Všesokolský slet

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Slet v roce 1920 - v pozadí letenská vodárna

Všesokolský slet je vyvrcholení tělovýchovné činnosti Sokolů zejména formou veřejných cvičení pro veřejnost. Bývá to příležitost pro setkání světového sokolstva, společenskou událostí s řadou doprovodných akcí.

Předsletové začátky[editovat | editovat zdroj]

Po uvolnění Bachova absolutistického režimu v Rakousko – Uhersku začaly vznikat různé české spolky. V Praze 16. února 1862 byl založen na tělovýchovu a národní uvědomění zaměřený Sokol Pražský, spjatý se jménem Dr. Miroslava Tyrše a Dr. Jindřicha Fügnera. Další spolky tohoto druhu pak vznikaly po českých zemích i mimo Prahu. Když se přiblížilo 20 výročí založení Sokola, navrhl dr Tyrš se svými přáteli uspořádat veřejné cvičení a průvod Prahou. Akce prvního sletu Sokolů se povedla, zúčastnilo se jí mnoho zahraničních delegací, stále mohutnějící sokolská základna pořádala v pravidelných intervalech další a další všesokolské slety. Jen války a změny politických režimů dokázaly tuto tradici měnit.

Historie všesokolských sletů[editovat | editovat zdroj]

I. všesokolský slet 1882[editovat | editovat zdroj]

Byl uspořádán 18. června 1882 v Praze, na Střeleckém ostrově. Před návštěvou 2500 diváků zacvičilo 696 cvičenců svou gymnastickou sestavu, za účasti Miroslava Tyrše a Prahou prošel slavnostní průvod 1600 krojovaných Sokolů. [1]

II. slet 1891 (1887)[editovat | editovat zdroj]

Sokolové jej chtěli uspořádat již v roce 1887, úřady jim však akci v plánovaném rozsahu nepovolily. Místo něho uspořádali Sokolové česko-americké závody v Českém Brodě, kam přijelo údajně 40.000 návštěvníků i delegace Sokola z USA.[zdroj?] Další slet se podařilo uskutečnit až jako doprovodnou akci Jubilejní výstavy 1891. V Královské oboře nedaleko výstaviště bylo vybudováno provizorní cvičiště s tribunami pro 7000 diváků. Čtyřdenního sletu ve dnech 27. června až 30. června 1891 se zúčastnilo 2310 cvičících Sokolů, v průvodu Prahou pochodovalo 5520 sokolů v krojích, bylo uskutečněno několik doprovodných akcí na různých místech Prahy. [1]

III. slet 1895[editovat | editovat zdroj]

Byl spjatý s Národopisnou výstavou lidu českoslovanského. Protože sokolů bylo již 36 000 v 350 tělovýchovných jednotách, pro sletové cvičení byla využita Letenská pláň. Celý slet byl uspořádán ve dnech 28. června až 1. července 1895 a zahrnoval mnoho dílčích akcí. Poprvé cvičil sokolský dorost a v samostatném cvičení se představila i sokolská jízda. Hlavní bylo hromadné cvičení 4200 mužů, v průvodu Prahou šlo 7533 krojovaných mužů. Sokolové se zapojili i do akcí na výstavišti.[1]

IV. slet 1901[editovat | editovat zdroj]

Byl uspořádán opět na Letenské pláni, kde byl vytvořen areál pro 22 000 diváků a 6 000 cvičenců. Hlavní cvičení byla ve dnech 28. až 30. června a 1. července 1901, mimo gymnastiky se závodilo v také atletických disciplinách. Do různých cvičení se zapojilo zhruba 9000 cvičenců a poprvé i ženy. V průvodu Prahou pochodovalo přes 11 000 sokolů. Na filmový pás zachytil 18 sletových cvičení Jan Kříženecký. Film se do současnosti nezachoval. Opět byla řada doprovodných akcí, představení v Národním divadle, koncerty na Žofíně. [1]

V. slet 1907[editovat | editovat zdroj]

Také díky mohutné základně sokolských jednot s 90 000 členy nejen po Evropě byl tento slet označován později za první velký. Hlavní sletové dny byly od 28. června do 1. července opět na Letenské pláni, cvičilo a tančilo přes 10 tisíc mužů a žen z jednot celého světa, mimo gymnastiky byly uspořádány i závody v plavání a řada doprovodných akcí. Ze sletu se zachoval dvanáctiminutový snímek, který natočil Jan Kříženecký. Cvičilo se na hudbu Karla Pospíšila, 2 300 sokolek předvedlo působivou skladbu s kužely, 117 sokolů uvedlo skladbu na koních a účastnili se i sletového průvodu. V triumfálním průvodu Prahou šlo 13 000 sokolů. [1]

VI. slet 1912[editovat | editovat zdroj]

Byl označován i jako první slet nově vzniklého Svazu Slovanského sokolstva. Na Letenské pláni byl upraven areál 14 hektarů s tribunami pro 100 tisíc diváků. Bylo zajištěno ubytování pro 40 000 návštěvníků, přičemž další zahraniční byli ubytování v hotelových zařízeních či v soukromí. Celý program byl rozvržen na pět týdnů. Předprodej byl v Bance Bohemia, přičemž lístek k stání stál 5,-K a vstupenka k sezení byla za 20,-K. V průvodu šlo 17 212 sokolů z mnoha zemí světa s prapory (včetně Amerického Sokola), sokolskou jízdou a hudbou (8 dechovek). V čele průvodu kráčel starosta Sokola dr. Josef Scheiner a na závěr účastníci zcela spolu s diváky zaplnili pražské Staroměstské náměstí, ještě s Mariánským morovým sloupem a bez pomníku mistra Jana. Cvičilo se na hudbu skladatele Pospíšila a orchestr řízený kapelníkem Hermannem byl umístěn na zvláštní kryté tribuně s polokulovým zastřešením. Celý slet byl natáčen firmou "Kinofa", která potom pro uvedení v kinech vytvořila téměř hodinový film. Sletových cvičení se ve dnech 27.6. až 4.7. zúčastnilo pod ústředním heslem "Co Čech to Sokol" přes 300 000 platících diváků a rozpočet VI. všesokolského sletu skončil benefitem (přebytkem) 402 000,- K. Hlavním cvičebním dnem byla neděle 30. června, kdy se na tribunách shromáždilo 120 000 diváků.[2]Při hlavním cvičení mužů cvičilo na ploše současně 11 340 sokolů. Při hlavním cvičení žen vystoupilo současně 5612 sokolek. Divácky zajímavou, několikrát opakovanou akcí byla cvičební scéna Marathón. [1]

VII. slet 1920[editovat | editovat zdroj]

Konal se až po I. světové válce opět na Letné a znamenal opět velký krok vpřed. Sletové přípravné odbory zajišťovaly dopravu pro bezmála milion diváků a účastníků sletu. V sletovém průvodu Prahou pochodovalo přes 35 000 sokolů a poprvé i ženy. Sletová aréna byla vybudována na rozloze 128 669 m2, tribuny pojaly až 150 000 diváků. Mnohatýdenní slet zahrnoval mnohá hromadná cvičení žactva a dorostů ze škol i jednot během června. Hlavní cvičení sokolů byla 27. až 30. června, své sestavy předvedlo postupně 50 000 cvičenců včetně armády. [1] Sletu věnoval velkou pozornost prezident republiky T.G. Masaryk, který přijížděl na sletová cvičení z blízkého Pražského hradu na koni. Na hlavní tribuně pak sledoval sletová vystoupení se svou manželkou Chartottou Garrigue Masarykovou.

VIII. slet 1926[editovat | editovat zdroj]

Hlavní cvičiště se poprvé stěhovalo z Letné na Strahov, kde byl vybudován areál na rozloze 60 hektarů, s tribunami pro 130 000 diváků a cvičební ploše schopné pojmout přes 14 tisíc cvičenců. Do šaten se vešlo 35 000 osob. Výstavba velkého stadionu (pozdějšího Masarykova státního stadionu, přibližně na stejném půdorysu, jako je dnes) byla sledována samotným prezidentem republiky, již od podzimu 1925. Sletu předcházely nácviky v jednotách a župách, v doprovodných akcích byly i lyžařské závody (nová tradice Zimních sletových her) v Krkonoších, plavecké ve Vltavě, vodácké v Jilemnici, závody v atletice a mnoha sportovních odvětvích.

Zimní sletové hry vrcholily v lednu 1926 v Jilemnici lyžařským závodem na 50 km, kterého se zúčastnilo 90 lyžařů. Zvítězil Antoš Bachtík ze Sokola Benecko.

Program zahrnoval i II. středoškolské hry zahájené v pátek 4. června 1926 a mnoho akcí kulturního charakteru. Slet skončil přebytkem více než 8 milionů Kč.

Všesokolský slet byl zahájen v neděli 13. 6. 1926 cvičením sokolského žactva a 27.6. pokračoval vystoupením dorostu (13 887 chlapců a 14 000 dívek) za účasti prezidenta republiky T. G. Masaryka. Hlavní cvičení byla na Strahově ve dnech 4. – 6. července 1926, cvičilo zde postupně 144 863 cvičenců před přeplněnými tribunami (denně 160 000 diváků). Některá cvičení sledoval prezident Masaryk přímo z náčelnického můstku. Vystoupení řídil starosta ČOS Josef Scheiner a náčelník ČOS Jindřich Vaníček. V ústředních cvičeních vystoupilo na ploše stadionu 14 680 žen a 14 125 mužů. V pondělí 5. července 1926 věnoval prezident Sokolům na Pražském hradě vlajku navrženou prof. Františkem Kyselou, která byla poté nesena v průvodu 53 sokolských žup na Staroměstské náměstí k pietnímu aktu (kladení župních věnců). V úterý 6.7. dopoledne přehlížel prezident Masaryk spolu s rumunským princem Michalem více než tříhodinové defilé našich (640 praporů) i zahraničních Sokolů z balkonu Staroměstské radnice. [3]

V průvodu Prahou pochodovalo 50 000 sokolů.[1]

K tomuto všesokolskému sletu složil Leoš Janáček světově proslulé orchestrální dílo, svoji Sinfoniettu.

Slet v roce 1932

IX. slet 1932[editovat | editovat zdroj]

Byl věnován 70. výročí vzniku Sokola a 100. výročí narození dr. Miroslava Tyrše za účasti prezidenta Masaryka. Předcházelo mu na podzim 1931 zorganizované poselství rozestavným během 38 946 cvičenců z různých míst Československa. V březnu byly uspořádány zimní sletové dny, na školách byly přednášky a semináře.

Zimní sletové hry, které se konaly též jako "Závody Slovanského Sokolstva" s účastí zejména Polských a Jugoslávských Sokolů, vyvrcholily ve dnech 3. až 5. března 1932 ve Vysokých Tatrách. Účastnili se jich též ministři československé vlády Juraj Slávik a Karel Vyškovský. Poprvé se konal i závod družstev v běhu na lyžích, ve kterém zvítězila Krkonošská župa sokolská. Premiéru měl i závod žen na 8 a 25 km se startem a cílem na Štrbském plese v němž zvítězila Polka Bronislava Polaková. Tam se také konaly závody ve skocích na lyžích, závod sdružený ve kterém zvítězil Jaroslav Lukeš ze Sokola Jilemnice a dvoukolový závod ve slalomu. Předpokládaly se i tradiční závody mužů na 18 (vítěz Cyril Musil) a 50 km, který však musel být zkrácen na 45 km, z důvodu nadměrné obtížnosti skalnatého úseku trati.

Strahovský areál byl přebudován, takže tribuny Masarykova státního stadionu mohly pojmout 180 000 diváků. Ze sletu i sokolských průvodů Prahou byly ve dnech 3. až 6. července vysílány reportáže přímým přenosem československého rozhlasu (reportér Josef Laufer, hlasatel František Havel a další) a přímý přenos v srbochorvatštině a slovinštině byl realizován z Masarykova stadionu i do Jugoslávie. [3] Hlavní sletové dny byly na Strahově začátkem července, cvičilo 188 000 cvičenců, ve třech průvodech Prahou šlo 104 000 sokolů z celého světa. V rámci sletu se v Praze konal XVIII. kongres Mezinárodní tělocvičné federace (FIG).[1]

U příležitosti IX. všesokolského sletu se konala ve všech prostorách veletržního Výstaviště v Praze rozsáhlá "Sokolská výstava", kterou si také prohlédl prezident RČS Tomáš Garrigue Masaryk za doprovodu starosty ČOS dr. Stanislava Bukovského.[3]

X. slet 1938[editovat | editovat zdroj]

Byl podobný svým rozsahem předchozímu, tedy i s běžeckou štafetou za účasti 180 000 běžců, zimními sletovými hrami (hokej, lyžování atd.).

Zimní sletové hry probíhaly v podobném rozsahu jako před IX. sletem v březnu 1938 ve Vysokých Tatrách a výrazněji se v nich prosadili též Sokolové z Jugoslávie. V hlavním závodě mužů v běhu na lyžích na 50 km však zvítězil Jarka Buchar ze Sokola Smíchov. Novinkou byly soutěže v krasobruslení mužů i žen a turnaj v "kanadském hokeji", kde ve finále zvítězil Sokol Střešovice nad týmem Sokola Brno I. 4 : 1.

K tomuto jubilejnímu všesokolskému sletu byl vydán stříbrný odznak se sokolem a sloupky s daty všech deseti sletů. Předcházely mu rozsáhlé slety župní a krajské (např. Slet sokolské župy podbělohorské 16. 6. 1935 na Strahově, Slet sokolstva Pražského kraje v červenci téhož roku v Táboře). Pětitýdenní letní sletový program zahrnoval řadu cvičebních dnů pro žactvo, dorost, IV. středoškolské hry (i na Strahově), I. slet sokolského žactva (50 000 cvičících), pak červnové vystoupení 60 000 dorostenek a dorostenců a mnohé další akce celostátního i mezinárodního charakteru. Krom oficiálních "černobílých" filmařů natáčel slet a sokolský průvod též filmový amatér Stanislav Olmer v barvě, jehož záběry se zachovaly.

Hlavní cvičení byla na Strahově počátkem července 1938. Dominantní skladbou byla Pecháčkova "Přísaha republice", při níž cvičilo na ploše Masarykova státního stadionu současně přes 30 000 Sokolů. Průvod Prahou trval 4 hodiny a stal se národní manifestací Sokolů před nastupujícím fašismem. Sokolové z obsazeného Rakouska šli pod pro ně povinnou vlajkou s hákovým křížem.[1]

XI. slet 1948[editovat | editovat zdroj]

Po desetileté přestávce způsobené II. světovou válkou a v měnící se politické situaci se podařilo slet v roce 1946 obnovenému Sokolu zorganizovat ve stylu sletů předešlých. Začal roku 1946 ohňovým poselstvím z Prahy ven a o rok později obráceně, do Prahy. V únoru 1948 byly ve Vysokých Tatrách a v Jilemnici Zimní sletové hry, kde soutěžilo 1000 sokolů. Na Strahově byly vybudovány šatny pro 71 000 cvičenců, hlavní program byl v druhé polovině června. Na ploše se vystřídalo 118 000 cvičenců, které denně sledovalo 200 000 diváků. Zajímavou novinkou bylo také cyklistické vystoupení jugoslávských Sokolů přímo na Masarykově státním stadionu na Strahově. Mezi sokolskými dorostenkami tam také cvičila Jana Horáková (provdaná Kánská), dcera dr. Milady Horákové. V průvodu Prahou pak pochodovalo 75 000 sokolů, 9 000 hostů a 933 jezdců na koních. [1]

Období spartakiád[editovat | editovat zdroj]

Sokol byl začleněn do systému sjednocené tělovýchovy a samostatně přestal na 41 let fungovat. Název Sokol byl přidělen "venkovským" tělovýchovným jednotám. Všesokolské slety byly nahrazeny třemi Celostátními spartakiádami konanými v intervalu pěti let (1955, 1960, 1965) a třemi Československými spartakiádami (1975, 1980 a 1985) na strahovském spartakiádním stadionu. Původní strahovské sokolské šatny byly v roce 1965 nahrazeny studentskými strahovskými kolejemi, při jejichž stavbě došlo k narušení vodního režimu na Petříně, sesuvům petřínských svahů a zastavení provozu lanové dráhy.

Rozsáhlý pokus o obnovu Československé obce sokolské (XII. všesokolský slet byl předpokládán na rok 1970, Olympijské hry v Praze v roce 1980) v roce 1968 byl rázně ukončen vpádem sovětských okupačních vojsk do Československa ve středu 21. srpna 1968.

Zahraniční sokolské jednoty však ve svých sletových dnech a cvičeních pokračovaly (Všesokolské slety v zahraničí, zejména USA, ale i v západní Evropě). Po sametové revoluci v listopadu 1989 byl v lednu 1990 Sokol obnoven[1] a zahájil přípravy k obnovení svých sletů ve zcela jiném společenském prostředí.

XII. slet 1994[editovat | editovat zdroj]

Byl uspořádán na podstatné části (vyřazena byla severní kratší tribuna, podle níž byly počátkem 90. let nově zbudovány tréningové tenisové kurty) velkého Strahovského (Masarykova) stadionu v prvním červencovém týdnu a zúčastnilo se jej 23 000 cvičenců, z nichž 1800 přijelo ze zahraničí. Slet, který byl přímo přenášen Českou televizí, podpořil svou účastí i prezident Václav Havel, který měl na stadionu 5. července 1994 zahajovací projev. Na všesokolský slet přiletěla i řada hostů ze zámoří a mezi nimi i Jana Kánská, dcera dr. Milady Horákové. Hlavní sletové dny na Strahově proběhly 5. a 6. července 1994 za krásného letního počasí. Sletu předcházel velký průvod Sokolů Prahou po nábřeží a také přes Václavské náměstí. K sletu byl vydán Supraphonem Sokolský zpěvník, v němž byla zveřejněna nejen sletová znělka, ale i 22 dalších písní s textem i notovým zápisem (Kmochovy sokolské pochody). Některé jsou slovensky, mnohé jsou známé národní písničky (Rožnovské hodiny, Ten Chlumecký zámek atd.)

Další slety 2000 a 2006[editovat | editovat zdroj]

V letech 2000 a 2006 byly uspořádány v Praze další všesokolské slety (XIII. v červenci 2000 zahajovaný prezidentem ČR Václavem Havlem, který se zúčastnil obou hlavních sletových dní a XIV. všesokolský slet za přítomnosti prezidenta Václava Klause na Strahově ve dnech 1. až 7. července 2006, kde cvičila také Slovenská bratislavská župa Masarykova). Odehrávaly se již na menším strahovském "Rošického" stadionu. Novinkou byla však večerní a noční vystoupení (7. 7. 2006 končilo pro velký úspěch až ve 24 hod.) za umělého osvětlení, které na velkém Masarykově státním stadionu již nemohlo být realizováno. Oběma sletům v Praze předcházely slety župní.

XV. všesokolský slet 2012[editovat | editovat zdroj]

Zahajovací ceremoniál XV. všesokolského sletu v roce 2012
Pohled na cvičence XV. všesokolského sletu

XV. všesokolský slet se konal ve dnech 1. až 6. července 2012 v Praze. Bezprostředně mu předcházely slety župní v Českých Budějovicích, Olomouci, Brně, Voticích, Roudnici a dalších městech v průběhu června 2012. Jednalo se o vyvrcholení oslav 150. výročí založení Sokola, který byl založen v roce 1862. Jako neformální zahájení sokolských oslav a sletu byla Sletová štafeta uskutečněná v září 2011. Oslavy, slety, soutěže, symbolické výstupy a další akce všech velikostí se konaly po celé ČR a také v mnoha sokolských organizacích po celém světě (USA, Německo, Austrálie, Kanada atd). V neděli 1. července se konal průvod Prahou, kterého se účastnilo 15 000 členů a příznivců sokola, z toho 1500 sokolů z jiných zemí. Celý týden se konaly různé aktivity od společenských po sportovní – mše v chrámu sv. Víta, průvod na Petřín, pódiové skladby, Prodaná nevěsta v podání sokolských souborů, sportovní soutěže, loutková divadla.

Hromadná cvičení proběhla v Praze 10-Vršovicích na stadionu v Edenu. Předcházely mu generální zkoušky sletových vystoupení za velmi horkého letního počasí ve dnech 2. až 4. července 2012. Ve čtvrtek 5. července byly na večerním představení předvedeny sletové skladby. Vystoupením předcházely zahajovací projevy starostky České obce sokolské Hany Moučkové a ministra obrany Alexandra Vondry. Skladba Jen pro ten dnešní den, určená seniorskému věku, nastupovala, cvičila a odcházela za hustého deště. V této skladbě a ve skladbě Chlapáci III pro muže také zazněly motivy Pecháčkovy Přísahy republice, skladby z roku 1938, při níž cvičilo na ploše Masarykova státního stadionu na Strahově při X. všesokolském sletu současně přes 30 000 sokolů.

V pátek 6. července odpoledne, tentokrát za slunečného počasí, byly představeny další skladby a celý slet ukončen. V závěrečném projevu starostka Hana Moučková citovala též slavnou větu T. G. Masaryka: "bez Sokola by nebylo legií, bez legií by nebylo republiky". Oba hlavní sletové dny byly přenášeny v přímém přenosu Českou televizí.

Skladby sokolských organizací: Jen pro ten dnešní den (senioři, seniorky, "věrná garda"), Muzikantova písnička (rodiče a děti), Ať žijí duchové (rodiče a děti, mladší žactvo), Člověče nezlob se (předškolní děti), Jonatán (mladší žákyně), Návštěvníci (mladší žáci, mladší žákyně), Dávej ber (starší žáci, starší žákyně), Nebe nad hlavou (dorostenky, ženy), Radostná země (folklorní skladba dorostu a dospělých), Kontrasty (muži, ženy), Česká suita (ženy), Chlapáci III (dorostenci a muži), My a My (dorostenky, ženy Slovensko). Program doplnily i skladby a vystoupení členů jiných tělovýchovných organizací. Česká asociace sportu pro všechny přispěla dvěma skladbami, a to Mezi hvězdami pro žactvo a Prázdniny pro ženy a muže. Dvě samostatné obtížné skladby předvedli gymnasté z dánské tělovýchovné akademie, a to navzdory prudkému večernímu dešti.

Kladem sletu bylo obrovské nadšení vystupujících a vzorná organizace Všesokolského sletu,[4] nedostatkem bylo ubytování na kolejích Strahov (nebylo ani kde usušit po prvním sletovém dni úplně promočené úbory) a skutečnost, že v hlavních sletových dnech byla trať metra A mimo provoz (z důvodu výměny výhybky na Želivského, odkud je do Edenu nejblíž).[5]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c d e f g h i j k l KOZÁKOVÁ, Zlata. Sokolské slety. Praha : Orbis, 1994. ISBN 80-235-0029-5. Kapitola I.Všesokolský slet, s. 7.  
  2. Karel Čáslavský: Sokolské slety (I.)
  3. a b c Sokolská kronika (4), 1999
  4. Večerní zprávy ČT1 6.7.2012
  5. Večerní zprávy ČT1 7.7.2012

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Sokolský zpěvník - XII. všesokolský slet Praha 1994, vydal Bärenreiter Editio Supraphon, tisk H 7722 z roku 1994

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]