Alois Dryák

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Alois Dryák
Narození 24. února 1872
Olšany u Kladna,
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí 6. června 1932 (ve věku 60 let)
Praha,
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Povolání architekt
Hnutí secese, kubismus, funkcionalismus
Ovlivněný Friedrich Ohmann
Některá data se získávají z datové položky.

Alois Dryák (24. února 1872 Olšany u Kladna – 6. června 1932 Praha) byl významný český architekt první třetiny 20. století.

Díla[editovat | editovat zdroj]

Secese ornamenální a geometrická[editovat | editovat zdroj]

Pomníky[editovat | editovat zdroj]

Alois Dryák je autorem architektonického řešení dvou z nejznámějších pražských pomníků: pomníku svatého Václava a pomníku Františka Palackého.[p 1]

Pomník Františka Palackého[editovat | editovat zdroj]

O postavení pomníku Františka Palackého začalo pražské zastupitelstvo uvažovat ihned po jeho smrti v roce 1876. Soutěž na pomník byla vypsána až v roce 1897. Této soutěže se směli účastnit jen čeští sochaři. Podáno bylo 14 návrhů. Do finále postoupily návrh sochaře Ladislava Šalouna a architekta Aloise Dlabače a návrh sochaře Stanislava Suchardy a architekta Aloise Dryáka. Základní kámen pomníku byl položen v roce 1898 při příležitosti stých narozenin Františka Palackého. V roce 1901 byl určen jako vítězný projekt pomník Suchardův a Dryákův. O umístění tohoto pomníku se diskutovalo, protože pomník nebylo možné umístit do osy mostu. Sám Sucharda navrhoval umístit pomník před Rudolfinum proti dnešnímu Mánesovu mostu. Stavba byla zahájena v roce 1909, žulový sokl na betonové konstrukci byl dokončen v roce 1910. V následujícím roce byly osazeny sochy (kamenná socha Palackého a bronzové sochy alegorických skupin Pohanství / Husitství, Útisk / Vzdor, Historie vypráví, Vítězná Vlast). Na tvorbě soch se účastnil též sochař Josef Mařatka. Pomník byl odhalen 1. července 1912. Pomník byl během německé okupace odstraněn a v letech 1947–1950 obnoven.[2][3][4]

Pomník sv. Václava[editovat | editovat zdroj]

Na Václavském náměstí stála v letech 1678-1878 socha svatého Václava. V souvislosti se stavbou Národního muzea navrhl architekt Josef Schulz zakomponovat před vstup do muzea nový pomník tohoto světce (původní pomník byl přemístěn v roce 1879 na Vyšehrad). V roce 1894 byla vypsána soutěž, které se rovněž směli zúčastnit pouze čeští sochaři. První cena nebyla udělena a oceněny byly návrhy J. V. Myslbeka (který se problematikou pomníku sv. Václava zabýval již od roku 1886 na základě objednávky ministerstva kultu a vyučování.[5]) a Bohuslava Schnirche. V roce 1895 byl vybrán k realizaci návrh Myslbekův (údajně i díky vlivu Josefa Hlávky). Architektonickou podobu prvního návrhu pomníku vypracoval Friedrich Ohmann. V roce 1904, po odchodu Ohmanna do Vídně, převzal tuto úlohu jeho žák Alois Dryák. Podoba pomníku se postupně vyvíjela, měnilo se ošacení sv. Václava, byly doplněny sochy čtyř světců namísto osmi reliéfů. Měnilo se rovněž plánované umístění pomníku. Bylo navrhováno umístění v dolní části Václavského náměstí, umístění na úrovni křižovatky s Mariánskou ulicí (dnes Opletalova ulice). Dále bylo navrhováno umístění do dnešních Čelakovského sadů (tedy vedle Národního Muzea) nebo na Hradčany. Dryák nechal zhotovit maketu pomníku, kterou umisťoval do navrhovaných lokalit, aby bylo možné posoudit nejlepší možnou variantu. Tento "pojízdný pomník" byl i předmětem posměchu, dnes je ale běžně používanou metodou pro volbu nejvhodnějšího umístění. Dekorativní výzdobu soklu pomníku vypracoval Celda Klouček. Mezi oběma umělci došlo v roce 1911 k rozkolu kvůli názoru na míru výzdoby pomníku. Pomník byl realizován v letech 1912–1924. Nejprve byl v roce 1912 odhalen bez soch dalších světců, ty byly doplněny až v roce 1924.[6]

Kubismus[editovat | editovat zdroj]

Funkcionalismus[editovat | editovat zdroj]

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. Za laskavé poskytnutí informací k této části článku patří dík panu Aloisu Dryákovi ml. a panu Ing. Janu Stěničkovi.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. WITTLICH, Petr. Česká secese. Praha : Odeon, 1982.  
  2. Růžena Baťková a kol.: Umělecké památky Prahy, Nové Město, Vyšehrad, Praha : Academia, 1998, ISBN 80-200-0627-3, str. 713–714
  3. PETR, Wittlich. Sochařství na přelomu století. In Vojtěch Lahoda a kol.. Dějiny českého výtvarného umění. Praha : Academia, 1998. ISBN 80-200-0587-0. Svazek IV/1, s. 103.
  4. VLČEK, Tomáš. Praha 1900. Praha : Panorama, 1986.  
  5. MÁDL, Karel B.. Myslbekův svatý Václav. Zlatá Praha. září 1899, roč. 16, čís. 47, s. 554. Dostupné online.  
  6. Růžena Baťková a kol.: Umělecké památky Prahy, Nové Město, Vyšehrad, Praha : Academia, 1998, ISBN 80-200-0627-3, str. 715

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu