Vršovice

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Vršovice
část obce a katastrální území hl. města Prahy
Náměstí Svatopluka Čecha s kostelem sv. Václava

Náměstí Svatopluka Čecha s kostelem sv. Václava

kód katastrálního území:
připojení k Praze: 1922
městská část: Praha 10
správní obvod (pověřený úřad): Praha 10
městský obvod: Praha 10
počet územně tech. jednotek:
základní sídelní jednotky:
katastrální výměra: 2,93 km²
obyvatel: 38 707 (16. 10. 2006)
hustota zalidnění: 13 211 obyv./km²

Tento článek pojednává o čtvrti v Praze. Další významy jsou uvedeny v článku Vršovice (rozcestník).

Vršovice (německy Werschowitz) jsou pražská čtvrť a katastrální území na jihovýchodě širšího centra, součást městské části i městského obvodu Praha 10. Sousedí se Strašnicemi, Vinohrady, Nuslemi a Michlí. Od roku 1885 byly městečkem, v letech 19021921 městem.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Znak Vršovic na vršovické vodárenské věži

Osada Vršovice vznikla v souvislosti s osídlením údolí Botiče v době, kdy se na Vyšehradě usídlil první knížecí rod. Samotný název je poprvé zmiňován v roce 1088 v zakládající listině Vyšehradské kapituly, pod kterou osada spadala. Ves byla dále vlastněna dalšími majiteli. V roce 13111328 ji vlastnil Pražan Štuka a tehdy k ní patřil dvůr, vinice a rybářství v povodí Botiče. Ten prodal celou ves řádu německých rytířů v Praze. Ve vsi byla v té době tvrz u Botiče, která sloužila jako centrum hospodářského života Vršovic. Za vlády Karla IV. se svahy Bohdalce změnily na vinice.

Vesnice byla pravděpodobně zasažena bitvou u Vyšehradu roku 1420 a stala se svědkem porážky císaře Zikmunda. Roku 1448 odtud také zaútočil pozdější český král Jiří z Poděbrad proti Vyšehradu a dobyl jej. V roce 1556 získal Vršovice Kašpar Granovský z Granova, který sloužil Ferdinandu I. jako sekretář. Granovští však posléze ves v dobrém stavu prodali panu Trčkovi z Lípy. Trčka však v době konfiskací (1620) přišel o majetek a vesnice i s tvrzí připadla Šternberkům a příbuzné rodině Paarů. V roce 1788 měla ves 70 chalup, avšak byla zatížena dluhy od svých majitelů, kteří v ní příliš nepobývali.

Roku 1797 koupil Vršovice Jakub z Wimmerů a pro ves nastalo dobré období. Wimmer vlastnil i přilehlé Nusle, Záběhlice a několik dalších vesnic. Zaváděl moderní metody zemědělství, štěpařství, založil sady, vinice, dbal na rozvoj manufaktur a také štědře podporoval kulturu. V polovině 19. století vršovická tvrz zanikla a posledním aristokratem, který Vršovice vlastnil, byl hrabě Buquoy. Po něm byl dalším vlastníkem od roku 1858 A. Procházka, který je koupil za 320 tisíc zlatých, aby je jeho dědici prodali roku 1909 Občanské záložně.

V roce 1885 byly Vršovice povýšeny na městec a 2. března 1902 na město (24. listopadu získávají městský znak). Roku 1922 byly začleněny do Velké Prahy.

Vývoj počtu obyvatel[editovat | editovat zdroj]

  • 1840: 900 obyvatel
  • 1860: 2 400 obyvatel
  • 1869: 3 693 obyvatel[1]
  • 1880: 5 732 obyvatel[1]
  • 1890: 8 624 obyvatel[1]
  • 1900: 13 580 obyvatel[1]
  • 1910: 24 646 obyvatel[1]
  • 1921: 33 008 obyvatel[1]
  • 1930: 39 875 obyvatel[1]
  • 1950: 43 724 obyvatel[1]
  • 1961: 58 908 obyvatel[1]
  • 1970: 55 185 obyvatel[1]
  • 1980: 48 059 obyvatel[1]
  • 1991: 41 567 obyvatel[1]
  • 2001: 37 301 obyvatel[1]

Největší nárůst počtu obyvatel proběhl po roce 1950, kdy byl postaven soubor budov v linii Eden–náměstí Kubánské revoluce. Do sídliště Vlasta, stavěného od roku 1972, byli přestěhováni obyvatelé středočeské obce Milovice (zhruba 3 500 lidí, většinou vojáků a rodinných příslušníků), kteří byli vystěhováni ze svých původních domovů v souvislosti s umístěním sovětských vojsk po invazi v roce 1968.[2]

Spolky[editovat | editovat zdroj]

  • Dělnický spolek Kruh (1873) - pro podporu v případech „neschopnosti k práci“
  • Obchodní grémium na pomoc zchudlým obchodníkům (1887)
  • Spolek vzájemně se podporujících živnostníků (1895)
  • Občanská záložna - Roku 1888 byla založena Občanská záložna. Kromě hospodářské činnosti plnila společenské funkce a přispívala k rozkvětu obce. Zasloužila se o výstavbu, veřejné osvětlení, zásobování obce pitnou vodou a podporovala kulturní a tělovýchovné organizace. V roce 1911 přistoupila záložna ke stavbě vlastní budovy.

Informace[editovat | editovat zdroj]

Zajímavé budovy[editovat | editovat zdroj]

Sport[editovat | editovat zdroj]

Vršovice jsou sídlem dvou známých fotbalových klubů SK Slavia Praha a Bohemians 1905.

Parky[editovat | editovat zdroj]

Další fotografie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c d e f g h i j k l m Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Příprava vydání Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef. 1. vyd. Svazek 2. Praha : Český statistický úřad, 2006. 624 s. ISBN 80-250-1311-1. S. 62.  
  2. Informace o sídlišti Vlasta

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • ŠPLÍCHAL, Bedřich. Paměti obce vršovické u Prahy : Vydané na oslavu povýšení obce této na město r. 1902. Praha : Městské zastupitelstvo, 1902. Dostupné online.  
  • ŠPLÍCHAL, Bedřich. Kostel sv. Mikuláše ve Vršovicích : K 900letému jubileu r. 1928. Praha : Občanská záložna, 1928. Dostupné online.  

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]