Orel (spolek)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Orlovna v Brně Obřanech

Orel je česká sportovní organizace, která byla založena na počátku 20. století katolickými sportovci. Určit přesné datum jeho vzniku je problematické, neboť vznikal postupně zakládáním a slučováním lokálních katolických spolků na přelomu 19. a 20. století, samotná organizace považuje za rok svého založení rok 1909, kdy se sjednotil název a vzniklo řádné jednotné vedení organizace na Moravě a provizorní v Čechách.[1][2][3]

V době první republiky byl Orel se zhruba 35 000 členy v roce 1931[4] po daleko početnější České obci sokolské druhou největší sportovní organizací v tehdejším Československu. Orel staví svoji činnost na křesťanských základech a věnuje se především sportu pro všechny a práci s mládeží.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Začátky[editovat | editovat zdroj]

V roce 1896 byl při jednotě katolických tovaryšů v Praze založen tělocvičný odbor a obdobné jednoty pak začaly vznikat i v jiných místech při křesťansko - vzdělávacích spolcích. Roku 1904 se konal na Velehradě sjezd křesťansko-sociální strany, který přijal směrnice k zakládání tělocvičných odborů při katolických organizacích.

Formálně byl Orel založen z podnětu katolické církve v roce 1909. Nejrychleji se nová sportovní organizace rozrůstala na Moravě, kde ve svém působení na mládež zdatně soupeřila se Svazem dělnických tělocvičných jednot (SDTJ) i Sokolem. V Čechách se organizace uchytila zprvu jen na východě. Název Orel byl převzat od slovinských katolických tělocvičných organizací.

Téhož roku 1909 se ve Vyškově konal první zemský slet. O dva roky později byla zvolena první Ústřední rada orelská v čele s Janem Šrámkem. Před zahájením I. světové války měl Orel 249 odborů s 12 068 členy.[5]

Vývoj v Československu[editovat | editovat zdroj]

Orlu byla v nové republice vyčítána ostatními českými organizacemi (Sokol, SDTJ) podpora Rakousko-Uherska a negativní postoj k husitství.[5] Orel však s podporou katolické církve rychle mohutněl.

Na Slovensku začaly první orelské jednoty vznikat až po roku 1918. V únoru 1919 vznikla první jednota v Malackách a v roce 1920 měla orelská základna na Slovensku více členů, než v Čechách dominantní Sokol. V témže roce 1920 bylo v Orlu evidováno 346 jednot s téměř 40 000 členy. V roce 1922 se v Brně konal slet Orla. Roku 1929 se v rámci oslav svatováclavovského milénia v Praze konaly Svatováclavské dny Orelstva, které navštívil i prezident T. G. Masaryk. Bylo mu to vyčítáno i Sokolem. Po roce 1925 bylo v Orlu přes 140 000 členů.

Tělovýchovná činnost byla rozmanitá. Mimo cvičení v tělocvičnách se věnovala pozornost branné výchově, atletice, košíkové, odbíjené, tenisu, házené a lyžování.[5]

Na Slovensku sílily snahy po osamostatnění a tyto tendence se přenesly i do Orla. V roce 1935 se slovenský Orel osamostatnil a podřídil Hlinkově slovenské ludové straně. III. sjezd slovenského Orla byl konán 13.–15. srpna 1938 a byl ve znamení protičeských, protikomunistických a protižidovských postojů. Po vzniku Slovenského státu byly všechny tělovýchovné organizace, tedy i Orel, zrušeny.[5]

Po obsazení českého pohraničí se Orel s řadou dalších organizací spojil 14. října 1938 v Svazu občanské pohotovosti. Ministerský předseda Rudolf Beran vyvíjel tlak, aby se sjednotily úplně všechny sportovní organizace a vznikla jednotná tělovýchova. Po Mnichově byla řada českých organizací zakázána, okupační správa prosazovala činnost Kuratoria. Orel se postupně zapojil do odboje a čelil zatýkání svých příslušníků. Dne 30. listopadu 1941 vydalo policejní ředitelství v Brně zákaz činnosti Orla na Moravě a v Čechách byl úředně rozpuštěn 30. září 1942.

Během II. světové války padlo 332 členů Orla. Členy Orla byli i parašutisté Josef Bublík a Jan Kubiš, kteří se podíleli na atentátu na Heydricha.[5]

Po roce 1945[editovat | editovat zdroj]

Orel byl v roce 1945 obnoven. VIII. sjezd Orla se konal v roce 1947, zde Orel odmítl snahy o jednotnou tělovýchovu v Československu. V roce 1948 byla organizace rozpuštěna znovu, tělovýchovné organizace byly státem začleněny do socialistického výchovného systému, zprvu pod názvem Sokol, jednotné tělovýchovné organizace. [5]

Během krátkého období roku 1968 se podařilo ustavit přípravný výbor Orla a dalších rozpuštěných organizací. Normalizační proces po srpnu 1968 tyto snahy rázně umlčel, v tělovýchově se konference ČSTV v červnu 1969 plně postavila za KSČ a jednotnou tělovýchovu.[5]

Znovu obnoven byl Orel v roce 1990.

Orlovna v Ostravě Třebovicích

Současnost[editovat | editovat zdroj]

Počet členů[editovat | editovat zdroj]

Orel má v současné době 19 000 členů, kteří jsou členy téměř 250 jednot. Orel působí na celém území České republiky, které je rozděleno celkem do 23 žup.

Činnost Orla[editovat | editovat zdroj]

Nejrozšířenější sporty: florbal, malá kopaná, stolní tenis a gymnastická cvičení.

Orel je členem mezinárodní organizace katolických sportovních spolků FICEP. Ústředí Orla je v Brně. Současným starostou je senátor Stanislav Juránek.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Kategorie Orel (association) ve Wikimedia Commons

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Historie Orla
  2. http://www.christnet.cz/magazin/zprava.asp?zprava=17747
  3. http://www.letovice.eu/text/cz/historie-orel.aspx
  4. http://www.eamos.cz/amos/kat_tv/modules/low/kurz_text.php?id_kap=29&kod_kurzu=kat_tv_9025
  5. a b c d e f g KÖSSL, Jiří; KRÁTKÝ, František; MAREK, Jaroslav. Dějiny tělesné výchovy II.. Praha : Olympia, 1986. Kapitola Vznik katolické tělovýchovné organizace, s. 81.  

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • STEINIGER, Bohumil. Tělocvičné spolky a skauting v období Rakouska-Uherska. Historický obzor, 2003, 14 (1/2), s. 34-39. ISSN 1210-6097.

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Souřadnice: 49°11′34,62″ s. š., 16°36′12,82″ v. d.