Velký strahovský stadion

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Velký strahovský stadion
Strahovský stadion z Petřínské rozhledny

Poloha Strahov, Praha
Souřadnice 50° 4′ 50″ s. š., 14° 23′ 16″ v. d.
Otevření 1926
Přestavění 1932 a 1938
Povrch tráva
Kapacita
250 000
Rozměry
310,5 × 202,5 m
Strahovský stadion od severozápadu
Vnitřek stadionu (prosinec 2006). Pohled ze severovýchodního rohu.
Pohled na strahovský kopec se stadionem zdálky od jihu

Velký strahovský stadion či Stadion Strahov, Stadion Masarykův nebo také Strahovský stadion je dle některých zdrojů stadion s největší rozlohou na světě. Jeho kapacita činila 250 000 míst, z toho 56 000 k sezení[1]. Od 6.3.2003 je na seznamu kulturních památek[2].

Stadion se nachází na pražském Strahovském kopci v těsné blízkosti Stadionu Evžena Rošického, na Atletické a Vaníčkově ulici mezi Malovankou a Hřebenkami.

Historický vývoj[editovat | editovat zdroj]

Chátrající ochoz stadionu sloužící jako sklad

Výstavba prvního stadionu, který byl dřevěný s částečně nasypanými nekrytými hliněnými tribunami, avšak již na dnešním půdoryse, zde začala již roku 1926 pro VIII. Všesokolský slet. Již od podzimu 1925 byla stavba sledována samotným prezidentem Masarykem, po předchozím výběru sletiště. Autorem projektu byl Alois Dryák. Stadion byl o dalších šest let později, pro IX. Všesokolský slet modernizován. Na oba tyto slety přijížděl prezident T. G. Masaryk na koni. V roce 1937, při Zborovských oslavách, se tam veřejně naposledy rozloučil s přítomnými Pražany a legionáři, když stadion několikrát objel v otevřeném automobilu, mávaje červenobílým šátkem v levé ruce (viz báseň Vítězslava Nezvala „Čtvrtý červenec“). Největší návštěvnost zaznamenal areál v červnu a červenci roku 1938 již jako Masarykův státní stadion, u příležitosti jubilejního „světového“ protiválečného X. Všesokolského sletu.

Po druhé světové válce se stavělo dále, a to v letech 1947 (30. výročí bitvy u Zborova za účasti prezidenta Edvarda Beneše), kdy plochu stadionu zaplnila legionářská jízda podporovaná letectvem ve vzduchu jako v roce 1937, ale vzápětí lehká i těžká bojová vozidla , 1948 (XI. Všesokolský slet, s pozoruhodným cyklistickým cvičením Jugoslávských Sokolů) a 1975 (Československá spartakiáda), tehdy vznikla současná podoba stadionu. Právě v druhé polovině 20. století se zde konaly celostátní a později Československé spartakiády, a to v pětiletých odstupech (celostátní 1955, 1960, 1965 a Československá 1975, 1980, 1985). V té době nesl stadion jméno Československé armády.[3] V roce 1970 nebylo zde nic z důvodu vpádu sovětských vojsk v roce 1968 (při obnovování Sokola v roce 1968 se tam předpokládal v červenci 1970 XII. všesokolský slet). V 60. letech se tu nacházela dokonce jeden čas i závodní dráha a později i kryté lehkoatletické a běžecké dráhy v tribunách. Poslední spartakiáda se konala roku 1985, k další plánované již v roce 1990 nedošlo (konaly se jen tzv. tělovýchovné slavnosti na malém stadionu). Obnovený XII. Všesokolský slet se zde za účasti prezidenta Václava Havla konal v roce 1994 opět na tomto velkém stadionu. Další Všesokolské slety se konaly již na Rošického stadionu v šestiletých intervalech - 2000, 2006 (jubilejní XV. Všesokolský slet se v roce 2012 konal 5. a 6. července na stadioně v Edenu, avšak většina cvičících Sokolů byla ubytována právě na Strahově ve studentských kolejích).

18. srpna roku 1990 se tu zato konal jeden z největších rockových koncertů Rolling Stones, který navštívilo cca 110 000 lidí, a to včetně tehdejšího prezidenta republiky Václava Havla. Po pádu komunismu však megalomanská stavba neměla využití, a tak chátrala, na hřišti o rozloze 63 000 m² rostl plevel a malé stromky, ochozy se dostaly do havarijního stavu. Objevovaly se tendence stadion zbourat, nakonec ale padlo rozhodnutí, že bude zachován. Na začátku 21. století stadion za finanční podpory hlavního města Prahy rekonstruovala AC Sparta Praha na 7 fotbalových hřišť normálních rozměrů, z nich jedno s umělým trávníkem, a jedno hřiště na minifotbal, také s umělým povrchem.

V 90. letech byla plocha využívána i k výstavním akcím, konalo se zde mimo jiné také několik veletrhů ForArch. Na počátku 90. let zde byl také ukázkově předváděn kolektivní jezdecký sport pólo.

Koncerty[editovat | editovat zdroj]

Parametry[editovat | editovat zdroj]

  • Kapacita: 250 000 míst k sezení
  • Rozměry: 310,5 x 202,5 m
  • Plocha: 62 876 m²

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. ŠVEC, Petr. Pražská nej: nejstarší panelák i největší stadion. iDNES.cz [online]. 2007-09-07. Dostupné online.  
  2. MonumNet: Nemovité památky: stadión Masarykův [online]. Praha: Národní památkový ústav. Dostupné online.  
  3. Fotbalový STADION: Velký Strahovský Stadion, Strahov, Praha [online]. EU-Football.info. Dostupné online.  
Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu