Florbal

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Florbal
Floorball game.jpg
Nadřazené odvětví
Halové sporty
Disciplíny
mezinárodně dle pravidel IFF, kleinfeld (3+1, Švýcarsko)
Vrcholné soutěže
Mistrovství světa 1991
Mezinárodní federace
Název: Mezinárodní florbalová federace (IFF)
Založena: 1986
Web: www.floorball.org
Národní svaz
Název: Česká florbalová unie
Web: www.cfbu.cz

Florbal je kolektivní halový sport. Hraje se na hřišti o rozměrech 40×20 metrů s lehkým dutým plastovým míčkem. Při standardní herní situaci je z každého týmu na hřišti v jeden moment pět hráčů v poli a jeden brankář. Hráči při hře používají speciální florbalové hole (tzv. florbalky) a snaží se vstřelit protivníkovi gól. Brankáři žádnou hůl nepoužívají, chytají pouze svým vlastním tělem, zejména rukama a nohama. Florbal začíná být čím dál populárnější. Snad pro svou nenáročnost a zároveň atraktivitu se florbal v ČR brzy zabydlel. V Praze se koná několik největších mezinárodních turnajů, např.: Czech Open, Prague Games, Hummel Open Game.

Historie florbalu[editovat | editovat zdroj]

Za kolébku florbalu je všeobecně považována Skandinávie. Málokdo však ví, že původně florbal vznikl ve Spojených státech amerických v továrně na plasty Cosom, ve státě Minneapolis. Zdejší dělníci si vyrobili plastikové hokejky, kterými ovládali míček již v roce 1958. Tehdy nově zrozená hra dostala název floorhockey. Velkého rozkvětu, se ale dočkal až ve Švédsku, kam byly přivezeny plastové hole.Na počátku 70. let objevovali kouzlo hry, kterou pojmenovali innebandy, kterou hráli převážně švédští hokejisté v letním období. Ke sjednocení pravidel došlo v roce 1986 v souvislosti se založením Mezinárodní florbalové federace. V roce 1994 se konalo první Mistrovství Evropy mužů ve Finsku, o rok později první Mistrovství Evropy žen. Rok 1996 byl znamením prvního oficiálního Mistrovství světa, jehož severské finále sledovalo 15 000 diváku ve stockholmské Globen aréně. Od té doby se Ms koná každoročně, ale v lichém roce bojují ženy a v sudém muži. Prvnímu českému kontaktu s florbalem napomohl výměnný pobyt studentů z univerzity KY ze Stockolmu. Českým vysokoškolákům se hra ve Finsku zalíbila. Posléze, při pobytu v Praze Finové v roce 1984 zanechali darem dvanáct florbalek s míčky a studenti VŠE s nimi hráli v malé tělocvičně téměž rok. Florbalky se začaly lámat a i přes snahu opravit je, toho dočasně zanechali.

Švédsko udává směr ve vývoji dnešního florbalu a má nejvíce registrovaných florbalistů na světě. Česká florbalová unie je z hlediska počtu členů na třetím místě za druhými Finy a před čtvrtými Švýcary.

Florbalový míček v dnešní podobě paradoxně nevyvinuli florbalisté, ale baseballisté. Plastový děrovaný míček podobných rozměrů totiž slouží k tréninku baseballových pálkařů v zimním období, kdy trénují v hale..[1]

Švýcarský florbal[editovat | editovat zdroj]

Ve Švýcarsku šli svou cestou. Hlavním rozdílem bylo to, že brankář měl hokejku, jako má brankář v hokeji. Ve Švýcarsku hrají „velký florbal“ (Grossfeld) pouze v nejvyšších soutěžích. V nižších soutěžích se hraje tzv. Kleinfeld – malý florbal, kde v poli hrají pouze 3 hráči (plus brankář). Kleinfeld hraje převážná většina florbalistů v nižších soutěžích. Švýcaři k tomuto rozdělení přistoupili asi také proto, že ve Švýcarsku není dostatek velkých hal (40x20 m).

Současný světový florbal[editovat | editovat zdroj]

Florbalový míček

Dnes už ani ve Švýcarsku brankáři hokejku nemají, protože existují mezinárodní pravidla florbalu stanovená Mezinárodní florbalovou federací IFF (International Floorball Federation). IFF vznikla v roce 1986, mezi zakládající země patřilo Švédsko, Finsko a Švýcarsko. V současnosti tvoří IFF přes 50 zemí, mezi které patří i Nigérie nebo Pákistán. Česko, respektive ČFbU, se stalo členem v roce 1992, kdy měla IFF osm členů.

Mistrovství světa ve florbale[editovat | editovat zdroj]

Konalo se již devět ročníků mužského mistrovství světa, přičemž sedmkrát vybojovalo vítězství Švédsko a dvakrát Finsko, při mistrovství v roce 2008 v České republice je sesadilo z trůnu Finsko. To titul obhájilo na vlastní půdě v roce 2010. Češi na domácí půdě obsadili čtvrté místo, ve Finsku získali bronz, když porazili tým Švýcarska jasným rozdílem 9:3. Pro mužský tým Česka to byla druhá medaile.

Mistrovství světa žen proběhlo již devět ročníků, zlato vybojovali Švédky šestkrát, Finky dvakrát a jedenkrát Švýcarky. Češky na domací půdě obsadily též čtvrté místo jako muži, když je porazily Švýcarky v prodloužení 4:3. Ve Švýcarku vybojovaly bronz, když porazily tým Švýcarska 3:2. Pro ženský tým to byla 1 medaile z MS a pro český florbal už 3.

Olympijské hry[editovat | editovat zdroj]

Florbal obdržel v prosinci 2008 uznání Mezinárodního olympijského výboru. Od této chvíle může začít usilovat o zařazení na program olympijských her, jenž může být na návrh programové komise MOV upravován pro každé jednotlivé olympijské hry. Naposledy byl program upraven pro hry 2016 v Brazílii. Pro zařazení na program Olympijských her nejsou stanoveny konkrétní podmínky, ale pro úspěšnou snahu musí florbal ještě výrazně rozšířit počet členských zemí v asociaci IFF.

Statistiky podle zemí[editovat | editovat zdroj]

Země Rok založení florbalové federace Počet klubů Počet hráčů
SWE Švédsko 1981 1030 118472
Finsko Finsko 1985 881 49422
SUI Švýcarsko 1985 431 29804
Česko ČR 1992 470 36651
NOR Norsko 1992 288 7496
Slovensko Slovensko 1998 58 4123
LAT Lotyšsko 1993 50 2783
RUS Rusko 1992 30 2000
Polsko Polsko 1995 42 1540
KOR Jižní Korea 2004 92 1269
HUN Maďarsko 1989 30 1400
AUS Austrálie 1996 27 1568
JPN Japonsko 1983 85 2234
Kanada Kanada 2001 25 300
Německo Německo 1992 162 9577
Dánsko Dánsko 1989 112 6331

Jak se hraje[editovat | editovat zdroj]

Na hřišti 40×20 metrů, které je ohraničeno 50 cm vysokými mantinely, proti sobě nastupují dvě družstva s pěti hráči v poli a brankářem. Většinou se hraje na tři útočníky a dva obránce. Branky jsou 160 cm široké, 115 cm vysoké, hluboké 65 cm v dolní části a 40 cm v horní části, mají měkkou obvodovou a chytací síť. Hraje se na 3×20 minut (tento limit platí u elitních soutěží, u mládeže a v nižších soutěží se časy liší), přestávky mezi třetinami jsou 10 minut (v elitních soutěžích). Juniorky hrají třikrát 15 minut čistého času s přestávkou 5 minut.

Hráči v poli mohou míček odehrát pouze florbalovou holí, zároveň však není přípustné hrát holí nad úrovní kolen. Míček lze odehrát nebo zpracovat i nohou, ale vstřelení gólu kopnutím je porušením pravidel. Kontakt mezi hráči už není zakázán jako v počátcích hry – hra tělem se toleruje. Hra hlavou nebo rukou je zakázaná, stejně jako výskok. Brankář hokejku nepoužívá a může míček odrazit kteroukoliv částí těla nebo chytat do rukou, pokud se jakoukoliv částí těla nebo výstroje dotýká velkého brankoviště. Dále brankář nesmí dostat nahrávku od spoluhráče, tzv. "malou domů" a při výhozu nesmí přehodit půlící čáru.

Výstroj[editovat | editovat zdroj]

Dělí se na výstroj brankáře a výstroj hráče v poli:

Výstroj hráče:

  • Florbalová hůl: délka 70-105 cm (podle výšky hráče), tvrdost 21,5-42 mm (21,5 mm nejtvrdší, 42 mm nejměkčí), musí mít certifikát IFF.
  • Obuv: nejlepší je určená přímo pro florbal
  • Míčky: registrovány IFF, také v různých barvách, v ČR povolen jen bílý a od MS 2008 i „vanilkový“
  • Doplňky: nátepníky, čelenky, potítka atd.

Výstroj brankáře:

  • Brankářská maska (musí být schválena IFF)
  • Brankářská vesta
  • Brankářské chrániče (lokty, kolena, holeně, suspenzor)
  • Brankářské kalhoty
  • Brankářské triko
  • Brankářské rukavice

Poloprofesionální florbal v ČR[editovat | editovat zdroj]

Česká florbalová unie má v současnosti 496 registrovaných oddílů (stav k 2.9. 2014), v autocont extralize (stav k 1.9. 2014) :

Týmy z 1. ligy:

  • 1.FBK Rožnov pod Radhoštem
  • BLACK ANGELS
  • FBC BRZDY CZ Česká Lípa
  • FBC Kladno
  • FBC Start98
  • FbK Svitavy
  • FBŠ Hattrick Brno
  • Florbal Ústí
  • S.K.P.E.M.A. Opava
  • Sk Bivoj Lítvínov
  • Spartak Pelhřimov
  • TJ Znojmo LAUFEN CZ

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Wiffle ball, Wiffle ball.

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]