Horní Počernice

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

městská část Praha 20
katastrální území Horní Počernice

Radnice Prahy 20 (Horních Počernic)

Praha 20 – znak

znak

základní data
kraj a obec: hlavní město Praha
městský obvod: Praha 9
správní obvod (pověřený úřad): Praha 20
datum připojení k Praze: 1974
katastrální výměra: 16,95 km²
obyvatel: 15 065 (31.12.2012)[1]
hustota zalidnění:
počet základních sídelních jednotek: 17

poštovní směrovací číslo: 193 00
adresa úřadu městské části: Úřad městské části Praha 20
Jívanská 647
193 00 Praha 913
starosta / starostka: Hana Moravcová

Oficiální web

E-mailová adresa

Praha 20 na mapě

Horní Počernice jsou pražská městská čtvrť a katastrální území totožné s územím městské části Praha 20. Leží v městském obvodu Praha 9, na východním okraji Prahy při silnici na Poděbrady. Do 31. prosince 2001 se městská část nazývala Praha-Horní Počernice. V letech 1969–1974 byly Horní Počernice městem. Rozlohou téměř 17 km² jsou největší pražskou čtvrtí.

Městská část Praha 20 vykonává rozšířenou přenesenou působnost pouze pro své vlastní území.

Historický přehled[editovat | editovat zdroj]

První zmínka o osídlení území, na kterém se rozkládají dnešní Horní Počernice, pochází z období kolem roku 4500 př. n. l. Osidlování probíhalo pravděpodobně ve dvou na sobě nezávislých proudech a časových vlnách. První proti proudu Vltavy podél Rokytky a Svépravického potoka. Druhá proti proudu řeky Labe a zde přes hřeben u Nehvizd do údolí Svépravického potoka. V tomto období se v oblasti Chval nacházejí různé kusy pazourků.

Roku 1928 (či 1933[2]) byly k Horním Počernicím připojeny Čertousy.[3] Na základě návrhu z roku 1941 a souhlasu obcí z 13. 9. 1941 nařídil okresní úřad Praha-venkov k 1. únoru 1943 připojení obcí Chvaly a Svépravice (s Xaverovem) ke stávající obci Horní Počernice.[4] Roku 1947 proběhla volba představitelů nové, sloučené obce. Kromě zmíněných obcí leží na území Horních Počernic též území bývalé vsi Babice, která zanikla během Třicetileté války.

Rozhodnutím středočeského krajského národního výboru ze 27. prosince 1968 byla obec Horní Počernice povýšena od 1. ledna 1969 na město, kterému byl udělen i znak, platný do současnosti.

Roku 1974 byly Horní Počernice připojeny k Praze a začleněny do městského obvodu Praha 9, zůstal jim však vlastní místní národní výbor. Roku 1990 bylo území působnosti MNV Horní Počernice transformováno v městskou část Praha-Horní Počernice.

Od 1. ledna 2002 se městská část nazývá Praha 20. Vykonává na svém území rozšířenou působnost státní správy.

Členění[editovat | editovat zdroj]

Slučování obcí Horní Počernice, Chvaly, Svépravice a osad Čertousy a Xaverov proběhlo natolik důkladně, že jejich někdejší hranice nelze vyčíst ani z katastrálních hranic (Horní Počernice tvoří dnes jediné katastrální území) ani z popisných čísel (i ta byla sloučena do jedné řady). Horní Počernice se statisticky člení do 18 základních sídelních jednotek; z jejich vymezení lze zhruba odvodit hranici mezi Chvaly a Horními Počernicemi (v linii Jívanské ulice se zakřivením k Libáňské ulici) či vymezení Xaverova, avšak Svépravice patří z větší části do ZSJ Chvaly a Čertousy do ZSJ Horní Počernice a Cirkusová.

Základní sídelní jednotky Horních Počernic:[5][6]

  • Horní Počernice (historické jádro Horních Počernic a Čertous a oblast zástavby jižně od trati 231 a východně od Jívanské ulice)
  • Ve žlíbku (sídliště kolem ulice Ve žlíbku a oblast jižně – ul. Markupova, Dandova, V Slavětíně)
  • Cirkusová (severní část Čertous a průmyslová zóna severně od trati 231 u Čertous)
  • K Vinoři (severně od ZSJ Cirkusová)
  • Horní Počernice-sever (průmyslová zóna severně od trati 231 vymezená ulicemi Bystrá, F. V. Veselého a Ve žlíbku, plus oblast nádraží a chvalského hřbitova)
  • Komerční zóna Horní Počernice-sever (průmyslová zóna severně od ZSJ Horní Počernice-sever, vymezená ulicemi F. V. Veselého, Bystrá, Novopacká, Ve žlíbku, dříve část ZSJ K Vinoři)
  • Horní Počernice-za Novopackou (dřívější ZSJ Satalice-východ C, severně od ZSJ Komerční zóna Horní Počernice-sever)
  • Chvaly (Chvaly až k Jívanské ulici a většina Svépravic)
  • Za poděbradskou silnicí (průmyslová zóna severně od Chval a trati 231, vymezená ulicemi Novopacká a Bystrá)
  • Horní Počernice-západ (bývalá ZSJ Satalice-východ B, neosídlená oblast severně od trati 231 mezi tratí 070 a silnicí R10)
  • U Černého Mostu-východ (dřívější ZSJ Rajská zahrada A severně od Chlumecké a Náchodské poblíž stanice metra Černý Most, oblast obchodů Makro, Hornbach, Sconto a pás včetně Chvalského lomu až ke Stoliňské ulici)
  • U starých rybníků (oblast jižně od Chval a západně od Svépravic)
  • U starých rybníků-jih (dřívější ZSJ U hvozdu, část Svépravic jižně od dálnice D11)
  • U starých rybníků-západ (dřívější ZSJ Za hřbitovem B; výběžek západně od Pražského okruhu)
  • Xaverov
  • Xaverov-východ (průmyslový areál)
  • Nad křížky (oblast západně od Horních Počernic a Xaverova až k hranici Klánovic a hranici Prahy)
  • Nad křížky-jih (dřívější ZSJ U křížku B v Klánovickém lese)

Statistika[editovat | editovat zdroj]

Vývoj počtu obyvatel jednotlivých obcí[editovat | editovat zdroj]

Obec 1843 1857 1869 1880 1890 1900 1910 1920 1930 1940 1941
Chvaly 491 551 620 630 697 706 789 988 1772 1850 2059
Horní Počernice a Čertousy 735 864 940 1055 1090 1145 1177 1533 3370 4380 4156
Svépravice a Xaverov 143 126 150 183 151 194 212 225 1182 2320 2507
Celkem 1369 1541 1710 1868 1938 2045 2178 2746 6324 8550 8722

Počet obyvatel k uvedenémi roku.

Počet obyvatel v roce 1940 v sobě zahrnuje i obyvatele vyhnané z pohraničí po Mnichovské dohodě

Vývoj počtu obyvatel po sloučení obcí[editovat | editovat zdroj]

Rok 1945 1950 1960 1970 1980
počet obyvatel 7696 7742 8332 8994 10778


Významná historická výročí[editovat | editovat zdroj]

  • 4500 př. n. l. První osídlení
  • 1088 První písemná zpráva o Chvalech
  • 1357 První písemná zpráva o Čertousích a Horních Počernicích
  • 1420 První písemná zpráva o Svépravicích
  • 1428 První písemná zmínka o gotické tvrzi Chvaly
  • 1639 Třicetiletá válka
  • 1652 Sjednocení obcí - Jezuité
  • 1660 Výstavba kaple
  • 1734 Přestavba původní Chvalské tvrze
  • 1750 Kaplička ve Svépravicích
  • 1770 Vybudování kapličky na Křovinově náměstí
  • 1774 Zřízena škola v Horních Počernicích
  • 1777 Postaven hřbitov
  • 1779 První písemný záznam o Xaverově
  • 1787 Zřízena škola ve Chvalech
  • 1790 Vybudování císařské silnice
  • 17931794 Přestavba kostela na současnou podobu
  • 1874 Provoz na první železniční koleji Praha - Lysá nad Labem
  • 1875 Výstavba věže pro zvony u kostela ve Chvalech
  • 1878 Založen hasičský sbor Chvaly
  • 1888 Založen hasičský sbor Horní Počernice
  • 1895 Založení hasičského sboru Svépravice
  • 1905 Založení jednoty sokolské
  • 1908 Založen spořitelní a záložní spolek Raiffeisenka pro Chvaly a Svépravice
  • 1908 Zřízen sirotčinec ev. jednoty Žižkov v bývalém mlýně na Chvalech
  • 1912 Založení Kroužku mládenců
  • 1919 Založení hudebního kroužku Lyra
  • 1920 Založení sportovního klubu, kopaná
  • 1923 První rozsvícená elektrická světla v Horních Počernicích
  • 1924 Budování kanalizace u hlavní komunikace (dnešní Náchodská)
  • 1924 Ordinace prvního místního lékaře
  • 1924 První rozsvícená světla ve Svépravicích
  • 1925 První rozsvícená světla ve Chvalech
  • 1925 Zprovoznění druhé koleje Severozápadní dráhy
  • 1928 Čertousy se staly součástí Horních Počernic
  • 1930 Přeměna Kroužku mládenců na Besedu J.K.Tyl
  • 1934 Zřízena samostatná škola ve Svépravicích
  • 1936 Obec Horní Počernice povýšena na městys
  • 1943 Sloučení obcí Chvaly, Svépravice, Čertousy, Xaverov a Horní Počernice v jednu obec - Horní Počernice
  • 1947 Spojení stvrzeno svobodnou volbou zvolených představitelů obcí
  • 1954 Zprovoznění koupaliště budovaného od roku 1951
  • 1969 Horní Počernice se staly městem
  • 1974 Připojení Horních Počernic ku Praze
  • 1990 Kooptování p. Ivana Lišky na předsedu MNV
  • 1991 Zahájení rozsáhlé výstavby vodovodu plynovodu a kanalizací
  • 1993 Zřízení gymnázia
  • 1996 Zahájení obnovy Chvalského zámku
  • 1998 Zahájení výstavby čistírny odpadních vod a kanalizací
  • 1999 Nová cyklistická stezka Horní Počernice - Klánovice
  • 2000 Zahájení přestavby fotbalového stadionu
  • 2001 Rekonstrukce divadla v přírodě
  • 2001 Výstavba nové školy na Chvalech
  • 2001 Zřízení správního obvodu hlavního města
  • 2001 Otevřena nová budova úřadu
  • 2002 Zahájení výstavby komerční zóny
  • 2003 Zahájení přestavby kina na divadlo Pohoda
  • 2008 Dokončena rekonstrukce Chvalského zámku[7]

Dochované památky[editovat | editovat zdroj]

  • Chvalský zámek
  • kostel sv. Ludmily
  • barokní kaplička
  • zámecká budova
  • kaplička zasvěcená sv. Antonínovi
  • školní budova v Bartlově ulici
  • Xaverovský zámeček
  • Vodárenský věž Káranského vodovodu
  • památníky vybudované k uctění památky obětí 1. světové války a 2. světové války

[8]

Znak městské části[editovat | editovat zdroj]

Znak symbolicky vyjadřuje významný chov koní v Xaverově a zemědělské zaměření původních tří obcí. Na červenostříbrném pošikem děleném štítu se nachází vzepjatý černý kůň se zlatou uzdou a zlatými kopyty. Kůň skáče doprava (z pohledu štítonoše). V dolní části štítu se nachází svisle postavené tři zlaté obilné klasy.
V původním znaku byla nad koněm umístěna rudá hvězda, po roce 1990 byla ve znovuzavedeném znaku vypuštěna.

Školství[editovat | editovat zdroj]

Mateřské školy[editovat | editovat zdroj]

  • Mateřská škola U Rybníčku
  • Mateřská škola Chodovická
  • Mateřská škola Spojenců

Základní školy[editovat | editovat zdroj]

  • Fakultní základní škola Chodovická
  • Základní škola Ratibořická
  • Základní škola Stoliňská
  • Základní škola Spojenců (pouze třídy I. stupně)

Střední školy a gymnázia[editovat | editovat zdroj]

  • Střední odborná škola pro administrativu Evropské unie
  • Gymnázium Chodovická

Ostatní[editovat | editovat zdroj]

  • Mateřská škola speciální, Základní škola praktická a Základní škola speciální Praha 9
  • Základní umělecká škola

Sport, volný čas a kultura[editovat | editovat zdroj]

  • Sokol Horní Počernice
  • Dům dětí a mládeže
  • MUM - rodinné centrum
  • Středisko křesťanské pomoci Horní Počernice
  • Oheň - 27. skautské středisko Horní Počernice
  • Knihovna Horní Počernice
  • Divadlo Horní Počernice
  • Chvalská tvrz
  • Kulturní centrum "Domeček"

Každoročně se na Chvalské tvrzi pořádá Počernické pálení čarodějnic, které je každoročně jednou z největších kulturních akcí, která přiláká tisíce obyvatel Horních Počernic, ale i okolních čtvrtí a měst. Dále se na Chvalském zámku konají celoročně významné výstavy, které cílí na různé věkové kategorie. V místních tělocvičnách se každý den odehrávají kurzy a kroužky jak pro děti tak dospělé. Na významu poslední dobou získává mládežnický florbalový tým Horse Power. Nesporný význam pro celé Horní Počernice a okolí má i divadlo, které má zde dlouhou tradici v podobě ochotnických a profesionálních souborů. Kromě Divadla v přírodě získává poslední dobou na významu také Divadlo Horní Počernice, které vzniklo přestavbou z kina. Zde se pravidelně objevují přední divadelní herci jako Vilma Cibulková, Miroslav Etzler, Eliška Balzerová aj.

Osobnosti[editovat | editovat zdroj]

Doprava[editovat | editovat zdroj]

I když se Horní Počernice nacházejí na samé periferii Prahy, spojení s Prahou je vskutku výborné. Výborná dostupnost MHD nenutí obyvatele používat automobily, protože během 20 minut jsou v centru. Využít lze kombinaci autobus + metro nebo vlakové nádraží Horní Počernice, ze kterého v pravidelných intervalech odjíždějí vlaky směrem Praha Masarykovo nádraží a Praha hlavní nádraží. K přepravě z a do centra lze využít autobusové linky 220, 221, 223, 261, 273, 296, 303, 304, 344, 353, 354, 398 a vlakové linky S2, S9 a S20.

Partnerská města[editovat | editovat zdroj]

Fotogalerie[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu
  1. http://www.czso.cz/xa/redakce.nsf/i/obyvatelstvo_prahy_podle_mestskych_casti_1991_2012/$File/CR_L3_MC_1992.xls
  2. Čertousy, Hrady.cz, citováno z Hrady, zámky a tvrze v Čechách na Moravě a ve Slezsku - Praha a okolí, 15. 8. 2005
  3. Významná historická výročí, městská část Praha 20-Horní Počernice, datováno 2009
  4. Antes, Hubert Ing., Liška, Ivan, Špiller, Frantiček Ing. a zaměstnanci Úřadu městské části Praha 20 - Horní Počernice. Horní Počernice. [s.l.] : Mar oli, 2002. ISBN 80-86453-14-6. S. 19–41. (česky) 
  5. Katastrální území Horní Počernice, základní sídelní jednotky, RSO: Registr sčítacích obvodů a budov, Český statistický úřad
  6. GIS ZIS, mapa Integrovaného záchranného systému ČR, HZS ČR na základě podkladových dat ČÚZK a OpenStreetMap, 21. 6. 2012
  7. http://www.pocernice.cz/mestskacast.php?page=historie&subpage=vyroci
  8. Antes, Hubert Ing., Liška, Ivan, Špiller, Frantiček Ing. a zaměstnanci Úřadu městské části Praha 20 - Horní Počernice. Horní Počernice. [s.l.] : Mar oli, 2002. ISBN 80-86453-14-6. S. 42-49. (česky)