.

Současnost[editovat | editovat zdroj]

Interiér fotbalového stadionu.

Následující sezóna (2007/08) byla pravděpodobně nejúspěšnější v historii Slavie – pod vedením trenéra Karla Jarolíma Slavia posílila kádr a na šestý pokus prošla do hlavní soutěže Ligy mistrů, kde obsadila třetí místo ve skupině a pokračovala pohárem UEFA. Na jaře 2008 byl slavnostně otevřen nový stadion, a v prvním soutěžním na něm utkání si Slavia zajistila po 12 letech mistrovský titul. V následující sezóně neklesly návštěvy na novém stadionu pod 10 000 diváků, a Slavia titul obhájila. Účast v Lize mistrů se však zopakovat nepodařilo, a v poháru UEFA Slavia skončila již v základní skupině.

Poté však přišly nenadálé potíže – obrovské ekonomické problémy, dohady kolem neznámého majitele klubu, spory ve vedení klubu, stěhování klubu Bohemians 1905 do Edenu a bojkot fanoušků, což přineslo výsledkovou krizi a obavy o další osud klubu. V sezóně 2010/2011 přezimoval klub na 14. místě ligové tabulky s náskokem 1 bodu na sestupovou příčku.

Sezona 2013/14 byla bídná herně i výsledkově. Slavii se sice podařilo v nejvyšší české lize zachránit, i když v posledním kole prohrála 0:2 s Baníkem a od pádu do druhé ligy ji zachránily prohry dalších adeptů na sestup a remíza Bohemians 1905 v posledním ligovém kole.[14]

Významnými hráči poslední slávistické dvacetiletky byli mimo výše jmenovaných Pavel Kuka, Luboš Kozel, Jiří Lerch, Jan Stejskal, Sladjan Ašanin, Radek Černý, Richard Dostálek, Pavel Horváth, Ivo Ulich, Petr Vlček, Patrik Gedeon, Karel Piták, Matej Krajčík, Tomáš Necid, Marek Suchý, Dušan Švento, Martin Vaniak a Stanislav Vlček.

Během let 1990–2009 Slavia v evropských pohárech vyřadila několik známých evropských klubů: AS Řím (1996), Schalke 04 (1998), Grasshoppers Curych (1999), Steauu Bukurešť (1999), Partizan Bělehrad (2003) a Ajax Amsterdam (2007).

Symboly klubu[editovat | editovat zdroj]

Tradičními barvami klubu jsou červená a bílá, která je doplněná o červenou pěticípou hvězdu obrácenou cípem dolů.

Název[editovat | editovat zdroj]

  • název "Slavia" je latinský termín, označující ve starší středověké literatuře území obývané Slovany (Slawi, Slavi), jejichž jméno je odvozeno od jména bohyně "Slawa", v latinsky psané literatuře rovněž transkribované jako "Slavia"[15]

Klubové barvy a znak[editovat | editovat zdroj]

  • na první výborové schůzi byly odsouhlaseny klubové slovanské barvy červená a bílá (identické s barvami zemské vlajky) s odůvodněním, že:

- bílá barva je čistota sportovní myšlenky a čestného boje, kde protivník není nepřítel, ale uznávaný soupeř,
- červená barva je symbolem srdce, které vkládáme do svých zápasů.

  • Bílá je čistota sportovní myšlenky a čestného boje, v němž protivník není nepřítelem, ale uznávaným soupeřem.
  • Červená je symbolem srdce, které celé vkládáme do svých zápasů.
  • Hvězda v bílém poli představuje stále novou naději, která povznáší mysl a sílí ducha i v chmurných obdobích nezdaru a neúspěchu.
  • Dvě odlišné sešívané poloviny ukazují, že žádný člověk, žádná věc nemají jen jednu stránku a že je nutno nalézt soulad mezi vůlí a citem, mezi silou a technickou jemností, mezi nadšením a zklamáním, mezi sluncem a stínem. A veselá nápadnost tohoto spojení svědčí o tom, že se sport musí provozovat s upřímnou radostí a že musí všem na hřišti i za bariérami přinášet radost a uspokojení. Ke kroji-dresu příslušela na počátku i červená čapka.

Dresy klubu[editovat | editovat zdroj]

Originální dres


Původní dres Slavie je stejně starý jako tým, který jej nosí.[16] Tým v něm totiž nastupuje již od historicky prvního zápasu z 25. března 1896. Celý tým včetně brankáře v něm nastoupil v sešívaném dresu z pravé poloviny červeném (z pohledu nositele) a z levé poloviny bílém. Na bílém poli byla posazena velká červená pěticípá hvězda otočená vzhůru. Tehdy byl součástí úboru dokonce i červený baret.

Tento dres se zachoval až do dnešních dnů. Během let se měnil pouze materiál na modernější a měnila se i velikost červené hvězdy umístěné na srdci. Slovanskou kombinaci barev nezakázali ani Němci za druhé světové války. Existuje však jedno období, kdy se dres měnil. Bylo to po roce 1953, kdy byl součástí opatření komunistického režimu proti Slavii i zákaz tradičního dresu. Následovala pak celá řada různých kombinací včetně modré, bílé a žluté barvy. Návrat tradičního dresu proběhl za nevole režimu 2. dubna 1956.[17] Od tohoto data je dres již pouze červeno-bílý.


Domácí dres je po celém světě symbolem klubu. Vzhled venkovního dresu se v posledních letech často měnil. Níže jsou uvedené některé použité kombinace.


Kronika klubu[editovat | editovat zdroj]

Vyhrané domácí soutěže[editovat | editovat zdroj]

(1×) Wappen Kaisertum Österreich 1815 (Klein).png PŘEDLIGOVÁ ÉRA   1913
(8×) Czechoslovakia COA small 2.svg ČESKOSLOVENSKO (1925–39)   19251928/291929/301930/311932/331933/341934/351936/37
(4×) ProtectorateLargeCoA.gif PROTEKTORÁT ČECHY A MORAVA (1939–44)   1939/401940/411941/421942/43
(1×) Czechoslovakia COA small 2.svg ČESKOSLOVENSKO (1945–93)   1946/47
(3×) Coat of arms of the Czech Republic.svg ČESKÁ REPUBLIKA (1993–2011)   1995/962007/082008/09
(3×) ProtectorateLargeCoA.gif ČESKÝ POHÁR (1940–46)   1941 • 1942 • 1945
(1×) Czechoslovakia COA 1961-1989.svg ČESKÝ POHÁR (1970–93)   1974
(3×) Coat of arms of the Czech Republic.svg POHÁR ČMFS (1993–dosud)   1997 • 1999 • 2002

Menší domácí trofeje[editovat | editovat zdroj]

Vyhrané mezinárodní soutěže[editovat | editovat zdroj]

(1938)

Menší mezinárodní trofeje[editovat | editovat zdroj]

  • Interpohár : 7× – 1970, 1972, 1977, 1978, 1986, 1992, 1993

Bodová kronika klubu[editovat | editovat zdroj]

Kronika klubu SK Slavia Praha
  • 1892 · 2. listopadu byl založen klub SK Slavia Praha jako ACOS – Akedemický cyklistický odbor
  • 1895 · ACOS mění název na Sportovní Klub Slavia
    Na první odborové schůzi byly zvoleny klubové barvy
  • 1896 · Na Císařské louce sehrán 1. zápas : SK Slavia Praha – AC Praha 0 : 0
  • 1899 · 1. mezinárodní zápas SK Slavia Praha – Berlín 0 : 0 na Letné
  • 1908 a 19101912 · Slavia 4× vyhrává Charity Cup – Pohár Dobročinnosti
  • 1913 · Mistrovství Českého svazu footbalového – VÍTĚZ – finále: SK Slavia Praha – MS Brno 2 : 0
Titul Mistr Čech a Moravy (1. titul)
  • 1915 · Slavia vítězí v neofciální Válečné lize

  • 1925 · Založena Československá liga
Titul Mistr Československa (2. titul)
Titul Mistr Československa (3. titul)
Titul Mistr Československa (4. titul)
Titul Mistr Československa (5. titul)
Titul Mistr Československa (6. titul)
Titul Mistr Československa (7. titul)
Titul Mistr Československa (8. titul)
Titul Mistr Československa (9. titul)
Coppa.svg STŘEDOEVROPSKÝ POHÁR – MITROPA – VÍTĚZ

  • 1939–40 · 1. místo v Protektorátní lize
Full Star Yellow.svg Czechtitle.png Mistr Protektorátu Čechy a Morava (10. titul)
  • 1940–41 · 1. místo v Protektorátní lize
Czechtitle.png Mistr Protektorátu Čechy a Morava (11. titul)
Coupe de France de water-polo.svg Český pohár (1. pohár ČR)
  • 1941–42 · 1. místo v Protektorátní lize
Czechtitle.png Mistr Protektorátu Čechy a Morava (12. titul)
Coupe de France de water-polo.svg Český pohár (2. pohár ČR)
  • 1942–43 · 1. místo v Protektorátní lize
Czechtitle.png Mistr Protektorátu Čechy a Morava (13. titul)
  • 1943–44 · 2. místo v Protektorátní lize Silver medal with cup.svg

 
  • 1945–46 · 2. místo v ČS lize Silver medal with cup.svg; Prohra ve finále se Spartou Praha (2-4,0-5)
Coupe de France de water-polo.svg Český pohár (3. pohár ČR)
Titul Mistr Československa (14. titul)
Klub SK Slavia Praha je po Únorovém převratu 1948 přejmenován na Dynamo Slavia Praha a začíná éra Slávistického útlaku a perzekucí
  • 1950 · 7. místo v ČS lize
  • 1951 · 11. místo v ČS lize
  • 1952 · Slavia je už jako OSD Dynamo Praha sesazena až do krajského přeboru Prahy, uspěla však v Kvalifikaci o 1. ligu a postoupila
  • 1953 · 8. místo v ČS lize
  • 1954 · 7. místo v ČS lize
  • 1955 · 5. místo v ČS lize
  • 1956 · 10. místo v ČS lize
  • 1957–58 · 5. místo v ČS lize
  • 1958–59 · 3. místo v ČS lize Bronze medal with cup.svg
  • 1959–60 · 11. místo v ČS lize
  • 1960–61 · 14. místo v ČS lize → Sestup do 2. ligy
  • 1961–62 · 1. místo ve 2. lize → Postup do 1. ligy
  • 1962–63 · 14. místo v ČS lize → Sestup do 2. ligy

  • 1964–65 · TJ Dynamo Praha se přejmenovává zpět na SK Slavia PrahaPostup do 1. ligy
  • 1965–66 · 3. místo v ČS lize Bronze medal with cup.svg- Slavia získává stejně bodů jako 1. Dukla a 2. Sparta, rozhoduje skóre
  • 1966–67 · 5. místo v ČS lize
  • 1967–68 · 8. místo v ČS lize

Coupe de France de water-polo.svg Český pohár (4. pohár ČR)
  • 1974–75 · 5. místo v ČS lize → Flag of Europe.svg Pohár Vítězů Pohárů 1. kolo
  • 1975–76 · 3. místo v ČS lize Bronze medal with cup.svg
  • 1976–77 · 3. místo v ČS lize Bronze medal with cup.svgFlag of Europe.svg Pohár UEFA 1. kolo
  • 1977–78 · 4. místo v ČS lize → Flag of Europe.svg Pohár UEFA 1. kolo
  • 1978–79 · 7. místo v ČS lize
  • 1979–80 · 9. místo v ČS lize


 

Česká fotbalová liga

  • 1993–94 · 2. místo v České lize Silver medal with cup.svgFlag of Europe.svg Pohár UEFA 1. kolo
  • 1994–95 · 2. místo v České lize Silver medal with cup.svgFlag of Europe.svg Pohár UEFA 1. kolo
  • 1995–96 · 1. místo v České lize → Flag of Europe.svg Pohár UEFA SEMIFINÁLE vypadla s Flag of France.svg Girondins Bordeaux (0 : 1,0 : 1)
    Czechtitle.png Mistr České republiky (15. titul)
  • 1996–97 · 2. místo v České lize Silver medal with cup.svgFlag of Europe.svg Liga Mistrů Předkolo + Pohár UEFA 2. kolo
    Coupe de France de water-polo.svg Pohár ČMFS (5. pohár ČR)
  • 1997–98 · 2. místo v Gambrinus lize Silver medal with cup.svgFlag of Europe.svg Pohár Vítězů Pohárů ČTVRTFINÁLE
  • 1998–99 · 3. místo v Gambrinus lize Bronze medal with cup.svgFlag of Europe.svg Pohár UEFA 2. kolo
    Coupe de France de water-polo.svg Pohár ČMFS (6. pohár ČR)
  • 1999–00 · 2. místo v Gambrinus lize Silver medal with cup.svgFlag of Europe.svg Pohár UEFA ČTVRTFINÁLE
  • 2000–01 · 2. místo v Gambrinus lize Silver medal with cup.svgFlag of Europe.svg Liga Mistrů 3. předkolo + Pohár UEFA 4. kolo
  • 2001–02 · 5. místo v Gambrinus lize → Flag of Europe.svg Liga Mistrů 3. předkolo + Pohár UEFA 1. kolo
    Coupe de France de water-polo.svg Pohár ČMFS (7. pohár ČR)
  • 2002–03 · 2. místo v Gambrinus lize Silver medal with cup.svgFlag of Europe.svg Pohár UEFA 4. kolo
  • 2003–04 · 4. místo v Gambrinus lize → Flag of Europe.svg Liga Mistrů 3. předkolo + Pohár UEFA 2. kolo
  • 2004–05 · 2. místo v Gambrinus lize Silver medal with cup.svgFlag of Europe.svg Pohár UEFA 1. kolo
  • 2005–06 · 3. místo v Gambrinus lize Bronze medal with cup.svgFlag of Europe.svg Liga Mistrů 3. předkolo + Pohár UEFA 3. kolo
  • 2006–07 · 2. místo v Gambrinus lize Silver medal with cup.svgFlag of Europe.svg Pohár UEFA 1. kolo
  • 2007–08 · 1. místo v Gambrinus lize → Flag of Europe.svg POSTUP DO LIGY MISTRŮ (1. postup do LM) – 3. místo ve skupině + Pohár UEFA 3. kolo
    Czechtitle.png Mistr České republiky (16. titul)
    Full Star Blue.svg Postaven nový Stadion v EDENU – později přejmenován na Synot tip Arena
  • 2008–09 · 1. místo v Gambrinus lize → Flag of Europe.svg Liga Mistrů 3. předkolo + Pohár UEFA Skupina (2. kolo)
    Czechtitle.png Mistr České republiky (17. titul)
  • 2009–10 · 7. místo v Gambrinus lize → Flag of Europe.svg Liga Mistrů 3. předkolo + Evropská Liga – Skupinová fáze

Historické názvy[editovat | editovat zdroj]

  • 1892SK ACOS Praha (Sportovní klub Akadamický cyklistický odbor Slavia)
  • 1895S.K. Slavia (Sportovní klub Slavia)
  • 1948Sokol Slavia Praha
  • 1949ZSJ Dynamo Slavia Praha (Základní sportovní jednota Dynamo Slavia Praha)
  • 1953DSO Dynamo Praha (Dobrovolná sportovní organizace Dynamo Praha)
  • 1954TJ Dynamo Praha (Tělovýchovná jednota Dynamo Praha)
  • 1965SK Slavia Praha (Sportovní klub Slavia Praha)
  • 1973TJ Slavia Praha (Tělovýchovná jednota Slavia Praha)
  • 1977TJ Slavia IPS Praha (Tělovýchovná jednota Slavia Inženýrské průmyslové stavby Praha)
  • 1978SK Slavia IPS Praha (Sportovní klub Slavia Inženýrské průmyslové stavby Praha)
  • 1991SK Slavia Praha (Sportovní klub Slavia Praha)

Klubová nej[editovat | editovat zdroj]

1. Liga[editovat | editovat zdroj]

1. česká fotbalová liga

  • Nejlepší umístění: 1. místo (17×)
  • Nejhorší umístění: 14. místo (3× – 1960/61, 1962/63 a 1972/73)
  • Nejvyšší výhra: 15:1 výhra nad SK České Budějovice (1947/48)
  • Nejvyšší prohra: 0:7 domácí prohra s Teplicemi (2013/2014)
  • Nejvíce vítězství v řadě: 23 zápasů (28. 4. 1929 – 9. 1. 1930)
  • Nejdelší období bez porážky: 27 zápasů (1928–1930)
  • Nejdelší období bez výhry: 16 zápasů (1956–1958)
  • Nejdelší období bez porážky (doma): 32 zápasů (5. 4. 1998 – 30. 4. 2000)
  • Nejdelší období bez výhry (venku): 22 zápasů (1977–1979)
  • Nejdelší období bez obdrženého gólu (samostatně): Zdeněk Jánoš – 586 min (1992–1993)
  • Nejdelší období bez obdrženého gólu (společně): Jan Stejskal a Radek Černý 600 min (1997–1998)
  • Nejdelší období bez vstřeleného gólu: 505 min (2006–2007)
  • Nejvíce uhraných bodů: 70 (sezóna 1995/96)
  • Nejlepší střelec klubu v historii: Josef Bican – 417 gólů
  • Nejvíce gólů v jedné sezóně (jednotlivec): Josef Bican – 57 gólů (1943/44)
  • Nejvíce gólů v jedné sezóně (mužstvo): 131 gólů (1943/44)
  • Nejvíce gólů v jednom zápase (jednotlivec): 7 gólů – Josef Bican (4×), Václav Horák (1×)
  • Nejvíce ligových startů: František Veselý – 404
  • Nejvíce ligových startů v řadě: František Veselý – 133
  • Nejčastější klubový král střelců: Josef Bican – 13×

Nejvyšší domácí návštěva[editovat | editovat zdroj]

  • Absolutní: 50 000 diváků (8. července 1945 přátelské utkání s ŠK Bratislava 4:2) – Strahov
  • V evropských pohárech : 45 000 diváků (4. září 1938 finále STEP s Ferencvárosi TC Budapest 2:2) – Strahov
  • 1. liga: 42 000 diváků (9. dubna 1966 se Spartou 1:1) – Eden
  • 2. liga: 42 000 diváků (12. června 1965 s Plzní 4:1) – Eden
  • 1. liga od roku 1993: 20 698 diváků (17. května 2008 s Jabloncem 2:2) – Eden

Nejlepší střelci ligy[editovat | editovat zdroj]

Po podzimní části ligy v letech 2007 a 2008 byli na prvním místě v tabulce střelců v roce 2007 Stanislav Vlček se 7 góly (7 gólů vstřelil na podzim i mostecký Goce Toleski, který pak do Slavie přestoupil jako možná náhrada za Vlčka), ale poté přestoupil do belgického klubu Anderlecht Brusel a v roce 2008 Tomáš Necid s 11 góly, který přestoupil do CSKA Moskva. Vlčkových 7 gólů na jaře 2008 pokořil mimo jiné později nejlepší střelec ligy Václav Svěrkoš, Necidových 11 gólů z podzimních bojů překonal na jaře liberecký Andrej Kerić, který dal do konce ročníku gólů 15.

Majetkové poměry klubu[editovat | editovat zdroj]

Od října 1997 byla majoritním vlastníkem klubu britská investiční společnost ENIC. Její původní 54% akcionářský podíl postupně stoupl až na 96,7 %.[18] V prosinci 2007 generální ředitel Slavie Petr Doležal pro server Euro online uvedl, že ENIC vlastní ve Slavii pouze 31 % podíl a majoritní balík 61 % akcií je registrován na společnost Key Investments.[19] Na počátku března 2008 Slavia bez dalších podrobností oznámila, že od května 2006 jsou většinovými vlastníky fotbalové Slavie Tomáš Rosen a Petr Doležal.[20] V druhé polovině roku 2010 dochází ve Slavii k rozporům. ENIC se snaží vymoci více než 100milionový dluh na Slavii a nadále se hlásí jako majoritní vlastník a snaží se domoci se svých práv soudní cestou. V téže době vychází najevo že pravým majitelem většinového podílu je Petr Sisák, který se snaží řídit Slavii přes Antonína France. Slavia se rychle dostává do dluhové pasti a klubu hrozí vyřazení z ligy. Za nejasných okolností je většinový podíl přenesen na firmu Natland a Tomáš Rosen pak svůj podíl prodává Aleši Řebíčkovi. Noví vlastníci se vyrovnávají s firmou Enic a následně pak dochází k odprodeji akcií, které vlastnil do této doby Natland.[21]

Soupiska[editovat | editovat zdroj]

SK Slavia Praha v ročníku

2006/07 2007/082008/092009/102010/112011/122012/132013/142014/15

První tým[editovat | editovat zdroj]

Hráči, jejichž jména jsou napsána tučnou kurzívou, jsou současnými (2014) reprezentanty svých zemí (ve svých věkových kategoriích.)
Aktuální k datu: 25. srpna 2014

# Pozice Hráč
1 Česko B Karel Hrubeš
2 Česko Z Nikolas Salašovič
3 Česko O Jan Mikula
4 Česko Z Robert Hrubý
5 Česko O Milan Nitrianský
6 Slovensko O Martin Dobrotka
8 Česko Z Jaromír Zmrhal
9 Slovensko Z Martin Juhar
10 Francie Z Damien Boudjemaa
12 Česko Z Václav Prošek
14 Česko O Marek Kodr
15 Česko Z Marcel Gecov
16 Česko Z Milan Černý
# Pozice Hráč
17 Senegal Ú Dame Diop
18 Srbsko Ú Vukadin Vukadinović
19 Albánie Ú Bekim Balaj
20 Česko O Jiří Bílek
21 Česko O Milan Škoda
22 Česko Ú Jakub Petr
23 Česko Z Karel Piták
25 Česko Z Tomáš Mičola
26 Argentina Z Aldo Baéz
27 Česko Ú Pavel Vyhnal
28 Česko O Martin Latka Kapitán
29 Česko B Martin Berkovec
34 Slovensko B Matej Rakovan

Změny v kádru v letním přestupovém období 2014[editovat | editovat zdroj]

Informace o změnách v kádru a mnohé další z právě probíhající sezony 2014/15 naleznete na stránce SK Slavia Praha 2014/15.

Juniorský tým[editovat | editovat zdroj]

Informace o Juniorském týmu klubu SK Slavia Praha naleznete na SK Slavia Praha - Juniorský tým
Informace o soupisce juniorského týmu a mnohé další z právě probíhající sezony 2013/14 naleznete na stránce SK Slavia Praha - Juniorský tým 2013/14.

Umístění v jednotlivých sezonách[editovat | editovat zdroj]

Sezóna Úroveň Liga Pozice Z V R P VG OG B Český pohár Evropa
1993/94 1. 1. liga 2. 30 16 7 7 55 28 39 ? UEFA 1. kolo
1994/95 1. 1. liga 2. 30 19 7 4 52 20 64 ? UEFA 1. kolo
1995/96 1. 1. liga 1. 30 23 1 6 68 28 70 ? UEFA Semifinále
1996/97 1. 1. liga 2. 30 18 7 5 59 24 61 Vítěz LM Předkolo
1997/98 1. GL 2. 30 17 8 5 42 22 59 Semifinále PVP Čtvrtfinále
1998/99 1. GL 3. 30 15 10 5 51 31 55 Vítěz UEFA 2. kolo
1999/00 1. GL 2. 30 21 5 4 53 25 68 Čtvrtfinále UEFA Čtvrtfinále
2000/01 1. GL 2. 30 14 10 6 46 32 52 Semifinále UEFA 4. kolo
2001/02 1. GL 5. 30 12 11 7 45 34 47 Vítěz LM 3. předkolo
2002/03 1. GL 2. 30 18 10 2 65 19 64 Čtvrtfinále UEFA 4. kolo
2003/04 1. GL 4. 30 15 7 8 43 24 52 3. kolo LM 3. předkolo
2004/05 1. GL 2. 30 15 8 7 39 25 53 Čtvrtfinále UEFA 2. předkolo
2005/06 1. GL 3. 30 15 9 6 56 34 54 Čtvrtfinále UEFA 3. kolo
2006/07 1. GL 2. 30 17 7 6 44 23 58 2. kolo UEFA 1. kolo
2007/08 1. GL 1. 30 17 9 4 45 24 60 3. kolo LM Základní skupina
2008/09 1. GL 1. 30 18 8 4 57 25 61 Semifinále UEFA Základní skupina
2009/10 1. GL 7. 30 11 8 11 37 35 41 Semifinále EL Základní skupina
2010/11 1. GL 9. 30 9 13 8 41 36 40 Semifinále
2011/12 1. GL 12. 30 8 10 12 28 34 34 3. kolo
2012/13 1. GL 7. 30 11 9 10 41 33 42 3. kolo
2013/14 1. GL 14. 30 8 6 16 24 51 30 Čtvrtfinále
2014/15 1. SL

Evropské poháry[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete v článku Výsledky Slavie Praha v evropských fotbalových pohárech.

Coppacampioni.png Liga mistrů UEFA[editovat | editovat zdroj]

UEFA Cup (adjusted).png Pohár UEFA/ Evropská liga[editovat | editovat zdroj]

UEFA - Inter-Cities Fairs Cup.svg Pohár veletržních měst[editovat | editovat zdroj]

Coppacoppe.png Pohár vítězů pohárů[editovat | editovat zdroj]

Slavní hráči[editovat | editovat zdroj]

Trenéři[editovat | editovat zdroj]

Zdroj: slavia.cz[22]

Působení posledních trenérů[editovat | editovat zdroj]

Nár. Trenér Předchozí angažmá Do funkce Odchod Následující angažmá
Česko Poustka, Martin Martin Poustka[23] Asistent trenéra 2012-03-088. března 2012 2012-05-2323. května 2012 Asistent trenéra
Česko Rada , Petr Petr Rada [24] Česko FK Teplice 2012-05-2323. května 2012 2013-04-3030. dubna 2013 Česko FC Vysočina Jihlava
Česko Petrouš, Michal Michal Petrouš[25] Trenér juniorky 2013-04-3030. dubna 2013 2013-09-1414. září 2013 Slavia U-19
Česko Koubek, Miroslav Miroslav Koubek[26] Česko Česko U-19 2013-09-1818. září 2013 2014-03-033. března 2014
Nizozemsko Pastoor, Alex Alex Pastoor[27] Nizozemsko NEC Nijmegen 2014-03-033. března 2014 2014-05-3131. května 2014 Asistent v AZ Alkmaar
Česko Beránek, Miroslav Miroslav Beránek[28] KAZ Kazachstán 2014-06-1616. června 2014

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Související články[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Novým trenérem Slavie se stal Beránek, vrací se po jedenácti letech. iDNES.cz [online]. 2014-06-16 [cit. 2014-06-16]. Dostupné online.  
  2. BERNÝ, Aleš; MLS, Martin. Přesně před 120 lety založili studenti Slavii, klub funguje dodnes. iDnes [online]. 2. listopadu 2012 [cit. 2014-01-07]. Dostupné online.  
  3. : Fotbalová historie
  4. iDnes: Slavii se daří. A hned má víc fanoušků
  5. iDnes: Proč je sparťanů dvakrát víc – iDNES.cz 15. 1. 2007
  6. a b Kolektiv autorů: Svět devadesáti minut, Olympia, 1980)
  7. Malá encyklopedie kopané, Praha, Olympia, 1984
  8. a b c d e f g h HOUŠKA, Vítězslav; PROCHÁZKA, Pavel. Věčná Slavia. 3. vyd. Praha : Olympia, a. s., 2010. 246 s. ISBN 978-80-7376-200-1.  
  9. a b c Obchodní rejstřík na justice.cz, IČ 41193326, SK Slavia Praha-fotbal, spol. s r.o. (Vinkler držel svůj podíl prostřednictvím společnosti WIKA, IČ 14868423)
  10. Skutečná minulost Tareka Assafa Bechary, Reportéři ČT, Česká televize, 16. srpna 2004, Bechara: "Měl směnku šedesátimilionovou a tu směnku zfalšoval na čtyři sta šedesát milionů, přidal tam čtyřku, a pak ji, pak podal na mě trestní oznámení na policii, ale policie potom zjistila, že zfalšoval směnku, tak on šel na vazbu."
  11. a b Obchodní rejstřík na justice.cz, IČ 48583961, DR.AG.,spol. s r.o.
  12. a b adray. Kdo je kdo a co je co v současné Slavii. Slávistické noviny [online]. 2011-05-17 [cit. 2014-04-29]. Dostupné online.  
  13. Stadion Eden: Milníky Stadion Eden
  14. Trenér Pastoor: Slavia zůstala v první lize, to je jediná dobrá zpráva, iDNES.cz, citováno 1. 6. 2014
  15. Ján Kollár: Sláwa bohyně a půwod gména Slawůw čili Slawjanůw
  16. : Původ a historie dresu SK Slavia Praha aneb Ke slávistickému dresu patřily kdysi i červené barety
  17. : Návrat k červenobílým dresům.
  18. Idnes.cz: Fotbalová Slavia mění hlavního majitele
  19. Miroslav Tryner, Rudolf Marek, Euro online: Majoritu v pražské Slavii drží Key Investments, EURO online, 14. prosince 2007
  20. iHned.cz: Vlastníci Slavie Praha odhaleni: Doležal a Rosen
  21. A.Řebíčkovi.http://www.slavia.cz/Ales-Rebicek-se-stava-prezidentem-klubu[Slavi: Řebíček se stává prezidentem].
  22. Trenéři prvního mužstva SK Slavia Praha (římské číslice značí měsíc) [online]. slavia.cz, [cit. 2011-11-12]. Dostupné online. (česky) 
  23. Martin Poustka zůstává trenérem A-týmu Slavie [online]. Praha: SK Slavia Praha – fotbal, 2012-03-14, [cit. 2012-03-14]. Dostupné online.  
  24. Slavia se už dohodla s Teplicemi, kouč Rada odchází do Prahy [online]. Praha: iDnes.cz, 2012-05-23, [cit. 2012-05-23]. Dostupné online.  
  25. Trenér Petr Rada ve Slavii skončil, A-tým přebírá Michal Petrouš. Slavia.cz [online]. 2013-04-30 [cit. 2013-04-30]. Dostupné online.  
  26. Miroslav Koubek jmenován do funkce. Slávistické noviny [online]. 2013-09-19 [cit. 2014-03-03]. Dostupné online.  
  27. Vlády nad fotbalisty Slavie se ujal Pastoor, asistentem je Poustka. Slavia.cz [online]. 2014-03-03 [cit. 2014-03-03]. Dostupné online.  
  28. Novým trenérem Slavie se stal Beránek, vrací se po jedenácti letech. Slavia.cz [online]. 2014-06-16 [cit. 2014-06-16]. Dostupné online.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]